|
| |
|
|
Žákovské percepce projevů nekázně ve vyučování na základních školách
Černohousová, Kateřina ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Komárková, Tereza (oponent)
Tématem diplomové práce je nekázeň ve vyučovacím procesu na základě vnímání této problematiky žáky druhého stupně. Cílem teoretické části diplomové práce je s oporou o odbornou literaturu zpracovat pojmový aparát a dále ukázat, jak se v odborné literatuře tematizuje problematika kázně a nekázně ve vyučování u žáků druhého stupně s akcentem především na příčiny nekázně, úlohu učitele a řešení nekázně. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu kázeň a percepce. Dále jsou v práci charakterizovány projevy školní nekázně, vybrané příčiny nekázně a kázeňské prostředky. V práci je také kladen důraz na úlohu učitele, především na autoritu učitele, jeho dovednosti a vlastnosti. Také jsou zde stručně popsány vývojové zvláštnosti staršího školního věku ve vztahu ke kázni. Praktická část je vystavěna na dotazníkovém šetření a využití skupinových rozhovorů u žáků osmých a devátých tříd základní školy. Hlavním cílem praktické části diplomové práce je zjistit pomocí dotazníkového šetření a skupinových rozhovorů, jak žáci druhého stupně základní školy vnímají kázeň a nekázeň ve vyučování. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejčastějšími druhy nekázně ve vyučování je nedovolená komunikace a drzost k učitelům. Nejfrekventovanější příčinami neukázněného chování je dle dotazovaných žáků nuda a učitel bez autority....
|
|
|
Implementace doplňujícího vzdělávacího oboru Etická výchova v České republice
Motyčka, Pavel ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent) ; Smékal, Vladimír (oponent)
V rámci této práce jsme zjišťovali, jak ovlivňuje etická výchova chování žáků a sociální klima třídy. Ke zjišťování výsledků jsme použili smíšenou kvantitativně-kvalitativní metodologii. V kvantitativní části jsme realizovali výzkum pomocí přirozeného experimentu s jednou sledovanou nezávisle proměnou, kterou byl program etické výchovy aplikovaný po dobu jednoho roku mezi žáky základních a středních škol. Sledovanými závisle proměnnými byly u žáků: míra prosociálního chování, míra úzkostnosti a míra behaviorálních problémů, ve skupině: kvalita sociálního klimatu a míra důvěry. V kvalitativní části jsme se snažili sledovat jak a na základě čeho, žáci a učitelé vnímají etickou výchovu. Použité metody sběru dat byly: nominační technika, dotazník O tvých spolužácích, dotazník O tvých pocitech, dotazník CES, dotazník SDQ. V kvalitativní části jsme použili dotazník s otevřenou otázkou: Co mi etická výchova dala a co vzala? Domníváme se, že výzkum můžeme uzavřít předpokladem, že v kvantitativní části došlo minimálně v rámci našeho výzkumného vzorku k přijetí hypotézy, že etická výchova snižuje u žáků míru úzkostnosti a dalších emocionálních symptomů, a že obsah výuky vede žáky k většímu zaujetí prací a ke snížení nepozornosti. Můžeme se také domnívat, že na základě vykázaných výsledků došlo k částečnému...
|
|
|
Pozdní rodičovství a jeho vliv na výchovný styl
Doležalová, Hana ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Diplomová práce pojednává o pozdním rodičovství a jeho vlivu na výchovný styl. Práce je koncipována jako teoreticko-empirická studie. Teoretická část se zaměřuje na fenomén pozdního rodičovství, na jeho vymezení a vybrané aspekty. Definuje dobrovolné a nedobrovolné pozdní rodičovství a popisuje současnou situaci ve společnosti v České republice. Charakterizuje zdravotní rizika, která jsou s pozdním rodičovstvím spojená, od početí až do porodu. Dále líčí vybrané teorie výchovných stylů, popisuje, jak se utvářejí a jaké mají důsledky pro dítě. Empirická část se prostřednictvím mnohonásobné případové studie zaměřuje na analýzu charakteristických rysů stylů výchovy v sedmi rodinách pozdních rodiček a na okolnosti, které je k pozdnímu rodičovství přivedly.
|
|
|
Implementace doplňujícího vzdělávacího oboru Etická výchova v České republice
Motyčka, Pavel
V rámci této práce jsme zjišťovali, jak ovlivňuje etická výchova chování žáků a sociální klima třídy. Ke zjišťování výsledků jsme použili smíšenou kvantitativně-kvalitativní metodologii. V kvantitativní části jsme realizovali výzkum pomocí přirozeného experimentu s jednou sledovanou nezávisle proměnou, kterou byl program etické výchovy aplikovaný po dobu jednoho roku mezi žáky základních a středních škol. Sledovanými závisle proměnnými byly u žáků: míra prosociálního chování, míra úzkostnosti a míra behaviorálních problémů, ve skupině: kvalita sociálního klimatu a míra důvěry. V kvalitativní části jsme se snažili sledovat jak a na základě čeho, žáci a učitelé vnímají etickou výchovu. Použité metody sběru dat byly: nominační technika, dotazník O tvých spolužácích, dotazník O tvých pocitech, dotazník CES, dotazník SDQ. V kvalitativní části jsme použili dotazník s otevřenou otázkou: Co mi etická výchova dala a co vzala? Domníváme se, že výzkum můžeme uzavřít předpokladem, že v kvantitativní části došlo minimálně v rámci našeho výzkumného vzorku k přijetí hypotézy, že etická výchova snižuje u žáků míru úzkostnosti a dalších emocionálních symptomů, a že obsah výuky vede žáky k většímu zaujetí prací a ke snížení nepozornosti. Můžeme se také domnívat, že na základě vykázaných výsledků došlo k částečnému potvrzení...
|
|
|
Porovnání edukačního prostředí dospívajících dívek s poruchami a bez poruch chování
Šimonová, Kristýna ; Gillernová, Ilona (oponent) ; Čáp, David (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá porovnáním edukačního prostředí dospívajících dívek s poruchami a bez poruch chování. Zaměřuje se především na edukační prostředí rodiny a školy vzhledem k jejich významu pro socializaci jedince. Teoretická část nejprve stručně charakterizuje období adolescence v jeho bio-psycho- sociálních hlediscích. Posléze se věnuje poruchám chování, jejich klasifikaci, projevům, ale také etiologii či specifikům této problematiky u dívek. V závěru pak nabízí vhled do souvislostí mezi různými charakteristikami edukačních prostředí a jejich vztahu s poruchami chování se zaměřením na specifika u dívek. Empirická část si pak klade za cíl porovnat edukační prostředí dívek, u kterých se projevuje poruchové chování a dívek, u kterých se takovéto chování neprojevuje. O to se pokouší prostřednictvím dvaceti podrobných případových studií dívek ve věku čtrnáct až osmnáct let. Polovina z těchto kazuistik se věnuje dívkám umístěným, kvůli svému problémovému chování, do ústavních zařízení, druhá polovina pak pracuje s děvčaty bez výchovných potíží. Práce se pokouší nalézt možné společné znaky pro obě skupiny zvlášť a posléze také skupiny navzájem porovnává. K výzkumnému šetření bylo využito jak kvalitativních, tak kvantitativních výzkumných metod. Projekt rigorózní práce přispívá k...
|
|
|
Postoje žáků k problematice trestů
Svatoňová, Růžena ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Bendl, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce "Postoje žáků k problematice trestů" pojednává o vnímání trestů žáky 2. stupně základní školy ve Skuhrově nad Bělou. V teoretické části se věnuji problematice definice osobnosti žáka a učitele, popisuji jednotlivé výchovné styly a v neposlední řadě samozřejmě tresty, jejich definici, druhy a funkci. Praktická část je sestavena na základě kvantitativního výzkumu mezi žáky ZŠ Skuhrov nad Bělou. Zaměřuje se na jejich názory a znalosti v oblasti definice trestů a v oblasti jejich druhů. Dále zkoumá jejich vlastní zkušenosti s tresty. Cílem práce je zjistit názory dotazovaných žáků, tyto názory utřídit a případně srovnat s názory dospělých, které již byly provedeny.
|
|
|
Problematika výchovného procesu traumatizovaných dětí v systému SOS dětských vesniček
Gíbalová, Vladimíra ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce) ; Schõnfelderová, Marie (oponent)
Klíčová slova Formy náhradní péče, ústavní výchova, dětský domov, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, SOS dětská vesnička, komplexní vývojové trauma, týrání, zanedbávání, zneužívání, deprivace, dítě a jeho potřeby, výchovný styl. Resumé Diplomová práce se zabývá charakteristikou komplexního vývojového traumatu jako jednou z příčin umisťování dětí do náhradní péče. V diplomové práci je popsán systém náhradní péče v České republice a specifika výchovného prostředí a výchovného procesu v SOS dětských vesničkách. Součástí je srovnání některých faktorů výchovných podmínek dětského domova a SOS dětské vesničky. Popisné studie jsou konkrétními příběhy dětí, které prošly systémem náhradní péče.
|
|
|
Charakteristika výchovného stylu současné české rodiny
Benešová, Aneta ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá výchovným stylem v současné české rodině. Cílem práce je zjistit jak se výchovný styl rodiny mění z generace na generaci, jaké podněty ho ovlivňují a jak se mění úroveň vztahu mezi rodičem a dítětem. V teoretické části se autorka zabývá pojmem rodina, generace a výchovný styl. Ve výzkumné části autorka zjišťuje, že výchovný styl současných rodičů je liberálnější než výchovný styl předchozí generace. Dochází k posunutí vztahu rodič-dítě do partnerské roviny. V tomto vztahu se rozvíjí pozitivní přístup rodičů k dítěti a zvyšuje se otevřenost v kladení otázek, kde neplatí tabu. V důsledku toho dochází k proměně vztahu učitel- žák, ve kterém autorka sleduje obdobně změny jako ve vztahu rodič-dítě. Závěr práce potvrzuje naplnění cíle hypotézy výzkumné části. KLÍČOVÁ SLOVA: rodina, výchova, mezigenerační proměna, výchovný styl
|
|
|
Edukační prostředí dospívajících dívek s poruchami chování
Šimonová, Kristýna ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje edukačnímu prostředí a jeho souvislosti s rozvojem poruch chování u dospívajících dívek. Jedná se především o edukační prostředí rodiny a školy vzhledem k jejich významu pro socializaci jedince. Teoretická část nejprve stručně charakterizuje období adolescence v jeho bio-psycho- sociálních hlediscích. Posléze se věnuje poruchám chování, jejich klasifikaci, projevům, ale také etiologii či specifikům této problematiky u dívek. V závěru pak nabízí vhled do souvislostí mezi různými charakteristikami edukačních prostředí a jejich vztahu s poruchami chování se zaměřením na specifika u dívek. Empirická část si pak klade za cíl zachytit možný vztah mezi poruchami chování u dívek a edukačním prostředím, o což se pokouší formou deseti podrobných případových studií dívek ve věku čtrnáct až šestnáct let umístěných do ústavních zařízení. K výzkumnému šetření bylo využito jak kvalitativních, tak kvantitativních výzkumných metod. Diplomový projekt přispívá k pochopení psychologických souvislostí problematického vývoje dospívajících dívek a přináší nová data do širšího projektu sledování edukačního prostředí dospívajících. Kromě přínosu ve formě detailních případových studií dívek, které poskytují vhled do této problematiky, výsledky práce naznačují zejména možné rizikové...
|
host ::
RSS.