|
|
Intimní vztahy mezi zdravotnickými pracovníky u konkrétního poskytovatele zdravotních služeb
Bendová, Eva ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vznik a výskyt intimních vztahů mezi zdravotnickými pracovníky z pohledu sester. Cílem práce je zjistit, zda na pracovišti sester vznikají intimní vztahy, konkrétně mezi lékaři a sestrami, jaké faktory mohou ovlivnit jejich vznik a zda existuje vliv těchto vztahů na spolupráci lékaře a sestry a ostatních zdravotnických pracovníků v rámci daného pracoviště. Teoretická část je věnována významným socializačním činitelům jedince ve společnosti - sociálním skupinám a rodině. Je zaměřena na postavení a funkci jedince ve skupině, na formální a neformální vztahy, rodinu, její funkce a typy, soužití rodičů a rizikové faktory rodinného prostředí. Nedílnou součástí je charakteristika profese lékaře a sestry, jejich rolí, týmové spolupráce, profesionálního vztahu, ale také vztahu lékaře a sestry jako muže a ženy se vznikem vztahu intimního. Empirická část je zpracována kvantitativní metodou výzkumu. Údaje byly získány pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku a výzkumný vzorek tvořilo 177 respondentek. Byly zjištěny a charakterizovány intimní vztahy mezi lékaři a sestrami podle současného pracoviště sester. Dále byla zjištěna kvalita rodinného prostředí, ve kterém sestry vyrůstaly, kvalita jejich manželství nebo partnerského vztahu, zájem o lékaře jako muže i hodnota a...
|
|
| |
|
|
Dostupnost a srozumitelnost informací podávaných rodinám pacientů v intenzivní péči
Měchurová, Marie ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Práce řeší kvalitu procesu předávání informací příbuzným/blízkým pacienta v intenzivní péči. Deficit důležitých informací či jejich neporozumění může vyvolat u příbuzných a blízkých pacienta úzkost a deprese. Komunikace s rodinou pacienta proto musí probíhat metodicky a systémově. První část práce přináší orientaci v hlavní terminologii a seznamuje s již realizovanými strategiemi řešení problematiky u nás i ve světě. Hlavním cílem je vytvoření metodického pokynu pro personál OARIM (oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny), jenž obsahuje výčet priorit v informování příbuzných a blízkých kriticky nemocného pacienta. Výzkum mapuje celkový pohled příbuzných kriticky nemocného pacienta hospitalizovaného na OARIM na proces komunikace a vzájemné spolupráce s ošetřujícím personálem. Dále zjišťuje, jak příbuzní pacienta OARIM hodnotí úroveň komunikace a vzájemné interakce mezi nimi a ošetřujícím personálem. Empirická část využívá kvantitativních metod průzkumu; pomocí dotazníkového šetření na vzorku 92 příbuzných/blízkých kriticky nemocného pacienta z nemocnice krajského typu přináší analýzu způsobů předávání informací zdravotníky a jejich důsledky. Výsledek průzkumu posloužil k tvorbě metodického pokynu pro ošetřující personál oddělení OARIM, který nabízí seznam priorit v informování...
|
|
|
Občanskoprávní odpovědnost a ochrana lékaře
Jozová, Hana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá otázkami prevence a vzniku občanskoprávní odpovědnosti specificky ve vztahu k výkonu lékařského povolání. Autorka upozorňuje na nejčastější úskalí a rizika lékařské praxe a v té souvislosti hledá možnosti předcházení vzniku občanskoprávní odpovědnosti. O poskytování zdravotních služeb za specifických okolností pojednává zvláštní kapitola. Ve zbývající části se práce věnuje problematice náhrady škody, resp. nemajetkové újmy na zdraví a obraně lékaře při neodůvodněných nárocích pacienta.
|
|
|
Lékařský étos a asistované suicidium: etická reflexe se zřetelem na roli lékaře
Salač, Jan ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá bioetickou a lékařskou problematikou asistovaného suicidia. Slučitelnost asistovaného suicidia a lékařského étosu představuje jednu z nejnaléhavějších etických otázek moderní medicíny. Těžiště diplomové práce bude spočívat v etické reflexi napětí mezi dopomáháním k asistovanému suicidiu ze strany lékaře na jedné straně a lékařským étosem, jak je obsažen např. v Hippokratové přísaze, kodexech Světové lékařské asociace a dalších důležitých lékařských dokumentech, na straně druhé. Práce v úvodu formuluje odlišení asistovaného suicidia od jiných forem eutanazie, základní informace o právní úpravě a podstatné náležitosti asistovaného suicidia v jednotlivých zemích, kde je asistované suicidium legalizováno. Následně bude téma systematicky reflektováno na základě kritické analýzy lékařských kodexů a právní úpravy zemí. V rámci etické reflexe bude však vycházet také ze zkušeností a reflexí lékařů samotných, jak jsou zachyceny v odborných etických publikacích ze zemí, kde je asistované suicidium praktikováno. Cílem práce je z etického pohledu popsat a reflektovat napětí, které se v lékařském dopomáhání k asistovanému suicidiu objevuje a systematizovat eticky relevantní otázky, které jsou s touto problematikou spjaty.
|
|
|
Fenomén feminizácie v prostredí zdravotníctva
Kirsch, Stela ; Bosá, Monika (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Predložená diplomová práca sa zameriava na identifikovanie rodovo podmienených špecifík v zdravotníctve, konkrétne vo výseku managementu zdravotníckej inštitúcie ako starostlivej inštitúcie. V teoretickej časti sme vymedzili pojem feminizmu a predstavili sme feministické stanoviská. Predstavili sme problematiku gendru a opísali sme medicínu ako feminizované prostredie. Zamerali sme sa aj na legislatívne vymedzenie práce v zdravotníctve z hľadiska managementu a v neposlednom rade sme definovali stereotypy. V uskutočnenom kvalitatívnom výskume sme pomocou neštruktúrovaných rozhovorov so zdravotníckymi profesionálkami (zdravotnými sestrami a lekárkami) z Českej a Slovenskej republiky, skúmali rodovo podmienené špecifiká v zdravotníctve. Z výskumu vyplynulo, že v zdravotníctve sa rodové špecifiká objavujú, a to v oblasti deľby práce, vplyvov na výber zamestnania, rovnosti a nerovnosti, výberu pozície a v oblasti poskytovania starostlivosti. V závere práce prinášam odporúčania na využívanie nástrojov managementu ako prostriedkov k prekonávaniu bariér rovnosti v kontexte starostlivej inštitúcie. Kľúčové slová Feminizmus, fenomén feminizácie, zdravotníctvo, žena, gender, starostlivá inštitúcia, management, rodovo podmienené špecifiká, zdravotnícky profesionál, zdravotná sestra, lekárka.
|
|
|
Komunikace v asymetrickém vztahu zdravotníka a pacienta
Francová, Veronika ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent) ; Šmídová, Iva (oponent)
Kvalita komunikace mezi pacientem a zdravotnickým personálem je jedním z klíčových faktorů, které určují spolupráci pacienta na léčbě a s ní spojenou úspěšnost terapie; proto je komunikace důležitým a široce diskutovaným problémem naší zdravotní péče. Mezi pacientem a zdravotníkem je vztah asymetrické povahy, založený na odlišnosti pozic v procesu léčby. To má vliv na podobu komunikace a její průběh. V našem výzkumu se zaměřujeme na pacientskou zkušenost s hospitalizací a na reflexi zdravotnické komunikace z perspektivy pacientů. Naším cílem je prozkoumat povahu asymetrie v komunikaci a identifikovat oblasti, v nichž se odehrává vyjednávání o povaze vztahu. Výzkum je založen na kvalitativní analýze šestnácti rozhovorů s respondenty, kteří mají zkušenost s hospitalizací. Analýza se zaměřila na popisy komunikačních situací a na prožívání pacienta. Potvrdili jsme, že ve vztahu zdravotníka a pacienta je přítomná apriorní asymetrie, která může být za určitých okolností funkčním základem léčby. Povaha každého konkrétního vztahu se však v praxi dále vyvíjí; asymetrie se může dále zesilovat nebo zeslabovat. Vyjednávání o povaze vztahu mezi zúčastněnými probíhá v těchto čtyřech oblastech: (1) informace (jejich poskytnutí či neposkytnutí), (2) režim nemocničního oddělení, (3) umístění člověka v prostoru...
|
|
|
Dostupnost a srozumitelnost informací podávaných rodinám pacientů v intenzivní péči
Měchurová, Marie ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Práce řeší kvalitu procesu předávání informací příbuzným/blízkým pacienta v intenzivní péči. Deficit důležitých informací či jejich neporozumění může vyvolat u příbuzných a blízkých pacienta úzkost a deprese. Komunikace s rodinou pacienta proto musí probíhat metodicky a systémově. První část práce přináší orientaci v hlavní terminologii a seznamuje s již realizovanými strategiemi řešení problematiky u nás i ve světě. Hlavním cílem je vytvoření metodického pokynu pro personál OARIM (oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny), jenž obsahuje výčet priorit v informování příbuzných a blízkých kriticky nemocného pacienta. Výzkum mapuje celkový pohled příbuzných kriticky nemocného pacienta hospitalizovaného na OARIM na proces komunikace a vzájemné spolupráce s ošetřujícím personálem. Dále zjišťuje, jak příbuzní pacienta OARIM hodnotí úroveň komunikace a vzájemné interakce mezi nimi a ošetřujícím personálem. Empirická část využívá kvantitativních metod průzkumu; pomocí dotazníkového šetření na vzorku 92 příbuzných/blízkých kriticky nemocného pacienta z nemocnice krajského typu přináší analýzu způsobů předávání informací zdravotníky a jejich důsledky. Výsledek průzkumu posloužil k tvorbě metodického pokynu pro ošetřující personál oddělení OARIM, který nabízí seznam priorit v informování...
|
|
|
Empatie zdravotnických pracovníků
KRČÁLOVÁ, Pavlína
Empatie zdravotnických pracovníků. Empatie je schopnost porozumět druhému člověku, pochopit jeho emoce či duševní stav. Vcítění se, neboli empatie zvyšuje ochotu pomáhat druhým. Pomocí vcítění se do druhého člověka, lze pochopit jeho chování, emoce, myšlenky či jednání. Důležitostí pro vznik empatie je pochopit sebe samého. Pocity empatie by měly vycházet z jádra duše, z našeho prožitku, nikoli z naší "hlavy". Empatie je důležitou součásti sociálních vztahů, k nimž patří vztah zdravotnických pracovníků a pacienta. Cílem bakalářské práce je zmapovat míru a schopnost empatie u lékařů a zdravotních sester, pracující v Havlíčkově Brodě v okresní a psychiatrické nemocni, v ambulancích a v domově pro seniory. Použila jsem kvantitativní metodu výzkumu, pomocí dotazníku. Stanovila jsem si celkem tři hypotézy. Všechny hypotézy, byly pomocí výzkumu potvrzeny. Bakalářská práce může sloužit jako podklad pro další výzkum, zdroj informací laické veřejnosti či jako studijní materiál.
|
|
| |
host ::
RSS.