|
| |
|
|
ʻSudeten Germansʻ in Czech cinematography from 1945: changes and constants
Koutská, Anna ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce diachronně popisuje vývoj zobrazování sudetských Němců a problematiky odsunu v československém a českém filmu. Klade si otázku souvislosti dobového kulturního a politického klimatu s filmovým pojetím této problematiky a trvanlivosti zavedených schémat a klišé. Ve čtyřech výrazných kulturně-historických epochách je na základě sekundární literatury a dobové kritiky analyzováno pět filmů. Padesátá léta: Nástup, šedesátá léta: Adelheid, éra normalizace: Cukrová bouda a Zánik samoty Berhof, po roce 1989: Habermannův mlýn.
|
|
|
Edvard Beneš a Wenzel Jaksch. Důvody nevydařené spolupráce
Romočuský, Martin Štěpán ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V této mé bakalářské práci se zaměřuji na společná jednání Edvarda Beneše jako zástupce československého exilu a Wenzela Jaksche jako představitele sudetoněmeckého exilu. Oba politici spolu v londýnském exilu od roku 1939 vedli rozhovory ohledně budoucího poválečného řešení sudetoněmecké otázky a uspořádání Sudet v rámci ČSR a střední Evropy. Beneš a Jaksch byli na začátku exilu ochotni ke společné spolupráci a diskutovali spolu své politické kroky, i když již v prvních okamžicích byly zřejmé jejich odlišné představy a vize, které byly místy dokonce neslučitelné. Přesto existovala značná naděje na vytvoření kompromisního řešení. S pokračováním války, vzrůstajícím protiněmeckým cítěním v Protektorátu i ve Velké Británii a s posilováním Benešovy pozice, se možná dohoda stávala stále nepravděpodobnější a Jaksch nezadržitelně ztrácel svůj politický vliv na exilové dění a také na budoucí poválečnou politiku. Benešovi se navíc podařilo prosadit některé stěžejní body svého politického programu - uznání čs. exilové vlády (1941), odvolání Mnichovské dohody (1942) a získání principiálního souhlasu britské vlády s odsunem německé menšiny z ČSR (1942) - čímž získal nad Jakschem silnou převahu a nemusel již brát na jeho požadavky žádné ohledy. Nakonec došlo v roce 1943 k definitivnímu ukončení spolupráce....
|
|
|
The topic of German's transfer in German novels in contrast with the Czech literature
Škubalová, Marta ; Petrbok, Václav (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
česky V této práci se zabývám německojazyčnými literárními díly, v nichž je tematizován motiv transferu / odsunu / vyhnání Němců z Československa, které dále srovnávám s českými texty. Soustředím se zde na analýzu vypravěčských perspektiv podle Gérarda Genetta a na otázku, zda jsou literární postavy vylíčeny stereotypně. Stejně jako české, tak i německé texty projevují v odstupu od historických událostí podobný sklon k proměně vypravěčské perspektivy od externí k interní fokalizaci. Nejčastěji vystupují německé postavy jako nedobrovolní hrdinové, ne jako nacisté. Osud žen (a dětí) je popsán podobně, jako v českých textech, stávají se oběťmi násilí. V německých dílech pak nehraje žádnou roli etnicky smíšený původ postav.
|
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Odsun Němců z území broumovského okresu
Bartošková, Jitka ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
NÁZEV: Odsun Němců z území broumovského okresu AUTOR: Jitka Bartošková KATEDRA: Katedra dějin a didaktiky dějepisu VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. ABSTRAKT: Práce sleduje průběh vysídlování obyvatel německé národnosti z bývalého okresu Broumov ve východních Čechách. Až do roku 1946 zde převažovalo německé obyvatelstvo a Češi tu představovali nejpočetnější národnostní menšinu. Hlavní pozornost je věnována odsunu v letech 1945 a 1946. V roce 1945 probíhal z iniciativy reprezentantů československého státu a byl provázen četnými akty násilí. V roce následujícím byl již organizován v souladu s mezinárodními úmluvami, byl prováděn spořádaněji a byl rozsáhlejší. Tehdy byla z broumovského okresu vystěhována naprostá většina Němců. Odsun provedli členové orgánů místní státní správy a bezpečnostních složek spolu s vojáky československé armády. Proto je pozornost věnována také poměrům v těchto institucích. Písemnosti a úřední záznamy vzešlé z jejich činnosti jsou základním pramenným zdrojem této práce. KLÍČOVÁ SLOVA: Odsun, Vysídlení, Vyhnání, Státně nespolehlivé obyvatelstvo,
|
host ::
RSS.