|
|
Náhradní rodinná péče aneb děti z "příbuzenské" a ze "zprostředkované" pěstounské péče
STANKOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce je zjistit rozdíly ve způsobu, jak řeší problémy v rodině příbuzní pěstouni a jak zprostředkovaní pěstouni. Zda a jakým způsobem kontaktuje biologická rodina své dítě a dále jaké jsou výhody a nevýhody těchto forem náhradní rodinné péče, konkrétně na Českokrumlovsku. Teoretická část bakalářské práce obsahuje kapitoly o rodině, o formách náhradní rodinné péče, o závislostech na omamných psychotropních látkách, o procesu zprostředkování pěstounské péče a osvojení. Rovněž se zabývá kontakty rodičů s dětmi. Praktická část je zaměřena na mapování pěstounských rodin na Českokrumlovsku. Pro výzkumné šetření byla použita analýza dokumentů a následné zpracování získaných dat. Ze závěrečné analýzy vyplynulo, že na Českokrumlovsku je více příbuzenské pěstounské péče než zprostředkované. Rodiče se se svými dětmi kontaktují minimálně. Příbuzní pěstouni více využívají odborné pomoci.
|
|
|
Děti z pěstounské rodiny v mateřské škole
NOSKOVÁ, Radka
Tématem bakalářské práce jsou Děti z pěstounské rodiny v mateřské škole. V teoretické části je charakterizována náhradní rodinná péče, mateřská škola a další základní pojmy, které jsou klíčové pro pochopení dané problematiky. Praktickou část práce tvoří výsledky na základě kvantitativního výzkumného šetření. Původní záměr byl využít i kvalitativní výzkumné metody pomocí polostrukturovaného rozhovoru, jelikož jsem se ale setkala s neochotou respondentů, musela jsem použít pouze kvantitativní metodu. Tato metoda dotazníku byla použita u dvou skupin, u skupiny učitelů a skupiny pěstounů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a porozumět specifickým charakteristikám začlenění dětí z pěstounské rodiny do prostředí mateřské školy v kontextu spolupráce s tímto typem rodiny.
|
|
|
Teorie, praxe a perspektivy pěstounské péče v České republice
Gabrišová, Barbora ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Teorie, praxe a perspektivy pěstounské péče v České republice Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou pěstounské péče, jakožto tradičního soukromoprávního institutu náhradní rodinné péče, který však nese také výrazné veřejnoprávní rysy. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na právní úpravu pěstounské péče de lege lata nejen po stránce teoretické, ale též poukázat na některé praktické důsledky aplikace předmětné právní úpravy. Část práce je věnována také perspektivám vývoje právní úpravy pěstounské v návaznosti na připravované legislativní změny v oblasti náhradní péče o děti. Nemohou-li z objektivních či subjektivních důvodů o dítě osobně pečovat jeho rodiče, musí stát dítěti zajistit vhodnou péči náhradní. Jednou z těchto forem náhradní péče je pěstounská péče, která poskytuje řešení onoho nedostatku péče o dítě ze strany jeho rodičů v prostředí rodinu co nejvíce připomínajícím. Z tohoto důvodu pěstounská péče zaujímá v systému náhradní péče nezastupitelné místo. Nejprve diplomová práce poskytuje stručný výklad o historii a vývoji pěstounské a její právní úpravy na území České republiky s přihlédnutím k významným historickým mezníkům. Cílem druhé kapitoly je poskytnout přehled forem náhradní péče o dítě tak, jak je rozeznává zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se zaměřením na pěstounskou...
|
|
| |
|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova, jak se dělí a jak v ČR funguje a jaké zde existují náhradní formy péče. Samozřejmě je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice OSPOD. Protože je téma nahlíženo...
|
|
|
Hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje
Karasová, Vendula ; Mertl, Jiří (vedoucí práce) ; Kvašňáková, Lenka (oponent)
1 ABSTRAKT Tématem této diplomové práce je hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje. Diplomová práce je obsahově rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je primární pozornost věnována především problematice ohroženého dítěte, neboť právě ohroženým dětem je směřována sociálně-právní ochrana, které je pak věnována další teoretická část. Třetí část v rámci teoretické problematiky je zaměřena na náhradní rodinnou výchovu, kdy největší zájem je zúžen právě na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Poslední kapitola teoretické části je směřována k aktuálním legislativním změnám, které celou problematiku podtrhují. V souvislosti s cílem práce a teoretickými poznatky byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální situaci pěstounské péče na přechodnou dobu? Dále byly stanoveny dílčí výzkumné otázky: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální spolupráci s pěstouny na přechodnou dobu? Jaká pozitiva vnímají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Jaká negativa předpokládají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Aby bylo možné naplnit výzkumný záměr, byla zvolena...
|
|
| |
|
|
Děti z institucionální a přechodné pěstounské péče v novém domově očima náhradních rodičů
Zdražilová, Elen ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá srovnáním a hloubkovou analýzou některých psychologických aspektů (zejména problematikou citové vazby) u dětí aktuálně pobývajících v náhradní rodinné péči se zkušeností se dvěma typy rané péče - institucionální péčí a PPPD po dobu prvního roku života. Zkoumanými oblastmi jsou projevy attachmentu a významné projevy chování, prožívání a vztahovosti u těchto dětí. Cílem práce je srovnání vlivu obou forem péče na psychiku dítěte a hlubší pochopení souvislostí mezi sledovanými jevy. Výzkum byl prováděn formou kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny či osvojiteli zkoumaných dětí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zkoumané děti z PPPD, i přes často neuspokojivou kvalitu poskytované péče, vykazují příznivější projevy ve většině zkoumaných oblastí než děti z institucionální péče a zůstává u nich zachována schopnost navázání důvěrného vztahu s pečující osobou. U dětí je ale patrná zvýšená míra úzkostnosti a nejistoty. U zkoumaných dětí z institucionální péče byly patrné projevy narušené citové vazby a další obtíže v chování a v regulaci emocí. U obou skupin dětí bylo možné zaznamenat zlepšení stavu po příchodu do rodiny, v případě dětí z instituce však měla na změně nejvýraznější podíl odborná pomoc v podobě terapie attachmentu. Výzkum také upozorňuje na problematické aspekty...
|
|
|
Problematika náhradní rodinné péče z pohledu pěstounů a doprovázejícího pracovníka
JIRÁSKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče z pohledu pěstounů a doprovázejícího pracovníka. Cílem práce bylo zjistit, jaká jsou pozitiva a negativa spolupráce pěstounů s doprovázejícími organizacemi, a popsat zkušenosti spolupráce doprovázejících pracovníků s pěstouny. Bakalářská práce má dvě části. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy vztahující se k náhradní rodinné péči a jejím formám s důrazem na pěstounskou péči. Definovaná je rodina, její funkce a druhy rodin, je vysvětlen pojem attachment, sociálně právní ochrana dětí. Poměrně velký prostor je věnován pěstounské péči, jejím druhům a procesu zprostředkování PP. Poslední kapitola se vztahuje na doprovázející organizace pro pěstounské rodiny, doprovázející pracovníky a poskytované služby pro pěstouny. V praktické části byl proveden kvalitativní výzkum, technikou polostrukturovaného rozhovoru s pěstouny a doprovázejícími pracovníky. Z výzkumu vyplývá, že spolupráce pěstounů s DO je hodnocena kladně, velkou roli hraje osoba doprovázejícího pracovníka, především jeho osobnostní kvality, způsob práce a celkový přístup a jednání s rodinou, protože se jedná společně s poskytovanými službami o rozhodující faktor pro výběr DO. V závěru práce jsou shrnuty moje hlavní poznatky a výsledky, kterých bylo dosaženo. Myslím si, že tato práce by se dala považovat za užitečný zdroj nebo informační materiál, který by mohl sloužit budoucím pěstounům, doprovázejícím pracovníkům, ale i studentům v oblasti sociální práce. Mohla by být i přínosem pro zlepšení povědomí o pěstounské péči a o doprovázejících organizacích.
|
|
|
Rizikové chování dospívajících se zkušeností náhradní rodinné péče
SPILKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problematikou poruch chování zejména v kontextu problémového chování souvisejícího s hledáním individuální identity. Zaměřuje se na adolescenty, kteří byli přijati do náhradní rodinné péče a nemají přístup k informacím o své minulosti a biologických rodičích. Cílem teoretické části práce bylo stanovit souvislosti mezi umístěním dítěte do NRP a rozvojem problémového chování v období adolescence. Teorie dále směřovala k identifikaci specifik raného pobytu v ústavní péči a popisu následků chybějících informací o svém původu ve vztahu k poruchám chování v dospívání. Výzkumná část práce byla založena na sběru kvalitativních dat z hloubkových rozhovorů, které byly orientovány na kontext rozvoje poruch chování u dospívajícího muže, který vyrůstal v adoptivní rodině a neměl dostupné informace o svém původu a biologické rodině.
|
host ::
RSS.