|
Neverbální prvky v psychoterapii adolescentů
Vraná, Klára ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce)
Téma diplomové práce se zabývá jednou z oblastí dětské klinické psychologie - psychoterapií dospívajících. Zaměřeno je především na rozličné nonverbální momenty, neboli prvky, v psychoterapeutických setkáních s adolescentními pacienty a možnosti využití těchto prvků v procesu psychoterapie. Cílem je poukázat na to, že někdy zdánlivě zanedbatelné nonverbální momenty mohou mít zvláště v terapeutické práci s dospívajícími významnou úlohu a měla by jim proto být věnována ze strany terapeutů zvýšená pozornost. A to i v takových případech, kdy byla adolescentovi původně indikována taková psychoterapie, jejímž hlavním médiem léčebného působení je převážně rozhovor (například rodinná terapie). Práce je založena na jednom z předpokladů, že neverbální techniky obecně, v tomto případě alespoň některé jejich prvky, mohou působit jako facilitátory rozhovoru, například tehdy, pokud slova neumožňují pacientovi vyjádřit určitou osobní zkušenost, pocit, či emoci, nebo když se nedaří s dospívajícím navázat komunikaci na verbální úrovni.
|
| |
|
Metafora a emoce. "Zatanči emoce" - interpretace verbálního projevu tancem
Hronková, Libuše ; Vaňková, Irena (oponent) ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce)
Konceptualizace jazykového myšlení o emocích prostřednictvím metafor se projevila v podobě přímé souvislosti mezi prostorovými a dynamickými elementy pohybů, představovými schématy, metaforami a aspekty jejich zdrojových domén. Všechny případové studie dokázaly, že s tělesností jsou spjata schémata nádoba, síla a rovnováha. Potvrdily tělesný základ koncepce strukturní metafory ČLOVĚK JE NÁDOBA, ontologických metafor CITOVÉ STAVY JSOU ENTITY UVNITŘ ČLOVĚKA, CITOVÝ ÚČINEK JE FYZICKÝ KONTAKT a základní orientační metafory DOBRÝ JE NAHOŘE-ŠPATNÝ JE DOLE. K tělesnosti jako k jádru konceptuální soustavy se bezprostředně vztahovaly aspekty intenzita, pasivita, kontrola, hodnocení pozitivní-negativní a jednota. Zkušenostní zázemí jedinců se odrazilo ve specifickém tanečním projevu každého z nich. 9~liv!!ilo je též využitím gest na úkor tanečních pohybů. Konvenční baletní gesta se objevila především u pozitivních emocí radost a láska a upozornila na fakt, že již samotný taneční projev lze hodnotit jako pozitivní skutečnost. Do plastických gest využitých u negativních emocí smutek, strach, hněv a hanba se výrazně promítly vrozené motorické reakce těla tak, jak jsou popisovány z pohledu psychologie. Práce s tenzí/sílou a úrovní pohybů se ukázala jako nejvíce závislá na taneční technice jedinců. Ti, kteří vycházeli z...
|
|
Ekonomické dopady penzijních fondových pilířů - mezinárodní zkušenosti
Červenka, Michal ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Šimíček, Petr (oponent)
Hlavním cílem této převážně empirické práce je odpovědět na otázku, zda zahraniční zkušenosti dokazují, že penzijní fondový pilíř přispívá k výnosnosti a stabilitě penzijního systému a k rozvoji ekonomiky. Nejprve charakterizujeme globální fondový pilíř. U odvozeného virtuálního portfolia spočítáme dlouhodobou výnosnost globálního fondového penzijního pilíře. Na základě Aaron-Samuelsonova principu zjistíme i pomyslnou výnosnost globálního průběžného pilíře. Ze srovnání obou výnosností plyne, že výnosnost fondového pilíře je sice dlouhodobě mírně vyšší, avšak s přihlédnutím k variabilitě vyjadřující riziko se jeví průběžný pilíř výhodnějším. Navíc, kombinace obou pilířů pro diversifikaci rizika v penzijním systému se neukazuje být příliš efektivní, jelikož je zjištěna relativně silná vzájemná korelace obou výnosností. Další část práce řeší ekonomické dopady fondového pilíře v podobě vlivu na trh práce. Pomocí jednoduché korelační analýzy u zemí OECD se nepodařilo prokázat souvislost mezi velikostí odvodů do fondového pilíře a pracovní aktivitou, která je vyjádřena jako průměrné množství odpracovaných hodin populace v produktivním věku. Následující rozbor vývoje a výhledu fondových pilířů ve vybraných zemích s jeho vyspělým zastoupením ukazuje na nenaplněná očekávání jeho účastníků. Vzhledem ke všem dílčím zjištění se nepodařilo prokázat, že by fondový penzijní pilíř významně přispíval k výnosnosti a stabilitě penzijního systému a k rozvoji ekonomiky.
|
|
Kameramani českého dokumentárního filmu
Šuster, Jan ; Jícha, Marek (vedoucí práce) ; Ulver, Stanislav (oponent)
V diplomové práci se zabývám především pohledem kameramanů, jako profesionálů, ale i jako lidí na problematiku filmového obrazu v dokumentárním filmu. Snažím se hledat a stavět pohled na dobu a život české kinematografie skrze oči čtyř kameramanů čtyř různých věkových generací. V úvodu procházím stručnou historií českého dokumentárního filmu. Po ní se dostávám k rozhovorům s kameramany, které jsem vybral na základě jejich dlouhodobých zkušeností s obrazem v dokumentárním filmu. Každý z nich je výraznou osobností a každý svou prací posouval nebo stále posová kupředu kvalitu české kameramanské profese. Všem posléze kladu stejné otázky a snažím se tak získat vícegenerační pohled na problematiku české dokumentární kinematografie a zároveň na kameramany osobně. V závěru práce shrnuji obecné a vzájemně porovnávám různorodé postoje. Vstupuji do závěru i svým vlastním pohledem a tak se konfrontuji s názory jak poslední, pátý a nejmladší z kameramanů.
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
Vliv pyrethroidových pesticidů na ryby
RICHTEROVÁ, Zuzana
Pyrethroidy patří mezi celosvětově nejčastěji používané pesticidy. Jejich široké použití a poměrně vysoká stabilita dávají předpoklad pro jejich výskyt v životním prostředí. Jako polutanty se následně mohou dostat až do vodního ekosystému. Vyskytují se nejen ve vodách a sedimentech, ale i v tkáních ryb. V prvním testu jsme sledovali vliv přípravku Nexide s účinnou látkou gamma-cyhalothrin v koncentraci 60 g.l-1. Testovaným koncentracím Nexide 5, 25, 50, 100 a 250 µg.l-1 byly vystaveny oplozené jikry a raná vývojová stadia kapra obecného (Cyprinus carpio) po dobu 35 dní. V průběhu testu došlo ve všech koncentracích s výjimkou nejnižší k výraznému úhynu pokusných organismů. Mortalita embryí a larev v nejnižší testované koncentraci byla zvýšená minimálně. Nejnižší testovaná koncentrace 5 µg.l-1 výrazně negativně ovlivnila délkový i hmotnostní růst a vyvolala zpomalení ontogenetického vývoje a ztmavnutí povrchu těla. U přeživších jedinců bylo provedeno histologické vyšetření, při kterém byly v játrech zaznamenány změny dystrofického charakteru. Histologické vyšetření vzorků ledvin, střev a žaber neprokázalo patologické změny. Vyšetřením vybraných parametrů oxidativního stresu byla prokázána statisticky významně vyšší aktivita detoxifikačního enzymu glutathion-S-transferásy (GST) a nižší aktivita obranného enzymu glutathionperoxidásy (GPx) ve srovnání s kontrolní skupinou. Další sledované parametry oxidativního stresu, katalása (CAT), glutathionreduktása (GR) a oxidace lipidů vyjádřená thiobarbiturovým číslem (TBARS), byly beze změn. Změny parametrů oxidativního stresu naznačují, že expozice organismu přípravku Nexide může v dané koncentraci vést k dysbalanci obranných enzymů. V testu s přípravkem Cyperkill 25 EC s účinnou látkou alpha-cypermethrin v koncentraci 250 g.l-1 bylo postupováno stejným způsobem jako v předešlém testu. Testované koncentrace byly 7,2; 36; 72; 144 a 360 µg.l-1. S výjimkou nejnižší testované koncentrace došlo ke 100 % úhynu embryí a larev ve všech ostatních koncentracích. V nejnižší testované koncentraci 7,2 µg.l-1 dosáhlo přežití v závěru testu 90 %. Nejnižší testovaná koncentrace však výrazně negativně ovlivnila délkový i hmotnostní růst jedinců ve srovnání s kontrolou a vedla ke zpomalení ontogenetického vývoje. Žádný jedinec z této koncentrace nedosáhl v den ukončení studie juvenilního stadia. U 68 % embryí z této koncentrace byla patrná výraznější pigmentace, která byla pozorována i u jedinců z vyšších koncentrací krátce před jejich úhynem. Výsledky histologického vyšetření jater, střeva, ledvin a žaber neprokázalo žádné výrazné změny oproti kontrolním jedincům. Při vyšetření vybraných parametrů oxidativního stresu bylo prokázáno statisticky významné snížení katalytických koncentrací GST, GR a GPx ve srovnání s kontrolou. Aktivita CAT a TBARS byly srovnatelné s kontrolou. Změny parametrů oxidativního stresu naznačují, že expozice organismu přípravku Cyperkill 250 EC může v dané koncentraci indukovat oxidativní stres a zasahovat do aktivit antioxidačních enzymů. Předložená disertační práce shrnuje aktuální údaje o vlivu pyrethroidů na ryby. Zjištěné účinky potvrzují vysokou vnímavost ryb v období raného vývoje k testovaným pesticidům. Při interpretaci výsledků je nutné vzít v úvahu, že pro testování byly použity jednosložkové přípravky, které již samy toto riziko představují. V reálném prostředí jsou však vodní organismy vystaveny celé škále látek a přípravků v potenciálně toxických koncentracích. Tyto spolu mohou reagovat a jejich kombinací se mohou škodlivé účinky ještě zesilovat. Provedené testy také jednoznačně ukazují významné rozdíly v citlivosti embryonálních a embryolarválních testů.
|
| |
| |
|
Herecká stylizace a psychologický realismus - motivace jednání a výběr výrazových prostředků
Klepáčková, Klára ; Pleštilová, Miroslava (vedoucí práce) ; Grossmannová-Málková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na herecké sebepoznání skrze absolventské role Markéty Lazarové z představení Markéta, dcera Lazarova a Niny Zarečné z Racka. Volba těchto protikladných inscenačních stylů, hereckých přístupů a motivů umožňuje herci uvědomit si lépe sebe sama, své herecké potřeby a nedostatky. S ohlédnutím na minulý rok a s odstupem zjistíme, že tato práce tak získává na důležitosti nejen jako diplomová práce, ale i potřebná sebereflexe, která by se v jiném případě neuskutečnila. Je zde shrnuta kompletní práce na rolích, od samého počátku, od první čtené, přes aranžovací zkoušky, po generálkový týden a premiéru. Zdůrazněna je důležitost domácích příprav, inspirací z jiných zdrojů, z filmů, z literárních děl, z hudby atd. Práce je doplněna praktickými radami, které student nasbírá v průběhu studia či čtením děl jako jsou v tomto konkrétním případě např.: Můj život v umění S.K.Stanislavského, Herecká technika M.Čechova, O herecké technice V.O.Toporkova, Herec a jeho cíl D.Donnellana, Viděno z druhé strany rampy Radovana Lukavského. Zmíněno je zde také porovnání s praxí v Moravském divadle Olomouc, kde se nabyté zkušenosti za studií na DAMU využívají.
|
host ::
