|
|
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
|
|
|
Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)
Rychnová, L. ; Vokurka, Michal
The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the application of Kirchers’s terminology to the natural phenomena from Bohemia and Moravia. Further, we focused on how Vogt worked with his sources – how far he relied on literature, correspondence, or personal experience.
|
|
|
Underground na kopci? Styčné plochy a různice mezi undergroundem a hanspaulským hnutím
Melichar, Dominik
Undergroundová, především hudební scéna je relativně uzavřené společenství spjaté především se jmény Ivana Martina Jirouse, Egona Bondyho a kapelou The Plastic People of the Universe, na něž se paprskovitě váže celá řada aktivit dalších jednotlivců a skupin rozesetých po celé republice. Hanspaulské hnutí, které své počátky datuje rokem 1966, vrchol do konce sedmdesátých let a postupný úpadek do poloviny let osmdesátých 20. století, dosud nebyla v souvislosti s undergroundem promýšlena. Cílem těchto úvah bylo poukázat na souvislosti, ale i rozdíly mezi oběma komunitami a poukázat tak na problematičnost vyčleňování undergroundového hnutí z mnohem širšího prostředí dalších neoficiálních a totalitním státem neřízených činností.
|
|
|
Hudební underground a samizdat v Havířově
Podhůrská, Anastazie ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na undergroundovou kulturu a tvorbu samizdatů Československu během vlády komunistické strany. Konkrétně je zkoumána oblast kolem města severomoravského města Havířov, které leží kousek od Ostravy. Cílem práce je zmapovat vývoj undergroundové kultury a vydávání samizdatových periodik v této oblasti. Za využití metod kvalitativního výzkumu jsou vedeny a analyzovány rozhovory se čtyřmi respondenty, kteří v daném období na daném území žili a angažovali se v rámci undergroundové kultury. Jmenovitě se jedná o Mirka Zváru, Jana Žolnerčíka, Jiřího Fiedora Ivo Pešáka. Dále jsou analyzovány dva samizdatové časopisy, které v Havířově vycházely. Konkrétně se jedná o časopisy Hadr a Severomoravskou pasivitu. Analyzovány jsou i další atové časopisy, které se událostem v daném regionu věnovaly. Výsledky práce by se budoucnu daly využít pro účely komplexní studie zabývající se celou oblastí Moravy a
|
|
| |
|
|
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
|
|
|
Analýza filmových a televizních obsahů odkazujících na český underground vyrobených před rokem 1989
Vančura, Sebastian ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Bakalářská práce Analýza filmových a televizních obsahů odkazujících na český underground vyrobených před rokem 1989 se zaměřuje na prvky komunistické propagandy v celostátní kampani proti československému undergroundu 70. let. V práci jsou za pomoci kvalitativní diskurzivní a obsahové analýzy zkoumány filmové a televizní obsahy, které propaganda o undergroundovém hnutí natočila v 70. letech minulého století. V teoretické části jsem vycházel z literatury a dobových novinových článků pro doplnění historického kontextu. Dále zde prezentuji události, které měly dopad na vývoj hudebních žánrů v socialistickém Československu a na vytvoření undergroundu, jakožto i způsobu života. Významné kapely hudebního undergroundu představuje krátkou historii kapel The Plastic People of the Universe a DG 307 a přibližuje okolnosti utajené akce Státní bezpečnosti Kapela. Poslední kapitoly teoretické části jsou věnovány propagandě a jejímu využití ve filmu. V praktické části práce analyzuji film Atentát na kulturu a díl Mimikry ze seriálu 30 případů majora Zemana. V závěru jsou shrnuty nejdůležitější poznatky z analýzy a porovnány propagandistické prvky obou analyzovaných snímků. Práce si dává za cíl ukázat čtenářovi hlavní prvky komunistické propagandy namířené proti undergroundovému hnutí 70. let.
|
|
|
Podzemní kultura – adaptace starého pivovaru v Litovli
Doupovcová, Zoja ; Růžička, Tomáš (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Litovel, nebo taktéž Moravské Benátky - město s bohatou historií, jehož osud je spleten s rozvětveným tokem řeky Moravy. Město, jež v sobě skrývá rozmanité množství možností a potenciálu, město kulturně bohaté, město plné neobvyklých a překvapivých míst. A právě jedním z těchto překvapivých míst jsou skryté podzemní prostory náležící bývalému pivovaru - zdánlivě odsouzeny k zapomnění a nahrazení novou bytovou zástavbou. Je možné zpola zapomenutý svět kleneb zachránit před jeho osudem? Dá se pro slepou skvrnu na hranici historického města vymyslet řešení, které zachová historické dědictví a zároveň pomůže městu bojujícímu s nedostatkem dostupného bydlení? Těmito a dalšími otázkami se zabývá tato bakalářská práce. Jejím hlavním obsahem je studie adaptace podzemních sklepních prostor a jejich novější nástavby a jejich zapojení do kulturního života města. Součástí práce je také návrh zkvalitnění veřejného prostoru na místě studovaného brownfieldu a jeho okolí, které je v dnešní době v neutěšeném stavu. Práce také nabízí alternativu pro výstavbu nového bytového domu, která urbanisticky funguje se svým okolím a uzavírá již existující městský blok.
|
|
|
Jan Steklík jako výtvarník a zakladatel Křižovnické školy
Jiroušková, Markéta ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá Janem Steklíkem a s ním spojenou Křižovnickou školou čistého humoru bez vtipu. V úvodu je představena politická situace a výtvarné umění během normalizace, dále seznamuji se vznikem a historií Křižovnické školy. Představím její nejvýznamnější členy, jako byl Karel Nepraš, Zbyšek Sion, Eugen Brikcius nebo Helena Wilsonová. Nejsou vynechány ani jejich nejzásadnější společné akce. Druhá část práce se pak věnuje samotnému Steklíkovi. Zprvu je představen jeho životopis, kde je shrnut jeho život od dětství, přes studia, až po jeho poslední výstavy. Poté se soustřeďuji na jeho úlohu v rámci Křižovnické školy a poslední část je věnována Steklíkově výtvarné činnosti. Jsou zde představeny jeho začátky, kresby, land-artové projekty a v neposlední řadě i výstavy. Cílem této práce je představení osobnosti Jana Steklíka nejen jako výtvarníka, ale i jako člověka, který vnesl humor do šedé socialistické společnosti.
|
|
|
Podoby české undergroundové scény
Šulcová, Andrea ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Resumé Diplomová práce se věnuje podobám české undergroundové scény na základě analýzy dvou samizdatových literárních časopisů - Vokno (1979-1989) a Revolver Revue (1985-1989). Práce sleduje analogické a odlišné tendence obou periodik, která se stala platformou rozličných undergroundových generací. Vokno je spjato s první vlnou undergroundu, jež se profilovala na počátku sedmdesátých let. Na počátku osmdesátých let debutovala generace druhá, která později tvořila okruh kolem Revolver Revue. Další část diplomové práce se zaměřuje na charakteristické rysy poetik čtyř profilových autorů, kteří formovali tvář periodik. Analýza vychází z textů publikovaných ve Voknu a Revolver Revue.
|
host ::
RSS.