|
|
Veřejná podpora výzkumu a vývoje poskytovaná nepřímou formou v podmínkách malých a středních podniků s důrazem na informační zajištění
Filipová, Vladimíra ; Drozen, František (vedoucí práce) ; Valder, Antonín (oponent) ; Nedělník, Jan (oponent)
Inovace je kritickým faktorem rozvoje země, protože je hlavním zdrojem konkurenční výhody a primárním faktorem ovlivňujícím hodnotu firem (Zhang, 2O13); technologické inovace jsou vnímány jako endogenní faktor, který reaguje na ekonomické výzvy (McKenzie, 2OO8). Jedním ze zdrojů inovací je činnost výzkumu a vývoje, tvorba výstupů výzkumu a vývoje je spojena s externalitami, které snižují návratnost investic do této činnosti pro soukromé podniky, proto je činnost výzkumu a vývoje předmětem veřejné podpory. Veřejná podpora je poskytována přímou či nepřímou formou, mezi kterou patří zejména daňové pobídky. Z rešerše literatury současného poznání v oblasti daňových pobídek vyplývá, že zejména malé a střední podniky, které jsou v inovačním procesu klíčové mají méně prostředků jak na vlastní investice do výzkumu a vývoje, tak také méně zdrojů, které mohou vynaložit na administrativu spojenou s uplatněním daňových pobídek. Malé a střední podniky jsou tak více citlivé na administrativní problémy spojené s uplatněním daňových pobídek. Proto byl cíl práce stanoven takto: přispět ke stávajícímu poznání v oblasti uplatnění daňových pobídek a navrhnout odpovídající nástroj pro podporu řízení a informačního zajištění daňových pobídek na výzkum a vývoj v podmínkách malých a středních podniků. Cíl práce byl rozdělen do těchto dílčích cílů: (1) identifikovat problémy související s uplatněním daňových pobídek na výzkum a vývoj v podmínkách malých a středních podniků a porovnat je s referenčním výzkumem, který provedl Chittenden & Derregia (2O1O); (2) navrhnout systém pro zlepšení informačního zajištění projektů výzkumu a vývoje realizovaného v podmínkách malých a středních podniků pro uplatňování daňových úlev. Pro řešení cíle byla zpracována cílená rešerše, ze které zejména vyplynulo, že pro efektivní uplatnění daňových pobídek je způsob vymezení činnosti VaV a souvisejících nákladů nezbytný (Billings et al., 2OO1); vzhledem k obtížné přiřaditelnosti nákladů ke konkrétnímu projektu výzkumu a vývoje (Švejda a kol., 2OO7, Godfrey & Hamilton, 2OO5) je velmi důležité vytvořit systém, který informačně zajišťuje průběh projektu výzkumu a zobrazuje související náklady podobně, jako u reportingu projektů výzkumu a vývoje realizovaných s přímou veřejnou podporou (Chittenden & Derregia, 2O1O) a tyto systémy reportingu by měly využívat formalizovaný systém s prvky účetnictví Bhimani (2OO6) a projekty rozdělit do fází (Jorgensen 2O1O). Volbě metodologie řešení předcházela rešerše výzkumných postupů; v souladu s doporučením Chittenden & Derregia (2O1O), Bourgeois and Eisenhardt (1988), Koners and Goffin (2007), Workman (1993) Singleton and Straits (2OO5), Morandi (2O11), Yin (2OO3) byla pro řešení prvního cíle práce zvolena metoda kvalitativního šetření pomocí strukturovaných dotazníků, pro řešení druhého cíle práce, metoda případové studie. Výzkum vedl ke zjištění, že v analyzovaných společnostech byli o projektech výzkumu a vývoje, na které byly uplatňovány daňové pobídky, informováni vedle pracovníků účetních a ekonomických oddělení také pracovníci top managementu, avšak nikoliv pracovníci středního managementu nebo oddělení výzkumu a vývoje. Pokud se tito pracovníci podíleli na přípravě podkladů souvisejících s projekty výzkumu a vývoje, jednalo se převážně o projekty realizované s přímou veřejnou podporou, na jejichž realizaci a přípravě podkladů se podíleli jak techničtí pracovníci, tak pracovníci účetního oddělení. Podklady pro využití daňových pobídek připravovali pouze pracovníci účetního oddělení. Výzkum realizovaný v rámci případové studie vedl jednoznačně k závěru, že formalizovaný systém řízení a evidence činnosti výzkumu a vývoje jednoznačně vymezuje projekt na který podnik uplatňuje daňové pobídky, od ostatních podnikových aktivit. Přínosy případové studie společnosti E se shodují s přínosy studie realizované týmem Hargaden & Ryan (2O15), kteří mezi ně řadí zlepšení rozhodovacího procesu a zlepšení transparentnosti ve sledované společnosti. Z vyjádření vedoucího technické přípravy rovněž vyplývá, že nastavení podnikových procesů řízení projektů výzkumu a vývoje může přispět ke zvýšení inovační výkonnosti společnosti, což je v souladu se závěry Bossink (2OO2). Hlavní omezení prováděného výzkumu spočívá ve zvolené metodě. Dotazníkové šetření bylo provedeno ve vybraném vzorku malých a středních podniků, případová studie byla realizována ve vybraném malém a středním podniku. Závěry této práce nelze tedy zobecnit. V rámci dalšího výzkumu je tedy jednou z možností realizace dotazníkového šetření v rozsahu, který umožní statistické zobecnění, v souladu s Galala &Wiener (2OO3) by bylo vhodné věnovat se v dalším výzkumu sociálním dopadům podpory činnosti výzkumu a vývoje nebo mapovat rozdíly mezi přístupem k výzkumu a vývoje u podniků, které neuplatňují daňový odpočet, jak doporučuje (Lokshin & Mohnen (2O12).
|
|
|
Vliv zajištění kurzového rizika na výkonnost fondu kolektivního investování
Pfeiferová, Daniela ; Valder, Antonín (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Kolektivní investování se řadí mezi nejrychleji rostoucí oblasti investování na finančních trzích. V rámci jednotlivých ekonomik je jeho význam ovlivňován rozvinutostí kapitálového trhu. Počátky kolektivního investování v České republice jsou spojovány s kuponovou privatizací v 90. letech minulého století. Mezi základní výhody tohoto způsobu investování lze zařadit diversifikaci rizika, profesionální správu portfolia, likviditu investice, regulaci a daňové výhody. V teoretické části je popsán historický vývoj této oblasti podnikání na finančním trhu. Je provedena systematizace subjektů kolektivního investování podle předmětu investování, způsobu rozdělování výnosů investorům z hlediska investiční strategie, podle investičního profilu investora a podle stávající právní úpravy. Pro jednotlivá hlediska třídění byla vytvořena přehledná schémata. Obsahem analytické části disertační práce je rozbor postupů, které se využívají k měření výkonnosti podílových fondů, charakteristika rizik spojených s kolektivním investováním a rozbor možných způsobů zajištění proti měnovému riziku. Výstupy z disertační práce odpovídají na dvě formulované hypotézy: H1: Měsíční výše nákladů na zajištění kurzového rizika ovlivňuje měsíční výkonnost podílového fondu na základě provedené korelace časových řad. H2: Je informace o nákladech na zajištění kurzového rizika nezbytná pro kvalitní rozhodování drobného investora (spotřebitele). Na základě provedených statistických metod se neprokázala závislost nákladů na zajištění měnového rizika a měsíční výkonnosti fondu kolektivního investování, proto tato informace není pro rozhodování drobného investora podstatná.
|
|
|
Návrh postupů pro transformaci účetních dat na základ daně v systému CCCTB
Kuchařová, Ivana ; Valder, Antonín (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
V důsledku světové globalizace a integrace je zapotřebí vyvíjet harmonizační úsilí nejen v oblasti účetnictví a výkaznictví tak, aby účetní výkazy předkládané uživatelům měly stejnou vypovídací hodnotu, ale ukazuje se, že neméně významnou je i daňová otázka u nadnárodních společností. Práce popisuje vývoj snah Evropské komise v rámci Evropské unie, které by měly vyústit ve sjednocení postupů při stanovení základu daně z příjmů právnických osob u společností, jež tvoří skupinu v rámci členských států EU popřípadě i v kombinaci se společnostmi z třetích zemí. Toto sjednocení by mělo zamezit rozvíjejícímu se agresivnímu daňovému plánování užívané společnostmi s cílem přesouvání daňových základů jednak do zemí s nejnižšími sazbami daně z příjmů, ale i využívání mezer a neprovázanosti daňových zákonů jednotlivých členských států EU, kdy může docházet dokonce i k dvojímu nezdanění, což v současné době zadluženosti států způsobuje snížení příjmů do státních rozpočtů a vyvolává tak potřebu států Evropské unie zavést příslušná opatření. Jedním z opatření, které by mělo vést ke zlepšení výběru daní, je co nejrychlejší zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů korporací (Common Consolidated Corporate Tax Base), jehož geneze, struktura a charakteristika se stala stěžejní částí teoretických východisek. Další otázky, jež vyvstávají v souvislosti se zavedením společného konsolidovaného základu daně a které se řeší v této práci, jsou tyto - k jakým shodám a odlišnostem dochází mezi evropskými a vnitrostátními předpisy v oblasti účetnictví a daní, jakými postupy bude prováděna transformace výchozích účetních dat zachycených podle vnitrostátní právní úpravy na evropský základ daně a jaký vliv budou mít tyto transformační postupy na konečnou výši základu daně.
|
host ::
RSS.