|
|
Úloha médií v rozhodování v charitativní pomoci potřebným
Slabionová, Jozefína ; Smékal, Vladimír (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
"Úloha médií v rozhodování v charitativní pomoci potřebným" Tato práce se zabývá úlohou médií v rozhodování jednotlivce v souvislosti s charitativní činností v české společnosti. Teoretická část práce obrací pozornost na obě základní oblasti, tj. média a charitu. Část týkající se médií se snaží ukázat spojitost a vzájemné působení médií jako prostředků komunikace a společnosti jako objektu jejich působení a vlivu. Zabývá se prostředky komunikace a následnou proměnou společnosti. Práce nezapomíná ani na odpovědnost médií a s ní spojenou etiku médií. Oblast týkající se charity předkládá výstupní data z proběhlých výzkumů charitativní činnosti v České republice, informace o dárcovství a důvěryhodnosti institucí poskytujících pomoc potřebným. Závěr teoretické části je věnován spolupráci médií a charitativních organizací při organizaci nejvýznamnějších charitativních akcí. Praktická část je věnována vlastnímu průzkumu veřejného mínění formou dotazníkového šetření. V tomto šetření je kladen důraz na to, zda člověk přispívá na charitu a co je hlavním impulsem pro poskytování darů. Práce potvrzuje hypotézu, že média hrají významnou roli při rozhodování jednotlivce v charitativní pomoci potřebným.
|
|
| |
|
|
Základní problémy psychologické ekologie člověka
Skála, Pavel ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Mikota, Václav (oponent) ; Smékal, Vladimír (oponent)
Mgr. Pavel Skála: Zá'|<|adniproblémy psychologickéekologie člověka(doktorskádisertace)/ ndamental problems of the psychological approach to human ecology Résumé: V předkládanédisertacise pokoušímukézaturčiý vývoj současnéhopsychologickéhopřístupu k ekologii člověkaz nietodologickéhoa, v návaznostina to, téžobecněhumánně-ekologického, dynamicko-psychologického a axiologickélro zejména patologickélro, a zvLáště pak environmentalistického- hlediska. Tento qýruojje předvedenna pěti výraznýcha relativněvlivných směrechpsychologické ekologie člověka:na environmentálnípsychologii, frommovskéneopsychoanalýze,hlubinné ekologii, roszakovské ekopsyclrologii, a radikální ekopsychologii Andyho Fishera, která představuje určitézavršenítohoto vývoje. Závěrem zďe je, že jde o vývoj směrem k určité metodologické důslednosti, v němž se zvětšují i možnosti praktické aplikace, zejména v environmentalistickéa psychoterapeutickéoblasti. Je ukazováno,žezmetodologickéhohlediska sejedná o qfuoj od positivismupřes ruzné formy nepositivistickéhoobjektivismu až k hermeneutióea fenomenologii;i fenomenologický pr'ístupje všaku posledníhozmiňovanéhosměruspecificky,bý' problematickypřekonáván. Dále jsou předvedenyony důsledkytohotovyvoje pro způsobytoho' jak doýčnésměry nah|ižejíekologii ělověka,psychickoudynamiku' obecrrěaxiologii [a...
|
|
|
Spiritualita a duševní nemoc: Role spirituality v životě lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním
Motl, Jiří ; Říčan, Pavel (vedoucí práce) ; Smékal, Vladimír (oponent) ; Janošová, Pavlína (oponent)
DI S E R T A Č N Í P R Á C E Autor: Mgr. Jiří Motl Spiritualita a duševní nemoc Role spirituality v životě lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním Spirituality and Mental Disorder: The Role of Spirituality in the Lives of People with Experience of Psychosis Abstrakt Disertační práce se zabývá vztahem duševní nemoci a náboženství, zaměřuje se na to, jakou úlohu sehrává spiritualita u lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním. V teoretické části je diskutován problém stanovení hranice mezi patologickou a normální spiritualitou, přičemž je zdůrazněn význam funkčního hlediska a potřeba dialogického vztahu s nemocným. Teoretická část dále mapuje možnosti využití spirituality v procesu zotavení. Spiritualita často pomáhá nemocným vnímat svou nemoc jako smysluplný proces, čímž zpravidla přispívá k jejímu lepšímu zvládání. V závěru teoretické části jsou představeny čtyři alternativní či komplementární výkladové rámce psychotické zkušenosti. V empirické části je zkoumáno devět osob (věřící se zkušeností s psychózou) prostřednictvím kvalitativních metod. Sběr dat a jejich analýza vychází především z metody IPA (interpretativní fenomenologická analýza). Cílem výzkumu je zmapovat u konkrétních osob s duševním onemocněním jejich zkušenosti s tím, jak duševní nemoc ovlivnila jejich spiritualitu a jak je jejich...
|
|
|
Úloha médií v rozhodování v charitativní pomoci potřebným
Slabionová, Jozefína ; Smékal, Vladimír (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
"Úloha médií v rozhodování v charitativní pomoci potřebným" Tato práce se zabývá úlohou médií v rozhodování jednotlivce v souvislosti s charitativní činností v české společnosti. Teoretická část práce obrací pozornost na obě základní oblasti, tj. média a charitu. Část týkající se médií se snaží ukázat spojitost a vzájemné působení médií jako prostředků komunikace a společnosti jako objektu jejich působení a vlivu. Zabývá se prostředky komunikace a následnou proměnou společnosti. Práce nezapomíná ani na odpovědnost médií a s ní spojenou etiku médií. Oblast týkající se charity předkládá výstupní data z proběhlých výzkumů charitativní činnosti v České republice, informace o dárcovství a důvěryhodnosti institucí poskytujících pomoc potřebným. Závěr teoretické části je věnován spolupráci médií a charitativních organizací při organizaci nejvýznamnějších charitativních akcí. Praktická část je věnována vlastnímu průzkumu veřejného mínění formou dotazníkového šetření. V tomto šetření je kladen důraz na to, zda člověk přispívá na charitu a co je hlavním impulsem pro poskytování darů. Práce potvrzuje hypotézu, že média hrají významnou roli při rozhodování jednotlivce v charitativní pomoci potřebným.
|
|
|
Implementace doplňujícího vzdělávacího oboru Etická výchova v České republice
Motyčka, Pavel ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent) ; Smékal, Vladimír (oponent)
V rámci této práce jsme zjišťovali, jak ovlivňuje etická výchova chování žáků a sociální klima třídy. Ke zjišťování výsledků jsme použili smíšenou kvantitativně-kvalitativní metodologii. V kvantitativní části jsme realizovali výzkum pomocí přirozeného experimentu s jednou sledovanou nezávisle proměnou, kterou byl program etické výchovy aplikovaný po dobu jednoho roku mezi žáky základních a středních škol. Sledovanými závisle proměnnými byly u žáků: míra prosociálního chování, míra úzkostnosti a míra behaviorálních problémů, ve skupině: kvalita sociálního klimatu a míra důvěry. V kvalitativní části jsme se snažili sledovat jak a na základě čeho, žáci a učitelé vnímají etickou výchovu. Použité metody sběru dat byly: nominační technika, dotazník O tvých spolužácích, dotazník O tvých pocitech, dotazník CES, dotazník SDQ. V kvalitativní části jsme použili dotazník s otevřenou otázkou: Co mi etická výchova dala a co vzala? Domníváme se, že výzkum můžeme uzavřít předpokladem, že v kvantitativní části došlo minimálně v rámci našeho výzkumného vzorku k přijetí hypotézy, že etická výchova snižuje u žáků míru úzkostnosti a dalších emocionálních symptomů, a že obsah výuky vede žáky k většímu zaujetí prací a ke snížení nepozornosti. Můžeme se také domnívat, že na základě vykázaných výsledků došlo k částečnému...
|
|
|
Psychosociální aspekty religiozity a spirituality ve vztahu ke zdraví
Hacklová, Renata ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Smékal, Vladimír (oponent) ; Stríženec, Michal (oponent)
Tato práce vychází z předpokladu, že religiozita/spiritualita může spolu s jinými salutoprotektivními faktory ovlivňovat fyzické i psychické zdraví a osobní pohodu člověka. Teoretická i empirická část práce vychází z bio-psycho-sociálního pojetí zdraví ve vztahu ke spirituální dimenzi, kterou chápeme jako orientací člověka směrem k hodnotám smyslu a sebepřesahu. V teoretické části práce jsme se zabývali definicí a vývojem konstruktů kvality života, osobní pohody, religiozity/spirituality, ale i dalších proměnných jako je sociální opora, vděčnost, smysl pro soudržnost, místo kontroly, smysluplnost, životní styl, které jsou s hlavními konstrukty spojeny. Práce se zabývá otázkami měření, epidemiologickými a průřezovými studiemi, otázkami kauzality vztahu a hypotézami o možných psychologických mediátorech, které účinkují ve složitých vztazích na více úrovních. Konstrukty subjektivní kvality života i religiozity/spirituality jsme operacionalizovali jako vícedimenzionální proměnné. V zahraničí prokázala většina studií pozitivní asociace mezi měřením R/S a celkovým zdravím, vzácností však nejsou ani vzájemně si odporující výsledky měření. Vztahy mezi proměnnými se jeví mnohem více komplexní a zůstává nejasné, které specifické R/S faktory vedou k zlepšení zdraví a osobní pohody. Naše práce si kladla za cíl...
|
|
|
Sociální aspekty vzhledu tváře
Rubešová, Anna ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Smékal, Vladimír (oponent) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Disertační práce se skládá z úvodní části, analýzy literatury, a dále z rukopisů, publikovaných nebo zaslaných k publikaci. Analýza literatury nejprve přibližuje téma vnímání lidské tváře z pohledu neuropsychologie). Je také diskutována otázka stereotypního hodnocení druhých lidí podle vzhledu tváře a téma haló efektu, stejně jako možnost "správnosti" hodnocení druhého člověka podle vzhledu tváře. Dále se analýza literatury zabývá vlivem vzhledu tváře v různých sociálních kontextech (např. v pracovní kariéře, ve školství, v politice). Druhá část práce zahrnuje dvě přehledové studie týkající se především přesnosti hodnocení osobnosti podle vzhledu tváře a různých aspektů atraktivity tváře. Dále jsou v práci zahrnuty čtyři výzkumné studie, jejichž cílem bylo především zjistit míru přesnosti hodnocení Cattellových osobnostních faktorů na základě vzhledu tváře neznámého jedince. Vyplývá z nich, že samotný vzhled tváře poskytuje určité relevantní informace týkající se osobnosti člověka a že pozorovatel je schopen některé vlastnosti (především Sociální smělost, Entusiasmus, Společenskost) odhadnout z fotografie neznámého jedince či z kompozitního snímku tváří relativně správně. Poslední studie se týká souvislosti tvářové maskulinity a osobnostních faktorů. Tato práce vedla k závěru, že maskulinní rysy tváře...
|
|
|
Základní problémy psychologické ekologie člověka
Skála, Pavel ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Mikota, Václav (oponent) ; Smékal, Vladimír (oponent)
Mgr. Pavel Skála: Zá'|<|adniproblémy psychologickéekologie člověka(doktorskádisertace)/ ndamental problems of the psychological approach to human ecology Résumé: V předkládanédisertacise pokoušímukézaturčiý vývoj současnéhopsychologickéhopřístupu k ekologii člověkaz nietodologickéhoa, v návaznostina to, téžobecněhumánně-ekologického, dynamicko-psychologického a axiologickélro zejména patologickélro, a zvLáště pak environmentalistického- hlediska. Tento qýruojje předvedenna pěti výraznýcha relativněvlivných směrechpsychologické ekologie člověka:na environmentálnípsychologii, frommovskéneopsychoanalýze,hlubinné ekologii, roszakovské ekopsyclrologii, a radikální ekopsychologii Andyho Fishera, která představuje určitézavršenítohoto vývoje. Závěrem zďe je, že jde o vývoj směrem k určité metodologické důslednosti, v němž se zvětšují i možnosti praktické aplikace, zejména v environmentalistickéa psychoterapeutickéoblasti. Je ukazováno,žezmetodologickéhohlediska sejedná o qfuoj od positivismupřes ruzné formy nepositivistickéhoobjektivismu až k hermeneutióea fenomenologii;i fenomenologický pr'ístupje všaku posledníhozmiňovanéhosměruspecificky,bý' problematickypřekonáván. Dále jsou předvedenyony důsledkytohotovyvoje pro způsobytoho' jak doýčnésměry nah|ižejíekologii ělověka,psychickoudynamiku' obecrrěaxiologii [a...
|
|
| |
host ::
RSS.