|
Vliv baristického zpracování kávy na chemické složení získaného nápoje
Trenzová, Kristina ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem baristických příprav kávy na chemické složení získaného nápoje. V teoretické části se věnuje také pěstování, technologii zpracování kávy a chemickému složení kávových zrn. V rámci experimentální části byly proměřeny vzorky kávy espresso, vzorky připravené z moka konvičky, metodou flip-drip, filtrováním kávy, technikou french-press, přípravou ve vacuum potu a vzorek turecké kávy. Vzorky byly připraveny dle baristické příručky a s upravenými poměry vody a kávy tak, aby se daly metody mezi sebou srovnat. Tato práce se zaměřuje na stanovení obsahu kofeinu a akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie, validací metody HPLC, stanovení celkových fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteuova reagentu, stanovení organických kyselin pomocí iontové chromatografie, stanovení vybraných makro a mikro prvků pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýzu aromatických látek s využitím plynové chromatografie. Na základě zpracovaných výsledků a porovnaných metod bylo prokázáno, že největší vliv na obsah kofeinu, akrylamidu, organických kyselin a celkových fenolických látek měla moka konvička, na obsah aromatických látek měla největší vliv metoda flip-drip a vacuum pot. V baristicky připravených nápojích byla koncentrace kofeinu nejvyšší u metody flip-drip a to 3689 mg/l, koncentrace akrylamidu 25,4 mg/l u~metody stejné. U celkových fenolických látek byla nejvyšší hodnota (c~=~5,23~g/l) naměřena u moka konvičky. Obsah minerálních látek byl sledován v kávových zrnech a v připraveném nápoji - espressu. Nejvíce zastoupeným prvkem byl draslík. Koncentrace draslíku v kávových zrnech byla 577 mg/l z 1g zmineralizovaného vzorku, v připravené kávě espresso pak byla koncentrace draslíku 2461~mg/l. Největší obsah organických kyselin byl zaznamenán v nápoji připraveném v~moka konvičce, z vybraných kyselin měla největší zastoupení kyselina jantarová s koncentrací 599,8 mg/l. Největší obsah aromatických látek byl zaznamenán v kávě z moka konvičky a z flip-dripu. Nejvíce zastoupenou aromatickou látkou v připravené kávě byl furfuryl alkohol.
|
|
Posouzení vlivu pasterizace a filtrace na obsah vybraných chemických složek piva
Vopelková, Dominika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu pasterizace a filtrace na vybrané chemické složky piva. Konkrétně byl studován vliv na prvkové složení, obsah organických kyselin, sacharidů a fenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byla využita optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Analýza organických kyselin byla provedena pomocí iontové chromatografie. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie posloužila k analýze sacharidů, při které byla použita ELSD detekce, a k analýze fenolických sloučenin, s využitím DAD detektoru. Na základě znalostí chemického složení známých vzorků piv byly z těchto dat pomocí statistických metod (analýza rozptylu, analýza hlavních komponent) získány parametry, které vykazovaly nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými skupinami piv. Byly tak nalezeny korelace mezi proměnnými a technologickými operacemi úpravy piva. Celkově bylo ovlivněno 12 z 23 analyzovaných paramterů. Dopad filtrace a pasterizace piva byl pozorován v obsahu železa, křemíku, draslíku a hořčíku, dále kyseliny jablečné, monosacharidů glukosy a fruktosy a fenolických sloučenin.
|
|
Stanovení organických kyselin ve víně
Michálková, Kateřina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením organických kyselin ve víně metodou kapilární zónové izotachoforézy. Teoretická část je věnována vlastnostem vína, složení, jeho prospěchu na zdraví člověka a kapilární zónové iztachoforéze a jejímu praktickému využití. Praktická část se zabývá stanovením organických kyselin ve víně kapilární zónovou izotachoforézou. Organické kyseliny jsou stanovovány ve třech fázích výroby bílého a červeného vína.
|
|
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
|
|
Stanovení vybraných parametrů v zahraničních pivech
Punčochářová, Lenka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je stanovení vybraných polyfenolů, organických kyselin a prvků (makroelementů a mikroelementů) v zahraničních pivech. V teoretické části jsou kromě výroby sladu a piva popsány druhy piv a pivní styly a analytické metody pro analýzu piv jako jsou vysokoúčinná kapalinová chromatografie, iontová chromatografie a optická emisní spetrometrie s indukčně vázanou plazmou. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků, nastavením přístrojů a analýzou vzorků zahraničních piv. Celkem bylo analyzováno 14 zahraničních piv, z toho 11 vzorků bylo svrchně kvašených piv, 3 vzorky byly spodně kvašené. Celkem čtyři vzorky pocházely z Belgie, tři z Anglie, tři z Německa, dva z USA, jeden z Nizozemí a jeden z Polska. Výsledky práce podávají přehled o obsahu analyzovaných látek v zahraničních pivech.
|
|
Analýza výčepního piva pomocí HPLC-ELSD a IC
Vanduchová, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutován proces výroby piva a jeho složení. Experimentální část se zabývá analýzou polyfenolických sloučenin a sacharidy metodou HPLC, analýzou organických kyselin metodou IC a elementární analýzou metodou ICP-OES. Analýzou HPLC bylo stanoveno jedenáct polyfenolických látek. Nejvíce zastoupenou sloučeninou byla kyselina gallová a nejméně zastoupenou sloučeninou byl kvercetin. Metodou HPLC byly analyzovány sacharidy glukosa, fruktosa a sacharosa. Největší zastoupení měla glukosa. Elementární analýzou bylo analyzováno deset prvků. Nejméně zastoupeným byl zinek a nejvíce zastoupenými byly fosfor a draslík.
|
|
Vliv vybrané technologie pražení kávového zrna na jeho chemické složení
Šajdlerová, Kristýna ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je sledování chemických změn odehrávajících se v kávovém zrnu v průběhu pražení za použití různých zařízení. Pro tyto účely byla v praktické části použita průmyslová pražička kávy a domácí pražička. Teoretická část se zabývá převážně charakterizací kávového zrna z hlediska obsahu různých sloučenin a popisem změn nastávajících při pražení. Dále jsou přiblíženy různé typy pražicích zařízení. V experimentální části bylo provedeno pražení zrn a stanovení koncentrace vybraných látek ve vzorcích odebíraných v průběhu pražení. Mezi sledované parametry byla zahrnuta koncentrace sacharózy, organických kyselin (citronová, octová, mléčná, jablečná, mravenčí a chlorogenová), kofeinu a aromatických látek. K největším nalezeným rozdílům mezi použitým zařízením lze zařadit snížení koncentrace kyseliny chlorogenové, kdy u domácího zařízení došlo k poklesu o 33 %, zatímco u průmyslové pražičky byl pokles téměř dvojnásobný. Další výrazný rozdíl byl pozorován také ve změně obsahu sacharózy. Degradace sacharózy proběhla u vzorků kávových zrn pražených na průmyslové pražičce z 94 %, zatímco u druhého typu zařízení pouze ze 75 %.
|
|
Využití analytických metod a chemometrie k ověření geografické autenticity medu
Marková, Lucie ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je ve své teoretické části zaměřená na proces výroby medu, jeho složení a způsoby jeho falšování, či nedodržování požadavků na kvalitu. Experimentální část pak popisuje metody, pomocí kterých byly shromážděné vzorky zkoumány. Byly sledovány tyto parametry: obsah vybraných sacharidů a organických kyselin, prvkové složení, stanovení sušiny, titrační kyselost a vodivost. Naměřená data byla využita pro vyhodnocení, zda se české medy svým složením nějak liší od zahraničních. Výsledek statistické analýzy ukázal, že obsah vápníku, mědi a glukózy se v medech z ČR a ze zahraničí významně lišil a tyto parametry mohou být využity pro posuzování geografického původu medu. Celkové vyhodnocení však vedlo k nedostatečnému rozlišení vlastností tuzemských a zahraničních medů. Účinnost rozlišení by mohla být zvýšena analýzou více vzorků a stanovením více parametrů. Nakonec byly některé vybrané parametry diskutovány, zda výrobce dodržel požadavky na kvalitu medu vyplývající z platné legislativy.
|
|
Produkce organických kyselin vláknitými mikroskopickými houbami a využití jejich biomasy při odstraňování rizikových prvků
Juglová, Zuzana ; Hudečková, Helena (oponent) ; Urík,, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo stanovit nejvýhodnější metodu produkce organických kyselin mikroskopickou vláknitou houbou rodu Aspergillus niger a zjištění účinnosti bioakumulace rtuti na narostlou biomasu. Teoretická část se především zaměřuje na jednotlivé organické kyseliny, jejich využití a metabolismus jejich vzniku. Dalším bodem teoretické části je toxicita rtuti a princip bioakumulace těžkých kovů na biomasu. Experimentální část se zaměřuje především na optimalizaci kultivace, stanovení obsahu vyprodukovaných organických kyselin v závislosti na typu kultivace. Druhým bodem praktické části je porovnání bioakumulace rtuti na biomasu v závislosti na koncentraci rtuti v roztoku. V celkovém srovnání je nejlepší kultivace dynamická. Dochází k většímu nárůstu biomasy, tím pádem k vyšší produkci organických kyselin. Vyšší produkce biomasy je také výhodná pro zefektivnění bioakumulace rtuti.
|
|
Stanovení vybraných obsahových látek ve vínech metodou kapalinové chromatografie
Hermanová, Veronika
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vín pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie s cílem analyzovat obsah alkoholů, organických kyselin a sacharidů ve víně. Nejdůležitější skupiny a jejich zástupci jsou představeni v literární rešerši, stejně jako teoretický základ chromatografických metod, vybrané typy detektorů a používané stacionární a mobilní fáze. V experimentální části byly měřeny analytické parametry vín jak z nákupní sítě, tak i laboratorně připraven mošty a fermentací připravená vína pomocí metod kapalinové chromatografie s detekcí refraktometrického a UV detektoru. Z výsledků vyplývá vhodnost této kombinace detektorů pro zvolené analýzy vín.
|