|
|
Argumentační dovednosti žáků v tématu klíšťových onemocnění
Balík, Tadeáš ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Argumentační dovednosti pokládáme za nezbytný atribut efektivní komunikace současné doby pro plnohodnotné uplatnění jak v osobním, tak i ve společenském životě. Z tohoto důvodu jsou tyto schopnosti cíleně zakomponovány do vzdělávání na základních školách v podobě klíčové kompetence komunikativní. Dovednosti žákovské argumentace můžeme rozvíjet prostřednictvím cílených výukových aktivit ve vhodně zvolených tématech, jež podněcují k diskutování. Záměrem této práce bylo zmapovat dovednosti formulovat vlastní argumenty k tématu klíšťových onemocnění a možností jejich prevence u žáků na druhém stupni základní školy. K tomuto účelu byla zkonstruována komplexní úloha, která byla předložena 369 žákům. Žáky formulované argumenty byly hodnoceny podle jejich četnosti, efektivity a faktické správnosti. Argumentační dovednosti žáků se ukázaly na nízké úrovni. Bylo zjištěno, že žákovské argumenty byly ovlivněny ročníkem žáků a jejich zastávaným osobním postojem k řešenému tématu. Pro efektivní kultivaci této dovednosti pokládáme za žádoucí jí věnovat ve výuce na základní škole systematickou pozornost prostřednictvím cílených aktivit. KLÍČOVÁ SLOVA kompetence komunikativní, komunikační dovednosti, argumentační dovednosti, výuka přírodopisu, klíšťová onemocnění, očkování
|
|
|
Inkluze dítěte s kochleárním implantátem v mateřské škole hlavního vzdělávacího proudu
SAJTLOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou inkluze, s konkrétním zaměřením na dítě s kochleárním implantátem v mateřské škole hlavního vzdělávacího proudu. Cílem bakalářské práce je zpracovat teoretickou bázi problematiky dětí s kochleárním implantátem v souvislosti s jejich edukací, a na tomto podkladě provést případovou studii dítěte s kochleárním implantátem v mateřské škole hlavního vzdělávacího proudu s evaluačním akcentem edukačního procesu. Práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se ve své první kapitole zaměřuje na oblast sluchového postižení, definuje základní pojmy a popisuje specifika u dětí se sluchovým postižením. Druhá kapitola obsahuje základní termíny a poznatky v oblasti kochleárního implantátu. Třetí a zároveň poslední kapitola teoretické části se zabývá předškolním vzděláváním ve vztahu ke sluchovému postižení. Praktická část se zaměřuje na hustý popis dosavadního vývoje chlapce ve všech oblastech s větším zaměřením na komunikační kompetence a průběh předškolního vzdělávání. Dále poukazuje na jednotlivá podpůrná opatření a jejich využití při jeho integraci do hlavního vzdělávacího proudu. Pro naplnění zmíněných cílů práce je uplatněn kvalitativní výzkum, který probíhal formou pozorování, polostrukturovaných rozhovorů a analýzy dokumentů. Z důvodu celistvosti a komplexnosti případu byly podrobně zpracovány anamnestické údaje, rozhovory se zákonnými zástupci a pedagogickými pracovníky. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že volba zařazení dítěte do vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu nemusí být vždy vhodnou variantou, jelikož každé dítě je jedinečné a má své určité potřeby a limity. Prostřednictvím podrobné analýzy bylo tedy zjištěno, že inkluze je velmi individuální záležitost podmíněna mnoha faktory, kterými jsou konkrétně ve vztahu k danému chlapci s kochleárním implantátem například úspěšnost rehabilitace, úroveň komunikačních dovedností, správná volba komunikačního systému, dopad sluchového postižení na dílčí oblasti vývoje a v neposlední řadě spolupráce rodiny s předškolním zařízením.
|
|
|
Integrační proces studenta se sluchovým postižením do hlavního vzdělávacího proudu
VOLDŘICHOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá tématem Integrační proces studenta se sluchovým postižením do hlavního vzdělávacího proudu. Je příkladem dobré praxe, kdy se dá pomocí augmentativní a alternativní komunikace, reedukace čtení, logopedické rehabilitace a kompenzace sluchu závěsnými sluchadly rozvinout komunikační dovednosti a kompetence studenta s oboustrannou těžkou percepční nedoslýchavostí. Cílem bakalářské práce je zpracování adekvátní odborné báze problému integrovaného vzdělávání jedinců se sluchovým postižením a na tomto podkladě v designu případové studie popsat a analyzovat edukační historii a současnost studenta se sluchovým postižením. Práce je strukturována do dvou částí, na teoretickou a praktickou. Teoretická část definuje základní okruhy úzce spojené s tématem, kterým je sluchové postižení. První kapitola vymezuje terminologii, klasifikaci, etiologii a dopady sluchového postižení. Ve druhé kapitole je popsána osobnost dítěte a jeho komunikační kompetence. Poslední kapitola se zabývá systémem vzdělávání žáků se sluchovým postižením. Empirická část se zaměřuje na formy a metody práce, pedagogické a výchovně vzdělávací postupy využité k rozvoji chlapcových komunikačních dovedností. Dále poukazuje na to, jakým způsobem ovlivňují jeho integraci do hlavního vzdělávacího proudu, sociální začlenění a jeho vztahy s okolím. Pro naplnění zmíněných cílů práce je uplatněn kvalitativní výzkum v designu případové studie. Z důvodu komplexnosti a celistvosti případu jsou podrobně zpracována anamnestická data, rozhovory s matkou, studentem a se zaměstnancem neziskové organizace KreBul. Výzkum poukazuje na řadu zajímavých informací. Vyplývá z něj, že v rozvoji komunikačních dovedností je velmi důležitá iniciativa ze strany matky, chlapce i učitelů, týmová spolupráce všech zúčastněných stran, přátelská, příjemná a citlivá atmosféra nastavená ve třídě, v sledovaném případě nařízená orální metoda, doporučené speciálně pedagogické postupy a patřičným způsobem učiteli volené metodické postupy, důslednost při dodržování jasně nastavených pravidel a šance studenta vzdělávat se v kolektivu intaktních žáků, jež mu byli a stále ještě jsou velkou motivací v jeho rozvoji. Po formálních a obsahových úpravách může být text závěrečné bakalářské práce využitelný pro rodičovskou veřejnost. Zjištěné skutečnosti mohou využít jako informační materiál školy a pedagogická veřejnost. Zpracovaná studie může sloužit praxi jako zpětná vazba pro instituce, kde probíhá integrace žáků se sluchovým postižením.
|
|
|
Komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem
HLÁVKOVÁ, Petra
Bakalářská práce je na téma komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem. V teoretické části je popsána komunikace a její formy. Dále se také tato práce zabývá cizinci, kteří se nacházejí na území České republiky a v samotném závěru jsou obecné informace o zdravotnické záchranné službě a zdravotnických záchranářích. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit komunikační dovednosti zdravotnického záchranáře s cizincem. Druhým cílem bylo zmapovat jaké problémy řeší zdravotnický záchranář při komunikaci s cizinci. V této práci bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a s cizinci, kteří neumějí hovořit českým jazykem. Výsledky byly následně kategorizovány do 5 a 9 kategorií, pomocí kterých se povedlo oba cíle splnit. Výsledky práce vedly k tomu, že bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři zvládají komunikovat s cizinci, dokážou si pomoc buď různými pomůckami nebo využijí ke snadnější komunikaci kolegu, svědky či rodinné příslušníky na místě události. Dále průzkum výzkumu ukázal, že mezi nejčastější problém, který řeší při komunikaci zdravotnický záchranář s cizincem patří jazyková bariéra. Hlavním přínosem bakalářské práce by mělo být uvědomění si dané problematiky, která může nastat při komunikaci s cizincem na výjezdu a možné využití různých pomůcek pro snadnější komunikaci.
|
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti v období pandemie COVID-19
Marková, Kristýna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce řeší předškolní vzdělávání v době pandemie COVID-19 z pohledu logopedie. Cílem bylo zjistit, zda pandemie ovlivňuje rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti. Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativní. Ke sběru dat byl využit samostatně vytvořený dotazník, jenž vyplnilo 50 respondentů z běžných mateřských škol z kraje Vysočina. Výzkumným vzorkem byli učitelé dětí s povinnou školní docházkou. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že množství odkladů povinné školní docházky je ve školním roce 2020/2021 vyšší než v předchozích letech. Jako hlavní příčinu respondenti uvedli psychickou nezralost, do níž se řadí i narušená komunikační schopnost. Dále bylo zjištěno, že u více jak poloviny respondentů mají děti ve třídě stejné obtíže v komunikačních schopnostech jako v minulých letech, i přesto však 92 % učitelů přiznalo, že nebyly ve školním roce 2020/2021 naplněny vzdělávací cíle v oblasti komunikace, dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V jazykových rovinách měly děti dle respondentů nejčastěji obtíže s výslovností hlásek L, R, Ř, se spontánním vyprávěním podle obrázku, s tvorbou souvětí a také s dodržováním pravidel konverzace. Hlavním zjištěním je potvrzení stanovené hypotézy, která říká, že byl rozvoj komunikačních...
|
|
|
Historie a současnost ZŠ Jaroslava Ježka v kontextu výuky českého jazyka
Horáčková, Markéta ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Prouzová-Květoňová, Regina (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Historie a současnost ZŠ Jaroslava Ježka v kontextu výuky českého jazyka" se zabývá počátky výchovy a výuky zrakově postižených dětí v Soukromém ústavu pro slepé děti a na oči choré a dále popisuje současná specifika a zásady výuky zrakově postižených dětí na ZŠ Jaroslava Ježka. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola pojednává o historii výchovy a výuky zrakově postižených dětí v Českých zemích. Druhá kapitola shrnuje zásady a specifika výuky a vyzdvihuje důležitost hmatu a kompenzačních pomůcek při výuce. Třetí kapitola sleduje vliv četby a mluveného slova na děti se zrakovým postižením. Čtvrtá kapitola se věnuje průběhu hodiny českého jazyka na ZŠ Jaroslava Ježka, soutěžím a kulturním akcím, kterých se děti účastní.
|
|
|
Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku
Hegenová, Hana ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Klíčová slova: komunikace, komunikační kompetence, ontogeneze řeči, ovlivňující faktory, Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, dítě předškolního věku, rodina, učitelka, mateřská škola, stimulační program ANOTACE Diplomová práce sleduje možnost rozvoje komunikačních schopností u dětí předškolního věku. Zajímá se o aspekty komunikační schopnosti a charakterizuje ontogenezi řeči i etapy jazykového vývoje. Zmiňuje narušenou komunikační schopnost, možnosti jejího rozvoje a faktory, které ji mohou ovlivnit. Navazuje na jazykovou výchovu v předškolním vzdělávání z historického i současného pohledu. Praktická část sleduje využití slovních druhů při popisu situačního obrázku u dětí ve věku 3-6(7) let. Za pomoci stimulačního programu zjišťuje stav souvislého vyjadřování dětí ve věku 5- 6(7) let a zvažuje možnost jeho vlivu. V závěru práce jsou zmíněny návrhy na změny, které by mohly pomoci při rozvíjení komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku.
|
|
|
Historie a současnost Základní školy Jaroslava Ježka v kontextu výuky českého jazyka
Horáčková, Markéta ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce pod názvem "Historie a současnost Základní školy Jaroslava Ježka v kontextu výuky českého jazyka" se zabývá počátky výchovy a výuky dětí se zrakovým postižením v Soukromém ústavu pro slepé děti a na oči choré. Dále popisuje současná specifika a zásady výuky zrakově postižených dětí na Základní škole Jaroslava Ježka. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola pojednává o historii výchovy a výuky zrakově postižených dětí v českých zemích. Druhá kapitola shrnuje zásady a specifika výuky a vyzdvihuje důležitost hmatu a kompenzačních pomůcek při výuce. Třetí kapitola sleduje vliv četby a mluveného slova na děti se zrakovým postižením. Čtvrtá kapitola pojednává o současné koncepci výuky českého jazyka. Pátá kapitola se věnuje soutěžím a kulturním akcím, kterých se děti na Základní škole Jaroslava Ježka účastní. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Komunikativní dovednosti a narušená komunikační schopnost u dětí před zahájením školní docházky
Konkusová, Markéta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
NÁZEV: Komunikativní schopnosti a narušená komunikační schopnost u dětí před zahájením školní docházky AUTOR: Markéta Konkusová KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PeadDr, Jiřina Klenková, Ph.D. ABSTRAKT: V bakalářské práci je analyzována komunikační schopnost a narušení komunikační schopnosti u dětí v předškolním věku. V úvodní teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se komunikace a rozpracované jednotlivé kategorie narušené komunikační schopnosti dětí před nástupem do základní školy. V následující teoretické části je na základě studia odborných pramenů zpracován vývoj dítěte do 6 let věku, jeho psychomotorický, kognitivní a řečový vývoj. Závěrečná teoretická část je zaměřena na možnosti intervence dětí s narušenou komunikační schopností a systém logopedické péče pro tyto děti před nástupem do základní školy. V praktické části, která je zaměřena na rodiče dětí předškolního věku a učitele mateřských škol, je sledován výskyt jednotlivých poruch u dětí tohoto věku. Je zjišťována informovanost rodičů o této problematice, spokojenost s logopedickou péčí o jejich dítě a především je zjišťován fakt, zda rodiče sami pracují s dítětem, které má nějaký druh narušené komunikace. Učitelům mateřské školy je dán prostor k vyjádření k této problematice formou rozhovorů. KLÍČOVÁ SLOVA:...
|
host ::
RSS.