|
| |
|
|
Vztah Božího zjevení a lidské zkušenosti krásy jako výzva pro náboženskou edukaci
BLAŽEK IŇOVÁ, Veronika
Tato disertační práce se věnuje teologickému pojednání o vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění. Otázku vztahu posvátna a krásy zde proto teoreticky nahlížíme hned z několika teologicko-estetických perspektiv, abychom tyto poznatky mohli následně aplikovat do současné nábožensko-edukační praxe. Hlavním teoretickým východiskem, které bylo součástí inspirace naší práce, je teologická estetika, zvláště dílo jednoho z jejích hlavních představitelů, Hanse Urse von Balthasara, který ve své trilogii "Herrlichkeit: Eine theologische Ästhetik" představil unikátní způsob teologického uvažování o vztahu krásy a dalších stupňů (dobra a pravdy) vedoucí k rozpoznání posvátné skutečnosti v profánním světě. Cílem zde uvedeného kvalitativního výzkumu potom bylo empiricky zjistit, zda člověk může skutečně prostřednictvím krásy zažít prožitek transcendence a pokud ano, jakým způsobem tuto zkušenost vnímá? Design našeho výzkumu se dělil na dvě části, určené rozdílnými cílovými skupinami. V první části byl výzkum veden metodou interpretativní fenomenologické analýzy (IPA) a daty získanými hloubkovými rozhovory s pěti výtvarnými umělci. Druhá část výzkumu zjišťovala modality vnímání krásy a posvátna u studentů gymnázií, pomocí metody zakotvené teorie (GTM) a analýzy fotografických dat. Zde představenou didaktickou metodu, která vede své posluchače od vnímání krásy stvořené i umělecké, přes dobro mezilidských vztahů až k uvědomění si smyslu života, které může být završeno přijetím vrcholného poznání Pravdy, jíž je Kristus, jsme nazvali "Užasnout-Zakusit-Proměnit". Tento didaktický "transcendentální" model je aplikací empiricky zjištěných dat a teoretických závěrů a může být uplatněn v náboženské edukaci, katechezi i pastoraci jako dynamický prvek lidské zkušenosti, jenž může otevírat hledajícímu člověku cestu k Boží Lásce.
|
|
| |
|
|
Ženy v silových sportech
Světelská, Denisa ; Országhová, Kristína (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Bakalářská práce "Ženy v silových sportech" se zabývá kvalitativní analýzou sebepojetí žen participujících v silových sportech, vzpírání a CrossFitu. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů a na základě výpovědí o zkušenostech těchto žen byl vytvořen sebeobraz ženy v silovém sportu. Cílem bylo zjistit, jaké mají ženy v silových sportech zkušenosti s jejich přijetím a jak sami sebe vnímají. Prostřednictvím jejich osobních zkušeností se práce snaží určit faktory, které mohou mít na jejich vnímání vliv. Analýza se také zaměřuje na normativní pojetí žen v silových sportech. Pozornost je také věnována mediálnímu reprezentaci a rovnému jednání na závodech v silových sportech.
|
|
|
Mýtus ženské krásy
Česká, Michaela ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá současným trendem kultu těla a mýtu krásy, jeho biologickými a kulturněhistorickými kořeny. Pokouším se objasnit, proč je krása v dnešní společnosti tolik genderově podmíněná, proč je právě žena ztotožněna s krásným pohlavím. Dále zkoumám společenské mechanismy, které legitimizují honbu po ideálním těle, a jejich důsledky na individuální i společenské rovině.
|
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující velikost zoo populací u ještěrů, hadů, želv a krokodýlů: efekt stupně ohrožení, velikosti a atraktivity pro člověka
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Na světě existuje velké množství druhů, každý rok však přibývá těch, které jsou ohrožené. Jednou z možností jejich záchrany je v současné situaci i chov v lidské péči. Dostatečná populace s uspokojivým managementem chovu v zajetí dává mnoha druhům naději jak na samotné přežití (střednědobé), tak i šanci na případný návrat do volné přírody. V současnosti celosvětově nejvýznamnějším sdružením chovatelských zařízení jsou zoologické zahrady WAZA (World Association of Zoos and Aquariums). Protože tyto instituce fungují jako síť umožňující výměnu chovaných jedinců, můžeme populace chované v těchto institucích chápat pro účely ochranářské biologie a dle konceptu tzv. "archy Noemovy" jako celosvětovou populaci daného druhu v lidské péči charakterizovanou svojí velikostí, tj. celkovým počtem jedinců. Ovšem prostor v této novodobé Arše je omezen, proto je důležité, které druhy se vyberou a dostanou šanci na záchranu. Faktorů, které rozhodují o umístění konkrétního zvířete do zoologické zahrady může být celá řada. Podle předchozích studií byly vybrány faktory, které by mohly být významné, a to velikost těla zvířete, taxonomické zařazení a stupeň jeho ohrožení (podle IUCN). Analýza těchto faktorů u hlavních vývojových linií plazů (želvy, krokodýli, ještěři a hadi) by měla naznačit, která zvířata a proč jsou v...
|
|
|
Ideál lidského těla a jeho obraz v médiích
Vaněk, Miroslav ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Ideál lidského těla a jeho obraz v médiích Bakalářská práce Ideál lidského těla a jeho obraz v médiích, zpracovává dva různé pohledy na lidské tělo. Pohled biblický, jak k tělu přistupovaly knihy Písma svatého ve Starém a Novém zákoně a pohled na tělo, tak jak jej prezentují současná média a sdělovací prostředky. Předkládá informace o tom jak se k lidskému tělu staví články vydávané v českém tisku. Zjištěné informace porovnává a určuje vzájemný střet a protiklady těchto pohledů. Přihlíží k tomu, zda je současný ideál krásy, tak jak je prezentován současnými médii v souladu s křesťanskou etikou a zda může nějak negativně ovlivňovat postoj k vlastnímu tělu. Klíčová slova: ideál; tělo; člověk; média; Písmo svaté; krása
|
|
|
Antické inspirace, české výtvarné umění a škola - Sama v Aténách
Kulhánková, Vilma ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Tématem diplomové práce je reflektování různých přístupů k řeckým inspiracím v českém umění devatenáctého a převážně dvacátého století, s přesahem do současnosti. Východiskem k nalézání autorit české výtvarné scény se stala dvě hlediska: cestování a tělo a tělesnost. Část cestování sleduje umělce cestující na jih a hledající zde podněty k tvorbě, a část tělo a tělesnost nachází inspirace v různém pojetí těla v souvislosti s řeckým uměním. Didaktická část práce předkládá výtvarné řady aplikující tyto inspirace do výuky výtvarné výchovy na základní škole. Praktická část práce přináší dva záznamy z cest prostřednictvím fotografických cyklů popisujících subjektivní pohled na hlavní město Řecka. Předkládaná diplomová práce si neklade za cíl zmapovat všechny oblasti v umění, které čerpají z antiky, to by vzhledem k šíři problematiky ani nešlo. Stanovuje si dvě hlediska, podle kterých téma zpracovává. Hledisko první je cestování, tedy sledujeme umělce, kteří se za antikou vydávají na jih, do Řecka či do Itálie, a jež cesta ovlivnila natolik, že se vliv jihu a antiky objevuje v jejich tvorbě. Hledisko druhé je tělo a tělesnost v umění, tedy sledujeme ty umělce, u kterých se tělo, tělesnost či torza těl stávají osou v průřezu jejich tvorby. Práce zmapovala převážně století dvacáté, avšak nechybí vhled do století...
|
host ::
RSS.