|
|
Terénní logopedická péče u osob s dysfagií
Poláchová, Denisa ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zaobírá tématem terénní logopedické péče u osob s dysfagií. Práce je členěna do čtyř kapitol, přičemž první tři vymezují teoretický rámec práce, čtvrtá kapitola je empirická. Úvodní kapitola přináší pohled na fyziologii polykání a anatomii orofaciální oblasti. Následuje kapitola věnovaná problematice dysfagie. Závěrečná teoretická kapitola nabízí pohled na logopedickou intervenci u pacientů s dysfagií. Čtvrtá kapitola přináší smíšený design výzkumného šetření zaměřujícího se na poskytování terénní logopedické péče u osob s dysfagií v České republice. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zanalyzovat poskytování této péče u nás. Dále byly stanoveny dílčí cíle práce, výzkumné otázky a předpoklady. V rámci nich se práce snaží zjistit specifika a bariéry poskytování terénní logopedické péče u pacientů s dysfagií. Byly zpracovány výstupy proběhlého dotazníkového šetření mezi klinickými logopedy a rozhovory s některými z nich. Závěr práce je shrnutím výsledků proběhlého výzkumného šetření doplněným o doporučení pro logopedickou praxi. V příloze práce je sestaven seznam kontaktů pracovišť, která terénní logopedickou péči u osob s dysfagií poskytují, a která s tímto souhlasila. KLÍČOVÁ SLOVA Dysfagie, narušená komunikační schopnost, terénní logopedická péče, logopedická intervence
|
|
|
Hodnocení výživy pacientů s dysfagií
ŠMÍDOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na výživu dysfagických pacientů v konkrétním zdravotnickém zařízení. Teoretická část slouží k přiblížení problematiky poruch polykání, zabývá se anatomií, fyzilogií polykání a možnostmi výživy dysfagických pacientů. Výzkumné šetření se zaměřuje na rozbor anamnéz jednotlivých pacientů, popis a zhodnocení jejich jídelníčků. Cílem mé práce bylo přesvědčit se, zda jsou vybraní pacienti saturováni potřebným množstvím živin, a zjistit, jaké technologické a speciální úpravy stravy se při přípravě pokrmů pro tyto pacienty používají. Vytyčených cílů se podařilo dosáhnout prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Použité informace jsem čerpala zejména ze zdravotnické dokumentace a od nutričních terapeutů, případně od ošetřujícího personálu. Ve výjimečných případech se podařilo pohovořit s pacientem nebo jeho rodinou. Jídelní lístky, které jsem následně vyhodnotila v nutričním software Nutriservis Professional, jsem získala od nutričních terapeutů. Všímala jsem si celkového denního energetického příjmu, množství bílkovin, sacharidů a tuků a použité technologické úpravy. Na výživu pacientů trpících dysfagií je třeba pohlížet jako na problém, který se může objevit ve zdravotnických i sociálních zařízeních všeho druhu. S polykacími obtížemi žije mnoho pacientů dlouhodobě i v domácím prostředí. Vhodné řešení potíží s polykáním však může výrazně přispět k celkovému zlepšení stavu pacienta. Bakalářská práce může být využita jako informační materiál pro odbornou veřejnost, zdravotnický personál či pacienty trpící dysfagií a jejich blízké.
|
|
|
Výživa v geriatrické paliativní péči
Vodičková, Věra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Závadová, Irena (oponent)
- 1 - Abstrakt Geriatrická paliativní péče integruje dva medicínské obory, tedy geriatrii, zaměřenou na diagnostiku a léčbu onemocnění specificky se vyskytujících u starší populace a paliativní péči, která představuje komplexní, aktivní a kvalifikovaný přístup, zaměřený na zvyšování kvality života pacientů a jejich rodin v situaci, kdy trpí život ohrožujícím onemocněním. Paliativní péče je realizována prostřednictvím multidisciplinárních týmů a nutriční specialista je jednou z odborností, která má v péči o křehké geriatrické pacienty velmi významnou roli, i když jeho pozice v týmech ještě stále není pevně ukotvena. Práce je tedy určena právě nutričním specialistům, klade si za cíl uvést je do problematiky geriatrické paliativní péče a pomoci jim ke komplexnímu vnímání pacienta a aplikaci paliativního přístupu v nutriční péči. Podrobně se také věnuje anorexii a dysfagii, tedy dvěma z častých a zásadních symptomů, se kterými se u křehkých geriatrických pacientů setkáváme a na jejichž řešení se mohou nutriční specialisté nejvýrazněji podílet. Práce by měla pomoci také dalším odborníkům, kteří se uplatňují v poskytování paliativní péče, k pochopení role nutričního specialisty a jeho efektivnímu využití ve prospěch kvality života pacienta. Empirická část popisuje formou kazuistiky průběh téměř roční péče...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s dysfagií
BAREŠOVÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče o pacienta s dysfagií. Cílem této práce bylo zjistit specifika při ošetřování pacienta s dysfagií. Pro naplnění cílů bylo stanoveno šest výzkumných otázek: Jak sestry monitorují úroveň polykacích schopností u nemocného s dysfagií? Jaké specifické intervence provádí sestra u nemocného s dysfagií? Jak sestry v rámci péče o pacienta s dysfagií spolupracují s dalšími specialisty? Jaké kompenzační pomůcky u nemocných s dysfagií ošetřovatelský personál využívá? Jaké specifické potřeby mají pacienti s dysfagií? S jakými problémy se potýkají pacienti s dysfagií? K realizaci výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní přístup, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor se skládal z 32 otázek (viz příloha č.6). Získané výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování technikou "tužka papír". Výzkumný soubor tvořilo 8 všeobecných sester ve věkovém rozmezí 26 - 60let. Z toho byly 3 sestry z neurologického oddělení, 2 sestry z oddělení následné péče, a poté vždy po 1 sestře z interního oddělení, jednotky intenzivní péče a oddělení otorinolaryngologie. Výsledky práce jsou členěny do jednotlivých kategorií, kterými jsou: monitorace, specifické intervence, spolupráce s dalšími odborníky, kompenzační pomůcky, potřeby pacientů, problémy pacientů. Práce poskytuje celkový pohled na problematiku ošetřovatelské péče o pacienta s dysfagií.
|
|
|
Logopedická intervence u osob s Parkinsonovou nemocí
Procházková, Eva ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá popisem narušené komunikační schopnosti doprovázející Parkinsonovu nemoc. Je standardně rozdělena na dvě části- teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou, s využitím dostupné odborné české i zahraniční literatury, zpracovány současné poznatky o této neurodegenerativní chorobě. V práci je popsána její etiologie, symptomatologie a možnosti diagnostiky a léčby. Dále jsou zpracovány dostupné informace o narušené komunikační schopnosti provázející toto onemocnění. Nejčastěji se u nemocných Parkinsonovou chorobou lze setkat s hypokinetickou, či hyperkinetickou dysartrií a dysfagií. Zmíněny jsou i další přidružené obtíže v komunikaci jako amimie či porozumění řeči. V poslední kapitole teoretické části je věnována pozornost logopedické intervenci, stručně je popsána terapie, diagnostika a vliv farmakologie a neurochirurgických zákroků na komunikační schopnosti jedinců s Parkinsonovou nemocí. Výzkumná část analyzuje komunikační schopnosti osob s Parkinsonovou nemocí. Hlavním cílem bylo zmapovat narušenou komunikační schopnost pomocí Testu 3F: Dysartrický profil a pomocí strukturovaných a polostrukturovaných rozhovorů zjistit, jaké obtíže nejvíce vnímají sami klienti a jejich okolí. U všech zkoumaných osob byla provedena osobní i rodinná anamnéza, vždy zaměřená na obtíže v...
|
|
|
Ergoterapeutická intervence u dospělých pacientů s neurogenní dysfagií
Hochová, Anna ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Šemberová, Ivana (oponent)
Název diplomové práce: Intervence ergoterapeuta u dospělých pacientů s neurogenní dysfagií Abstrakt diplomové práce: Dysfagie je závažná porucha, často způsobená cévní mozkovou příhodou a v mnoha případech může být jejím jediným nebo prvořadým symptomem i příčinou smrti. Cílem této práce je proto rozšířit povědomí o poruchách polykání i mezi ergoterapeuty. Přestože ergoterapeutická intervence u osob s poruchou polykání je v zahraničí bežnou součástí praxe ergoterapeuta, v České republice není tato problematika mezi ergoterapeuty příliš známá. Stejně tak v oblasti odborné ergoterapeutické literatury zaměřené na poruchy polykání se vyskytují v České republice výrazné nedostatky. Proto kromě seznámení s teoretickými poznatky nabízí v závěru tato práce i doporučený postup pro ergoterapeuta v praxi. V teoretické části se práce věnuje popisu funkční anatomie struktur důležitých pro polykání a dále fyziologii a patofyziologii polykání. Rozebírá různé příčiny dysfagie se zaměřením na neurologická onemocnění, popisuje pojem dysfagie a další příbuzné pojmy, ve zkratce pak vysvětluje několik typů dělení dysfagie. Větší pozornost je věnována diagnostice a vyšetření porchy polykání. Poslední kapitoly rozebírají jednotlivé možnosti terapie, zdůrazňují interprofesní přístup a v neposlední řadě popisují konkrétní kroky v...
|
|
|
Zhodnocení využití GUSS testu u pacientů s poruchou polykání po cévní mozkové příhodě
Šmídová, Michaela ; Hakenová, Renata (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
(v ČJ) Ošetřovatelská péče u pacientů s poruchou polykání po cévní mozkové příhodě (CMP) je v dnešní době velmi závažným problémem. Toto onemocnění je pro pacienty obzvláště nebezpečná a to z důvodu hrozící aspirační pneumonie. V České republice byl vypracován Standard léčebného plánu pro pacienty s dysfagií po CMP v roce 2015 a poté byla do praxe zavedena nová screeningová metoda, která by měla předcházet vzniku aspiračních pneumonií (Solná, 2015). Tato metoda se nazývá THEGUGGING SWALLOWING SCREEN - GUSS test. Po pozitivním výsledku GUSS testu by měla následovat standardizovaná ošetřovatelská péče, na které se podílí celý zdravotnický tým (lékaři, zdravotní setry, logopedi, rehabilitační pracovníci a sanitáři). Cílem práce je ověřit, zda GUSS test a následný stanovený postup ošetřovatelské péče vypracovaného standardu léčebného plánu, vyhovuje všeobecným sestrám. Dalším cílem je ověřit, zda-li by sestry na základě dosud získaných zkušeností chtěly postup doplnit, inovovat, případně aktualizovat. Na základě častější spolupráce všeobecných sester s logopedy je dalším cílem zhodnocení spolupráce mezi všeobecnými sestrami a logopedy. Součástí práce je též zjištění efektivity využívání GUSS testu při poskytování ošetřovatelské péče a léčby poruch polykání Metodologie: Empirická část je zpracovávána...
|
|
|
Potřeba nutriční intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě
Šišková, Ivana ; Hlinovský, David (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Potřeba nutriční intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě Souhrn Cíle práce: Zjistit, kolik pacientů po akutní cévní mozkové příhodě má dostatečný perorální příjem energie a bílkovin, a jak se tento stav změní po měsíci hospitalizace. Zhodnotit spojitost mezi poruchou polykání a příjmem stravy. Metody: Hodnocení bylo provedeno pomocí sledování příjmu stravy, záznamu podílu snědené porce, vyhodnocení přijaté energie a živin pomocí nutričního softwaru, a porovnání s vypočtenou potřebou energie (na základě Harris-Benedictovy rovnice) a bílkovin. K hodnocení polykání byl použit screeningový dotazník GUSS, soběstačnost byla hodnocena pomocí ADL testu. Sběr dat zahrnoval také antropometrické ukazatele (hmotnost, výška, obvod paže) a nutriční screeningy používané v Thomayerově nemocnici v Praze pro standardní i následnou péči o dospělé. Výsledky: Z 35 pacientů mělo dostatečný příjem energie z přijaté stravy 54 % pacientů a dostatečný příjem bílkovin 23 % pacientů v prvním týdnu po CMP. Po měsíci hospitalizace byl dostatečný příjem energie zjištěn u 66 % pacientů a 11 % z nich mělo dostatečný příjem bílkovin. U pacientů po akutní CMP nedošlo po měsíci hospitalizace ke zlepšení perorálního příjmu energie (p=0,2891, α=0,05) ani bílkovin. Poruchou polykání trpělo v prvním týdnu po vzniku CMP 84,4 %, po měsíci...
|
|
|
Využití myofunkční terapie u osob s NKS
Janečková, Sandra ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je využití myofunkční terapie u osob s narušenou komunikační schopností. Hlavním cílem je zmapování míry a možností využívání této terapie v logopedické praxi. Teoretická část se zabývá fyziologií i patofyziologií dýchání, sání, žvýkání, polykání a orofaciálního systému. Dále v souvislosti s myofunkční terapií pojednává o jejím historickém vývoji, metodických přístupech, pomůckách, terapeutických přínosech či možnostech vzdělávání v této oblasti. Empirická část zahrnuje kvantitativní výzkumné šetření, které analyzuje míru a možnosti využití této terapie logopedy v České republice. Z dat získaných pomocí dotazníku distribuovaného logopedům jsme zjistili, že myofunkční terapii v praxi nevyužívá jedna pětina respondentů, přičemž se jedná o ty, kteří s výjimkou jednoho neabsolvovali vzdělávací kurz. Nabídka těchto kurzů je respondenty hodnocena jako nedostačující. Myofunkční terapii lze využít u osob s obtížemi v orofaciální oblasti bez ohledu na věk či typ narušené komunikační schopnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: myofunkční terapie, narušená komunikační schopnost, polykání, dysfagie, poruchy skusu, orofaciální oblast
|
|
|
Návrh skupinové logopedické terapie osob s Parkinsonovou nemocí
Kochová, Klára ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Diplomová práce je věnována shromáždění a popisu konkrétních činností, které rozvíjejí či procvičují jednotlivé logopedické obtíže typické pro osoby s Parkinsonovou nemocí. Hlavní teoretické oblasti se týkají popisu Parkinsonovy nemoci a hypokinetické dysartrie (tj. porucha řeči spojená s Parkinsonovou nemocí), specifik práce se skupinou seniorského věku, Společnosti Parkinson, místě logopedické terapie ve Společnosti a jednotlivým komponentům logopedické terapie u osob s Parkinsonovou nemocí. Následující praktická oblast pak předkládá již konkrétní činnosti spolu s jejich podrobným popisem. Rozčlenění činností je motivováno jejich cíli, resp. oblastmi, které mají činnosti rozvíjet a procvičovat. Na konci práce jsou uvedeny dvě ukázkové lekce poskládané z konkrétních činností uvedených v předchozích kapitolách.
|
host ::
RSS.