Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
Aromatický profil sýrových analogů
Studýnková, Hana ; Cetkovská, Jitka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo obecně charakterizovat co jsou sýrové analogy a identifikovat obsah chuťově a aromatických aktivních látek ve vybraných vzorcích sýrových analogů. Sýry byly vyrobeny na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V úvodní části je vysvětleno, co jsou obecně tavené sýry a sýrové analogy včetně jejich výroby. Dále je popsán význam, využití a vlastnosti sýrových analogů. Je zde zmíněna i mikrostruktura a změny během skladování. Zvláštní význam je věnován jejich fyzikálně chemickým a organoleptickým vlastnostem. V experimentální části byly identifikovány a kvantifikovány aromaticky aktivní látky ve 3 typech analogů tavených sýrů s obsahem různých rostlinných tuků. Aromatické látky sýrů byly izolovány pomocí metody SPME, neboli mikroextrakce tuhou fází a stanoveny plynovou chromatografií. Bylo zjištěno 5 skupin různých aromatických látek v rozdílných množstvích: alkoholy, ketony, aldehydy, mastné kyseliny a estery. Nakonec byly porovnány výsledky stanovení analogů tavených sýrů a jejich tuků.
Stanovení vitaminu C kapalinovou chromatografií v plodech jednotlivých odrůd méně známých druhů ovoce
Cetkovská, Jitka ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o stanovení vitaminu C v různých odrůdách rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides, L.) a kdouloně obecné (Cydonia oblonga, Mill.). Teoretická část se zabývá obecnými informacemi o těchto méně známých druzích ovoce, jejich zdravotně významnými látkami a použitím. Jsou zde zmíněny i různé způsoby stanovení vitaminu C s důrazem na HPLC a extrakci vitaminu C z matrice. V experimentální části byla testováním šesti kolon vybrána nejvhodnější (Gemini C18, 150 x 4,6 mm; 5 m), na které byla provedena stanovení vitaminu C v různých odrůdách plodů kdouloně a rakytníku. Byly také zkoumány různé postupy úpravy vzorků pro analýzu a 2 různé separační systémy – systém s kyselinou šťavelovou a systém s fosfátovým pufrem a methanolem jako mobilní fází. Vitamin C byl stanovován jako kyselina askorbová.
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
Stanovení vitaminu C kapalinovou chromatografií v plodech jednotlivých odrůd méně známých druhů ovoce
Cetkovská, Jitka ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o stanovení vitaminu C v různých odrůdách rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides, L.) a kdouloně obecné (Cydonia oblonga, Mill.). Teoretická část se zabývá obecnými informacemi o těchto méně známých druzích ovoce, jejich zdravotně významnými látkami a použitím. Jsou zde zmíněny i různé způsoby stanovení vitaminu C s důrazem na HPLC a extrakci vitaminu C z matrice. V experimentální části byla testováním šesti kolon vybrána nejvhodnější (Gemini C18, 150 x 4,6 mm; 5 m), na které byla provedena stanovení vitaminu C v různých odrůdách plodů kdouloně a rakytníku. Byly také zkoumány různé postupy úpravy vzorků pro analýzu a 2 různé separační systémy – systém s kyselinou šťavelovou a systém s fosfátovým pufrem a methanolem jako mobilní fází. Vitamin C byl stanovován jako kyselina askorbová.
Aromatický profil sýrových analogů
Studýnková, Hana ; Cetkovská, Jitka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo obecně charakterizovat co jsou sýrové analogy a identifikovat obsah chuťově a aromatických aktivních látek ve vybraných vzorcích sýrových analogů. Sýry byly vyrobeny na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V úvodní části je vysvětleno, co jsou obecně tavené sýry a sýrové analogy včetně jejich výroby. Dále je popsán význam, využití a vlastnosti sýrových analogů. Je zde zmíněna i mikrostruktura a změny během skladování. Zvláštní význam je věnován jejich fyzikálně chemickým a organoleptickým vlastnostem. V experimentální části byly identifikovány a kvantifikovány aromaticky aktivní látky ve 3 typech analogů tavených sýrů s obsahem různých rostlinných tuků. Aromatické látky sýrů byly izolovány pomocí metody SPME, neboli mikroextrakce tuhou fází a stanoveny plynovou chromatografií. Bylo zjištěno 5 skupin různých aromatických látek v rozdílných množstvích: alkoholy, ketony, aldehydy, mastné kyseliny a estery. Nakonec byly porovnány výsledky stanovení analogů tavených sýrů a jejich tuků.

Viz též: podobná jména autorů
2 Cetkovská, Jiřina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.