|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Umělecké prostory v geografických kontextech na příkladu Karlových Varů
Adamec, Vítězslav ; Matoušek, Roman (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována uměleckým prostorům v Karlových Varech a geografickým kontextům, jež s nimi souvisí. Pomocí rozhovorů s představiteli těchto prostor byl získán obraz karlovarské kultury z pohledu jejích aktérů. Geografický kontext byl chápán skrze různé měřítkové úrovně od bezprostředního okolí daných prostor až ke vlivu mezinárodních událostí. Další výzkumné otázky se věnovaly vlivu politické a ekonomické moci na kulturní život města a nakonec byla věnována pozornost sítím vzájemných vztahů mezi aktéry kultury v Karlových Varech. Práce poukázala na rozporuplnost současné kulturní situace města, která je výrazem nerovnováhy mezi svobodnou aktivitou uměleckých prostor a tlakem na ekonomický profit. Klíčová slova: kulturní geografie, geografie města, umělecké prostory, umění, kulturní politika, geografický kontext
|
|
|
Česká kulturní periodika a kulturní politika v letech 1998-2006
Kubaš, Mario ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Práce si klade za cíl představit problematiku kulturních periodik v České republice v letech 1998 - 2006 a kulturní politiku, jež jejich existenci rámuje. První část práce nahlíží na fenomén kulturního periodika trojí optikou - sociálně- vědnou, umísťující ho do středu veřejného, politického života; formálně- žurnalistickou, chápající ho jako soubor specifických literárních a žurnalistických postupů; obsahově-uměnovědnou, umožňující uchopit složitě strukturovaný segment kulturních periodik. Druhá část představuje rámcově českou kulturní politiku dané doby a její vztah ke zkoumanému segmentu. Poukazuje na její koncepční východika a jejich důsledky pro vydávání kulturních periodik. Předmětem zájmu je i nestátní dotační podpora a činnost klíčových nadačních fondů. Práce se snaží vyzdvihnout význam kulturních periodik v životě společnosti, jejich nezastupitelnou roli v politickém a kulturním životě v nejširším slova smyslu.
|
|
|
Economic History of Authors' Rights and Creative Industries in Czechoslovakia
Moravcová, Hana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Miskell, Peter (oponent) ; Fava, Valentina (oponent) ; Kvizda, Martin (oponent)
Economic History of Authors' Rights and Creative Industries in Czechoslovakia Hana Moravcová Dissertation thesis Abstrakt Práce analyzuje dopady kulturní politiky Československa na kreativní průmysly. První kapitola je věnována ekonomii autorských práv. Identifikuje rozpory tří základních předpokladů ekonomie autorského práva, které znemožňují správné porozumění jeho dopadům. Poskytuje rámec pro optimalizační chování autorů, který respektuje, že tržní transakce mezi autory, uživateli a spotřebiteli neprobíhají pouze na jednom, ale na mnoha různých trzích, na nichž je dílo šířeno. Druhá kapitola ukazuje, že vznik nového autorského zákona, který byl přijat za první republiky, je výsledkem působení zájmových skupin. Identifikuje nejdůležitější organizace. Jejich vzájemné propojení a jejich vazby na státní aparát přispěly k tomu, že byly schopny přímo ovlivnit znění nového zákona a jeho praktickou aplikaci. Využívaly příznivých předpokladů pro své působení, např. intervencionistické smýšlení společnosti. Československo navíc muselo implementovat mezinárodní smlouvu o autorských právech přičleněnou k mírovým podmínkám, které Československo po velké válce podepsalo. Třetí kapitola se skládá ze dvou případových studií o kreativních průmyslech v Československu. První případová studie pomocí analýzy vývoje...
|
|
| |
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
|
Renato Guttuso a Československo Proměny jeho recepce v letech 1949-1979
Ebenová, Anna ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá postavou malíře Renata Guttusa z pohledu Československa v letech 1949 - 1979, tj. v období, kdy se v Praze konaly jeho výstavy. Zkoumá, jak bylo u nás jeho dílo přijato, jaké byly motivace vzájemných sympatií a spolupráce a způsob, jakým tato spolupráce probíhala. Sleduje jeho pozici jakožto neorealistického malíře a aktivního člena Italské komunistické strany. Tato strana získala v poválečném období v Itálii velkou podporu veřejnosti. Byla do značné míry nezávislou na oficiální politice Komunistické strany Sovětského svazu a v mnohém se proto její názory od ní odchylovaly. Itálie byla zároveň zemí západně orientovanou a nacházela se v poválečném období v zájmové sféře Spojených států jakožto příjemce pomoci Marshallova plánu a od roku 1949 členský stát NATO. V širších souvislostech se proto práce zabývá dobovou kulturní a politickou situací v Itálii a v Československu a přináší vhled do vzájemných kulturních vztahů obou zemí. Autorka vycházela z dobové literatury, archivních pramenů (archiv Ministerstva zahraničních věcí, archiv Národní Galerie) a dobového tisku (zejména časopisy Výtvarné umění, Výtvarná práce, deník Rudé právo, měsíčník Literární noviny).
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Institucionální analýza podpory české kinematografie
Pavlíková, Laura ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Nekolný, Bohumil (oponent)
Diplomová práce "Institucionální analýza podpory české kinematografie" prostřednictvím institucionální analýzy nahlíží a kriticky reflektuje dynamiku veřejně politických změn v přístupu k audiovizuální kultuře a její finanční podpoře z veřejných zdrojů. Subsystém audiovizuální politiky je nejdříve zasazen do širšího společenského a kulturního kontextu, a následně jsou zde identifikovány klíčové události, které ovlivnily formální instituce podpory kinematografie, jež je jedním z nejvýznamnějších odvětví audiovize. Po revoluci je kinematografie díky svému potenciálu generovat zisk pojímána neoliberální optikou a dochází tak k upozadění jejího uměleckého rozměru, schopnosti přenášet kulturní hodnoty či vzdělávat. I přes deklarované snahy státu kinematografii podporovat, veřejně politické instituce nepřinášejí koncepční řešení pro podfinancovaný systém české kinematografie, jehož fungování by mělo být ve veřejném zájmu. V posledních letech je možné sledovat změny těchto formálních institucí, které se snaží vnést do odvětví kinematografie opět kvalitativní rozměr a komplexnější pojetí, avšak bez koncepčního finančního zajištění tohoto odvětví, které stále není v podmínkách ČR ideální, nemůže být těchto cílů dosaženo.
|
|
| |
host ::
RSS.