Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6,880 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.31 vteřin. 

Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti
Hrabík, Stanislav ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Luhanová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na sociální a psychologické aspekty nezaměstnanosti v České republice s rozpadem na jednotlivé kraje a s detailním zaměřením na Ústecký kraj. Vymezuje nezaměstnanost, její definice, příčiny, druhy, fáze a dopady na jedince nejen z hlediska sociálního, ale i psychologického. Popisuje vývoj nezaměstnanosti dříve a nyní a zaměřuje se na posledních deset let jejího vývoje na našem území. V práci si rovněž ukážeme jaký vliv má ztráta zaměstnání na jedince a jeho okolí a jaké dopady může mít dlouhodobá nezaměstnanost na zdraví a psychickou pohodu. Veškeré poznatky z odborné literatury jsou pak ověřeny na základě vlastního empirického šetření zaznamenaného ve formě grafického znázornění.

Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami s využitím krajinné metrie (Hradecký kraj)
Zemanová, Martina ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce popisuje vývoj pastvin s dřevinami na devíti vybraných katastrálních území Královéhradeckého kraje od 40. let 19. století po současnost a jejich trajektorie změn v čase. V první části definuje pastvinu, popisuje přínos tohoto aktivního managementu v krajině a řeší jeho klesající zastoupení. Zaměřuje se na změny land coveru na místech historických pastvin s dřevinami, jejich zánik, tvorbu a kontinuální existenci od dob stabilního katastru po současnost. Hlavním zdrojem informací jsou historické mapy, podklady a terénní výzkum. V další části je proveden doprovodný výzkum vzdálenosti pastvin od obcí z hlediska jejich druhu a účelu. V závěru celé práce jsou zhodnoceny výsledky dnešního zastoupení pastvin s dřevinami, porovnány s historickým počtem a vyhodnocené metrické údaje.

Chod klimatu na přelomu 18. a 19. století v pamětech F. J. Vaváka
Málková, Štěpánka ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dokumentární zdroje, především kroniky a paměti z historického i současného hlediska a jejich využití pro meteorologické účely. Klima na přelomu 18. a 19. století ovlivňoval zejména závěr malé doby ledové, která se vyznačovala výrazným ochlazením a teplotními výkyvy. Zkoumány byly Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770 až 1816 a hodnoceny záznamy o počasí a další faktory ovlivňující klima a vývoj cen zemědělských plodin mezi léty 1770-1816. Tato práce se dále zabývá popisem historických souvislostí a zařazením do kontextu historického a klimatologického průběhu vyplývajícího ze zápisů Františka J. Vaváka a jejich dopad na život obyvatelstva.

Zimní početnost vrabce domácího a dalších synantropních druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko - rakouském pohraničí
Oberpfalzerová, Michaela ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
Z hlediska historie České republiky za posledních 80 let lze vymezit dvě období, jež měla zásadní vliv na celkový charakter a vývoj zemědělství. První lze datovat od padesátých let minulého století, kdy docházelo k soustředění zemědělské výroby do velkochovů. Druhé započalo začátkem devadesátých let. Tehdy nastal výrazný útlum živočišné výroby a dříve soustředěná výroba se začala po znovunabytí původními majiteli rozmělňovat až do dnešní podoby soukromého zemědělství. Tato práce by měla přispět k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, že nastíněné změny mají negativní vliv na vybrané ptačí druhy. Tyto ptačí druhy jsou reprezentovány výrazně synantropními zástupci vrabcem domácím, jež je v této studii stěžejním druhem, dále vrabcem polním a hrdličkou zahradní. Pro zdůraznění rozdílů v početnosti těchto druhů bylo vybráno celkem 30 obcí, z toho polovina po každé straně hranic České republiky a Rakouské republiky. Srovnávání počtu populací ptáků probíhalo v okolí měst Znojmo a Retz. Rakouská republika v této studii reprezentuje zemi, jež nebyla zatížena zásadním hospodářským vývojem a jež od konce II. světové války uplatňuje kontinuální tržní hospodářství. V jednotlivých čtvercích byly zaznamenávány v období zimního aspektu počty jedinců sledovaných druhů a charakteristiky prostředí. Významné rozdíly v četnosti výskytu ptáků na vybraných lokalitách byly prokázány s využitím vícefaktorové analýzy ANOVA programu STATISTICA 12. Dále byl analyzován vliv vybraných charakteristik prostředí na početnost sledovaných druhů. Bylo zjištěno, že vybrané druhy jsou závislé na zařazení do jednotlivých států, dále početnost závisela na zařazení do jednotlivých typů biotopů a v neposlední řadě byla sledována závislost na ploše stromů a keřů, podílu nové zástavby a přítomnosti drůbeže ve čtverci. Nejpočetnějším druhem v Rakouské republice byl vrabec domácí, nejpočetnějším druhem pro Českou republiku byla hrdlička zahradní. Druhem, u kterého byl zaznamenán v obou státech mírný vzestup, byla hrdlička zahradní. Vrabec polní se jako druh vyskytoval v poměrně hojném počtu, ale pouze lokálně. Bylo zjištěno, že v rakouských obcích jsou populace uvedených druhů obecně více početné. Zajímavým faktem je, že se většina v ČR pozorovaných jedinců vyskytovala oproti původním předpokladům o zemědělských areálech spíše v obytné zástavbě obcí.

Zdravý životní styl mladé populace
Havlíček, Tomáš ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Jiří , Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá zdravým životním stylem mladé populace jak z obecného hlediska, tak se zaměřením na užší oblast, jakou je stravování. Teoretická část pojednává o hlavních faktorech zdravého životního stylu v rovině tělesné, duševní i sociální, soustřeďuje se na životní styl současné mládeže, její stravovací zvyklosti a s tím související problematiku školních jídelen. V praktické části je zkoumána a hodnocena vybraná instituce, jíž je konkrétní školní jídelna na střední škole. Pozornost je věnována i dalším stravovacím možnostem ve škole. Výzkum je zaměřen na dodržování zásad zdravého stravování ze strany dané organizace a rovněž je mapován postoj žáků. Následně jsou navržena doporučení na změny vedoucí ke zlepšení současné situace.

Využití českého teplokrevníka u jízdních složek státní policie České republiky
Vlčková, Petra ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Vývoj koně započal u Hyracotheria, drobného živočicha obývajícího lesy eocénu. Od té doby se rozvíjel do více či méně úspěšných forem, v nichž se odrážely podmínky prostředí jeho výskytu. Prvotní využití koní spočívalo ve zdroji masa a teprve až v dobách před 4600 lety se začínají objevovat důkazy o domestikaci těchto zvířat. Z tažného a dopravního prostředku se spolu se zdokonalujícím systémem chovu postupně stával kůň jezdecký, který napomáhal nejen šířit lidskou populaci, ale i ovlivňovat historii mnoha civilizací. Dnes je kůň reprezentován velkým množstvím plemen a rázů, jenž jsou uplatňovány mimo jiné v jezdeckém sportu, práci s dobytkem, dostizích, práci v lese nebo jako společníci. Svou nezastupitelnou úlohu získal kůň i ve službách státní jízdní policie České republiky, kde je denně nasazován do akcí různorodého charakteru, mezi které patří hlídkování ve městech a v okrajových oblastech, pátrání po pohřešovaných osobách nebo obnovování veřejného pořádku. Pro tyto účely se policistům nejvíce osvědčilo plemeno český teplokrevník, přičemž dochází k preferenci valachů se zbarvením hnědák nebo ryzák. Vysoké nároky jsou kladeny na fyziologické vlastnosti, přičemž nejdůležitějším kritériem je výborný charakter. Kvalita těchto vlastností je následně odrážena v délce setrvání ve výkonu služby a v důvodech pro jejich vyřazení. Mezi ty nejvíce objevované patří především z různých příčin narušený zdravotní stav, ale i stáří signalizující tvrdé a odolné jedince. Z hlediska původu policejních koní se ve výkonu služby nejlépe osvědčili jedinci po hřebcích 1154 Quick Lauro Z, Mykonos a 1028 Manillon Rouge, což koreluje s jejich početním zastoupením v souboru služebních koní. Po zařazení všech dohledaných hřebců do příslušných linií se nejpočetnější linií stala linie 1100 Przedswit se sedmi hřebci, která však z pohledu potomků ve službě není hodnocena kladně. Z velkého počtu zastoupených linií byly četné především linie 5500 Pythagoras, 4700 Amour du Bois, Orange Peel xx-Almé Z, 67 Dark Ronald nebo 4800 Ladykiller XX. Centrálním systémem nákupu koní vhodných pro výkon služby by mělo prostřednictvím stanovených obecných požadavků dojít k unifikaci těchto koní a zároveň k prodloužení délky výkonu služby. Ve výsledcích je sjednocení typologických vlastností patrné, ovšem kohoutková výška hůlková u naměřených koní dosahuje v průměru vyšších hodnot, než stanovují požadavky. Co se týče délky výkonu služby, nejsou výsledky průkazné, tudíž se hypotéza potvrdila jen částečně.

Volný čas mládeže na Rychnovsku se zřetelem k jeho preventivní funkci
Bílek, Radek ; Hudečková, Helena (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou volného času jako nového fenoménu ve vyspělé průmyslové společnosti. Cílem je jednak zmapovat situaci, jak sledovaná skupina dětí a mládeže z Rychnova nad Kněžnou a okolních vesnic tráví svůj volný čas, a jednak jak výše uvedená sledovaná skupina pojímá preventivní funkci volného času. Po teoretické části, která se zaměřuje na společnost volného času, pedagogiku volného času a městský a venkovský prostor, následuje část empirická, která obsahuje sekundární a primární výzkum (provedený technikou dotazování) se zvláštním zaměřením k nabídce volnočasových aktivit. Výzkumem se zjišťovalo, že obě skupiny žáků (městští i venkovští) vnímají volný čas, možnosti jeho trávení a svá přání s lepším trávením volného času podobně. Překvapivým zjištěním bylo, že ačkoli nabídka volnočasových aktivit je na vesnicích nesrovnatelně omezená v porovnání s nabídkou volnočasových aktivit ve městě, jsou i přesto žáci bydlící na venkově s nabídkou spokojeni. Tato omezená nabídka je doprovázena častějším pocitem nudy, což by mohlo přerůst v nebezpečí a z hlediska preventivní funkce volného času je tedy tato skutečnost nezanedbatelná.

Vliv zajištění kurzového rizika na výkonnost fondu kolektivního investování
Pfeiferová, Daniela ; Valder, Antonín (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Kolektivní investování se řadí mezi nejrychleji rostoucí oblasti investování na finančních trzích. V rámci jednotlivých ekonomik je jeho význam ovlivňován rozvinutostí kapitálového trhu. Počátky kolektivního investování v České republice jsou spojovány s kuponovou privatizací v 90. letech minulého století. Mezi základní výhody tohoto způsobu investování lze zařadit diversifikaci rizika, profesionální správu portfolia, likviditu investice, regulaci a daňové výhody. V teoretické části je popsán historický vývoj této oblasti podnikání na finančním trhu. Je provedena systematizace subjektů kolektivního investování podle předmětu investování, způsobu rozdělování výnosů investorům z hlediska investiční strategie, podle investičního profilu investora a podle stávající právní úpravy. Pro jednotlivá hlediska třídění byla vytvořena přehledná schémata. Obsahem analytické části disertační práce je rozbor postupů, které se využívají k měření výkonnosti podílových fondů, charakteristika rizik spojených s kolektivním investováním a rozbor možných způsobů zajištění proti měnovému riziku. Výstupy z disertační práce odpovídají na dvě formulované hypotézy: H1: Měsíční výše nákladů na zajištění kurzového rizika ovlivňuje měsíční výkonnost podílového fondu na základě provedené korelace časových řad. H2: Je informace o nákladech na zajištění kurzového rizika nezbytná pro kvalitní rozhodování drobného investora (spotřebitele). Na základě provedených statistických metod se neprokázala závislost nákladů na zajištění měnového rizika a měsíční výkonnosti fondu kolektivního investování, proto tato informace není pro rozhodování drobného investora podstatná.

Testování bioefektorů na mobilitu fosforu v půdách
Holečková, Zlata ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Potřeba zvýšit zemědělskou produkci se v průběhu posledních šedesáti let projevila masivním používáním minerálních hnojiv. Vzhledem k nárůstu světové populace se očekává růst poptávky po krmivech a potravinách, omezená dostupnost produktivní zemědělské půdy, a vzrůstající závislost na minerálních hnojivech. Je tedy důležité nalézt alternativní strategie pro výživu rostlin. V roce 2012 vznikl projekt spolupráce několika univerzit v Evropě. Projekt se týká využití bioefektorů v rostlinné výrobě. Využití těchto látek by mělo přispět ke snížení vstupů minerálních hnojiv používaných v zemědělství a ke správnému využívání půdy. Disertační práce bude zahrnovat testování v reálných podmínkách různých zeměpisných poloh. Hlavním cílem je rozvíjet nové přístupy k využívání tzv. bioefektorů založených na základě působení živých mikroorganismů a aktivních přírodních látek. Bioefektory mohou být v závislosti na půdně-klimatických podmínkách nástrojem k překonání omezení dostupnosti živin. Mohou obsahovat mikroorganismy (bakterie, houby) a aktivní přírodní sloučeniny (výluhy z půdy či kompostu, mikrobiální zbytky, rostlinné výtažky, metabolity z biologických procesů, sušenou hmotu bylin či mořských řas). Tyto produkty jsou vyvíjeny pro široké spektrum plodin (např. kukuřice, pšenice a rajčata). Jejich efektivita spočívá v mobilizaci živin z hůře přístupných forem v půdě. Práce je zaměřena zejména na vliv bioefektorů na různé formy fosforu v půdě. Fosfor v půdě patří mezi nezastupitelné prvky nezbytné pro růst a vývin rostlin. Přes jeho nezbytnost v rostlinném metabolismu je jeho obsah v půdě poměrně nízký. Vyšší obsah fosforu je u většiny půd převážně v povrchových vrstvách, protože se zde vyskytuje zvýšená biologická aktivita způsobující akumulaci organického materiálu. Vliv má často i aplikace organických a minerálních hnojiv. Obsah půdního fosforu se však může měnit v závislosti na mateční hornině, textuře a hospodařením s půdou (poměr a druh dodaného P a způsob kultivace půd). Uvedené vlivy působí i na relativní obsahy organických a minerálních forem fosforu. Z hlediska vazeb P v půdě můžeme vytvořit tyto tři základní skupiny: anorganické sloučeniny fosforu, organicky vázaný fosfor a výměnně sorbovaný fosfor. Množství fosforu vázaného v jednotlivých frakcích závisí především na době aplikace hnojiva včetně vlivu i dříve provedených zásahů. Z uvedených důvodů jsou nutné podrobnější analýzy jednotlivých forem fosforu v půdě po aplikaci minerálních hnojiv spolu s bioefektory. V rámci této disertační práce budou založeny nádobové i polní pokusy, ze kterých budou odebrány půdní a rostlinné vzorky z každé varianty. Vzorky budou následně analyzovány a bude v nich měřen obsah fosforu.

Přírodní prvky a struktury v obrazu českých měst
Hejtmánková, Barbora ; Kupka, Jiří (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Disertační práce se zabývá uplatněním přírodních prvků, struktur a souborů v obrazu města. Téma je na pomezí urbanismu, urbanistické kompozice, krajinářství, estetiky a ochrany krajiny. Poslední dobou je toto téma často zmiňováno v souvislosti s identifikací a hodnocením krajinného rázu. Charakter krajiny výrazně ovlivňuje urbanistickou strukturu města -- jeho založení, funkční uspořádání; odráží se i v prostorové skladbě a urbanistické kompozici. Obdobně jako se dá analyzovat půdorys města, jeho vývoj, dochovanost, proměnlivost apod., lze z různých pohledů rozebrat i vizuální stránku města. Obraz krajiny řeší řada metodik (Bukáček a Matějka, 1999; Hexner, 2007; Löw a Míchal, 2003; Salašová, 1999; Vorel a Kupka, 2011) a disertačních prací (Mroščáková, 2008; Skřivanová, 2014), ovšem obvykle se zaměřují čistě na krajinu nebo na uplatnění siluety města v okolní krajině. Tato práce je zaměřena na uplatnění přírodních prvků ve městě. Nevěnuje se tedy městu v krajině, ale krajině ve městě. Analyzuje obraz města z pohledu poměru zastoupení přírodní a urbánní složky a navazuje na metodiku Michala Hexnera (2007) -- hodnotí obraz města s ohledem na vztah urbánní struktury a přírodních prvků z hlediska jejich vizuálního projevu a vizuální atraktivity. Závěry pak definují souvislost mezi uplatněním přírodních prvků v obrazu města a jeho pozitivním přijímáním, vnímáním a hodnocením. Hlavní náplní této práce je posouzení estetického a kompozičního vztahu přírodních prvků uvnitř sídla.