|
|
Europeizace trestního práva hmotného
Meinlová, Petra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Europeizace trestního práva hmotného Petra Meinlová Tato diplomová práce se zaměřuje na vývoj policejní a soudní spolupráce v trestních věcech v Evropské unii a na europeizaci konkrétních skutkových podstat trestných činů. Práce se skládá ze čtyř kapitol. Úvodní kapitola obsahuje základní terminologii, charakteristiku Evropské unie a jejích pravomocí, definuje evropské právo a hlavní právní instrumenty dopadající na trestní právo, poslední část se věnuje pojmu europeizace trestního práva. Druhá kapitola se zaměřuje na vysvětlení pojmů policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Spolupráce v trestních věcech je velmi problematická ve vztahu ke státní suverenitě, ve druhé části této kapitoly jsou nastíněny hlavní znaky tohoto vztahu. V kapitole třetí je popsán vývojový proces, prostřednictvím kterého získává Evropská unie kompetence v oblasti trestního práva. Spolupráce v trestních věcech je relativně novým směrem evropské integrace. Původním účelem evropské integrace byla ekonomická spolupráce s cílem vytvořit jednotný vnitřní trh, zakládající smlouvy Evropských společenství neobsahovaly odkaz na trestní právo. Myšlenka "Evropského soudního prostoru" byla poprvé představena v 70. letech 20. století. Do roku 1993 bylo trestní právo součástí mezivládní spolupráce uskutečňované mimo rámec...
|
|
|
Europeizace českého pracovního práva
Němcová, Magda ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Cílem diplomové práce je nastínit nejen obecnou problematiku europeizace, ale i europeizaci práva jako takovou. Diplomová práce je roz len na do 8 ástí. První kapitola uvádí téma europeizace a stanoví cíle této diplomové práce. Druhá kapitola rozebírá obecné postavení pracovního práva. T etí kapitola se zabývá Evropskou unii a evropským právem. Tato kapitola se d lí do dvou podkapitol. První podkapitola se v nuje zejména vývoji Evropské unie. Na to plynn navazuje podkapitola druhá, je rozebírá vývoj pracovního práva v Evropské unii. Pracovní právo v Evropské unii se vyvíjí ji dlouhou dobu a tento vývoj lze rozd lit do t í období. tvrtá kapitola se zabývá tématem europeizace. Nejprve je sjednocena terminologie a poté je rozebrána europeizace v obecném slova smyslu. Zohledn ny jsou také definice a názory jednotlivých autor na danou problematiku. Poté následuje výklad o europeizaci práva, jaké d vody vedou lenské státy k harmonizaci jejich právních ád a jaké nástroje se k harmonizaci právních ád pou ívají. Kapitola pátá je zam ena na europeizaci eského pracovního práva, konkrétn zákoníku práce. Podrobn je rozebrán proces implementace jednotlivých lánk sm rnic a na ízení do eského právního ádu prost ednictvím tzv. euronovel. Zmín na je zde také problematika flexijistoty, fenoménu kombinujícího princip...
|
|
|
Dopad procesu europeizace na Španělsko
Urban, Traian ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent) ; Abrhám, Josef (oponent)
Tato disertační práce analyzuje dopad procesu europeizace na Španělsko. Hledá odpovědi na otázky, jaké španělské instituce byly nejvíce ovlivněny po vstupu Španělska do ES/EU a jaké politické priority se z pohledu španělské politické agendy podařilo včlenit do agendy Evropské unie. Analyzuje nejvýznamnější dopady a zdůrazňuje institucionální změny, které se staly za účelem splnění evropských politických požadavků. Pomocí analýzy vybraných nástrojů práce dochází k závěru, že členství Španělska v ES/EU mělo významný dopad na domácí institucionální strukturu a fungování politického systému. Navíc ukazuje, že Španělsko bylo v určitých situacích schopno prosadit své národní zájmy a ovlivnit proces evropské integrace v oblastech jeho prioritních zájmů. Na druhou stranu práce také dochází k závěru, že nárůstem počtu členských států a dopadem ekonomické krize Španělsko začalo ztrácet tvůrčí sílu charakteristickou do roku 2004. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Europeizace českého trestního práva procesního
Fabianová, Zuzana ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Tématem rigorózní práce je europeizace trestního práva procesního v prostoru Evropské unie a v České republice. V práci je vedle obecných otázek europeizace trestního práva, včetně vymezení pojmu europeizace trestního práva, nástinu historického vývoje a vymezení základních pramenů práva, zaměřena pozornost na vybrané nástroje europeizace trestního práva procesního, institucionální rámec spolupráce a postavení obětí a poškozených trestnou činností. Závěrečná kapitola se věnuje problematice základních práv a svobod v trestním řízení v procesu europeizace trestního práva procesního se zaměřením na judikaturu Soudního dvora Evropské unie.
|
|
|
Europeizace trestního práva
Martinů, Iva ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce podává výklad o europeizaci trestního práva. Cílem práce je přiblížit vývoj europeizace v rámci Evropské unie, zanalyzovat současný právní stav a dále se zaměřit na instituce prosazování práva. Práce je rozdělena do tří kapitol. Úvodní kapitola se zabývá samotným pojmem europeizace trestního práva a posléze rozebírá vývoj policejní a justiční spolupráce v trestních věcech v prostoru Evropské unie. Poté se práce soustředí na judikaturu Evropského soudního dvora, jež měla na vývoj europeizace velký vliv. Druhá kapitola rozebírá současný právní stav a největší změny, které přinesla Lisabonská smlouva. Pozornost je věnována harmonizaci trestního práva hmotného a procesního, novému institutu tzv. záchranné brzdy a rozšíření pravomoci Evropského soudního dvora. Další část této kapitoly je zaměřena na problematiku přistoupení Evropské unie k Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod a zabývá se též Listinou základních práv Evropské unie. Na závěr druhé kapitoly je provedeno stručné shrnutí. Třetí stěžejní kapitola této práce se věnuje institucím prosazování práva a je rozdělena na tři části. První část pojednává o Europolu. Nejdříve je rozebrán jeho vznik a právní základ, struktura, působnost, pravomoci a kontrola činnosti. Posléze je zhodnoceno fungování této instituce a nakonec zanalyzován...
|
|
|
Vliv kondicionality Evropské unie na srbskou politiku vůči Kosovu
Krulichová, Zuzana ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv kondicionality Evropské unie na kosovskou otázku v srbské politice v letech 2008-2015. Zabývá se proměnami srbské politiky v tomto období, ale také teorií rozšiřování EU a kondicionalitou jako jeho nástrojem. S využitím teorie modelu vnějších pobídek analyzuje vliv EU na proměny v srbské politice. Zaměřuje se na dialog vedený mezi Srbskem a Kosovem za přítomnosti EU. Jsou přiblíženy hlavní uzavřené dohody a posuny v přístupovém procesu Srbska. Text také zdůrazňuje faktory, které na straně EU snižují efektivitu procesu kondicionality. Z práce vyplývá, že snaha Srbska o přiblížení se k EU a o rychlejší postupování v přístupovém procesu významně ovlivnila jednání mezi Bělehradem a Prištinou. Ačkoli Srbsko nadále odmítá uznat kosovskou nezávislost, začalo Srbsko jednat se zástupci Kosova na nejvyšší politické úrovni. Došlo k uzavření několika významných dohod, které řeší problémy v severním Kosovu.
|
|
|
Europeizace politiky urbánního rozvoje. Komparativní případová studie: Velká Británie a Německo
Zoubková, Věra Thea ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Věra Thea Zoubková Europeizace politiky urbánního rozvoje Komparativní případová studie: Velká Británie a Německo Diplomová práce Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vertikální (top-down, bottom-up) a horizontální europeizací politiky urbánního rozvoje. Zapojení do evropských programů zajistilo městům nejen přístup k novým finančním zdrojům a informacím, ale i legitimitu. Diplomová práce se snaží zhodnotit, zda činnost Evropské unie vedla ke změnám institucionálních norem a hodnot na národní a sub-národní úrovni, případová studie se přitom soustředí na zkušenosti Velké Británie a Německa. Dále je hodnocen odkaz Bristolské dohody a Lipské charty, dvou příkladů uploadingu principů vnitrostátní politiky. Z analýzy britského příspěvku vyplývá, že za neúspěchem implementace stojí prosazování specificky vnitrostátních konceptů a příliš široké agendy. To velmi kontrastuje s případem Lipské charty, které se podařilo zanechat trvalou stopu v evropské urbánní agendě. Zkoumáno a hodnoceno je také zapojení a participace britských a německých měst v evropských programech spolupráce měst. Z analýzy vyplývá, že předcházející zkušenost s programy usnadňuje zapojení do dalších projektů evropské spolupráce měst.
|
|
|
French-Czech Relationships after the French Presidency of the Council of the EU (2009-2013)
Čapková, Zuzana ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Je zřejmé, že členství v Evropské unii se promítá do bilaterálních vztahů mezi jednotlivými členskými státy. Clem této práce je zjistit, zda podobný proces probíhá í opačným směrem, tedy zda bilaterální spolupráce mezi Francií a Českou republikou napomáhá k europeizaci vztahů v oblastech zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti, justice a vnitřních věcí, dopravy, životního prostředí, obchodně-ekonomických vztahů, kultury, vědy a vzdělání. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Po teoreticko-metodologickém úvodu se dostáváme v první části do problematiky francouzsko-českých vztahů ohlédnutím se za jejich vývojem ve 20. a 21. století, avšak nejrozsáhlější část práce tvoří analýza klíčových oblastí spolupráce odvozených od textu Strategického partnerství uzavřeného v roce 2008. Strategické partnerství chápeme jako nástroj oživení dvoustranných vztahů, zároveň i jako nástroj usnadňující spolupráci na evropské úrovni. V závěrečné kapitole se autorka pokusila o obecnější zhodnocení europeizace vztahů mezi dvěma členskými státy EU na podkladu bilaterální a multilaterální spolupráce v integrované Evropě. The thesis named "The French-Czech relations after the French Presidency of the EU (2009- 2013)" examines the development of the French-Czech relations in the five-year period after the French Presidency of the...
|
|
|
Budování jednotného evropského železničního prostoru: reformy železničního odvětví v České republice 2004-2014.
Volf, Jaromír ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce Budování jednotného evropského železničního prostoru: reformy železničního odvětví v České republice 2004-2014, zkoumá europeizaci české železniční politiky na čtyřech aktérech - vláda, krajské samosprávy, České dráhy a soukromí dopravci. Zasazuje reformu evropskou železniční reformu do konceptu liberalizace síťových odvětví. Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004, proto neměla možnost ovlivnit její základy. Cílem práce bylo vyzkoumat, jakým způsobem Evropská unie ovlivnila české železniční prostředí a jestli došlo k posílení aktérů podporujících liberalizaci. Z práce vyplynulo, že i přes posílení těchto aktérů, nedošlo k vytvoření železničního trhu v osobní dopravě. Způsobeno to bylo zejména nedostatečnou institucionální a regulační schopností státu, který nebyl schopen zdárně dokončit žádné nabídkové řízení. V krajích je situace podobná, neboť v roce 2009 bylo schváleno desetileté memorandum na provoz regionální dopravy s Českými drahami. V případě krajů navíc došlo k velkému rozdílu v dopravních politikách, které bude stát pravděpodobně chtít řešit.
|
|
|
Europeizace trestního práva
Polách, Marek ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Europeizace trestního práva Tato práce se zabývá europeizací trestního práva. Jde o téma široké, proto je hlavní důraz kladen na vybrané otázky europeizace trestního práva procesního. V úvodu práce jsou představeny některé problémy, které europeizaci v trestněprávní oblasti doprovázejí. Hlavní překážkou je sepětí trestního práva se státní suverenitou, kterou státy nerady omezují ve prospěch EU, a dále odlišnosti mezi trestněprávními předpisy, které ztěžují dosažení kompromisu ohledně harmonizace norem. V první kapitole se práce zaměřuje na pojmy europeizace trestního práva, evropské právo trestní a trestní právo Evropské unie, které se snaží definovat a navzájem od sebe odlišit. Druhá kapitola pojednává ve stručnosti o vývoji europeizace trestního práva před přijetím Schengenských úmluv. Jde o období tzv. neformální spolupráce v trestních věcech. Třetí kapitola se již zabývá formální spoluprací v trestních věcech. Popisuje postupný vývoj od schengenské spolupráce, přes Maastrichtskou, Amsterdamskou a Niceskou smlouvu, až do přijetí Lisabonské smlouvy. Kromě zakládajících smluv jsou představeny také základní koncepční dokumenty, jejichž cílem je realizovat cíle primárního práva v oblasti trestní spolupráce. Jde o dokumenty politického charakteru, které proto nejsou právně závazné. Čtvrtá kapitola se...
|
host ::
RSS.