Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Speciálně pedagogická podpora dětí ze sociálně vyloučených lokalit při vzdělávání v mateřských a základních školách
Wagnerová, Kateřina ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je Speciálně pedagogická podpora dětí ze sociálně vyloučených lokalit při vzdělávání v mateřských a základních školách. Práce se zabývá tématem sociálního znevýhodnění dětí předškolního a mladšího školního věku. Teoretická část se zaměřuje na vymezení termínu sociální znevýhodnění a sociálně vyloučené lokality. Dále se práce zabývá vlivem rodiny na sociální učení dětí a dopady sociálního znevýhodnění na vývoj a vzdělávání. Dvě kapitoly práce se zabývají možnostmi podpory dětí se sociálním znevýhodněním. Jedna z těchto kapitol se věnuje poskytování podpůrných opatření na školách, druhá vymezuje některé strategie a programy zaměřené na rozvoj těchto dětí. Praktická část analyzuje výsledky výzkumného šetření mapujícího úroveň rozvoje vybraných dílčích funkcí u dětí pocházejících ze sociálně vyloučených lokalit. Ve výzkumném šetření byla použita metoda testování. V rámci výzkumu bylo testováno 10 dětí pocházejících ze sociálně vyloučených lokalit. Jejich výsledky v daných testech byly porovnány s kontrolní skupinou 10 dětí nepocházejících ze sociálně vyloučených lokalit. Výzkumné šetření potvrdilo, že žáci se sociálním znevýhodněním vykazují v testech horší výsledky. Proto je důležitým předpokladem jejich úspěšného rozvoje systematická a intenzivní podpora. Cílem práce tedy bylo...
Participace a reprezentace Romů v Česku zejména při sociálním začleňování
Šimáček, Martin ; Drhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá participací a reprezentací Romů v Česku zejména při sociálním začleňování. Principy participace obecně nejsou v Česku při navrhování a implementaci veřejných politik dostatečně využívány. K určité změně dochází na lokální úrovni, v některých městech se postupně prosazují modely participace a reprezentace obyvatel vyloučených lokalit. Diplomová práce se proto metodami případové studie, sumativní evaluace a pozorování zabývá vybranou praxí, a to systému domovnictví v Kadani - Prunéřově, který sice řeší primárně otázku bydlení v sociálně vyloučené lokalitě, ale při plné participaci jejích obyvatel, vč. vytváření přirozené reprezentace, vedoucí ke zlepšování sociálních kompetencí lidí, jejich sebevědomí a ochoty zapojovat se do řešení vlastní neuspokojivé situace. Práce také shrnuje vývoj v utváření romské reprezentace na nejvyšší úrovni, a to od 90. let minulého století, a její neblahý vliv na rozvoj skutečné participace Romů v sociálním začleňování na všech úrovních veřejné správy. V určitém kontrastu se proto jeví situace v participaci a reprezentaci Romů na nejvyšší úrovni vlády v porovnání s lokální situací.
Politika nulové tolerance v Duchcově a Litvínově jako (společnost polarizující) politika disciplinace
Matysová, Barbora ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
V diplomové práci se zabývám politikou nulové tolerance v její teoretické, evidované a aplikované perspektivě. Nahlížím ji jako disciplinační politiku, jež vede k polarizaci společnosti a následnému prohlubování problémů. A to za absence označení sociálních témat jejich pravými jmény. Řešením tohoto tématu práce je evidence praktického příkladu v zahraničním prostředí, a následná hloubková kvalitativní analýza případů dvou měst ústeckého kraje - Duchcova a Litvínova. Data byla zpracována kvalitativními metodami a technikami sociologického výzkumu za opory dílčích statistik a tvrdých dat. Tato kombinovaná metodologie si klade za cíl uchopit téma v poli sociologie města a z tohoto titulu se pokusit o plasticitu výzkumu na bázi interdisciplinarity. Na základě výzkumu bylo potvrzeno, že politika nulové tolerance v Duchcově a Litvínově není doporučitelný manuál pro řešení dlouhodobě se zhoršující sociální a bezpečnostní situace. Dále bylo zjištěno, že jmenovaná politika neřeší příčiny vniklých dlouhodobě se utvářejících problémů. Naopak obrací logiku příčin a následků - za příčinu poklesu kvality života ve městech je tak považována koncentrace nezaměstnaných, pobíratelů sociálních dávek, drogově závislých, v etnické rovině Romů. Toto zjištění se vztahuje i k teoretickému východisku dané politiky jako...
Kompetence a předpoklady obecní územní samosprávy k efektivní politice sociálního začleňování
Švec, Jakub ; Klusáček, Jan (vedoucí práce) ; Drhová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá kompetencemi územních samospráv v politice sociálního začleňování. Sociální exkluze představuje klíčový fenomén současné doby, při jehož řešení hrají obce nezastupitelnou roli, vzhledem ke své vymezené samostatné působnosti. Obecní samosprávy přitom ve své roli často z nejrůznějších důvodů selhávají. Diplomová práce se zabývá popisem a rozborem kompetencí obecních samospráv (se zaměřením na obce I. a II. typu) a pokouší se stanovit ideální podobu obecní politiky sociálního začleňování, tedy maximální možnou intervenci obce při maximální možné míře problémů spojených se sociální exkluzí na jejím území. Tento výzkumný nástroj je dále použit ve dvou případových studiích: ve 2 menších obcích v Jihočeském kraji byla provedena formativní ex ante evaluace, která zhodnotila adekvátnost formulované místní politiky sociálního začleňování, a následně byla za využití teorie sociální konstrukce cílových skupin hledána interpretace toho, proč obce některé z nástrojů sociální inkluze realizují, a jiné nikoliv. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Konstrukce identity dlouhodobě zaměstnaných Romů v Litvínově
Gonsiorová, Olga ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Autorka se v práci zabývá konstrukcí identity dlouhodobě zaměstnaných Romů ve městě Litvínov. Vychází z předpokladu, podpořeného několika výzkumy, že ve městě Litvínov, které se nachází v severních Čechách, budou Romové poměrně silně stigmatizováni. Jedno z nejsilnějších stigmat mezi obyvateli severních Čech je přesvědčení, že Romové nepracují. Romové, kteří jsou dlouhodobě zaměstnaní, se tomuto předsudku alespoň částečně vymykají. Přesto je jejich etnický původ na první pohled viditelný a jsou proto do jisté míry stále zařazováni mezi stigmatizovanou etnickou menšinu. Autorka se v teoretické části práce soustředí na to, aby čtenáře seznámila s teoretickými východisky zkoumání sociologického konceptu identity. V této části také čtenáři přibližuje romskou menšinu žijící v Česku. V praktické části se potom autorka soustředí zejména na svůj vlastní výzkum, v jehož rámci provedla šest hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s dlouhodobě zaměstnanými Romy z Litvínova, na jejichž základě dochází k zodpovězení svých stanovených výzkumných otázek.
Politika nulové tolerance v Duchcově a Litvínově jako (společnost polarizující) politika disciplinace
Matysová, Barbora ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
V diplomové práci se zabývám politikou nulové tolerance v její teoretické, evidované a aplikované perspektivě. Nahlížím ji jako disciplinační politiku, jež vede k polarizaci společnosti a následnému prohlubování problémů. A to za absence označení sociálních témat jejich pravými jmény. Řešením tohoto tématu práce je evidence praktického příkladu v zahraničním prostředí, a následná hloubková kvalitativní analýza případů dvou měst ústeckého kraje - Duchcova a Litvínova. Data byla zpracována kvalitativními metodami a technikami sociologického výzkumu za opory dílčích statistik a tvrdých dat. Tato kombinovaná metodologie si klade za cíl uchopit téma v poli sociologie města a z tohoto titulu se pokusit o plasticitu výzkumu na bázi interdisciplinarity. Na základě výzkumu bylo potvrzeno, že politika nulové tolerance v Duchcově a Litvínově není doporučitelný manuál pro řešení dlouhodobě se zhoršující sociální a bezpečnostní situace. Dále bylo zjištěno, že jmenovaná politika neřeší příčiny vniklých dlouhodobě se utvářejících problémů. Naopak obrací logiku příčin a následků - za příčinu poklesu kvality života ve městech je tak považována koncentrace nezaměstnaných, pobíratelů sociálních dávek, drogově závislých, v etnické rovině Romů. Toto zjištění se vztahuje i k teoretickému východisku dané politiky jako...
Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky
Severová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Pospíšil, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky. Téma je sledováno na třech konkrétních obcích v rámci jednoho regionu a přístupu tamních komunálních politiků k problematice sociálního vyloučení, přičemž těsná blízkost obcí umožňuje sledovat i rozdílnost přístupů jednotlivých samospráv k problematice sociálního vyloučení. V práci je vymezen pojem sociální vyloučení a tento pojem je také popsán historicky jak ve světovém, tak evropském kontextu. S pojmem sociální vyloučení úzce souvisí téma vyloučená lokalita a přijetí sociálně ohrožených lidí majoritní společností, proto je této oblasti věnována druhá kapitola práce. Další oblastí, zpracovanou na základě odborné literatury, je popis konkrétní situace v ČR, možnosti a působnost státní i komunální politiky. V poslední kapitole jsou přiblíženy možnosti podpory a práce se sociálně vyloučenými občany. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením je v mnoha odborných studiích považována obec a její samospráva. Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených lidí je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavním rozdílem je přístup vedení samosprávy, na což je zaměřena výzkumná část práce. Tato část práce přináší popis...
Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky
Severová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Havrdová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem sociálního vyloučení a lidí ohrožených tímto fenoménem. V práci se zabývám procesem sociálního začleňování, se kterým souvisí sociálně vyloučená lokalita, včetně jejích specifik a problémů. Samostatná kapitola je věnována metodě komunitní práce, je zaměřena na efektivní postupy reagující na potřeby sociálně vyloučených osob. Dále se věnuji práci Agentury pro sociální začleňování, která je hlavním nástrojem Vlády ČR k zajištění podpory obcím v procesu sociální integrace. Tato práce také pojednává o vztahu majority vůči sociálně vyloučeným. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením je v mnoha studiích považována obec a její samospráva. Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavním rozdílem je přístup vedení samosprávy. Proto jsem se rozhodla na toto téma zaměřit svou výzkumnou část diplomové práce. Cílem práce je popsat postoje členů samospráv k sociálně vyloučeným u třech konkrétních obcí v jednom regionu České republiky. Vlastní výzkum v praktické části pomůže porozumět vztahu komunálních politiků a úředníků k inkluzi a pochopit jejich pocit odpovědnosti za tento proces v místě, ve kterém se nachází sociálně vyloučená...
Sociálně vyloučená lokalita Mojžíř?
Prokopcová, Lenka ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá analýzou počínající sociálně vyloučenou lokalitou Mojžíř. Soustředí se na průzkum problémů místních lidí, na důvody jejich vzniku a možnosti jejich nápravy. Neméně důležitou součástí práce je rozbor dosavadních programů a projektů podporujících lokalitu a její obyvatele a posouzení jejich dostatečnosti. V práci jsou využity metody: sekundární analýza dat, rozhovory s odborníky, dotazníková šetření v rámci případové studie, hloubkové rozhovory s vybranými obyvateli, strom problémů lokality. Z výsledků výzkumu vyplývá velké množství problémů, se kterými se místní obyvatelé potýkají a minimální možnosti, jak těmto problémům čelit a hlavně předcházet. Mezi klíčové pokládám velkou nezaměstnanost, zadluženost a nemocnost zdejších lidí. V lokalitě pracuje organizace Člověk v tísni, která se výrazným způsobem podílí na pomoci místním, naráží ale na velkou neochotu až aroganci při spolupráci s obecním úřadem v Neštěmicích, pod který sídliště Mojžíř spadá.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.