Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Development of cosmetics emulsions with hemp extract
Baranová, Barbora ; Hudečková, Helena (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
The hemp plant contains many biologically significant substances that are used in the food, pharmaceutical and cosmetic industries. Hemp extracts and oils are increasingly used in the cosmetics industry due to their antioxidant and antimicrobial activity. This bachelor's thesis deals with the characterization of hemp extracts and their use in the creation formulation of a moisturizing skin cream, the stability and assessment of the effects of this cream. In the theoretical part, individual hemp fractions, their composition and use in the cosmetics industry were discussed. As part of the experimental, the content of phenolic substances, flavonoids, chlorophylls and antioxidants in hemp extracts obtained by extraction using ethanol and tetrafluoroethane was analyzed spectrophotometrically. The content of cannabinoids was assessed by HPLC and TLC methods. The best characteristics were demonstrated by the ethanolic extracts of the Santhica and Fibror varieties, therefore they were used in the creation of a skin emulsion and its stability was tested by centrifugal and stress test. The skin cream was created with purely natural substances that are safe, environmentally friendly and effective. The resulting final product has demonstrated stability for approximately eight months and has been tested by volunteers. Their feedback confirmed the product's potential, with 70% reporting more hydrated and soothed skin. The development of a natural facial moisturizer with hemp extract provides a safer and more effective alternative to synthetic cosmetics and addresses the growing demand for sustainable and eco-friendly skin care options.
Production of lignin-degrading enzymes by Phanerochaete chrysosporium
Péčiová, Bianka ; Hudečková, Helena (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
This diploma thesis deals with the study of the production of ligninolytic enzymes produced by the mold P. chrysosporium and subsequently their immobilization. The theoretical part describes the selected production microorganism, principles of action of ligninolytic enzymes (lignin-peroxidase, manganese-dependent peroxidase and laccase) and methods of their immobilization. In the experimental part, optimal conditions of the production of ligninolytic enzymes by P. chrysosporium were monitored as a composition of culture medium with different glucose content and with using two different inducers: lignin and guaiacol. During the 14-day cultivation cycles, the enzyme activity of lignin-peroxidase, manganese-dependent peroxidase and laccase was monitored on each day of cultivation. Based on the optimized enzyme production procedure, the enzymes were subsequently immobilized by various methods: by method of forming enzyme aggregates (CLEA), adsorption on bacterial cellulose (BC) and a combination of both (CLEA + BC). The CLEA method proved to be the most effective, but there was problem with isolation of enzyme aggregates. Therefore, immobilization on bacterial cellulose associated with the enzymes aggregates was chosen as the most advantageous. With this method, the operational stability of the immobilized enzymes was monitored in 7 consecutive reaction cycles. Subsequently, CLEA and CLEA with BC were used to modify the model phenolic substance, where the alkali lignin was selected. For both sets of immobilizers was confirmed the effect of the enzymes on the lignin structure by measuring the molecular weight (Mw) and polydispersity index (PI).
Vliv konzervačních prostředků na senzorické vlastnosti šunky
Bělohoubková, Tereza ; Hudečková, Helena (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o vlivu přídavku aditiv na senzorické vlastnosti šunky. Teoretická část zahrnuje historii konzervace masných výrobků a charakterizaci šunky z legislativního hlediska a dle složení. Je popsán technologický způsob zpracování šunky v České republice i ve světě a nutriční význam dušené šunky. Práce dále obsahuje popis tradičních i nových metod senzorické analýzy. Teoretickou část ukončuje diskuze současného řešení problematiky. V praktické části byl optimalizován technologický postup přípravy šunky nejvyšší jakosti bez použití průmyslových výrobních zařízení. Byly připraveny vzorky šunky obsahující dusitanovou solicí směs, dusičnan sodný a vzorek šunky bez přídavku konzervantů. U těchto vzorků byl stanoven celkový obsah vlhkosti, bílkovin, popela a tuku běžnými normovanými metodami, které byly statisticky porovnány pomocí párových testů nebo analýzy variance (ANOVA) s výsledky získanými přístrojem FoodScanTM. Plynovou chromatografií s FID detektorem byl stanoven profil mastných kyselin u vzorků s obsahem aditiv a vzorku bez přídavku aditiv. Byl zkoumán vliv přídavku aditiv v šunce na nutriční charakteristiky, obsah mastných kyselin a na koncentraci TBARS (produkty oxidace tuků). V rámci senzorické analýzy byl studován vliv přídavku aditiv na senzorické vlastnosti šunky pomocí metody CATA. Senzorický panel se skládal ze spotřebitelů. V první senzorické analýze vzorků s přídavkem konzervantů (dusitanová solicí směs, dusičnan sodný, octan sodný a laktát sodný) byl vybrán spotřebiteli nejpřijatelnější šunka s obsahem dusitanové solicí směsi. Vybraný vzorek tvořil základ šunky pro druhé senzorické hodnocení vzorků s přídavkem antioxidantů (erythorbát sodný, butylhydroxyanisol, butylhydroxytoluen, askorbát sodný) a stabilizátorů (hydrogenfosforečnan sodný a fosforečnan draselný). V druhé senzorické analýze měli hodnotitelé potíže rozlišit vzorky mezi sebou. Součástí senzorické analýzy byl marketingový průzkum a studium percepce aditiv v šunce z pohledu spotřebitele.
Návrh receptury potravinového doplňku na bázi bioaktivních látek izolovaných z plodů trnky obecné (Prunus spinosa)
Červinková, Zuzana ; Hudečková, Helena (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Plody trnky obecné (Prunus spinosa) jsou drobné modrofialové peckovice obsahující řadu bioaktivních látek, díky kterým disponují rozmanitými biologickými účinky. Tradičně jsou využívány nejen v lidovém léčitelství, neboť jim je přisuzováno množství preventivních a léčivých účinků. Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací ethanolového extraktu a doplňků stravy na bázi bioaktivních látek izolovaných z plodů trnky obecné. Ethanolový extrakt byl připraven macerací čerstvých plodů Prunus spinosa v 40% konzumním lihu. Poté byl u extraktu stanoven obsah celkových polyfenolů (2111,39±11,32 mg GAE/l), flavonoidů (903,89±5,08 mg CAE/l) a anthokyanů (165,24±0,38 mg CGE/l), antioxidační (11,99±0,40 mmol TE/l) i antimikrobiální aktivita, profil fenolických látek a profil jednoduchých cukrů. Ethanolový extrakt vykázal antibakteriální účinek vůči grampozitivní bakterii Micrococcus luteus i gramnegativní bakterii Escherichia coli, avšak vůči kvasince Candida glabrata nebyl účinný. Po šetrném zahuštění na vakuové odparce byl extrakt použit při přípravě doplňku stravy. V rámci diplomové práce byly připraveny dva typy doplňků stravy, a to želatinové bonbóny s extraktem z plodů trnky obecné a želatinové kapsle plněné práškem z lyofilizovaných plodů. U těchto produktů byl charakterizován jejich nutriční profil, obsah bioaktivních látek (tj. celkové polyfenoly, flavonoidy a anthokyany), profil fenolických sloučenin a antioxidační aktivita. Dále u nich bylo sledováno uvolňování polyfenolů v průběhu modelového in vitro trávení „nalačno“. Mimo to byly želatinové bonbony s různým obsahem extraktu (5, 10, 15 a 20 %) podrobeny senzorickému hodnocení, kdy cílem byla optimalizace přídavku koncentrovaného extraktu do želatinové matrice. Dle preferencí hodnotitelů byl vzorek s přídavkem 15 % extraktu hodnocen jako nejlepší z pohledu celkové chuti, resp. flavouru. V pořadové zkoušce se tento vzorek umístil na druhém místě, a to za vzorkem s 5 % extraktu, avšak ten pro změnu získal horší hodnocení senzorického profilu. Součástí práce bylo také sledování vlivu mrazení, lyofilizace a sušení na obsah bioaktivních látek (tj. celkové polyfenoly, flavonoidy a anthokyany) a antioxidační aktivitu plodů Prunus spinosa. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů (57,49±0,33 mg GAE/g DW), flavonoidů (45,75±0,12 mg CAE/g DW) i anthokyanů (6,41±0,19 mg CGE/g DW) byl kvantifikován u lyofilizovaných plodů, avšak nejvyšší antioxidační aktivita (281,72±0,70 mol TE/g DW) byla zaznamenána u plodů mražených. U analyzovaných vzorků byla pozorována statisticky významná středně silná kladná korelace (0,641) antioxidační aktivity a celkových flavonoidů. Výsledky práce poukázaly na velký potenciál využití plodů trnky obecné v nutraceutickém průmyslu, kde mohou jako aktivní aditiva přispět k zvýšení jak bioaktivní, tak i nutriční kvality potravinových doplňků.
Studium vlivu mikrobiální degradace ligninu na jeho výslednou molekulovou hmotnost
Fialová, Tereza ; Hudečková, Helena (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá mikrobiální degradací ligninu pomocí dřevokazných hub Fomitopsis pinicola a Lenzites betulina. V první fázi experimentální části byl proveden screening médií, jehož cílem bylo vybrat nejlepší média pro růst hub a produkci lignolytických enzymů. Na základě stanovení aktivity proběhla v dalším kroku ve vybraných médií optimalizace podmínek pro jejich produkci. V rámci těchto experimentů byla pro následné kultivace vybrána optimální koncentrace ligninu a glukózy. Jako substrát byl použit komerčně dostupný lignin. Na základě výsledků změřených enzymových aktivit byla vybrána Lenzites betulina jako lepší producent. Nejvíce produkovaným enzymem této houby byla lakáza, následně mangan-dependentní peroxidáza a nejméně ligninperoxidáza. Další experimenty byly prováděny pouze s L. betulina. V další části experimentu proběhla charakterizace ligninu a porovnání jeho vlastností před a po mikrobiální degradaci. Byla stanovena jeho molekulová hmotnost pomocí SEC-MALS a změna struktury pomocí FTIR. Molekulová hmotnost ligninu se po kultivaci snížila a byla zaznamenána i změna jeho struktury. Z výsledků vyplývá, že mikrobiální degradace ligninu proběhla úspěšně.
Možnosti využití vybraných frakcí technického konopí v kosmetice
Gregarová, Lenka ; Hudečková, Helena (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Konopí seté je všestranná bylina známá již několik tisíc let a obsahuje řadu aktivních látek. Tato diplomová práce se zaměřuje na využití vybraných extraktů z technického konopí v kosmetice, konkrétně ve vlasové. První část je zaměřená na rostlinu konopí, seznámení s aktivními látkami v ní obsaženými a celkové zpracování rostliny. V druhé části byly experimentálně stanoveny aktivní látky v pěti extraktech z různých odrůd, které byly dodány z průmyslu. Extrakty byly porovnané na základě obsahu antioxidantů, chlorofylů, fenolických látek, flavonoidů a kanabinoidů. Následně byl připraven šampon na vlasy s přídavkem konopných extraktů a konopného hydrolyzátu. Nakonec byl u extraktů a šamponů sledován inhibiční účinek vůči mikroorganismům. V konopných extraktech byly detekovány prospěšné biologicky aktivní látky, kde vyšší obsahy byly naměřeny v ethanolových extraktech. Extrakty také dokázaly inhibovat růst určitých mikroorganismů. U připraveného šamponu byly pozorovány uspokojivé výsledky na vlasech.
VYUŽITÍ ODPADŮ Z POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROB NA BIOPRODUKCI KYSELINY MLÉČNÉ A ETHANOLU
Hudečková, Helena ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložena disertační práce je zaměřena především na mikrobiální produkci kyseliny mléčné a ethanolu z odpadů z potravinářských výrob. Jakožto substráty byly vybrány odpad z produkce kávy (kávová sedlina), odpad z produkce vína (matoliny), odpad ze zpracování citrusových plodů (pomerančové slupky). Teoretická část se věnuje shrnutí dosavadních poznatků o odpadech z potravinářských výrob a možnostech jejich zpracování. Pojednává také o vybraných metabolitech (kyselina mléčná, ethanol), na které mohou být tyto odpady utilizovány. Část experimentů se zabývala především charakterizací a optimalizací hydrolýz pro maximalizaci množství fermentovatelných sacharidů. Byly provedeny různé kombinace chemickýc, fyzikálních a enzymatických hydrolýz vybraných substrátů. Následně byl vybírán vhodný produkční kmen kyseliny mléčné a ethanolu. V případě produkce kyseliny mléčné bylo vybráno 7 kmenů (Lactobacillus casei CCM 4798, Bacillus coagulans CCM 2013, Bacillus coagulans CCM 2658, Lactobacillus rhamnosus CCM 1825T, Lactobacillus delbruckii subsp. bulgaricus CCM 7190, Lactobacillus plantarum CCM 7039T, Streptococcus thermophilus CCM 4757), které byly kultivovány nejprve na syntetických médiích s obsahem různých sacharidů a následně byly testovány na konkrétních hydrolyzátech odpadních substrátů. V případě produkce ethanolu byly testovány 2 kmeny (S. cerevisiae CNCTC 6646 a S. cerevisiae CNCTC 6651) na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů. Následně byla věnována část experimentů produkci kyseliny mléčné a ethanolu na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů za kontrolovaných podmínek v bioreaktoru. Závěrečná část předložené disertační práce se zabývala testováním mikroaerobní předúpravy lignocelulosového materiálu pro zvýšení produkce organických kyselin během acetogenní fáze anaerobní digescí.
Produkce organických kyselin vláknitými mikroskopickými houbami a využití jejich biomasy při odstraňování rizikových prvků
Juglová, Zuzana ; Hudečková, Helena (oponent) ; Urík,, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo stanovit nejvýhodnější metodu produkce organických kyselin mikroskopickou vláknitou houbou rodu Aspergillus niger a zjištění účinnosti bioakumulace rtuti na narostlou biomasu. Teoretická část se především zaměřuje na jednotlivé organické kyseliny, jejich využití a metabolismus jejich vzniku. Dalším bodem teoretické části je toxicita rtuti a princip bioakumulace těžkých kovů na biomasu. Experimentální část se zaměřuje především na optimalizaci kultivace, stanovení obsahu vyprodukovaných organických kyselin v závislosti na typu kultivace. Druhým bodem praktické části je porovnání bioakumulace rtuti na biomasu v závislosti na koncentraci rtuti v roztoku. V celkovém srovnání je nejlepší kultivace dynamická. Dochází k většímu nárůstu biomasy, tím pádem k vyšší produkci organických kyselin. Vyšší produkce biomasy je také výhodná pro zefektivnění bioakumulace rtuti.
Enkapsulace probiotik do výrobků pro dětskou výživu
Šmídová, Veronika ; Hudečková, Helena (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byla optimalizace a vývoj probiotického doplňku stravy s atraktivním vzhledem a s obsahem aktivní složky, jako je prebiotikum nebo „superpotravina“, které mají za úkol obohatit výrobek o zdraví prospěšné látky. V teoretické části se práce zaměřuje na objasnění problematiky probiotik a jejich enkapsulace, na používaná prebiotika a na screening na trhu dostupných probiotických doplňků stravy pro děti. V praktické části se práce zaměřuje na optimalizaci složení nového probiotického doplňku stravy, připraveny byly polysacharidové částice ve tvaru medvídka. Nejprve bylo optimalizováno základní složení, jako nejvhodnější byly vybrány alginát-agarové částice. Dále byla provedena optimalizace přídavku výživově cenných složek. Byly připraveny částice s obsahem inulinu, aceroly, chia vlákniny, jakon sirupu a směsi chlorelly a spiruliny. Další část práce byla zaměřena na stanovení viability probiotických bakterií Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve v různých formách, které byly podrobeny modelovému trávení. Nejvyšší viabilita buněk byla po trávení zaznamenána v případě, kdy byly lyofilizované buňky enkapsulovány do polysacharidové částice. Všechny připravené částice byly na závěr podrobeny senzorické analýze.
Analýza a charakterizace beta-glukanů z vybraných přírodních zdrojů
Vít, Radek ; Hudečková, Helena (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je otestovat a charakterizovat komerčně dostupné produkty s deklarovaným obsahem -glukanů. V teoretické části jsou popsány -glukany, jejich možné zdroje, vlastnosti a využití. Dále se v teoretické části nachází část zaměřená na stanovení obsahu -glukanů. Jako zdroje -glukanů jsou v teoretické části dále popsány kvasinka Saccharomyces cerevisiae a houba hlíva ústřičná. Popsány jsou také jednotlivé stanovované skupiny aktivních látek a principy metod použitých pro jejich charakterizaci. V experimentální části této práce byly charakterizovány extrakty z pěti komerčně dostupných zdrojů -glukanů. Stanovena byla antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, proteiny a sacharidy, u vybraných produktů též obsah vitamínu C za využití HPLC a dále obsah lipidů za využití GC-FID. Ke stanovení obsahu -glukanů byla využita enzymatická metoda. U dvou vzorků s nejvyšší antioxidační aktivitou byly poté provedeny antimikrobiální a MTT testy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
6 Hudečková, Hana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.