|
|
Sebepojetí u adolescentů, kteří mají zkušenost s náhradní rodinnou péčí a nyní jsou v ústavní výchově
Kubátová, Jitka ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Michálková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice sebepojetí u adolescentů (16 - 18 let), kteří prožili část svého života v náhradní rodinné péči, a kvůli výchovným problémům jim byla nařízena ústavní výchova. Cílem práce je zmapovat, jak se adolescenti s těmito zkušenostmi vnímají a hodnotí, a zda, a případně jak se odráží jejich zkušenost s náhradní rodinnou péčí a ústavní výchovou na podobě jejich sebepojetí. Teoretická část práce se zabývá specifiky období adolescence, konstruktem sebepojetí, a systémy náhradní rodinné péče a ústavní výchovy v České republice. Praktická část představuje výzkum realizovaný s adolescenty v rámci kvalitativního paradigmatu. Podoba sebepojetí je zjišťována pomocí rozhovorů s chlapci. Výsledky analýzy dat jsou v závěrečné části podrobeny komparaci s dosavadními teoretickými poznatky v této oblasti. KLÍČOVÁ SLOVA adolescence, adopce, sebepojetí, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, ústavní výchova
|
|
|
Nároky a potřeby osob vykonávajících pěstounskou péči
KALBÁČOVÁ, Marie
Předkládaná diplomová práce zjišťuje nároky a potřeby osob vykonávajících pěstounskou péči. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V úvodu teoretické části práce je vysvětlována historická důležitost rodiny v souvislosti s jejím pozitivním vlivem na vývoj dítěte. Práce upozorňuje na ochranu práv dítěte jak v mezinárodních, tak národních dokumentech. Je vysvětlena právní úprava náhradní rodinné péče v České republice se zaměřením na pěstounskou péči. V další části jsou zmapovány potřeby dětí svěřených do pěstounské péče a potřeby pěstounů pro zvládání náročných situací, které s dětmi prožívají. Poslední část se snaží shrnout práva a povinnosti pěstounů, význam služby doprovázení pro tyto rodiny a vytvořit ucelený přehled o možnosti využití sociálních dávek pro hmotné zabezpečení dítěte a pěstouna. Praktická část identifikuje rozdíly při výkonu pěstounské péče osobou v evidenci a osobou pečující. Má za úkol zmapovat nejčastější vzdělávací potřeby osob v evidenci a osob pečujících, vyhodnotit, jaký význam přisuzují osoby v evidenci a osoby pečující spolupráci s doprovázející organizací, a zjistit materiální požadavky osob v evidenci a osob pečujících. Výstupem je také zjištění legislativních nedostatků pro čerpání materiálního a finančního zabezpečení. V rámci diplomové práce byly stanoveny tři výzkumné otázky, které byly v souladu s cíli kvalifikační práce. Byl použit kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor s dvanácti komunikačními partnery. Výsledky výzkumu byly zpracovány metodou vytváření trsů. Ze zjištěných dat se nechalo vytvořit šest trsů, které byly vyhodnoceny jako společné, v rozhovorech je uvádělo více komunikačních partnerů. Výzkumem se zjistila rozdílnost potřeb důležitých pro činnost pěstouna v evidenci a pěstouna pečujícího. Osoby v evidenci, jako institut krizový, musí rychle reagovat na požadavky dítěte při jeho přijetí. Na vzdělání a doprovázející organizaci kladou tito pěstouni vyšší nároky. Jejich vazba na klíčového pracovníka organizace je silnější. Osoby pečující projevují k povinnému vzdělávání a ve vztahu k doprovázející organizaci více proměnlivosti v závislosti na osobních zkušenostech s výchovou dětí a jejich aktuálních problémech. Byla zjištěna i odlišnost v upřednostňování způsobu a obsahu vzdělávání. Výzkum zjistil odlišnosti ve finančním zajištění osob v evidenci a osob pečujících a legislativní překážky, které hlavně osobám pečujícím brání v čerpání zákonných nároků. Výstupy diplomové práce mohou být využity jako podklad pro další výzkumy v této oblasti. Publikace může sloužit jako podpůrný materiál pro činnost doprovodných organizací.
|
|
|
Pěstounství
Schaeferová, Tereza ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá současnou právní úpravou pěstounství, jako jedné z forem náhradní rodinné péče. Pěstounská péče je tradičním soukromoprávním institutem s veřejnoprávními prvky. Jejím účelem je zajistit náhradní péči dětem, o které nemůže z různých důvodů osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník. Pěstounská péče je tedy subsidiární k péči biologických rodičů. Na druhé straně má pěstounská péče ze zákona přednost před péčí ústavní. V souvislosti s reformou systému náhradní péče doznala pěstounská péče v posledních letech mnoha významných změn. Především bylo přistoupeno k rozsáhlé novelizaci zákona o sociálně-právní ochraně dětí a s účinností od 1. 1. 2014 byla úprava rodinného práva začleněna do nového občanského zákoníku. Tato diplomová práce si dává za cíl poskytnout ucelený obraz o současné podobě právní úpravy pěstounské péče v ČR s ohledem na provedené legislativní změny. Úvodní část diplomové práce je zaměřena na základní charakteristiku náhradní péče o ohrožené děti a vymezení jejích jednotlivých institutů. Pro získání uceleného pohledu na problematiku pěstounské péče je věnována samostatná kapitola vývoji pěstounské péče na území České republiky v jednotlivých historických etapách. Stručně jsou vymezeny základní právní prameny pěstounské péče, na vnitrostátní i mezinárodní...
|
|
| |
|
|
Náhradní péče o dítě v České republice
Trnková, Lucie ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Radvanová, Senta (oponent)
Práce se zabývá problematikou náhradní péče o dítě v České republice a předkládá rozbor její právní úpravy obsažené jak v předpisech soukromého práva, tak v předpisech veřejnoprávních. Pojem náhradní péče o dítě v sobě zahrnuje několik samostatných právních institutů, jež společně tvoří systém sloužící k ochraně ohrožených dětí, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině. Systém náhradní péče se dělí na individuální péči rodinného typu a péči kolektivní zajišťovanou v ústavních zařízeních. Práce sleduje historický vývoj forem náhradní péče, rozebírá jejich aktuální právní úpravu včetně té procesní a hodnotí provázanost a vzájemnou souladnost jednotlivých právních předpisů. Cílem práce je analyzovat fungování systému náhradní péče a vymezit práva a povinnosti subjektů, které jím v různých rolích procházejí s důrazem na to, jak je zajišťováno naplňování práv nezletilého dítěte a sledován jeho nejlepší zájem. K tématu práce je vzhledem k jeho obsahu přistupováno víceoborově, neboť interdisciplinární spolupráce jednotlivých osob vystupujících jménem státu ve sledovaných právních vztazích náhradní péče, je v zájmu dítěte zcela nezbytná. Klíčová slova dítě, náhradní péče, osvojení, pěstounská péče, ústavní výchova, poručenství, opatrovnictví
|
|
| |
|
|
Dobrovolnické programy podporující dítě v náhradní rodinné péči
Hladíková, Alena ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Cílem diplomové práce Dobrovolnické programy podporující dítě v náhradní rodinné péči je zmapovat nabídku dobrovolnických programů pro děti v náhradní rodinné péči v České republice a ukázat jakou podporu může dobrovolnický program dětem přinést včetně ukázky zkušeností z podobných programů v zahraničí. V teoretické části je popsán systém náhradní rodinné péče se zřetelem na potřeby dítěte a způsoby podpory, které jsou jim dostupné v oblasti odborné i dobrovolnické. Důraz je kladený na roli osob, které dítě doprovázejí na jeho cestě z biologické rodiny do rodiny náhradní, včetně zdůraznění vztahů a vazeb, o které dítě na této cestě přichází. Dále bude vysvětlena myšlenka a hodnoty dobrovolnictví jako neplacené dobrovolné činnosti, včetně typologie programů zaměřujících se na děti a způsoby, jakými mohou dobrovolníci přispět k zlepšení jejich situace. Prakticky zaměřená empirická část se ukazuje formou rozhovorů konkrétní zkušenosti jednotlivých aktérů z vybraného dobrovolnického programu podporujícího děti v náhradní rodinné péči. Tento program je organizován dobrovolnickým centrem a respondenty jsou dobrovolníci, rodiče a děti v tomto programu zapojené včetně vedoucí programu, díky které tento program vznikl. V závěru této části jsou formulována doporučení pro další rozvoj programu, která...
|
|
|
Možnosti zvyšování zájmu o pěstounskou péči v České republice
Hadrbolcová, Žaneta ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Pro většinu lidí představuje rodina místo, ve kterém se cítí v bezpečně a milováni, ovšem ne všichni mají to štěstí, že fungující rodinu mají. V případě, že biologická rodina dítěte nefunguje tak, jak by měla, a dítě je nějakým způsobem ohrožené, má stát několik možností, jak dítěti pomoci. V případě, že má rodina řešitelné problémy, může stát pomocí preventivních zásahů různými způsoby situaci zlepšit. Pokud ale ani tyto zásahy nepomohou a dítě je nuceno rodinu opustit, je třeba dítěti zajistit alternativní prostředí. Dítě může být buď umístěno do ústavní péče, tedy do nějakého institucionálního zařízení, nebo do náhradní rodinné péče. Vzhledem k nedostatkům institucionální péče jsou v současné době podporovány hlavně různé formy náhradní rodinné péče. Pravděpodobně nejznámější formou náhradní rodinné péče je adopce, neboli osvojení, které dítěti zajistí novou rodinu a v rámci kterého dojde k přetrhání vztahů mezi dítětem a rodinou původní. Tato forma je ale možná pouze pro malé procento opuštěných dětí, protože většina z nich určitý vztah s původní rodinou má. Pro tyto děti pak představuje alternativu další forma péče, a sice pěstounská péče. V případě pěstounské péče dítě vyrůstá v náhradní rodině, pěstouni o něj každodenně pečují, ovšem dítě má stále vztah také k biologickým rodičům. Česká...
|
|
|
Pěstounská péče dlouhodobá a na přechodnou dobu - psychologické aspekty z pohledu pěstouna a z pohledu dítěte.
Župová, Veronika ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Tato práce primárně pojednává o pěstounské péči. Seznamuje čtenáře se základními informacemi z dané tématiky. Dále se zabývá problematikou vytváření vazeb k náhradním pečovatelům. Poukazuje na rozdíly a trvalost vztahů mezi dlouhodobou pěstounskou péčí a pěstounskou péčí na přechodnou dobu. Nastiňuje specifika psychologických aspektů v obou formách péče na straně dítěte, ale i samotného pěstouna. Ve druhé části bakalářské práce je předložen kvalitativní návrh výzkumného projektu, který je orientován na dětské prožívání v samotné pěstounské péči. Snaží se poukázat na subjektivní pohledy dětí v jejich pozitivní i negativní formě vzhledem k pobytu v pěstounské péči, na pocit emocionálního zakotvení v pěstounské rodině a v neposlední řadě pohled dětí na přechody mezi rodinami a obtíže s tím spojené. Jedním z výstupů z tohoto výzkumu je vytvoření hypotéz, které budou sloužit jako podklady pro další výzkumné projekty. Klíčová slova Pěstounská péče, profesionální pěstounská péče, dlouhodobá pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, dítě, pěstounská rodina, citové přilnutí
|
|
|
Pražská péče o sirotky a opuštěné děti v první polovině 20. století
Fremrová, Květa ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá péčí o opuštěné děti a sirotky, přičemž se zaměřuje na to, jak byla tato péče prováděna v Praze v 1. polovině 20. století. Práce nejprve představuje obecný vývoj péče o tyto děti, legislativu, která se na ně zaměřovala, a poté už se soustředí na vývoj pražské sociální péče se zvláštním zřetelem na děti. Existovaly dvě hlavní možnosti, jak bylo o opuštěné a osiřelé děti postaráno. Prvním, častějším, byla náhradní péče v rodinách. Pražské děti byly s oblibou umisťovány mimo Prahu do tzv. rodinných kolonií, kde se koncentrovaly pěstounské rodiny a byla tak zjednodušena kontrola nad péčí, jaké se v náhradních rodinách dostává. Druhou možností byla ústavní péče v sirotčincích. Ty mohly být zřizovány jak městem, tak v návaznosti na některou církevní obec, případně je mohly zřizovat soukromé laické spolky. Pro každou možnost jsem vybrala pražský ústav a na nich demonstruji základní rysy ústavní péče. Pokusila jsem se také rekonstruovat život v ústavech. Poslední kapitola se věnuje dobovým pohledům na klady a zápory na obě možnosti zaopatření. Klíčová slova: sirotci, opuštěné děti, sociální péče, Praha, dětské domovy, pěstounská péče, rodinné kolonie
|
host ::
RSS.