|
|
Ošetřovatelská péče o nemocného s diagnózou cévní mozková příhoda
Oslancová, Ivana ; Vaňková, Milena (vedoucí práce)
Cílem mé práce je zpracování případové studie nemocné ve věku 78 let, která byla hospitalizována na I. interní klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda s vertigem a lehkou levostrannou hemiparézou. V klinické části se věnuji anatomii mozkového cévního zásobení, fyziologii a patofyziologii a rozdělení cévních mozkových příhod. Dále jsou popsány rizikové faktory, diagnostika, terapie, prevence a prognóza cévních mozkových příhod. Ve třetí části jsou uvedeny základní údaje o nemocné získané z lékařské dokumentace. Jsou zde zaznamenány diagnózy a také diagnostická a terapeutická opatření. V úvodu ošetřovatelské části bakalářské práce je popsána metodika ošetřovatelského procesu a jeho jednotlivé fáze. Ošetřovatelská anamnéza vychází z modelu "Aktivity života" vytvořeným Virginií Hendersonovou a rozvíjeným Nancy Roperovou, Winifred Pohanovou a Alison Tiernerovou. Všechny informace byly získány pozorováním, rozhovorem s pacientkou a ze zdravotnické dokumentace. V další části jsou stanoveny aktuální a potenciální diagnózy a sestaven plán ošetřovatelské péče ke třetímu dni hospitalizace. Dále je popsána realizace a hodnocení účinnosti ošetřovatelských intervencí. Součástí práce je také průběh hospitalizace, edukace a prognóza nemocné.
|
|
| |
|
| |
|
|
Intimní vztahy mezi zdravotnickými pracovníky u konkrétního poskytovatele zdravotních služeb
Bendová, Eva ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vznik a výskyt intimních vztahů mezi zdravotnickými pracovníky z pohledu sester. Cílem práce je zjistit, zda na pracovišti sester vznikají intimní vztahy, konkrétně mezi lékaři a sestrami, jaké faktory mohou ovlivnit jejich vznik a zda existuje vliv těchto vztahů na spolupráci lékaře a sestry a ostatních zdravotnických pracovníků v rámci daného pracoviště. Teoretická část je věnována významným socializačním činitelům jedince ve společnosti - sociálním skupinám a rodině. Je zaměřena na postavení a funkci jedince ve skupině, na formální a neformální vztahy, rodinu, její funkce a typy, soužití rodičů a rizikové faktory rodinného prostředí. Nedílnou součástí je charakteristika profese lékaře a sestry, jejich rolí, týmové spolupráce, profesionálního vztahu, ale také vztahu lékaře a sestry jako muže a ženy se vznikem vztahu intimního. Empirická část je zpracována kvantitativní metodou výzkumu. Údaje byly získány pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku a výzkumný vzorek tvořilo 177 respondentek. Byly zjištěny a charakterizovány intimní vztahy mezi lékaři a sestrami podle současného pracoviště sester. Dále byla zjištěna kvalita rodinného prostředí, ve kterém sestry vyrůstaly, kvalita jejich manželství nebo partnerského vztahu, zájem o lékaře jako muže i hodnota a...
|
|
|
Rodinný příslušník pacienta v prostředí intenzivní péče
Pšenicová, Radka ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Obor intenzivní a resuscitační péče se zabývá akutními stavy všech medicínských oborů a celým věkovým spektrem věku dospělého jedince. Prostředí má svá specifika a odlišnosti, které spoluurčují a determinují charakter nejen komunikace zdravotníků, sester s rodinami hospitalizovaných pacientů, ale celkové kvality spolupráce sester s příbuznými. V české odborné literatuře z oblasti intenzivní péče bylo k této problematice publikováno doposud minimum odborných prací. Cílem práce je zmapovat pohled nelékařského zdravotnického personálu zastoupeného sestrami na proces komunikace a vzájemné spolupráce s rodinnými příslušníky pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Empirická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných interview se sestrami z pracovišť intenzivní a resuscitační péče. Provedeným výzkumem se dospělo k zjištění nedostatečné profesionální připravenosti sester v oblastech komunikace a strategii přístupu k rodinám pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Palčivou oblastí je z pohledu sester také minimum informačních zdrojů, které by rodinám hospitalizovaných pacientů umožnily lépe se orientovat v prostředí intenzivní a resuscitační péče. Výstupem práce je návrh informační brožury, která byla vytvořena s ohledem na názory...
|
|
|
Edukace pacienta s kardiovaskulárním onemocněním
Laubeová, Štěpánka ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Úvod: Bakalářská práce se zabývá edukací pacientů na oddělení kardiovaskulární chirurgie, kde pracuji. Typ práce je teoreticko-empirický. Teoretická část se zabývá celkovým edukačním procesem, pojmem edukace a významem ve zdravotnictví s dalšími zásadami a formami edukace a pojmy, které se týkají edukace. Další částí teoretické práce je popis kardiovaskulárních onemocnění, rizikových faktorů a následné léčby. Metodika: Empirická část je realizována kvantitativním výzkumem pomocí dotazníků. Skupina respondentů je v rozmezí 18- 60 let a více. Cílem práce bylo zjistit, zda znají pojem edukace, a v jaké míře jsou pacienti edukováni v edukačních procesech, které probíhají na oddělení, v jakých procesech jsou nejčastěji edukováni a jak jsou chápány, dále zjistit jakým nejčastějším způsobem jsou informace podávány a kde shledávají nejčastější bariery při edukaci. Jedním z posledních cílů bylo zjištění, zda mají pacienti dostatek informacío dalších možnostech své léčby. Význam práce spočívá ve zmapování probíhající edukace, zjistit nedostatky v určitých edukačních procesech a určit návrhy na zvýšení kvality edukace. Výsledky: Zjistila jsem, že polovina dotazovaných byla seznámena s pojmem edukace ale ani tato polovina respondentů se celkově neorientuje v edukačních procesech. Z dalšího výzkumného šetření...
|
|
|
Motivace sester v intenzivní péči
Kovandová, Martina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
A KLÍČOVÁ SLOVA Diplomová práce je zaměřena na motivaci sester v intenzivní péči a předkládá teoretickou a empirickou část. Cílem teoretické části je definovat pojem motivace z pohledu psychologie. Mimo jiné zahrnuje motivaci zaměstnanců ke kvalitní práci a v neposlední řadě vztah motivace sester a pracovní spokojenosti ve zdravotnictví. Práce též srovnává další výzkumy na výše popsané téma. V praktické části je zpracován kvantitativní výzkum za použití metody dotazníku. Výzkum je komparován s výzkumem, který je zaměřený na motivační prvky práce sestry. Na závěr jsou získaná data analyzována prostřednictvím statistických metod a hodnocena v závěrečné diskuzi. Klíčová slova: motivace, demotivace, management, pracovní spokojenost, sestra.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.