|
|
Evoluce genomů vlka a psa a jejich porovnání
Pazii, Oleksandra
Bakalářská práce se zabývá studiem prvního a nejběžnějšího domestikovaného zvířete a jeho předků. Důraz je kladen především na analýzu současných poznatků o evoluci genomů vlka šedého a psa domácího. Na základě vědeckých prací jsou diskutovány původ, divergence, scénáře a vliv domestikace na plemena. Jedná se o genetické základy fenotypové rozmanitosti, vztahy mezi plemeny psů, variace v morfologii a chovaní, také introgrese mezi vlky a psy. V závěru práce je shrnuto několik metod, použitých softwarů a výsledků z různých molekulárně fylogenetických výzkumů. Současný pohled na molekulárně genetický výzkum evoluce původních druhů psovitých šelem a vztahy mezi moderními a původními druhy jsou klíčovými složkami pro dosažení konsenzusu o místě, časové době a důvodech diverzifikace psů a vlků.
|
|
|
Literární reportáž, teoretické vymezení a vlastní text
Kubelka, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Práce se v teoretické i praktické rovině věnuje fenoménu literární reportáže, známému také pod pojmem polská škola reportáže. Teoretická část porovnává literární reportáž s její tradiční formou a definuje ji na základě rozlišujících a charakteristických rysů. Dále sleduje historický vývoj reportáže, zasazuje jej do kontextu literární i žurnalistické tradice, blíže pak mapuje specifický vývoj a konstituci žánru v Polsku. Neopomíjí ani současnou polskou literární reportáž, její pronikání do Česka a také zmiňuje příklady původní tuzemské tvorby. Práce poté podrobněji rozpracovává problematiku fikce a fikčního vyprávění, aplikuje na ní literárněvědné poznatky a zkoumá, jaký má tento rys pro literární reportáž význam. Druhou stěžejní částí práce, v níž jsou zužitkovány poznatky získané teoretickým rozborem žánru i jeho četbou, je původní reportáž představující téma návratu vlků do české přírody z různých úhlů pohledů.
|
|
|
Velké šelmy a jejich přijetí ve vybraném regionu
Hadravová, Petra ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zjištění vztahu žáků ZŠ a studentů SŠ k šelmám na území České republiky v oblasti Lužických hor a Ralské pahorkatiny. Mezi vybrané šelmy patří medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx) a vlk obecný (Canis lupus). Liška obecná (Vulpes vulpes) je v práci použita jako druh sloužící ke komparaci. Práce zjišťuje názory na tyto šelmy a porovnává je. Průzkum byl realizován dotazníkovým šetřením v dané oblasti. Dále práce obsahuje charakteristiku šelem a jejich rozšíření.
|
|
| |
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelám, zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu dománímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (oponent) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
|
Frazémy v norštině a v češtině - srovnání z hlediska kognitivní lingvistiky
Payneová, Marie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
V této práci se zabýváme analýzou výrazů - především výrazů metaforických a frazeologických - v češtině a v norštině, které obsahují "zvířecí" motiv jakožto jádro. Metodologicky vycházíme z pojetí kognitivní lingvistiky, konkrétně pak z úžeji vymezené koncepce kognitivní lingvistiky, tzv. polské etnolingvistické školy, s přihlédnutím k pojetí metafory a symbolu z hlediska hermeneutické filozofie. Popisujeme a dokládáme některé principy týkající se vnímání a konceptualizace zvířat společné oběma zkoumaným jazykům a poukazujeme na určité sémantické souvislosti v rámci zvolené tematiky. Konkrétně se pak blíže věnujeme výrazu vlk a porovnáváme jazykový obraz tohoto kontroverzního zvířete v češtině a v norštině.
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelmám zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu domácímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
|
Komentovaný překlad: La peur du loup (G. Carbone, Gallimard, Paris 1993, str. 13-52)
Nenutil, Libor ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Komentovaný překlad: La peur du loup se skládá z části teoretické a části praktické. Část praktická obsahuje překlad vybraných kapitol z knihy La peur du loup autorky Geneviève Carbone. Jedná se o francouzskou populárně-naučnou publikaci, jejímž úkolem je zprostředkovat co nejširšímu okruhu čtenářů informace o vlcích. Teoretická část se zaměřuje na překladatelskou analýzu výchozího textu a na vybraných příkladech komentuje vybrané problémy vzniklé v průběhu procesu překladu a zároveň podává vysvětlení jednotlivých postupů a použitých řešení. Klíčová slova Vlk, strach, komentovaný překlad, textová analýza, překladatelské problémy, beletrizace
|
|
|
Vlci a vlčí kříženci
Zahradníková, Jitka ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Práce je zaměřena na mezidruhové křížení vlků s dalšími psovitými šelmami rodu Canis, zvláště pak se psy. Psovité šelmy se spolu mohou rozmnožovat a produkovat dále plodné potomstvo. Pokud tomu nebrání místní podmínky a etologické bariéry, mohou se kříženci na daném území velmi rozšířit a významně ohrozit původní vlčí populaci, zvláště pokud dojde k introgresi cizích genů do vlčí populace. Vlk rudohnědý je zvláště ohrožen pářením s kojoty a vlček etiopský je ohrožen pářením s domestikovanými psy.
Proces křížení probíhal již v raných dobách domestikace, což není nečekané, protože tehdejší psi a vlci se od sebe příliš morfologicky nelišili. V nedávné historii se o záměrné křížení těchto druhů zasloužili lidé. Dělali to buď, za účelem vylepšení tehdejších psích plemen, nebo pokusně v zoologické zahradě, za účelem získání dat o křížencích. Už tehdy byli jedinci F1 (první filiální generace) popisováni jako nezvladatelní a nevhodní pro chov v běžných domácích podmínkách.
Dnes se záměrnému křížení vlků a psů věnuje jen malé množství odborníků. V současných podmínkách České republiky je známo velmi málo případů úspěšného páření vlka a psa v zajetí. Z toho odborníci usuzují, že ani v naší volné přírodě, kde se nepotulují smečky zdivočelých psů, není velká pravděpodobnost výskytu kříženců. Některé etologické bariéry, jako průběh říje u vlků a psů, také snižují pravděpodobnost výskytu vlčích kříženců v přírodě.
Nejvíce dat o průběhu záměrného křížení vlka a psa v zajetí, v podmínkách tehdejšího Československa, je známo z počátků vzniku plemene československý vlčák. Toto plemeno vzniklo jako výsledek původně zamýšleného pokusu za účelem získání dat o křížení vlků a psů. Celkem však proběhla pouze čtyři spojení vlka a psa. Pokaždé byla popsána značná neuniformita F1 (první filiální generace).
Ze spojení vlka s německým ovčákem vznikla i další plemena psů, z nichž pouze československý vlčák a Saarloosův vlčák jsou plemena uznaná FCI. Obě mají maximálně do 25% podílu vlčí krve. Zajímavé je vzájemné morfologické porovnání těchto plemen, i porovnání morfologie s jejich předkem, vlkem eurasijským.
|
|
|
Testování povahových vlastností Saarloosových a československých vlčáků
Peterová, Dalia ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem kognitivními vlastnostmi psů, se zaměřením hlavně na 2 mezinárodní plemena FCI vzniklá křížením vlkošedých německých ovčáků a vlků. Popisuje jejich povahu a schopnosti spolupráce a komunikace s člověkem.
V diplomové práci jsou zopakovány serie prováděných behaviorálních pokusů ze studie Ádáma Miklósiho et al.: A Simple Reason for a Big Difference: Wolves Do Not Look Back at Humans, but Dogs Do, kterou prováděli na psech a vlcích v roce 2003. Nás zajímalo jak se budou ve stejné modelové situaci chovat plemena vzniklá křížením vlků a psů, proto jsme testovali československé vlčáky a Saarloosovy vlčáky.
První studie ukazuje, zda jsou subjekty schopné lokalizovat místo skryté potravy naznačené známým lidským gestem experimentátora. Druhá studie zjišťuje chování subjetu, zda subjekt, který nedokáže řešit jednoduchý úkol sám, pohlíží na člověka. Pes se naučí řešit jednoduchý úkol: otevření předmětu, aby se dostal k vnadidlu. A následně je vystaven stejně vypadajícímu úkolu, u kterého je však samostatné vyřešení psem znemožněno. Zde testujeme zda se pes, který nedokáže úkol sám vyřešit, obrací pro pomoc na člověka.
Tyto experimenty prokazují, že plemena československý vlčák a Saarloosův vlčák spolupracují s člověkem s podobnou ochotou a neexistuje statistický rozdíl mezi plemeny ani mezi pohlavími těchto zvířat.
|
host ::
RSS.