|
|
Charles Baudelaire - Les Fleurs du mal
Bačáková, Jitka ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je osobnost a tvorba Charlese Baudelaira. Zajímáme se o to, jak Baudelairův život, i doba, v níž žil, ovlivnily jeho tvorbu. Cílem je ukázat, v čem se sbírka Květy zla lišila od ostatních děl devatenáctého století, co vedlo zprvu k jejímu odsouzení a kritice, ale i pozdějšímu pozitivnímu přijetí. Úkolem této bakalářské práce je ukázat, jaký byl Baudelairův ohlas v Čechách a v čem se lišily překlady českých spisovatelů. Pojednáváme také o vztahu Baudelaira k ženám, zejména k Jeanne Duvalové, a jakým způsobem se soužití s touto celoživotní partnerkou promítlo do básní sbírky Květů zla. Zamýšlíme se i nad pojetím krásy u Baudelairaa demonstrujeme tím novost a originalitu jeho poezie. Tvorba Charlese Baudelaira otevírá nové, nepoznané možnosti, které porušují a mění dosavadní estetické normy a dává tak poezii nový rozměr a inspiraci pro budoucí generace. Klíčová slova: Symbolismus, Květy zla, Charles Baudelaire, Jeanne Duvalová, parnasismus, Černá Venuše, překlady poezie.
|
|
| |
|
|
Změna přístupu vnímání smrti, pohled na smrt ve společnosti očima hrobníků
Doňková, Eva ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Cirklová, Jitka (oponent)
Západní společnost se velice rychle vyvíjí. Celý vývoj znamená změnu životního stylu a priorit. Jednou z těchto změn je i změna přístupu ke smrti a změna vnímání smrtelnosti lidí. V práci se budu snažit nastínit postupné změny společnosti v souvislosti s přístupem k vnímání smrti. Nejdříve se budu věnovat historickému kontextu vývoje problematiky okolo smrti a umírání. Spolu s tím poukáži na odlišné priority společnosti, které se váží ke smrti. Především tedy na možnost zvolit si dle kulturního kontextu a vlastního uvážení odlišné způsoby pohřbů. Celá práce by měla odrážet vliv společnosti a kultury na lidské pojetí smrti a smrtelnosti. Proto jsem také zvolila skupinu tří hrobníků, kteří se mnou absolvovali rozhovor, týkající se tří hlavních okruhů. Ke smrti patří správa hřbitovů a hrobnictví, proto jsem jako první okruh zvolila právě obecný pohled na fungování těchto dvou oblastí. Dalším okruhem byl pohled hrobníků na smrt v naší společnosti. Zajímalo mě, jak vnímají naši společnost ve vztahu ke smrti a umírání. Jejich profese je velice specifická, třetím okruhem je tedy jejich vztah ke smrti a smrtelnosti. Práce by měla přinést nový pohled na přístup společnosti k této problematice očima těch, kteří k ní mají velice blízko a zároveň přiblížit postupný vývoj, kterým jsme dospěli právě k dnešnímu...
|
|
|
Pokušení svatého Antonína . Motiv novodobé a moderní tvorby mezi textem a obrazem.
Hekrdlová, Alice ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práce zkoumá Pokušení svatého Antonína v poslední čtvrtině 19. století ve Francii a v Belgii. Na rozboru vybraných děl ukazuje variabilitu jeho ikonografie a zároveň obsahovou komplexnost, v níž se odráží dobový vztah k náboženství, historii, vědě, exotismu, erotice a dalším oblastem, s nimiž je konfrontován člověk žijící v epoše velkých změn. Důraz je kladen na význam románu Pokušení svatého Antonína od Gustava Flauberta a jeho roli inspiračního zdroje pro výtvarné umění, v obecnější rovině je řešena také problematika vztahu textu a obrazu. Stať o umění fin de siècle se opírá o přehled celkového vývoje Pokušení svatého Antonína v literatuře i výtvarném umění a o historické, společenské a náboženské souvislosti, v jejichž kontextu se postava svatého Antonína postupně stala trvalou součástí francouzské kultury.
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Bizarní jídlo? Dobré k přemýšlení.
Matušínská, Radka ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Slavková, Markéta (oponent)
Diplomová práce pojednává o tom, jak je konceptualizováno bizarní jídlo v rámci antropologie jídla s přesahem k symbolické antropologii. Skrze komplexní zachycení zkušenosti jednotlivce při celém procesu konzumace bizarního jídla bude interpretováno, co pro něj tato zkušenost znamená, jaké jsou pro ni motivace a jak je následně zvýznamňována. Z antropologického hlediska bude zkoumáno, zda jsou bizarní potraviny nositeli kulturního významu a jak je v jejich rámci kulturní význam demonstrován. Skrze analýzu některých konkrétních potravin bude také odkryt jejich symbolický význam
|
|
|
Kontrast života a smrti v díle J. K. Šlejhara
Krčálová, Tereza ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na dílo J. K. Šlejhara ze dvou hledisek. Nejprve představuje Šlejharovo dílo v dobovém literárním kontextu jako výsledek syntézy nových literárních stylů, ve druhé části se věnuje textové analýze a rekonstrukci "uměleckého světa". V první části práce jsou představeny dobové diskuse, které měly přehodnotit a znovu teoreticky ozřejmit funkci umění s ohledem na nově se vyvíjející společnost a nové potřeby člověka. Uvádíme také reflexi v té době velmi aktivního přejímání nových vlivů z cizích literatur a kritické ohlasy realismu a naturalismu. Pro srovnání uvádíme dobové a současné studie pojednávající o díle J. K. Šlejhara, čímž chceme poukázat na měnící se požadavky literatury a umění a na proměnu vnímání literárního díla v časovém odstupu. Druhá část práce se věnuje textové analýze vybraných děl J. K. Šlejhara s použitím metodiky sémiologické literární vědy a rekonstrukce tzv. uměleckého světa autora. Takový přístup nám umožňuje vést paralely s ruskou literaturou 19. století, především s tvorbou N. V. Gogola a F. M. Dostojevského a odhalit styčné body jak v tvoření specifického uměleckého světa, tak v chápání duchovnosti. Klíčová slova: naturalismus, symbolismus, realismus, umělecký svět, duchovnost, tvar, ornament, estetično, smrt
|
|
|
Use of Symbolism in Selected Works of William Golding
Kopečná, Kateřina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá symbolismem ve třech vybraných románech Williama Goldinga, Ztroskotání Christophera Martina, Věž a Dvojí jazyk. Teoretická část představuje spisovatelův stručný životopis a nastiňuje teoretické pozadí literárního symbolismu, se zvláštním zaměřením na teorii symbolů Northropa Frye a psychoanalytickou perspektivu. Je zakončena výčtem zdrojů inspirace za vybranými Goldingovými díly, s ohledem na jeho vlastní zážitky, stejně tak jako na literární vlivy. Praktická část je zahájena charakterizací Goldingova obecného používání symbolů, včetně autorových metod, opakujících se témat a symbolických vzorců. Její hlavní část se jednotlivě soustředí na vybrané tři knihy v pořadí jejich vydání. Každá sekce analyzuje symboliku prostředí příběhu a jmen protagonistů, symbolické obrazy, a hledá křesťanské a psychoanalytické symboly. Navíc prezentuje možné výklady dalších význačných symbolů, které se objevují v daném románu. Používání symbolů je dáno do kontextu s vnějšími vlivy, aby se ukázala různorodost témat a specifičnost autorova stylu.
|
|
|
Poetry on the Road
Likina, Nina Justina ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce se věnuje významu cesty, putování, úniku v poezii Arthura Rimbauda, pomocí analýzy jednotlivých básní a syntézy studií o autorovi je sleduje jako motivy, procházející celým autorovým dílem, i jako skutečnou, radikální vnitřní touhu, která určovala jeho osud. Od prvních vlivů a inspirací, které formovaly Rimbaudovu fantazii, přes jeho pozdější toulky a útěky až k odjezdu do Afriky a úplnému odmítnutí poezie práce vede celistvou linii a snaží se zodpovědět otázku, zda a nakolik došlo k naplnění jeho vizí a zda jeho skutečná cesta souvisí s tou literární. Na základě analýzy rozdílných postojů životopisců vůči africkému období pak nastoluje téma jednoty života a díla.
|
|
|
Concept of Childhood in Fyodor Sologub's prose
Tyulkina, Maria ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
NÁZEV Koncepce dětství v próze F. K. Sologuba ABSTRAKT: Následující práce se zabývá tématem dětství v tvorbě ruského spisovatele, prozaika a pedagoga F. K. Sologuba. Práce předkládá biografii, sleduje formování spisovatelovy osobnosti, vnímání okolního světa, názory a zájmy. Soustřeďuje se taktéž na události, které určovaly šíři a význam dětské problematiky pro Sologuba. Zohledněna jsou zde i málo známá fakta ze spisovatelova dětství, která ovlivnila témata následující tvorby a v neposlední řadě i způsob jejich zobrazení v dílech samotných. Biografie je doplněna názory kritiků a Sologubových současníků, kteří se zabývali jeho dílem a formovali tak i jeho vnímání. Hlavními tématy rozboru jsou: dualistické pojetí světa, dětská smrt, víra v Boha, sváteční povídky, dětský patriotismus. Ideální dětský svět je zobrazen v románu Tvořená legenda. Práce sleduje i zákonitost v přístupu k tématu dětství u autorů 19. a 20. století ve srovnání s analýzou díla F. K. Sologuba. Vykreslen je i význam dvou literárních směrů - dekadence a symbolismu, jejich představitelem F. K. Sologub byl. Otázky, které si autor kladl, zůstávají aktuální i v dnešní době. KLÍČOVÁ SLOVA: Ruská literatura, F. K. Sologub, symbolismus, dekadence, dětství
|
host ::
RSS.