|
|
"Hmyzí královna v říši neobvyklých pochoutek": Zážitkový turismus, jídelní festivaly a soukromé ochutnávky v perspektivě sociokulturní antropologie
Matušínská, Radka ; Slavková, Markéta (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce pojednává o tom, jak jsou konceptualizovány neobvyklé pochoutky z pohledu sociokulturní antropologie, konkrétně v kontextu subdisciplíny antropologie jídla. Neobvyklými pochoutkami jsou myšleny takové pokrmy, které se z našeho pohledu zdají být netradiční a unikátní, ale také šokující či vnímané jako "bizarní". Skrze komplexní zachycení zkušenosti jednotlivce při celém procesu konzumace těchto pokrmů bude interpretováno, co pro něj tato zkušenost znamená, jaké jsou pro ni motivace a jak je následně zvýznamňována v rámci sebeprezentace. Dále bude zkoumáno, jakou mají neobvyklé pochoutky roli v rámci poznávání cizích zemí a zda jsou nositeli kulturního a symbolického významu.
|
|
|
Proměny každodennosti Erasmus studentů v anglickém Durhamu v době pandemie COVID-19
Jindráková, Karolína ; Slavková, Markéta (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami každodennosti Erasmus studentů na jejich studijním pobytu v Durhamu v akademickém roce 2021/2022. Cílem práce je zjistit, zda a nakolik byl výjezd a každodenní život Erasmus studentů ovlivněn pandemií Covid-19, jakým způsobem a pomocí jakých strategií se vyrovnávali s měnícími se podmínkami a protikoronavirovými opatřeními ve Velké Británii, a jaká další rizika během svého pobytu pociťovali. Teoretická část se věnuje nejprve tématu každodennosti, posléze migraci, jejím typům a migrujícím studentům, a nakonec mezinárodnímu vzdělávání, rovněž jeho typům a tomu, kam se do mezinárodního vzdělávání řadí Erasmus studijní pobyty. Práce je postavena na etnografickém výzkumu, především pak na zúčastněném pozorování, polostrukturovaných rozhovorech a autoetnografii. Z interpretace dat tak vyplývá, že Erasmus studenti byli ovlivněni pandemií Covid-19 a to především během jejich příjezdu do Velké Británie. Jejich samotný pobyt již tolik poznamenán nebyl, neboť došlo nejdříve ke smíření se s opatřeními a posléze k uvolnění protikoronavirových opatření. Kromě Covidu-19 jejich pobyt významně ovlivnilo rovněž genderově podmíněné násilí. Klíčová slova Erasmus, Migrace, Mobilita, Mezinárodní vzdělávání, Covid-19, Erasmus studenti, Durham, Velká Británie, Genderově podmíněné násilí
|
|
| |
|
|
Bizarní jídlo? Dobré k přemýšlení.
Matušínská, Radka ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Slavková, Markéta (oponent)
Diplomová práce pojednává o tom, jak je konceptualizováno bizarní jídlo v rámci antropologie jídla s přesahem k symbolické antropologii. Skrze komplexní zachycení zkušenosti jednotlivce při celém procesu konzumace bizarního jídla bude interpretováno, co pro něj tato zkušenost znamená, jaké jsou pro ni motivace a jak je následně zvýznamňována. Z antropologického hlediska bude zkoumáno, zda jsou bizarní potraviny nositeli kulturního významu a jak je v jejich rámci kulturní význam demonstrován. Skrze analýzu některých konkrétních potravin bude také odkryt jejich symbolický význam
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Cooking and Dining in Times of War and Peace: Changing Contexts and Modes of Food Production, Preparation and Consumption in Srebrenica, Bosnia and Herzegovina
Slavková, Markéta ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent) ; Halbich, Marek (oponent)
Cooking and Dining in Times of War and Peace: Changing Contexts and Modes of Food Production, Preparation and Consumption in Srebrenica, Bosnia and Herzegovina Mgr. Markéta Slavková Abstrakt (čeština) Tento projekt otevírá téma ozbrojeného konfliktu a následného post-konfliktního rozvoje v bývalé Jugoslávii, přičemž problematiku netradičně analyzuje skrze subdisciplínu antropologie jídla. V centru zájmu stojí způsoby produkce, přípravy a konzumace potravy v Srebrenici, BaH v kontextu dramatických změn, kterými region prošel zhruba za posledních několik desetiletí. Jídlo je podmínkou reprodukce, primární formou interakce se světem, mediátor socializace, znak identity a sociální koheze a v neposlední řadě i nástroj moci. V tomto smyslu Farquhar podotýká, že "mantra": 'Jsi to, co jíš,' je i nadále tématizovaná v rámci společenských věd (Farquhar, 2006: 146). Na druhou stranu, otázkou zůstává, co se děje se vztahem mezi sociálním aktérem a jeho/její potravou, když hladoví - za podmínek všeobecného materiálního nedostatku, který nastává v době války. Tento projekt se snaží nalézt odpovědi na zvýše zmíněné otázky na základě dlouhodobého etnografického výzkumu.
|
|
| |
host ::
RSS.