Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.