|
| |
|
| |
|
|
Folk Dualism and the Two Conceptual Realms
Jirout Košová, Michaela ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Koreň, Ladislav (oponent) ; Sytsma, Justin (oponent)
Tato práce je zaměřená na neredukovatelnost konceptu osoby na vědecký popis světa. Hlavní inspirace pro tematizaci tohoto specifického aspektu lidového dualismu přichází od Donalda Davidsona (dvě říše) a Wilfrida Sellarse (dva obrazy). Teoretické pasáže jsou doplněny reflexí nad výsledky empirických studií vycházejících zejména z experimentální filozofie s cílem demonstrovat přínos tohoto přístupu v pokusech dosáhnout komplexního náhledu na filosofické otázky spojené s morální dimenzí lidského života. První kapitola pojednává o širším konceptu Já a poukazuje na nutnost uvést na scénu dvě konceptuální říše: existuje specifická konceptuální říše (neredukovatelná na fyzikální říši a vědecký obraz), která umožňuje adekvátní uchopení konceptu osoby. Následující kapitoly rozebírají jednotlivé subkoncepty konceptu Já. Druhá kapitola je zaměřená na koncept svobody vůle a skrze probírání různých přístupů poukazuje na nutnost vzít do úvahy lidové koncepty. Dospívá k závěru, že lidový koncept svobodného konatele je s ohledem k vědeckým přístupům transcendentní a vykazuje jisté "nadpřirozené" charakteristiky spojené s konceptem vědomé vůle. Třetí (a centrální) kapitola je zaměřená na koncept esenciálního Já. Reflexí nad empirickými výzkumy lidového dualismu a lidových intuicí týkajících se osobní identity...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv výchovného stylu v rodině na zdravý rozvoj sebepojetí dítěte
Machová, Irena ; Švandová, Martina (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se týká vlivu výchovných stylů v rodině na zdravý rozvoj sebepojetí dítěte. Jejím cílem je popsat a prozkoumat fenomén sebepojetí jako jedné z klíčových kategorií osobnosti člověka ve vztahu k působení způsobu rodinné výchovy. V teoretické části poskytuje přehled podstatných fakt z oblasti psychologie jáství a psychologie rodiny, konkrétně se věnuje popisu sebepojetí se všemi jeho složkami a aspekty, zabývá se systémovým pohledem na rodinu a na výchovné styly v ní uplatňované. Empirická část práce přináší výsledky kvalitativního výzkumu, který se uskutečnil prostřednictvím narativních rozhovorů. Jejich kategoriální analýzou bylo zjištěno, že na zdravý rozvoj sebepojetí jedince působí krom výchovného stylu v rodině i další skutečnosti, které se ukázaly jako klíčové. Jedná se zejména o otázku resilience jedince, která může působit protektivně ve vztahu k potenciálnímu negativnímu vlivu rodinné výchovy. V empirické části práce jsou rovněž načrtnuty další možné perspektivy rozšíření stávajícího výzkumu.
|
|
| |
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
|
Smrt a konečnost: Jaspers vs. Sartre
Chvojková, Kristýna ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Smrt a konečnost: Jaspers vs. Sartre " srovnává pojetí problematiky lidské smrti a především smrtelnosti v díle J.-P. Sartra a K. Jasperse. Přestože oba autoři bývají označováni za existencialisty, jejich postoje k tématu smrti jsou velmi odlišné. Sartre vylučuje možnost vztahování se ke své vlastní smrti z toho důvodu, že smrt nemá místo ve struktuře bytí pro sebe, z čehož plyne, že nemůže mít pro člověka žádný smysl, zatímco podle Jasperse se ke smrti může člověk vztahovat v úzkosti v mezních situacích. To, že situacím čelí a nezastírá si svou smrtelnost, vede k rozlišení toho, co nemá v ohledu na časovou konečnost člověka smysl, a existenciálních momentů, které stojí nad časem a zachovávají si svou hodnotu bez ohledu na smrt. Díky uvědomění své smrtelnosti člověk aktualizuje svou existenci, stává se tedy více sám sebou. Ze Sartrova pojetí naopak vyplývá, že člověk vůbec nemůže o své smrtelnosti vědět - přesto však pociťuje strach z toho, že ho druzí po smrti zbaví svobody. Jaspers oproti Sartrovi pojímá já jako vícedimenzionální entitu, což mu umožňuje připsat smrti smysl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Plant strategies in belowground competition - insight through game theory
Smyčka, Jan ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent)
V posledních desetiletích se ukazuje, že některé rostliny po vystavení kořenové kompetici zažívají tragedii obecních pastvin (TOC). V přítomnosti kompetitora investují do podzemní biomasy více, než by odpovídalo optimální výtěžnosti živin celé kompetující skupiny, a také více než když kompetici vystaveny nejsou. Nicméně se ukazuje, že jiné druhy se do TOC nezapojují a pravděpodobně svůj kořenový systém přizpůsobují pro nejlepší výtěžnost živin, nezávisle na přítomnosti kompetitora. Investice těchto rostlin do kořenů se pravděpodobně řídí ideální volnou distribucí (IFD). Ve své diplomové práci se zaměřuji především na dva aspekty: Pomocí matematického modelování zkoumám, jestli tyto dvě strategie mohou koexistovat v rámci jednoho druhu, případně jestli druhy s různými strategiemi mohou existovat v jednom společenstvu. Z výsledků modelování odvozuji predikce, které následně testuji meta- analytickou studií. Na druhu Agrostis stolonifera testuji předpoklady TOC a IFD modelů ohledně vnímání sousedů a živin. Pomocí matematického modelu ukazuji, že tyto dvě strategie pravděpodobně mohou koexistovat v rámci společenstva, nicméně koexistence v rámci druhu není možná. Uvnitř druhu by měla vždy převládnout strategie vedoucí k TOC. Z toho je možné odvodit, že jakmile nějaká evoluční větev získá TOC strategii, je...
|
host ::
RSS.