|
|
Transformace postsocialistické identity ve východní Evropě: Analýza případu České Republiky a Běloruska
Pyatkevich, Aryna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Jakmile Sovětský svaz přestal existovat, jeho subjekty získali schopnost určovat svůj směr politického, kulturního a ekonomického rozvoje. Nikdy nekončící přechod k demokracii, popsaný Borisem Budenem, je jedním z klíčových prvků postkomunismu. Zatímco země, které byly součástí východního bloku, ale nebyly součástí Sovětského svazu samotného, byly na své cestě k demokratickému kapitalistickému rozvoji přiměřeně úspěšné, bývalá dominia bojovala s začleněním hodnot, které přicházely s tím, co Madina Tlostanová popisuje jako proces nucené westernizace. Následující práce zkoumá problém postsocialistické transformace identity ve střední Evropě v případě České republiky a postsovětské transformace identity ve východní Evropě v případě Běloruska. Kvalitativní výzkum je postaven na zpřístupněné kolektivní paměti těch, kteří pracují v institucích paměti na úrovni povolené vládnoucími režimy v obou zemích, všichni narození po roce 1989. Podobnosti a rozdíly, které se jasně objevily během srovnávací analýzy, naznačují že bytí postsocialistickým a postsovětským by již neměla být v akademické literatuře zaměnitelná. Byly a nadále jsou to homologické, ale odlišné procesy, protože být postsovětským znamená nejen uznávaní sovětskí minulosti jako skutečné a ovlivňující probíhající život národa, ale to také definuje...
|
|
|
Uprchlická situace na divadelních prknech
Drozdová, Monika ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zejména poznáním narativu o ukrajinské migraci v prostředí dokumentárního divadla. Za tímto účelem je zvolena metoda etnografického pozorování a provedena narativní analýza scénáře dokumentární inscenace vytvořené uprchlíky a uprchlicemi z Ukrajiny. Pomocí dokumentárního divadla jsou komunikovány skutečné příběhy uprchlíků. Dokumentární divadlo je zde proto pouze terénem, ve kterém sociální herci vytváří narativ. V narativní analýze autorka vychází z práce Paula Ricoeura. Cílem této práce je také odpovědět na otázku, jak divadelní prostředí a nástroje ovlivnily podobu narativu a způsob jeho vyprávění. Výsledný narativ je tak kolektivním produktem tvůrčí skupiny. Je nositelem příběhu o cestě uprchlictva z Ukrajiny do Česka a životem v novém světě. Vypravěči jsou především režisér a netrénovaní herci z řad uprchlictva a posluchači pak zase diváci v podobě publika. Podoba vyprávění je ovlivněná metodami dokumentárního divadla a scénickými divadelními prvky, které ovlivnily i část způsobu vyprávění.
|
|
|
Transformace postsocialistické identity ve východní Evropě: Komparativní analýza případu České Republiky a Běloruska
Pyatkevich, Aryna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Jakmile Sovětský svaz přestal existovat, jeho subjekty získali schopnost určovat svůj směr politického, kulturního a ekonomického rozvoje. Nikdy nekončící přechod k demokracii, popsaný Borisem Budenem, je jedním z klíčových prvků postkomunismu. Zatímco země, které byly součástí východního bloku, ale nebyly součástí Sovětského svazu samotného, byly na své cestě k demokratickému kapitalistickému rozvoji přiměřeně úspěšné, bývalá dominia bojovala s začleněním hodnot, které přicházely s tím, co Madina Tlostanová popisuje jako proces nucené westernizace. Následující práce zkoumá problém postsocialistické transformace identity ve střední Evropě v případě České republiky a postsovětské transformace identity ve východní Evropě v případě Běloruska. Kvalitativní výzkum je postaven na zpřístupněné kolektivní paměti těch, kteří pracují v institucích paměti na úrovni povolené vládnoucími režimy v obou zemích, všichni narození po roce 1989. Podobnosti a rozdíly, které se jasně objevily během srovnávací analýzy, naznačují že bytí postsocialistickým a postsovětským by již neměla být v akademické literatuře zaměnitelná. Byly a nadále jsou to homologické, ale odlišné procesy, protože být postsovětským znamená nejen uznávaní sovětskí minulosti jako skutečné a ovlivňující probíhající život národa, ale to také definuje...
|
|
|
Hyperdigitalizace fotbalového prostředí z pohledu fanoušků fotbalového klubu AC Sparta praha
Novák, Filip ; Pergl, David (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
The bachelor thesis deals with the influence of hyperdigitalization on the relationship between fans and AC Sparta Prague, a club participating in the highest Czech football competition. In the theoretical part of the thesis I define the concept of hyperdigitalization and the processes that come with the rapid development of digital technologies and communication tools. These include, for example, the naturalization of digital communication or the deterritorialization of the fandom. Furthermore, I discuss the methodology of my work, in which I use semi-structured in-depth interviews with Sparta fans to collect data. Among other things, the social network Twitter and the Sparta fan community operating there were used to select respondents. In the practical part, I analyse the generated data in chapters dealing with establishing a relationship with the club, consumption of digital content, traditional 'offline' fandom, the complications of digital technologies and the financial functioning of the club. The themes of the analytical chapters were developed primarily based on the categories emerging from the open coding results. Answers to the research questions and opportunities for further research are emerged in the final chapter.
|
|
|
Adaptace černobylských Čechů v českém prostředí
Hlaváčová, Julie ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá adaptací druhé generace černobylských Čechů, kteří na české území reemigrovali mezi lety 1991 - 1993 z území dnešní Ukrajiny. Primárním cílem je zjistit, jak vnímají proces vlastní adaptace, jak uvažují o vlastní národní identitě a v čem je specifická. Teoretická část popisuje historický kontext Čechů na Ukrajině a jejich reemigrace zpět do vlasti. Metodologická část vysvětluje použití polostrukturovaných rozhovorů jakožto výzkumné metody, představuji zde také zvolenou metodu kvalitativní analýzy a etické hledisko výzkumu. V empirické části následně představuji kódy a kategorie vytvořené během analýzy. Témata, která vyplývají z analýzy dat, jsou rozdělena do čtyř kategorií: vnímání života v České republice, osobnostní rysy, prvky každodenního života a sociální vazby. Prostřednictvím těchto kategorií prezentuji vnímání procesu adaptace, začlenění do společnosti i vlastní národní identity ze strany přesídlenců. V závěrečné části práce diskutuji získaná zjištění ve vztahu k výzkumným otázkám. Poznatky se snažím propojit s teoretickým modelem adaptačních strategií vytvořeným Johnem W. Berrym.
|
|
| |
|
|
Ženy v silových sportech
Světelská, Denisa ; Országhová, Kristína (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Bakalářská práce "Ženy v silových sportech" se zabývá kvalitativní analýzou sebepojetí žen participujících v silových sportech, vzpírání a CrossFitu. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů a na základě výpovědí o zkušenostech těchto žen byl vytvořen sebeobraz ženy v silovém sportu. Cílem bylo zjistit, jaké mají ženy v silových sportech zkušenosti s jejich přijetím a jak sami sebe vnímají. Prostřednictvím jejich osobních zkušeností se práce snaží určit faktory, které mohou mít na jejich vnímání vliv. Analýza se také zaměřuje na normativní pojetí žen v silových sportech. Pozornost je také věnována mediálnímu reprezentaci a rovnému jednání na závodech v silových sportech.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pohyb mezi sociálními světy: případ fotbalu a supporter liaison officerů
Haman, Jakub ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Profesionální fotbalové prostředí se stále více stává korporátním a odcizuje se fanouškům. Proto se UEFA rozhodla pod tlakem fanouškovských organizací zavést v roce 2011 nové licenční podmínky, které měly umožnit fanouškům větší podíl na fungování klubů. Součástí těchto nových podmínek byla také nutnost vytvořit pozici Supporter Liaison Officera (SLO), jehož úkolem je zprostředkovat komunikaci mezi klubem a fanoušky. Po několikaletém prodlení byla tato funkce jako povinná vložena také do licenčních podmínek Ligovou fotbalovou asociací v roce 2017. Pomocí rozhovorů s jednotlivými českými SLO se v této práci zaměřujeme na to, jak probíhala implementace pozice SLO v českém fotbalovém prostředí, a které instituce mají na zavedení pozice SLO vliv. K tomuto využíváme teorii institucionálního izomorfismu, která nám umožní skrze tři izomorfní procesy zkoumat, jak pozice SLO v českém fotbalu funguje. Vzhledem k tomu, že pozice je zavedena jen čtyřmi prvoligovými kluby se taky zaměříme na to, proč není ve všech. Analýzou rozhovorů a rešerší dokumentů se nám povedlo ukázat, které procesy ovlivňují pozici SLO a jak. Identifikovali jsme všechny tři procesy, tedy donucovací, mimetický i normativní. Práce také nabízí srovnání se zahraničními projekty a ukazuje možnosti dalšího sociologického zkoumání pozice SLO.
|
host ::
RSS.