|
|
Trhaly*i jsme spolu
Bernadová, Antonie ; Johnová, Martina (oponent) ; Lungová, Barbora (vedoucí práce)
Jedním z cílů práce je z queer ekologické perspektivy aktualizovat bylinářskou praxi pro současný kontext možných budoucností - představit návod, který je možné číst perspektivou inkluzivního prepperství. Dále zaznamenat a zmapovat solidární a komunitní využití bylin, hub a dřevin v autorčiných sociálních vazbách. Práce je nahlížena v kontextu kolektivní péče, odolnosti a jejích možností. Tematicky je práce rozkročená postupným větvením intersekcionálních souvislostí, asambláž médií, vzpomínek a zkušeností. Jedná se o sborník receptů pro práci s bylinami, houbami a dřevinami sesbíranými mezi přáteli, doplněné o recepty z osobní praxe. Recepty protínají příběhy, rozhovory, reference a zážitky. Práce je multimediálního charakteru a má podobu digitalizované knihy. Text je doplňován autorskými ilustracemi, audio obsahem a videem. V rámci zvyšování přístupnosti je kniha volně dostupná na internetu.
|
|
|
Přítomnost
Kolářová, Vendula ; Aikens, MA Nick (oponent) ; Jakalová, Zuzana (vedoucí práce)
Magisterská práce se zabývá posunem od vizuálního k multisenzorickému vnímání. V tomto kontextu pracuje s pojmem komfort, který aplikuje jak na fyzické, tak psychické aspekty zkušenosti návštěvníků uměleckých institucí. Vytvoření pocitu komfortu není důležité jen na konci procesu – tedy vyvolání tohoto pocitu u návštěvníků –, ale také v procesu tvorby. Práce využívá prostředí wellness (spa) resortů a vychází ze vzrůstající popularity relaxačních zařízení. Využívá nejrůznější klišé, která jsou s tímto prostředím spojena. Galerie i spa resorty jsou volnočasovou aktivitou. Obě prostředí nabízí péči, i když každé jiným způsobem. Ve wellness resortech jiní pečují o naše tělo. V muzeu či galerii pečují spíše o duševní stránku, i tak ale máme pocit, že musíme vyvinout určité úsilí, aby o nás mohlo být tímto způsobem pečováno. Diplomová práce je skutečným, vytvořeným prostorem, kterého základní dispozice a vybavení jsou inspirovány saunou. Všechny předměty v prostoru, ale také jeho další „vrstvy“ působící na smysly návštěvníků slouží k tomu, aby se i v prostředí, které je v jistém smyslu nehostinné, lidé cítili komfortně. Saunové lavice vyzívají k usazení, uložené župany nabízí pocit luxusu a instantně dostupné péče, jaký známe z wellness resortů. Prostor je naplněn vůní uvolňovanou z difuzéru. Poslední složkou prostoru je „meditační“ audio, které návštěvníky provází jak reálným prostorem, ve kterém se nachází, tak i abstraktním prostorem vůně.
|
|
|
Kvalita života seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb během období pandemie covid - 19
Ryšavá, Kateřina ; Jarolímová, Eva (vedoucí práce) ; Poláčková, Jana (oponent)
Teoretická část/ Úvod V nedávné době se lidstvo potýkalo s příchodem virového onemocnění covid-19, a to v rozsahu pandemie. Nemoc a riziko nákazy se nedotýkalo pouze zdravotního stavu nás všech, ale zasahovalo významně do sociální oblasti, včetně psychologického na jednotlivce. Například, kvůli vládním zákazům, které z velké míry pozastavily chod naší země, byl narušen životní rytmus lidí, a to jak v životě osobním taktéž profesionálním. Řada rodin přišla o své výdělky, děti se nemohly setkávat se svými vrstevníky, což je pro vývoj dětí jednoznačně škodlivé, příbuzní se nemohli navštěvovat, staří lidé nemohli vídat své vnuky. Dá se tedy říci, že pandemie měla výrazně negativní psychologický dopad na jedince a celou společnost. Není předmětem této práce hodnotit, zda tato rozhodnutí, a v takovém rozsahu, měla spíše pozitivní efekt, protože měla na zřeteli zdravotní stav obyvatelstva nebo spíše dosáhla opaku. Takové hodnocení probíhá a analyzovat dopady této pandemie na společnost bude i věcí budoucnosti. Tato nemoc měla u mnoha pacientů lehký proběh, u některých tomu tak bohužel nebylo. Byly vymezeny tzv. rizikové skupiny co se zvýšeného rizika nákazy týče i průběhu onemocnění a jeho dopadu na lidský organismus. Obecně se dá říci, že zvýšené riziko onemocnění covid- 19 kromě dětí nejvíce postihlo seniory (z...
|
|
|
Vliv diabetu mellitu I. typu na aktivity denního života u dětí
Jagiellová, Eliška ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce na téma "Vliv diabetu mellitu I.typu na aktivity denního života" je zaměřená na denní aktivity dětí s onemocněním diabetes mellitus I.typu, neboli cukrovkou. Toto onemocnění je typické pro dětský věk a jeho výskyt v současné době velmi roste. Cílem práce je zjistit, zda diabetes ovlivňuje aktivity denního života u dětí a blíže prozkoumat v jakých oblastech a do jaké míry. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zaměřuje na dosavadní poznatky o onemocnění, historii onemocnění, jeho příznaky, na diagnostiku a léčbu. Dále na aktivity denního života, seznámení s pojmem soběstačnost, sebepéče a potřeby dětí. Pro výzkum v empirické části byl použit dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval dvacet pět položek a který vyplnilo šedesát sedm respondentů z Pediatrické kliniky ve Fakultní nemocnici v Motole, ve věku devět až osmnáct let. V této části jsou uvedeny pracovní hypotézy, metodika a organizace šetření. Závěrem práce jsou výsledky práce, které jsou vyobrazeny v grafických a tabelárních přehledech a samotná diskuse. Klíčová slova diabetes mellitus, cukrovka, denní aktivita, každodenní činnosti, soběstačnost, děti, pediatrie, vliv onemocnění
|
|
|
Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory
Němečková, Marta ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory" se zabývá zmapováním postojů ke stáří napříč týmy pečujících osob v domovech pro seniory a u studentů, kteří se na výkon povolání pracovníka v sociálních službách teprve připravují. Cílem práce je detabuizace problematiky postojů ke stáří u pracovníků v sociálních službách a komparace s postoji ke stáří u studentů pečovatelství. Teoretická část práce vymezuje pečující personál v domově pro seniory, a objasňuje pojmy vnímání a postoje. Dále se věnuje stáří obecně, postavením seniorů ve společnosti a pobytovými službami. V empirické části jsou prezentovány a diskutovány vlastní výsledky kvantitativního výzkumu ve vztahu ke stanoveným hypotézám. Metodou výzkumného šetření je česká verze standardizovaného dotazníku Postoje ke stáří WHOQOL-AAQ, doplněná o dotazník demografických údajů vlastní konstrukce. Dotazník byl distribuován pečujícímu personálu ve dvou pražských domovech pro seniory a v Dívčí škole mezi studenty pečovatelství. Výsledky: Do výzkumu je zahrnuto 112 řádně vyplněných dotazníků. Daty je podpořen s věkem vzrůstající kladný vztah studentů pečovatelství ke stáří, a dále zjištění, že pozitivnější vztah ke stáří mají profesionální pečující oproti studentům pečovatelství. Závěrem jsou zmíněny silné a slabé stránky...
|
|
|
Bezdomovectví a umírání
Vondruška, Ondřej ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce přináší osobní zkušenost lidí bez domova, kterým zemřel při jejich životě na ulici někdo blízký. Seznamuje nás se způsoby jejich života na ulici, se vztahem k jejich blízkým a okolnostmi jejich úmrtí. Zamýšlí se nad tím, co se v jejich životě po smrti jejich blízkého změnilo a zdali měli jejich blízcí možnost si před smrtí urovnat své vztahy, uspořádat věci a splnit si přání. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se bezdomovectví a pojmy týkající se umírání. Praktická část obsahuje přepisy rozhovorů s lidmi bez domova, kteří se do této situace dostali. V závěrečné části analyzuje rozhovory. Shrnuje, že lidé bez domova neměli možnost si před smrtí uspořádat své náležitosti, a to z důvodů, že jejich úmrtí bylo rychlé a neočekávané. Bránila jim v tom jejich sociální situace a nebyla jim známá žádná dostupná služba. Z rozhovorů vyplývá, že projevili přání setkat se se svými blízkými a pokusit se s nimi urovnat vztahy, což však nestihli. Partnerka ani kamarádi neměli možnost se rozloučit na pohřbu a ani se jim nepodařilo zjistit, zda a jak rozloučení proběhlo. U pozůstalých zůstali nezodpovězené otázky: Mohla jsem něco udělat, abych úmrtí odvrátila? Měla jsem trvat na zjištění důvodu úmrtí?
|
|
|
Mezigenerační solidarita v době pandemie koronaviru
Vondrová, Vanesa ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Diplomová práce zkoumá proměny mezigenerační solidarity a podoby poskytované péče mezi neformálními pečovateli a opečovávanými seniory během pandemie koronaviru. Rychle se měnící situace kolem COVID-19 byla zachycena prostřednictvím plánovaného, ale nakonec nerealizovaného longitudinálního panelového designu, který by umožnil zachytit její dynamickou povahu. Metodou sběru dat pro výzkum byla použita metoda dotazníkového šetření. Byly provedeny hloubkové rozhovory s vybraným vzorkem účastníků, který zahrnoval pečovatele i opečovávané. Tyto rozhovory probíhaly ve formátu polostrukturovaných rozhovorů, které umožnily flexibilitu při zkoumání relevantních aspektů. Sbíraná kvalitativní data byla analyzována pomocí obsahové analýzy. I přes nerealizovaný plán poskytuje práce komplexní pohled na měnící se mezigenerační solidaritu během pandemie. Zjištění ukázala, že pandemie ovlivnila mezigenerační solidaritu mezi pečujícími a opečovávanými seniory. Shodné vnímání a sdílené obavy vedly k vyšší míře solidarity. Izolace nemusela automaticky oslabit vztahy, protože mnohé rodiny využívaly digitální technologie k udržení spojení a podpory. Navíc, intenzivní péče přispěla k vyšší mezigenerační solidaritě a angažovanosti. Respondenti projevili altruismus poskytováním péče svým blízkým navzdory omezením a rizikům...
|
|
| |
|
|
Zdroje štěstí seniorů žijících v domově důchodců
Kovalová, Diana ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu štěstí seniorů žijících v domově pro seniory. Zaměřuje se především na to, jak lidé žijící v pečovatelském domě štěstí vnímají a odkud ho čerpají. Díky těmto hlavním chvílím lidského života, kdy se cítí člověk opravdu šťastně, dokáže pak jedinec zvládat těžké momenty, které s sebou stáří a úbytek sil přináší (horší zdravotní stav, ubývající sociální vazby, strach ze smrti atd.). Otázkami péče a spokojenosti je důležité se zabývat nejen z důvodu toho, že se toto téma jednou dotkne úzce každého z nás, ale vzhledem k postupujícímu vyššímu průměrnému věku populace a délce dožití se tyto otázky stávají čím dál aktuálnějšími. V neposlední řadě byla cílem práce snaha ukázat, jak velký vliv na seniora má prostředí, ve kterém žije a jak je důležité zlepšovat kvalitu života a poskytované péče v domovech pro seniory s cílem maximální spokojenosti jejich klientů. Práce je rozdělena na dvě základní části. V teoretické části je představeno téma stáří a stárnutí, dále periodizace stáří, projevy stárnutí a adaptace jedince na toto období. Dalším tématem práce je štěstí, jeho charakteristika, pojetí a jeho zdroje. V neposlední řadě jsou zde uvedeny výzkumy (jak v českém prostředí, tak i v zahraničí), které přinášejí zjištěné poznatky k tématu této práce. V empirickém oddílu je...
|
|
|
Strategie poskytování péče v rámci vybraného endoskopického výkonu
ŠAVRDOVÁ, Soňa
Diplomová práce se zabývá strategií poskytování péče v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. Cílem této práce bylo zjistit, jaké informace poskytují sestry pacientům v průběhu kolonoskopického a gastroskopického výkonu, jaké komunikační techniky sestry využívají v rámci snižování strachu u pacientů a jaké očekávání mají pacienti od sester před kolonoskopickým a gastroskopickým výkonem. Bylo stanoveno šest výzkumných otázek, které zjišťovaly, jaké informace poskytují sestry pacientům v průběhu výkonu, jaké komunikační techniky sestry využívají v rámci snižování strachu u pacientů a jaké očekávání mají pacienti od sester. Dále zjišťovaly, s jakými problémy se pacienti a sestry potýkají a jak sestry zajišťují intimitu pacientů v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. V teoretické části je práce zaměřena na anatomii a fyziologii trávicí soustavy, na vývoj endoskopických přístrojů, endoskopické výkony a ošetřovatelský proces v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. A v neposlední řadě zajištění intimity pacienta a role sestry komunikátorky v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. Za účelem dosažení cíle byla využita kvalitativní metoda výzkumného šetření, metodou dotazování, technikou rozhovoru, a to u pacientů podstupujících kolonoskopický a gastroskopický výkon a sester pečujících o tyto pacienty. Výzkumné šetření bylo doplněno zúčastněným pozorováním sester. Výsledky získaných dat vedly ke zjištění, že sestry patřičně zajišťují intimitu pacienta, efektivně využívají komunikační techniky ke snižování strachu, poskytují pacientům informace v souvislosti s endoskopickým výkonem a s problémy se setkávají pouze zřídka. Výzkumné šetření dále odhalilo, že rozmanitá část pacientů se nesetkala s žádnými problémy a jejich kladné očekávání od sester před výkonem se naplnilo. Výsledky výzkumného šetření budou nabídnuty pracovníkům na endoskopickém pracovišti, kde bylo šetření prováděno, jako zpětná vazba v přístupu k pacientům v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu.
|
host ::
RSS.