Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Interaction of plants and soil and other factors affecting plant invasiveness
Aldorfová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Allan, Eric (oponent) ; Šmilauer, Petr (oponent)
Rostlinné invaze představují významný ekologický a socio-economický problém, studium faktorů podporujících invaze a studium následků invazí je proto jedním z hlavních cílů rostlinné ekologie. Důležité je jak porozumět obecným zákonitostem rostlinných invazí, tak detailně poznat biologii jednotlivých invazních druhů. V této práci jsem se zaměřila na vnitrodruhovou zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou (tzv. plant-soil feedback, dále PSF) jako na jeden z možných mechanismů podmiňujících invazivnost rostlin obecně a na příčiny a následky invaze modelového druhu netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Cíle předkládané disertační práce byly: i) na velkém souboru druhů porovnat PSF mezi invazními a nepůvodními, ale neinvazními druhy rostlin; ii) prozkoumat vztah mezi PSF, dobou od zavlečení nepůvodních druhů a mírou jejich fylogenetické příbuznosti s původní florou; iii) porovnat význam PSF a dalších druhových vlastností pro invazivnost rostlin; iv) porovnat vnitrodruhový PSF invazních a původních dominant; v) vyhodnotit vliv kultivačních podmínek na výsledky PSF pokusů; vi) popsat dynamiku a faktory ovlivňující šíření invazního druhu I. parviflora pomocí sledování jeho přirozeného šíření v několika typech habitatů; vii) zhodnotit vliv I. parviflora na původní vegetaci dubohabrových lesů pomocí...
Plant body as a behavioural platform - an ecologist's insight
Weiser, Martin ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent) ; Novoplansky, Ariel (oponent)
Souhrn Rostliny rostou. Porovnáváme-li jedince (rostlin) se stejnou sadou vloh, najdeme rozdíly dvou typů: jedny lze předem předpovědět podle toho, do jaké velikosti jedinci narostli, druhý typ rozdílů je dán tím, jakým způsobem narostli, a lze jej předpovědět s menší jistotou. Způsob růstu, který rostlina zvolí, je vlastně jejím chováním. Takto nahlížený růst dovolí předvídat výsledky interakcí jedinců či prostředí, kde lze s takovým chováním (zvolenou formou růstu) uspět. Na druhou stranu, prostor pro možné chování omezují vlohy jedinců, a ačkoliv se jedinci vlohami liší obecně, větší rozdíly lze očekávat mezi málo příbuznými jedinci, kteří nemohou dát vzniknout potomkům s kombinacemi svých vloh. Právě možnost soužití takových skupin jedinců, tedy druhů, je předmětem zájmu ekologie společenstev. V této práci se snažím ukázat, jak souvisí chování příslušníků druhu s jejich společnými, druhovými, vlastnostmi. Protože jde o rostliny, zaměřil jsem se na vlastnosti jejich těl, jakožto výsledků a současně platforem růstu. Tím se pokouším poskytnout pravidla (korelativní povahy), která by v důsledku umožnila spojit vlastnosti těl druhů s jejich soužitím, je-li soužití druhů závislé na jejich chování. Tato práce obsahuje čtyři takové studie a každá z nich se věnuje jinému okruhu vlastností druhů a jejich vlivu na...
Vývoj kořenového systému v raných fázích rostlinné ontogeneze
Mašková, Tereza ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent)
Vývoj kořenového systému v raných fázích rost- linné ontogeneze Klíčení semene a následný vývoj kořenového systému je pro nově vznikající rost- linu kritickým obdobím života. Musí rozpoznat a vhodně a rychle zareagovat na podmínky okolního prostředí, ve kterých se ocitla. Jakým způsobem tento vývoj probíhá a jaká je výsledná architektura kořenového systému, závisí nejenom na podmínkách prostředí, ale také na rostlině samotné. Různé druhy se mohou ve své reakci velmi lišit. Tato práce zkoumá vývoj kořenového systému rostliny v prvních čtyřech týdnech jejího života v závislosti na množství dostupných živin v substrátu a množství dostupných živin, které si nese v semeni s sebou od mateřské rost- liny. Dotýká se také vztahu mezi klíčivostí semen a jejich velikostí a množstvím dostupných živin. Nebyly nalezeny rozdíly v klíčivosti semen v závislosti na koncentraci do- stupných živin. Jednotlivé druhy se však liší v rychlosti klíčení. Hmotnost biomasy rostlinného těla roste s rostoucím množstvím dostupných živin v substrátu. U druhů s malými semeny je tento nárůst relativně větší. Druhy s velkými semeny s rostoucí koncentrací dostupných živin investují relativně více do nadzemní...
Interaction of plants and soil and other factors affecting plant invasiveness
Aldorfová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Allan, Eric (oponent) ; Šmilauer, Petr (oponent)
Rostlinné invaze představují významný ekologický a socio-economický problém, studium faktorů podporujících invaze a studium následků invazí je proto jedním z hlavních cílů rostlinné ekologie. Důležité je jak porozumět obecným zákonitostem rostlinných invazí, tak detailně poznat biologii jednotlivých invazních druhů. V této práci jsem se zaměřila na vnitrodruhovou zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou (tzv. plant-soil feedback, dále PSF) jako na jeden z možných mechanismů podmiňujících invazivnost rostlin obecně a na příčiny a následky invaze modelového druhu netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Cíle předkládané disertační práce byly: i) na velkém souboru druhů porovnat PSF mezi invazními a nepůvodními, ale neinvazními druhy rostlin; ii) prozkoumat vztah mezi PSF, dobou od zavlečení nepůvodních druhů a mírou jejich fylogenetické příbuznosti s původní florou; iii) porovnat význam PSF a dalších druhových vlastností pro invazivnost rostlin; iv) porovnat vnitrodruhový PSF invazních a původních dominant; v) vyhodnotit vliv kultivačních podmínek na výsledky PSF pokusů; vi) popsat dynamiku a faktory ovlivňující šíření invazního druhu I. parviflora pomocí sledování jeho přirozeného šíření v několika typech habitatů; vii) zhodnotit vliv I. parviflora na původní vegetaci dubohabrových lesů pomocí...
Plant body as a behavioural platform - an ecologist's insight
Weiser, Martin ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent) ; Novoplansky, Ariel (oponent)
Souhrn Rostliny rostou. Porovnáváme-li jedince (rostlin) se stejnou sadou vloh, najdeme rozdíly dvou typů: jedny lze předem předpovědět podle toho, do jaké velikosti jedinci narostli, druhý typ rozdílů je dán tím, jakým způsobem narostli, a lze jej předpovědět s menší jistotou. Způsob růstu, který rostlina zvolí, je vlastně jejím chováním. Takto nahlížený růst dovolí předvídat výsledky interakcí jedinců či prostředí, kde lze s takovým chováním (zvolenou formou růstu) uspět. Na druhou stranu, prostor pro možné chování omezují vlohy jedinců, a ačkoliv se jedinci vlohami liší obecně, větší rozdíly lze očekávat mezi málo příbuznými jedinci, kteří nemohou dát vzniknout potomkům s kombinacemi svých vloh. Právě možnost soužití takových skupin jedinců, tedy druhů, je předmětem zájmu ekologie společenstev. V této práci se snažím ukázat, jak souvisí chování příslušníků druhu s jejich společnými, druhovými, vlastnostmi. Protože jde o rostliny, zaměřil jsem se na vlastnosti jejich těl, jakožto výsledků a současně platforem růstu. Tím se pokouším poskytnout pravidla (korelativní povahy), která by v důsledku umožnila spojit vlastnosti těl druhů s jejich soužitím, je-li soužití druhů závislé na jejich chování. Tato práce obsahuje čtyři takové studie a každá z nich se věnuje jinému okruhu vlastností druhů a jejich vlivu na...
Plant strategies in belowground competition - insight through game theory
Smyčka, Jan ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent)
V posledních desetiletích se ukazuje, že některé rostliny po vystavení kořenové kompetici zažívají tragedii obecních pastvin (TOC). V přítomnosti kompetitora investují do podzemní biomasy více, než by odpovídalo optimální výtěžnosti živin celé kompetující skupiny, a také více než když kompetici vystaveny nejsou. Nicméně se ukazuje, že jiné druhy se do TOC nezapojují a pravděpodobně svůj kořenový systém přizpůsobují pro nejlepší výtěžnost živin, nezávisle na přítomnosti kompetitora. Investice těchto rostlin do kořenů se pravděpodobně řídí ideální volnou distribucí (IFD). Ve své diplomové práci se zaměřuji především na dva aspekty:  Pomocí matematického modelování zkoumám, jestli tyto dvě strategie mohou koexistovat v rámci jednoho druhu, případně jestli druhy s různými strategiemi mohou existovat v jednom společenstvu. Z výsledků modelování odvozuji predikce, které následně testuji meta- analytickou studií.  Na druhu Agrostis stolonifera testuji předpoklady TOC a IFD modelů ohledně vnímání sousedů a živin. Pomocí matematického modelu ukazuji, že tyto dvě strategie pravděpodobně mohou koexistovat v rámci společenstva, nicméně koexistence v rámci druhu není možná. Uvnitř druhu by měla vždy převládnout strategie vedoucí k TOC. Z toho je možné odvodit, že jakmile nějaká evoluční větev získá TOC strategii, je...
Vývoj kořenového systému v raných fázích rostlinné ontogeneze
Mašková, Tereza ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent)
Vývoj kořenového systému v raných fázích rost- linné ontogeneze Klíčení semene a následný vývoj kořenového systému je pro nově vznikající rost- linu kritickým obdobím života. Musí rozpoznat a vhodně a rychle zareagovat na podmínky okolního prostředí, ve kterých se ocitla. Jakým způsobem tento vývoj probíhá a jaká je výsledná architektura kořenového systému, závisí nejenom na podmínkách prostředí, ale také na rostlině samotné. Různé druhy se mohou ve své reakci velmi lišit. Tato práce zkoumá vývoj kořenového systému rostliny v prvních čtyřech týdnech jejího života v závislosti na množství dostupných živin v substrátu a množství dostupných živin, které si nese v semeni s sebou od mateřské rost- liny. Dotýká se také vztahu mezi klíčivostí semen a jejich velikostí a množstvím dostupných živin. Nebyly nalezeny rozdíly v klíčivosti semen v závislosti na koncentraci do- stupných živin. Jednotlivé druhy se však liší v rychlosti klíčení. Hmotnost biomasy rostlinného těla roste s rostoucím množstvím dostupných živin v substrátu. U druhů s malými semeny je tento nárůst relativně větší. Druhy s velkými semeny s rostoucí koncentrací dostupných živin investují relativně více do nadzemní...
Populační biologie rostlin napadených systémovými parazity
Koubek, Tomáš ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent) ; Wennström, Anders (oponent)
Tato disertační práce prezentuje tři práce o vlivu systemických chorob na populační biologii rostlin. První dvě se zabývají analýzou terénních dat o široce rozšířeného systému srpku obecného (Falcaria vulgaris) a jeho systemické rzi Puccinia sii-falcariae. První studie se zabývá vlivem prostředí na prevalenci choroby na krajinné úrovni. Pomocí dat ze 40ti populací ve třech regionech bylo zjištěno, že prevalence choroby koreluje s vyšší vlhkostí a půdní reakcí (měřeno pomocí Ellenbergových indikačních hodnot) a dále vzrůstá se zvyšující se pokryvností bylin. Tento výsledek je pravděpodobně způsoben vyšším přežíváním infikovaných rostlin na stepních lokalitách, kde je půda tvořena vlhkými vápnitými jíly a slíny. Druhá práce zkoumá do hloubky životní cyklus Falcaria vulgaris za pomoci dat ze čtyř lokalit sbíraných po 4-5 let. Použité maticové modely sloužily ke srovnání základních populačních charakteristik nakažených populací s teoretickými populacemi, které by rostly na stejném místě a byly složeny pouze ze zdravých rostlin. Další analýzy však ukázaly, že existují významné rozdíly mezi lety a populacemi. Typ populace (na slínovcových svazích vs. mezi poli) se ukázal být zásadním faktorem určujícím jak velikostní složení populace, tak důležitost různých životních fází pro přežívání populace. Konečně třetí...

Viz též: podobná jména autorů
1 Šmilauer, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.