|
|
Sexual promiscuity, cryptic female choice and the biology of passerine sperm
Míčková, Kristýna ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent) ; Krist, Miloš (oponent)
Objev postkopulačních mechanizmů výběru partnera zásadně změnil pohled na pohlavní selekci. Pěvci tvoří ideální skupinu pro studium dvou mechanizmů postkopulační pohlavní selekce, kompetice spermií a skryté volby samice. Tato dizertační práce se zabývá postkopulační selekcí ze třech různých uhlů právě u tohoto taxonu. V této práci jsme se zabývali (1) životními změnami znaků, které mohou ovlivňovat reprodukční úspěch samců (morfologie a velocita spermií, produkce spermií) a zároveň trade-off mezi těmito znaky a délkou dožití u samců vlaštovky obecné (Hirundo rustica); (2) variabilitou v proteinech seminální tekutiny a spermií u šesti vybraných druhů pěvců a zda jsou tyto rozdíly způsobeny fylogenezí či vlivem postkopulační pohlavní selekce a (3) popisem proteinového složení samičích kloakálních tekutin vlaštovky obecné ve čtyřech fázích reprodukčního cyklu, změnami v zastoupení proteinů v jednotlivých fázích a stanovením proteinů specifických pro jednotlivé reprodukční fáze. Naše výsledky ukazují, že neexistuje jednotný trend pro změny ve znacích spermií či produkce spermií napříč životem samce. Zatímco morfologie ani velocita spermií se zásadně nemění, produkce spermií v prvních letech života stoupá. Přílišná investice do produkce spermií však může snížit šance samce na delší život, což...
|
|
|
Proteomic architecture of sperm-egg interactions
Otčenášková, Tereza ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Nedávné pokroky v proteomických metodách poskytují nové poznatky pro biologický výzkum a to včetně oblasti reprodukční biologie. Stanovení proteomického základu spermií je klíčové pro pochopení komplexního procesu interakcí gamet během oplození zahrnující akrozomální reakci. Napříč živočišnými taxony lze pozorovat značné rozdíly ve velikosti, tvaru a molekulárním složení spermií způsobené postkopulačním pohlavním výběrem a fylogenezí. První cílem této disertační práce je characterizovat proteinové složení akrozomu a zjistit tak jeho další funkční význam v interakci spermie a vajíčka. Dále se zaměřujeme na možné souvislosti mezi proteinovým složením spermií a morfologickou diverzifikací spermií, mírou výskytu kompetice spermií a fylogenetickou příbuzností zkoumaných druhů. Pro analýzy byli použiti samci odchycení v přírodě z přirozených populací druhů Mus musculus musculus, Apodemus flavicollis, Microtus arvalis (řád Hlodavci), Acrocephalus palustris, Chloris chloris, Phylloscopus collybita, Cinclus cinclus, Hirundo rustica a Taeniopygia guttata chovaní v zajetí (řád Pěvci). Jako hlavní metodologický přístup byla v celé práci použita nano kapalinová chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Naše data ukazují, že biologické role akrozomu hlodavců nespočívají pouze v usnadňování...
|
|
| |
|
|
Functional characterisation of new components of mitochondrial proteome.
Kovalčíková, Jana ; Vrbacký, Marek (vedoucí práce) ; Červinková, Zuzana (oponent) ; Ješina, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Mitochondriální proteom savců je tvořen ~1500 různými proteiny, z nichž není stále přibližně jedna čtvrtina plně charakterizována. Jedním z těchto proteinů je TMEM70 podílející se na biogenezi eukaryotické F1Fo-ATP syntázy. Mutace v TMEM70 způsobují izolovaný nedostatek ATP syntázy, což často vede u pacientů k letálním neonatálním mitochondriálním encefalokardiomyopatiím. Abychom porozuměli molekulárnímu mechanismu působení TMEM70, vytvořili jsme konstitutivní Tmem70 knockout myší model, který byl embryonálně letální s narušenou biogenesí ATP syntázy. Následně vytvořený myší indukovatelný Tmem70 knockout model byl letální v 8. týdnu po indukci. Především vykazoval funkční poruchu jater, což je v kontrastu k převážně kardiologickému fenotypu u lidí v počátku onemocnění. Analýza jaterních mitochondrií odhalila tvorbu labilních subkomplexů ATP syntázy postrádajících podjednotku c. V případě deficitu TMEM70 tedy nebyl inkorporován c-oligomer do ATP syntázy, což vedlo ke kritickému poškození produkce energie mitochondriemi, analogickému k dysfunkci TMEM70 u lidí. V modelech s deficitem TMEM70 dosáhl nedostatek ATP syntázy limitu pro jeho patologický projev, který jsme stanovili na 30 %. Pozorovali jsme také kompenzační zvýšení obsahu většiny komplexů OXPHOS, ale neočekávaně také ANT a PiC, komponent...
|
|
|
Příprava rekombinantních extracelulárních domén lidských leukocytárních receptorů LLT1 a NKR-P1A
Vostárek, František ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent)
NK buňky jsou charakterizovány jako velké granulární lymfocyty, které patří mezi významné buněčné složky přirozené imunity. Dokáží zabíjet cílové buňky velmi rychle, v řádech minut, což je řadí do role obránců první linie. Své cíle rozpoznávají pomocí svých povrchových receptorů. Tato práce se zabývá přípravou extracelulárních domén lidských leukocytárních receptorů hNKR-P1A a jeho fyziologického ligandu LLT1. Proteiny byly produkovány v E. coli ve formě inkluzních tělísek a renaturovány in vitro metodou rychlého naředění (hNKR-P1A) a metodou pomalého naředění (LLT1). Purifikace probíhala pomocí chromatografických metod a získané proteiny byly charakterizovány technikami hmotnostní spektrometrie.
|
|
|
The role of NADPH oxidase and ros in invadopodia formation
Hanušová, Kristýna ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Invadopodia, jako specifické organely nádorových buněk umožňující jim pohyb a tudíž i šíření po organismu a tvorbu metastáz, jsou jedním z možných slibných cílů pro nádorovou terapii. V poslední době vyšly na jevo mnohé zajímavé skutečnosti o vzniku invadopodií a mechanismu jejich fungování. Invadopodia jsou místy degradace ECM extracelulárními proteázami umožňující invazivitu nádorových buněk. Pro vznik invadopodií je nezbytná přesně lokalizovaná zvýšená tvorba reaktivních kyslíkových radikálů, které se jako důležité signální molekuly účastní mnoha dějů vedoucích k tvorbě invadopodií. ROS v nádorových buňkách jsou produkovány především specifickými extramitochondriálními NADPH oxidázami (Nox). V poslední době bylo odhaleno několik regulačních molekul, které se podílí na vzniku těchto Nox a jejich lokalizaci do místa vzniku invadopodií (Tks organizační proteiny). Dále byla v produkci ROS a následném vzniku invadopodií potvrzena regulační role kinázy Src. Klíčová slova: degradace ECM, invadopodia, invaze, proteázy, Nox, ROS, Src kináza, Tks proteiny
|
|
|
The Role of Tyrosine Kinase Activity of Mitochondrial ERBB2/HER2 in Breast Cancer
Novotná, Eliška ; Rohlena, Jakub (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Rakovina prsu je častým nádorovým onemocněním postihující miliony žen po celém světe. Amplifikace onkogenu HER2 v rakovině prsu sice umožňuje nasazení cílené terapie, nicméně až u třetiny pacientek dochází k vytvoření rezistence vůči léčbě. Jeden z možných mechanismů rezistence může být relokalizace HER2, receptoru s tyrosinkinázovou aktivitou, z plazmatické membrány do mitochondrií. Nicméně mechanismus působení mitochondriální frakce HER2 zřejmě nevyužívá kanonickou signalizaci HER2 umístěného v plazmatické membráně. Mitochondriální HER2 zvyšuje energetický metabolismus rakovinných buněk, proliferaci a migraci v několika in vitro modelech a tvorbu nádorů v myších spojenou se zvýšenou produkcí ROS. Mitochondriální HER2 je kinázově aktivní, a já jsem se proto zabývala rolí kinázové aktivity v jeho funkci. Kinázová aktivita mitochodnriálního HER2 podporuje některé vlastnosti potřebné v tumorigenezi, ale konstitutivní kinázová aktivita způsobila zvýšenou citlivost buněk k buněčné smrti a zpomalila růst nádorů v myším modelu. Na druhé straně, mutace v ATP-vazebném místě HER2, s níž je HER2 kinázově neaktivní, zvýhodnila buňky v růstu bez možnosti adheze a v tvorbě nádorů in vivo. Lze proto navrhnout, že mitochondriální funkce onkogenu HER2 je závislá nejen na jeho kinázové aktivitě, ale také zahrnuje...
|
|
|
The Role of Tyrosine Kinase Activity of Mitochondrial ERBB2/HER2 in Breast Cancer
Novotná, Eliška ; Rohlena, Jakub (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Rakovina prsu je častým nádorovým onemocněním postihující miliony žen po celém světe. Amplifikace onkogenu HER2 v rakovině prsu sice umožňuje nasazení cílené terapie, nicméně až u třetiny pacientek dochází k vytvoření rezistence vůči léčbě. Jeden z možných mechanismů rezistence může být relokalizace HER2, receptoru s tyrosinkinázovou aktivitou, z plazmatické membrány do mitochondrií. Nicméně mechanismus působení mitochondriální frakce HER2 zřejmě nevyužívá kanonickou signalizaci HER2 umístěného v plazmatické membráně. Mitochondriální HER2 zvyšuje energetický metabolismus rakovinných buněk, proliferaci a migraci v několika in vitro modelech a tvorbu nádorů v myších spojenou se zvýšenou produkcí ROS. Mitochondriální HER2 je kinázově aktivní, a já jsem se proto zabývala rolí kinázové aktivity v jeho funkci. Kinázová aktivita mitochodnriálního HER2 podporuje některé vlastnosti potřebné v tumorigenezi, ale konstitutivní kinázová aktivita způsobila zvýšenou citlivost buněk k buněčné smrti a zpomalila růst nádorů v myším modelu. Na druhé straně, mutace v ATP-vazebném místě HER2, s níž je HER2 kinázově neaktivní, zvýhodnila buňky v růstu bez možnosti adheze a v tvorbě nádorů in vivo. Lze proto navrhnout, že mitochondriální funkce onkogenu HER2 je závislá nejen na jeho kinázové aktivitě, ale také zahrnuje...
|
|
|
Functional characterisation of new components of mitochondrial proteome.
Kovalčíková, Jana ; Vrbacký, Marek (vedoucí práce) ; Červinková, Zuzana (oponent) ; Ješina, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Mitochondriální proteom savců je tvořen ~1500 různými proteiny, z nichž není stále přibližně jedna čtvrtina plně charakterizována. Jedním z těchto proteinů je TMEM70 podílející se na biogenezi eukaryotické F1Fo-ATP syntázy. Mutace v TMEM70 způsobují izolovaný nedostatek ATP syntázy, což často vede u pacientů k letálním neonatálním mitochondriálním encefalokardiomyopatiím. Abychom porozuměli molekulárnímu mechanismu působení TMEM70, vytvořili jsme konstitutivní Tmem70 knockout myší model, který byl embryonálně letální s narušenou biogenesí ATP syntázy. Následně vytvořený myší indukovatelný Tmem70 knockout model byl letální v 8. týdnu po indukci. Především vykazoval funkční poruchu jater, což je v kontrastu k převážně kardiologickému fenotypu u lidí v počátku onemocnění. Analýza jaterních mitochondrií odhalila tvorbu labilních subkomplexů ATP syntázy postrádajících podjednotku c. V případě deficitu TMEM70 tedy nebyl inkorporován c-oligomer do ATP syntázy, což vedlo ke kritickému poškození produkce energie mitochondriemi, analogickému k dysfunkci TMEM70 u lidí. V modelech s deficitem TMEM70 dosáhl nedostatek ATP syntázy limitu pro jeho patologický projev, který jsme stanovili na 30 %. Pozorovali jsme také kompenzační zvýšení obsahu většiny komplexů OXPHOS, ale neočekávaně také ANT a PiC, komponent...
|
|
| |
host ::
RSS.