|
|
Nejistota měření rozměrů vozidel pomocí 2D lidaru
Želinský, David ; Richter, Miloslav (oponent) ; Šedivá, Soňa (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vysvětlením pojmů chyba měření a nejistota měření. Také představuje pojem LiDAR, popisuje jeho konstrukci, jak pracuje, a k čemu se dá použít. Informace z teoretické části této práce jsou pak použity pro analýzu nejistot měření rozměrů vozidel pomocí 2D LiDARu. Jednotlivé nejistoty měření jsou vysvětleny a na vzorovém příkladu vypočítány. Dále je vytvořen program v LabVIEW, který z naměřených dat rozměry vozidla a nejistoty těchto rozměrů počítá. Na závěr jsou srovnány výsledky programu s reálnými rozměry. Práce je vypracována pro firmu Cross Zlín.
|
|
|
Vliv ontogeneze endostu na chybu měření biomechanických parametrů transverzálního průřezu kosti stehenní
Königová, Viktória ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Ve studiích zabývajících se metodikou měření biomechanických parametrů transverzálního průřezu na základě mikro-CT snímků dlouhých kostí nedospělých jedinců byla zjištěna největší chyba měření při použití automatické metody vyznačení endostálního obrysu. Zároveň byl pozorován pokles chyby měření s věkem. Cílem této práce je vytvoření kritéria umožňujícího spolehlivé použití automatické metody vyznačení endostálního obrysu u nedospělých jedinců na základě ontogenetických změn nepravidelnosti tvaru endostálního obrysu. Tvar endostálního obrysu byl kvantifikován pomocí čtyř parametrů (cirkularita, solidita, kulatost a poměr os), které byly následně testovány na 91 jedincích od narození do rané dospělosti. Z ontogenetických změn tvaru endostálního obrysu jsme pozorovali signifikantní pokles míry členitosti, který byl nejvíce patrný na změnách cirkularity. Na základě cirkularity bylo vytvořeno kritérium pro použití automatické metody vyznačení endostálního obrysu. Cirkularita automaticky vyznačeného endostálního obrysu signifikantně predikuje, jestli chyba měření parametrů průřezové geometrie při použití automatické metody přesáhne hranici 5 % procentuální predikční chyby. Aplikace kritéria minimální hranice cirkularity (0,83 pro MA, 0,71 pro CA a 0,7 pro ZP) umožní spolehlivé použití časově úsporné...
|
|
|
Nejistota měření rozměrů vozidel pomocí 2D lidaru
Želinský, David ; Richter, Miloslav (oponent) ; Šedivá, Soňa (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vysvětlením pojmů chyba měření a nejistota měření. Také představuje pojem LiDAR, popisuje jeho konstrukci, jak pracuje, a k čemu se dá použít. Informace z teoretické části této práce jsou pak použity pro analýzu nejistot měření rozměrů vozidel pomocí 2D LiDARu. Jednotlivé nejistoty měření jsou vysvětleny a na vzorovém příkladu vypočítány. Dále je vytvořen program v LabVIEW, který z naměřených dat rozměry vozidla a nejistoty těchto rozměrů počítá. Na závěr jsou srovnány výsledky programu s reálnými rozměry. Práce je vypracována pro firmu Cross Zlín.
|
|
|
Motion of a body in a fluid with pressure dependent viscosity
Sláčík, Stanislav ; Průša, Vít (vedoucí práce) ; Süli, Endré (oponent)
Mnoho technologicky důležitých nestlačitelných tekutin vykazuje silnou závislost viskozity na tlaku; k měření je často užíván viskometr s padajícím válcem, přičemž viskozita je určena nepřímo z doby pádu závaží o danou vzdálenost. Užívaný vztah mezi rychlostí pádu válce a viskozitou kapaliny je však odvozen za předpokladu konstantní vazkosti. Cílem této práce je provést numerickou simulaci viskometrického experimentu s předpokladem explicitní závislosti viskozity na tlaku a realistickými materiálovými parametry a kvantifikovat odchylky v pohybu tělesa oproti běžně užívanému Navierově- Stokesově modelu. Navržená výpočetní metoda pro řešení problému s nelineárním konstitutivním vztahem a volným pohybem tělesa (tj. v~časově závislé oblasti) je ověřena na jednoduchých problémech s analytickým řešením. Odvozený semianalytický vztah pro Navierovu-Stokesovu tekutinu je porovnáván s výsledky numerických simulací; pozornost je věnována rovněž vlivu geometrie viskometru na platnost předpokladů v teoretickém odvození. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analytické metody odhadu chyb měření v datech z výběrových šetření
Chylíková, Johana ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Kreidl, Martin (oponent) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Analytické metody odhadu chyb měření v datech z výběrových šetření Dizertační práce se zaměřuje na oblast výzkumu chyb měření v datech ze sociálněvědních výběrových šetření. Chyby měření definuje v analyticko - teoretickém rámci, který vyplývá z analytické metody modelování strukturálních rovnic (SEM) a Klasické testové teorie (KTT), kterou obohacuje o složku systematické chyby měření. Tato práce má dva cíle, kterými se snaží přispět k rozvoji a rozšíření poznatků české sociálněvědní metodologie. Prvním cílem je představit a ilustrovat v Česku dosud nerozšířené metody pro odhad reliability a systematické chyby měření a upozornit na některé jejich problematické aspekty. Druhým cílem je s využitím těchto metod přinést originální poznatky o kvalitě dat z českých výběrových šetření. Práce obsahuje tři empirické studie, z nichž každá používá jednu z metod odhadu chyby měření definovanou v rámci používaného teoreticko - analytického přístupu. První studie prezentuje analýzu reliability měření s využitím kvazisimplexového modelu (QSM), ilustruje jeho použití a přináší optimistické údaje o reliabilitě českých dat z panelového šetření EU SILC. Ve druhé studii je použit model konfirmativní faktorové analýzy, pracovně nazývaný CF-RS model, s jehož využitím lze v datech identifikovat systematickou chybu, jež...
|
|
|
Detekce chyby měření pomocí reakčního času
Antoňová, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá detekcí chyb měření pomocí reakčního času na základě pozice otázky v dotazníku. Největší část teoretické kapitoly je věnována respondentovi, který je v této práci zkoumaným zdrojem chyby. Respondent musí k zodpovězení otázky provést kognitivní proces. Různé vlivy působící na tento proces mohou mít efekt na akurátnost respondentovi odpovědi. Často zmiňovanými vlivy jsou věk, vzdělání a motivace respondenta. Absence motivace či její ztráta může mít vliv na míru úsilí v rámci provedení celého kognitivního procesu. Respondent pak nevěnuje otázce patřičnou pozornost a popřípadě čas. Čas, který respondent otázce věnuje, se nazývá reakční čas a může být použit jako indikátor jeho kognitivního úsilí otázku zodpovědět. Na základě realizovaných studií byly sestaveny hypotézy o změně délky reakčního času s pozicí otázky v dotazníku, o vlivu respondentových charakteristik na reakční čas a jeho zkrácení v průběhu dotazníku. Signifikantní zkrácení reakčního času u otázky s pozdější pozicí bylo použito jako indikátor možného výskytu chyby měření. Na základě výsledků analýz s podporou z předešlých výzkumů lze říci, že respondenti mají tendenci čas s postupem v dotazníku zkracovat. Nicméně analýza neukázala, že by zkrácení reakčního času znamenalo naměření jiných odpovědí. Vliv na délku...
|
|
|
Stanovení přesnosti měření souřadnicového měřicího stroje Zeiss UPMC Carat
Kiška, Roman ; Jankových, Róbert (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je vytvoření komplexní studie přesnosti měření souřadnicového měřícího stroje (dále jen CMM) Zeiss UPMC 850 Carat S-ACC (dále jen Zeiss Carat) pro potřeby národního metrologického orgánu ČMI OI Brno v souladu s normou ČSN EN ISO/IEC 17025 a navazujících systémových norem řady ČSN EN ISO 10360. Součástí je také vytvoření návodu pro výpočet nejistoty měření, který poslouží v praxi akreditované kalibrační laboratoře. První část práce je věnována popisu současného stavu poznání a vymezení základních pojmů v oblasti metrologie a přesného měření na CMM. V druhé části je popsán měřící stroj Zeiss Carat, jsou zde identifikováni jednotliví přispěvatelé k výsledné nejistotě měření a je zde také definována metodika pro jejich kvantifikaci. Poslední část se zabývá vyhodnocením dat z kalibrace a výpočtem rozšířené nejistoty měření přístroje Zeiss Carat, která slouží pro kvantifikaci jeho přesnosti.
|
|
| |
|
|
Vliv pořadí otázek
Truong, Phuong Thi ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Tato práce se zaměřuje na metodologický jev zvaný efekt pořadí otázek, ve kterém předcházející otázky v dotazníku mohou ovlivnit odpovědi u následujících otázek. Předchozí otázky mohou během kognitivního procesu odpovídání vyvolat určité myšlenkové asociace a představy, které jsou následně snadněji dostupné při odpovídání na následující otázku. Tyto informace mohou být při výběru odpovědi využity, čímž může nastat vychýlení odpovědi. Stejné otázky umístěné v odlišném pořadí mohou generovat odlišné odpovědi. Různé pořadí otázek se může vyznačovat odlišnou kognitivní zátěží. Cílem této práce je posouzení kognitivní zátěže různého pořadí stejných otázek. Sběr dat je proveden kognitivními rozhovory, které pomáhají odhalit, jak respondenti během vyplňování dotazníku pracují s jednotlivými otázkami, a identifikovat jednotlivé typy efektu pořadí. V práci rozlišuji tyto typy efektu pořadí: efekt přenesení, obráceného účinku, asimilace a kontrastu. Méně zatěžující je pořadí, ve kterém konkrétní otázka předchází obecnou otázku, jelikož je vyvolaná informace z konkrétní otázky snadněji přístupná pro interpretaci obecné. Méně zatěžující je také pořadí od negativní otázky k pozitivní otázce, které vyvolává silnější emoce, než obrácené pořadí.
|
|
|
Detekce chyby měření pomocí reakčního času
Antoňová, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá detekcí chyb měření pomocí reakčního času na základě pozice otázky v dotazníku. Největší část teoretické kapitoly je věnována respondentovi, který je v této práci zkoumaným zdrojem chyby. Respondent musí k zodpovězení otázky provést kognitivní proces. Různé vlivy působící na tento proces mohou mít efekt na akurátnost respondentovi odpovědi. Často zmiňovanými vlivy jsou věk, vzdělání a motivace respondenta. Absence motivace či její ztráta může mít vliv na míru úsilí v rámci provedení celého kognitivního procesu. Respondent pak nevěnuje otázce patřičnou pozornost a popřípadě čas. Čas, který respondent otázce věnuje, se nazývá reakční čas a může být použit jako indikátor jeho kognitivního úsilí otázku zodpovědět. Na základě realizovaných studií byly sestaveny hypotézy o změně délky reakčního času s pozicí otázky v dotazníku, o vlivu respondentových charakteristik na reakční čas a jeho zkrácení v průběhu dotazníku. Signifikantní zkrácení reakčního času u otázky s pozdější pozicí bylo použito jako indikátor možného výskytu chyby měření. Na základě výsledků analýz s podporou z předešlých výzkumů lze říci, že respondenti mají tendenci čas s postupem v dotazníku zkracovat. Nicméně analýza neukázala, že by zkrácení reakčního času znamenalo naměření jiných odpovědí. Vliv na délku...
|
host ::
RSS.