|
Význam polyfenolů v bobulovitých plodech
MARTANOVÁ, Anna
Výživa člověka je nedílnou součástí našeho života. Do výživy můžeme zahrnout látky, o kterých je dokázáno, že jsou zdraví prospěšné, tudíž při jejich nedostatku lze pozorovat negativní účinky na lidský organismus. Tyto látky označujeme jako mikronutrienty a vitamíny. Jídelníček však můžeme obohatit i o látky, o nichž se domníváme, že jsou zdraví prospěšné, avšak jejich deficit nevyvolává chorobné příznaky. Potraviny, jež řadíme do této skupiny lze označit jako funkční potraviny. Funkční potraviny obsahují látky, které mají pozitivní dopad na naše zdraví. Jednou z těchto látek jsou polyfenoly. Tato problematika je pro mě velmi zajímavá, neboť polyfenoly jsou látky, které se mimo jiné v hojné míře nacházejí v bobulovitých plodech, zejména v borůvkách. Borůvky jsou bobule, které jsou rozšířené po celém světě. Jedním z nejlepších zdrojů borůvek je i Šumava, odkud pocházím a kde jsou borůvky dobře dostupné. V první části své práce pojednávám o problematice funkčních potravin a o složkách, díky nimž jsou tyto potraviny mezi funkční potraviny řazeny: probiotika, prebiotika, synobiotika, mikronutrienty, fytochemika, polyfenoly. Dále v první části své práce pojednávám o bobulovitých plodech, se specializací na brusnici borůvku, její vlastnosti a složení, jež mohou mít příznivý dopad na lidské zdraví. V druhé části jsem si stanovila dva cíle práce. Prvním cílem práce je navrhnout jídelníček, jehož součástí jsou pokrmy, které obsahují optimální příjem polyfenolů, ekvivalent ke 120 ml nativních plodů borůvek. Právě polyfenoly jsou tou součástí borůvek, jež je činí tak výjimečné. Do jídelníčku jsem přednostně zařazovala pokrmy, které prošly tepelnou úpravou. Analýzy obsahu polyfenolů v potravinách a nápojích jsem získávala v rámci programu GEOMED z Nemocnice České Budějovice, a.s., Pracoviště klinické farmakologie. Výsledky o obsahu polyfenolů byly prováděny metodou HPLC. Obsah polyfenolů v nativních borůvkách byl položen jako rovný 1 a obsah v dalších zkoumaných produktech byl následně vyjádřen jako násobek či podíl k nativním borůvkám. Všechny tyto skutečnosti jsem zohlednila při sestavování vzorového jídelníčku. Dalším cílem práce je zmapování výrobků, u nichž je obsah polyfenolů výhodný. Na trhu se vyskytuje vysoké množství výrobků s borůvkovou příchutí. Obsah borůvek však často bývá zanedbatelný. Překvapivým výsledkem byl obsah polyfenolů v limonádě Toma, jejíž relativní hodnota ug/ml činí 2,59 při porovnání s nativním plodem borůvky, který je položen jako rovný 1. Po vypracování práce, při němž jsem získala informace z nastudované literatury, z prodejních sítí a z Pracoviště klinické farmakologie Nemocnice České Budějovice, a.s., si dovoluji tvrdit, že borůvky jsou významným zdrojem polyfenolů a že jídelníček, který bude denní ekvivalent příjmu polyfenolů obsahovat, se nemusí nikterak lišit od běžné racionální stravy. Ani tepelná úprava pokrmů neznemožní sestavení takového jídelníčku, neboť borůvky jsou vůči tepelným změnám poměrně stabilní. Zařazení takového jídelníčku do zařízení hromadného stravování by mohlo přinést v budoucnu pozitivní dopad zvláště u seniorů, a to zlepšením paměťových funkcí a rovnováhy.
|
|
Uzavírání kupní smlouvy podle Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží v komparaci s českou právní úpravou
Krčálová, Kristýna ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Levý, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, známou také jako Vídeňská úmluva. Hlavním cílem je posoudit samotné podmínky aplikace této mezinárodní smlouvy a zhodnotit proces uzavírání kupní smlouvy v režimu Úmluvy včetně jeho podobností a odlišností s českou právní úpravou. V neposlední řadě práce hledá odpověď na otázku, která z úprav je pro uzavření mezinárodní kupní smlouvy spadající pod aplikaci Vídeňské úmluvy pro českou smluvní stranu výhodnější. Práce je rozdělena do pěti částí. První z nich představuje úvod do problematiky Vídeňské úmluvy a soustřeďuje se na její postupný vznik a vztah ČR k ní. Druhá kapitola mapuje samotné podmínky aplikace Úmluvy a vymezuje tak subjekty mezinárodní kupní smlouvy a její předmět. Třetí a čtvrtá kapitola postupně odkrývají jednotlivé fáze kontraktačního procesu (nabídku a přijetí) a to včetně relevantní judikatury. Poslední kapitola svým pojednáním o vzniku smlouvy kontraktační proces završuje a mimo jiné také zkoumá, jaký vliv na vznik a obsah smlouvy mají obchodní podmínky a to včetně jejich případného konfliktu v podobě tzv. bitvy formulářů.
|
|
Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen
URBÁNKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá současnou úrovní dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen. Teoretická část je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je zaměřena na historii porodnictví a prenatální péče. Druhá celkově popisuje prenatální péči, organizace, cíle, předporodní přípravu porodní asistentkou, těhotenskou průkazku a úlohu porodní asistentky v prenatální poradně. Třetí kapitola se zabývá diagnózou těhotenství a poslední se věnuje vyšetření těhotných žen v jednotlivých trimestrech. Výzkumná část bakalářské práce poukazuje na současnou úroveň dodržování koncepce prenatální péče ve srovnání v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Před zpracováním práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda je dodržována koncepce prenatální péče, a to z pohledu těhotných žen. Druhým cílem bylo zjistit, zda těhotné ženy chápou důležitost veškerých vyšetření, která se během prenatálních poraden provádí. Třetím cílem bylo zjistit a porovnat úroveň dodržování koncepce prenatální péče u těhotných žen v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Z těchto tří stanovených cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaká je úroveň dodržování koncepce prenatální péče o těhotné ženy? Jaká vyšetření se v prenatálních poradnách provádí během těhotenství? Jaký je rozdíl při dodržování koncepce prenatální péče v Českých Budějovicích a na Benešovsku? K vypracování výzkumné části byla použita kvalitativní metoda výzkumného šetření. Na stanovené výzkumné otázky byly vyhledávány odpovědi při získávání a zpracovávání polostrukturovaných rozhovorů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny těhotné ženy jsou spokojené s danou koncepcí prenatální péče. Takto načasované intervaly návštěv v prenatálních poradnách jim přijdou správné, důležité a potřebně, jak pro svou kontrolu, tak pro kontrolu plodu v bříšku. Koncepce prenatální péče je na dobré úrovni, vyhovující pro všechny matky. Překvapivě bylo zjištěno, že polovina žen není schopna popsat a více rozebrat, jaká vyšetření v těhotenské poradně podstoupila, v kolikátém týdnu a za jakým účelem byla provedena. Zvláště když pouze dvě respondentky si stěžovaly na nedostatečnou informovanost od lékaře o podstupovaných vyšetřeních. Jako obvyklá vyšetření nejvíce matky uvedly hlavně kontrolu tlaku, moče, váhy, natáčení CTG a dále pak vaginální vyšetření lékařem. Na základě provedeného výzkumného šetření v bakalářské práci se podařilo zjistit, že pouze u dvou žen v Českých Budějovicích je dodržována dle nových doporučených postupů ČGPS frekvence pravidelných návštěv v prenatální poradně. Na Benešovsku ani jedna z žen tento fakt nepotvrdila. Lékaři mají stanovené termíny pravidelných návštěv dle svého uvážení. Jiný rozdíl jsme nevypozorovali. Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče je podobná jak na Benešovsku, tak v Českých Budějovicích. Do budoucna by práce mohla sloužit jako informační materiál v prenatálních poradnách především pro těhotné ženy, které budou chtít znát průběh prenatální péče.
|
|
Využití nově syntetizovaného amocharu ke stabilizaci a sorpci kovů a metaloidů.
Ouředníček, P. ; Trakal, L. ; Komárek, M. ; Pohořelý, Michael
Možnost sanace půd, která je většinou založena na principu stabilizace a imobilizace potenciálně rizikových látek, je v posledních letech intenzivně studovanou a zkoumanou problematikou. Jedním z takovýchto stabilizačních činidel je i biochar, tedy forma aktivního uhlí, která má schopnost poutat na svůj povrch celou řadu kontaminantů včetně právě kovů a metaloidů. Biochary mají obecně vysoce aktivní povrch a přítomnost různých funkčních skupin (např. COO–) zodpovědných za tvorbu chelátů a alkalických prvků (Ca2+, K+, Na+ a Mg2+) reprezentující kationtovou výměnu; v kombinaci s vysokými hodnotami pH (7,00 až 10,0) poukazují na jejich efektivní sorpční kapacitu vázat na svůj povrch kovy a metaloidy z roztoku (z půdní vody), zejména pak v kyselých půdách (tedy v oblastech postižených intenzivní důlní činností). Dále lze sorpční účinnost biocharů ještě zvýšit/vylepšit (zejména pak v případech odstraňování As (V) nebo Cr (VI)) a to pomocí různých modifikací. A právě modifikací biocharu pomocí amorfního oxidu manganu (AMO), byl vytvořen nový sorbent AMOchar. Produkt byl připraven přidáváním biocharu přímo do roztoku reaktantů při syntéze AMO. Samotný AMOchar je tak tvořen především Mn-oxaláty, které jsou přítomny ve formě povlaků na povrchu částic biocharu. Sorpční účinnost tohoto sorbentu pak byla i přes poměrně zásadité pH AMOcharu vysoká pro všechny testované rizikové prvky. Konkrétně byla sledována vysoká sorpce nejen pro Pb (téměř 99 %) a Cd (51,2 %) ale i pro As (91,4 %). Modifikace biocharu pomocí AMO též signifikantně snížila extrakci Mn, díky čemuž by nemělo, v případě reálného používání tohoto sorbentu pro sanaci půd, docházet k post-kontaminaci půdy právě manganem, který se uvolňuje z Mnoxalátů při rozpouštění jinak vysoce účinného sorbentu AMO.
Plný tet: SKMBT_22316111113040 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Výskyt domácích a divokých forem velbloudů ve starém světě a jejich hospodářské využití
Burgerová, Michaela ; Gardiánová, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Rod velbloud (Camelus) zahrnuje dva druhy, velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius) a velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus). Velbloudi mají široké pole využití. Lidé v arabských zemích, ale i v Indii a Egyptě je využívají jako hospodářská zvířata, na mléko na maso, nebo i v zájmových chovech jako transportní zvířata nebo jako jezdecká zvířata. Cílem této práce bylo shromáždit materiály o chovu a využití velbloudů v jeho roli hospodářského zvířete v odlišných kulturách a zemích, a dále o podmínkách chovu v lidské péči u soukromých chovatelů a v zoo. První část práce obsahuje informace o fylogenezi a původu čeledi velbloudovitých, taxonomii velbloudů, dále krátké informace o domestikaci a historii využití velbloudů. Jsou zde i popsány oba dva druhy, z hlediska biologie druhu atd., a k tomu krátká zmínka o velbloudích křížencích a plemena velbloudů. Druhá část práce je zaměřena na využití velbloudů. Přednostní a nejrozšířenější využití je na produkci mléka, dalších produktů z mléka velbloudů, fermentaci mléka. Další využití je na masnou užitkovost, hodnocení složení masa, popisuje produkty. Jeho využití je i pro ostatní užitkové části jako hříva a vlna, ta pochází především od velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus). Jako poslední je pracovní využití velbloudů, a to nošení břemen a nákladů a zájmové využití. V práci jsou popsány podmínky chovu velbloudů v lidské péči, chov velbloudů v Somálsku, podmínky pro přísun vody a výživu, podmínky chovu také v České republice, rozšířený je především chov v zoologických zahradách.V ČR jsou velbloudi chováni u soukromých chovatelů v malé míře. Pro porovnání jsou uvedeny také podmínky chovu velbloudů v lidské péči v Austrálii.
|
|
Analýza chovu mléčných krav na vybrané biofarmě
Plášková, Pavlína ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit podmínky chovu dojeného skotu v ekologickém zemědělství a porovnat je s konkrétními údaji vybrané ekologické farmy Bílčice, která je součástí ekologického zemědělství od roku 2011 a zaměřuje se na chov českého strakatého skotu a produkci biomléka. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou dojených plemen skotu, hlavními cíli a zásadami ekologického zemědělství, problematikou welfare, šlechtěním a kontrolou užitkovosti, technologií ustájení, výživou a krmením, technologií dojení, produkcí mléka, reprodukcí, zdravotní problematikou a ekonomikou chovu. V praktické části jsem hodnotila ukazatele mléčné užitkovosti (produkce mléka, % bílkovin, % tuku) a reprodukční ukazatele (mezidobí, servis perioda, inseminační index a procento zabřeznutí po první inseminaci). Na farmě bylo ustájeno 650 kusů dobytka, z toho 200 kusů dojnic převážně českého strakatého plemene. Sledování se provádělo v roce 2013. Denní množství nadojeného mléka se pohybovalo kolem 2 750 kg. Za laktaci byla užitkovost v roce 2013 6 100 kg mléka, 3, 89 % tuku a 3, 34 % bílkovin. Dojnice jsou ustájeny ve volné stáji s vysokou podestýlkou, dojení probíhá 2 x denně v rybinové dojírně. Mléko je dodáváno obden do mlékárny Olma, a.s. V letním krmném období jsou krávy pravidelně vyháněny na pastvu. Jsou dokrmovány 10 kg jetelotravní senáží a 6 kg šrotu (ječmen, pšenice, triticale). V zimním krmném období jsou zvířata ve stájích. Krmná dávka se skládá ze 45 kg jetelotravní senáže, 6 kg šrotu, 2 kg lupiny a 1 kg kukuřice v době rozdojování. Minerální lizy mají krávy celoročně ( 100g / ks / den). V přechodné formě hospodaření se užitkovost krav pohybovala v roce 2010 na 7 477 kg mléka a hodnota ČR byla 7 726 kg mléka. Po vstupu do ekologického zemědělství v roce 2013 klesla mléčná užitkovost na farmě na 6 100 kg mléka a průměr ČR se zvýšil na 8 370 kg mléka. V přechodném způsobu v roce 2010 bylo dosaženo 4, 03 % tučnosti a v roce 2013 (ekologické zemědělství) 3, 89 %. Rozdíl mezi roky 2010 a 2013 je 0, 14 %. Bílkoviny za rok 2010 byly 3,39 % a v roce 2013 3,34 %. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů měla farma vždy průměrné výsledky. U servis periody 96 dní a mezidobí 400 dní, inseminační index 1,8 a procento zabřezávání po 1. inseminaci bylo 54,2 %.
|
|
Celoživotní vzdělávání jako součást vzdělávacího systému společnosti
Neckařová, Jana ; Šrédl, Karel (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Diplomová práce pojednává o vzdělávání dospělé populace, přičemž poukazuje
na důležitost vzdělávání v každém věku. V práci je objasněn význam vzdělávání dospělé populace, jsou zde uvedeny formy i možné metody, které jsou při tomto druhu vzdělávání nejčastěji využívány. Kromě teoretických východisek je zde zahrnuto i praktické hledisko vzdělávání dospělých osob, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Uvedené šetření v podobě výzkumu bylo orientováno přímo na zaměstnance, kteří si své vzdělání doplnili,
a současné také na zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci se uvedeného vzdělávání zúčastnili. Souhrnně lze říci, že obě strany považují vzdělávání nabyté v dospělosti jako velký přínos, který je ku prospěchu jak vzdělávajícímu se zaměstnanci, tak samozřejmě
i zaměstnavateli. V každém případě však mají osoby s dosaženým vyšším stupněm vzdělání mnohem větší šance získat možné zaměstnání než osoby bez vzdělání nebo s nízkým stupněm vzdělání.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Technologie zmrazování spermií býků ve vztahu k jejich přežitelnosti a oplozovací schopnosti
Doležalová, Martina ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Cílem optimalizace procesu výroby inseminačních dávek je zajištění co nejvyšší oplozovací schopnosti spermií v průběhu relativně náročného procesu zpracování čerstvého ejakulátu a jeho následná kryokonzervace. Zejména v průběhu chlazení a mrazení spermií dochází k jejich poškození vlivem změny teplot, kdy jsou spermie vystaveny chladovému šoku a dalším limitujícím faktorům, které mají za následek buněčnou smrt a tudíž i snižování oplozovací schopnosti následně rozmrazené inseminační dávky. Pro zvýšení odolnosti spermií, respektive plazmatické membrány, vůči chladovému šoku byla do komerčně vyráběných ředidel přidávána frakce vaječného žloutku LDL cholesterol (low density lipoprotein) v různých koncentracích, takto vyrobené dávky byly testovány pomocí chladového a tepelného testu přežitelnosti spermií. Má se za to, že LDL příznivě ovlivňuje plazmatickou membránu spermií a napomáhá k lepší oplozovací schopnosti spermií po rozmrazení. Dalším krokem v procesu výroby inseminačních dávek je pozvolné chlazení naředěného ejakulátu a ekvilibrace, kdy jsou dávky uloženy v chladicím boxu po bobu 30 minut až 24 hodin, tato doba je nezbytně nutná pro penetraci určitých komponent ředidla do spermatických buněk a nastolení balance mezi jejich intracelulární a extracelulární koncentrací. Současně je důležitý následný teplotní gradient mrazení inseminačních dávek. Jako nejvhodnější způsob mrazení je dostupný systém počítačově řízeného poklesu teplot v mrazicím boxu, který umožňuje přesnou kontrolu tvorby ledových krystalů, které by mohly roztrhat, a tím zabít buňku.
V průběhu 2012 až 2016 byl opakovaně odebírán ejakulát od skupiny plemenných býků (n=27, býci holštýnského a českého strakatého plemene) na inseminační stanici. Ejakulát splňující standardní vstupní podmínky byl v prvním kroku rovnoměrně rozdělen na několik částí. K ředění ejakulátu byly využity 3 typy komerčně vyráběných ředidel AndroMed, Bioxcell a Triladyl bez a s přídavku LDL do ředidel o koncentraci 4 až 10 % v závislosti na typu ředidla. Naředěný ejakulát byl naplněn do skleněných kapilár o objemu 0,1 ml a teplotě +4 °C a vložen na 10 minut do chladicího boxu o teplotě 0 °C. Po uplynutí stanovené doby byl objem kapiláry smíchán s fyziologickým roztokem o teplotě 37 °C, kde byl vzorek 120 minut inkubován. Byl hodnocen vliv chladového šoku na podíl živých spermií v ejakulátu pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem v průběhu tepelného testu přežitelnosti spermií a to ihned po zahřátí vzorku a po uplynutí 120 minutové inkubace. Z výsledků bylo patrné, že vhodnějšími ředidly pro zvyšování odolnosti spermií vůči chladovému šoku byly AndroMed a Bioxcell. Současně byl také zjištěn pozitivní vliv přídavku LDL do ředidel na nižší pokles podílu živých spermií v průběhu tepelného testu (P<0,05). Jako nejvhodnější koncentrace mající příznivý vliv na odolnost spermií vůči chladovému šoku byla vyhodnocena 6% koncentrace LDL v ředidle Bioxcell, kdy byly hodnoty podílu živých spermií vyšší jak na začátku tepelného testu (+1,31 % až +3,2 %) tak po 2 hodinové inkubaci (+5,82 % až +8,41 %) oproti ostatním ředidlům bez a s přídavkem LDL.
V dalším kroku byl optimalizován proces ekvilibrace, který je důležitou součástí výroby dávek a byl vyhodnocen vliv délky ekvilibrace na následnou oplozovací schopnost spermií hodnocenou pomocí motility spermií po rozmrazení zjištěné na základě CASA a podíl živých spermií v průběhu tepelného testu přežitelnosti trvajícím 120 minut (37 °C). Vhodný ejakulát byl naředěn standardně využívaným ředidlem AndroMed na bázi sojového lecitinu, naředěný ejakulát byl naplněn do pejet (0,25 ml), zchlazen a ekvilibrován v chladicím boxu po dobu 30, 120 a 240 minut, následně byl mrazen v programovatelném mrazicím boxu dle 4 typů mrazicích křivek lišících se teplotou a rychlostí poklesu teplot v komoře. K mrazení byla využita standardně využívaná a výrobcem doporučovaná 3. fázová mrazicí křivka, dále 2. fázová mrazicí křivka, a 3. fázová mrazicí křivka s pomalejším a naopak rychlejším poklesem teplot v komoře, oproti standardní mrazicí křivce. Nejvhodnější délka ekvilibrace byla 240 minut, kde byla zjištěna motilita vyšší o +2,72 % a +4,58 % oproti ostatním délkám ekvilibrace (P<0,05 až 0,01). Nejvyšších průměrných hodnot podílu živých spermií bylo dosaženo při délce ekvilibrace 120 minut (+6,87 % a 8,68 %). Nejvyšší průměrné motility spermií po rozmrazení v průběhu tepelného testu přežitelnosti bylo dosaženo při mrazení na základě 2. fázové mrazicí křivky (od +2,97 % do +10,37 %, P<0,05), taktéž při hodnocení podílu živých spermií (od +4,37% do +8,82 %, P<0,01). Při vyhodnocení interakce mezi délkou ekvilibrace mrazicí křivkou ( 2. fázová a 3. fázová standardní) bylo nejvyšších hodnot průměrné motility a podílu živých spermií u obou křivek v kombinaci s délkou ekvilibrace 240 minut, avšak nebyl mezi nimi zaznamenán žádný statisticky průkazný rozdíl. Ve všech hodnocených částech práce byly nalezeny individuální rozdíly mezi jednotlivými býky i mezi jednotlivými odběry ejakulátu od jednoho býka (P<0,05).
Pro zachování dobré oplozovací schopnosti ejakulátu v průběhu procesu kryokonzervace je zapotřebí zvýšit odolnost spermií vůči chladovému šoku a to přidáním správné koncentrace LDL do vhodného komerčně vyráběného ředidla, kterým bylo ředidlo AndoMed a Bioxcell. Následně je ve velké míře oplozovací schopnost vyrobené inseminační dávky ovlivněna chlazením a délkou ekvilibrace před samotným mrazením. Délka ekvilibrace 120 minut a déle a následný šetrný způsob mrazení dle mrazicí křivky, která zajišťuje pozvolný pokles teplot v komoře, zajistí vyšší průměrnou motilitu spermií a podíl živých spermií po rozmrazení.
|
|
Antioxidační, anti-proliferační a imunomodulační účinky ovoce, zeleniny a hub in vitro
Doskočil, Ivo ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
V poslední době stoupá zájem o nalezení nových druhů rostlin a hub, které mají antioxidační nebo antiproliferační aktivitu. Tento zájem je vyvolán zejména jejich možným léčivým a potravinovým využitím při mnoha onemocněních, které mohou být spojeny s oxidačním stresem, jako jsou například zánětlivá onemocnění střev, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze nebo nádorová onemocnění.
Tato práce předkládá charakterizaci in vitro antioxidační a anti proliferační aktivity vybraných 19 džusů a 28 metanolových extraktů z ovoce a zeleniny, které jsou běžnou součástí jídelníčku. Dále 13 etanolových extraktů jedlých hub řádu chorošotvarých (Popyporales). Pro stanovení antioxidační aktivity byly využity metody
2,2 diphenyl 1 picrylhydrazyl (DPPH); absorbance kyslíkových radikálů (oxygen radical absorbance capacity ORAC) a inhibice produkce oxidu dusnatého (NO). Cytotoxicita byla měřena pomocí metody MTT využívající tetrazolovou sůl 3 [4,5 dimetyltiazol 2 yl] 2,5 difenyltetrazol bromid; a pro stanovení imunomodulační aktivity byla použita metoda fagocytární aktivity lidských neutrofilních granulocytů. Dále byl zjišťován celkový obsah fenolů (TPC) a ß glukanů, jako potenciálně aktivních složek podílejících se na těchto aktivitách.
Z výsledků je patrné, že z testovaných vzorků ovoce a zeleniny vykazovaly nejvyšší antioxidační aktivitu džusy (TPC = 1603,2 mg GAE/l džusu; ORAC = 438,5 umol TE/g) a extrakty (ORAC 836,6 umol TE/g;
DPPH = 404,6 umol TE/g) z plodů brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), následované džusem z papriky (Capsicum L.)(TPC = 642,1 mg GAE/l džusu; ORAC = 127,9 umol TE/g) a extraktem z ředkve bílé (Raphanus sativus L.)(ORAC = 724,5 umol TE/g; DPPH = 52,2 umol TE/g). Z testovaných druhů ovoce a zeleniny inhibovaly produkci NO džusy z cibule kuchyňské (Allium cepa L)(snižoval produkci NO o 57 %) a mandarinka (Citrus reticulata Blanco)(o 52 %) spolu s extrakty z brokolice (Brassica oleracea var. botrytis italica) (o 21 %) a pomeranče (Citrus sinensis Pers.) (o 10 %). Z jedlých hub byl stanoven nejvyšší obsah fenolových sloučenin u Lentinus tigrinus (Bull.) (houževnatec tygrovaný) Fr. (TPC = 216,2 umol GAE/g extraktu), Ganoderma lucidum (Curtis) P. Kras (lesklokorka lesklá)(TPC = 257,9 umol GAE/g extraktu) a Royoporus badius (Pers.) A.B. De (choroš smolonohý)(TPC = 257,8 umol GAE/g extraktu). Obsah ß glukanů byl nejvyšší u Sparassis crispa (Wulfen) Fr. (kotrč kadeřavá)(117,4 mg/g extraktu). Významný efekt na fagocytární aktivitu granulocytů byl zaznamenán u Neolentinus lepideus (Fr.) Redhead & Ginns, Polyporus squamosus (Huds.) Fr. (choroš šupinatý) a S. crispa. U poslední ze zmíněných hub byl taktéž zaznamenán mírný inhibiční účinek vůči buněčné linii HT 29 kolorektálního karcinomu člověka (IC50 = 107 ug/ml extraktu).
Výsledky naznačují, že některé námi testované rostliny a houby mohou být perspektivní ve snižování následků vzniklých v důsledku oxidačního stresu, který má podíl na celé řadě onemocnění a snížení toho oxidačního stresu může vést ke snížení progrese těchto onemocnění. Výsledky naznačují možný mechanismus účinku na lidské zdraví, při jejich interpretaci je však třeba brát v úvahu, že in vitro testy a screeningy jsou prvním stupněm systematického výzkumu těchto účinků a slouží pro výběr kandidátů pro návazné podrobnější studie.
|
host ::
