|
|
Energetická náročnost manuálního mletí obilí
Mařík, Vojtěch ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Sládek, Vladimír (oponent)
V této diplomové práci byla zkoumána energetická spotřeba při manuálním mletí obilí za použití dvou historicky rozšířených a významných technologií na mletí obilovin, a to zrnotěrky a žernovu. Tato energetická spotřeba byla vztažena i na některé antropometrické proměnné člověka, který mletí provádí. K měření energetického spotřeby byla použita metoda nepřímé kalorimetrie pomocí Cosmedu K5. Ke stanovení vybraných tělesných proměnných byla použita bioimpedanční váha InBody270 a základní antropometrické pomůcky jako antropometr a pelvimetr. Měřena byla také energetická spotřeba mletí na žernovu různým pohybovým vzorcem, a to unimanuální točení po směru a proti směru hodinových ručiček a bimanuální točení proti směru hodinových ručiček. Stanovení energetické spotřeby byla proběhlo na souboru 30 žen. Ukázalo se, že přestože mletí na zrnotěrce je energeticky nenáročná činnost oproti mletí na žernovu, pro umletí stejného množství obilných zrn je potřeba výrazně více energie (297 kcal/kg zrna vs. 109 kcal/kg zrna). Ze zkoumání nejefektivnější varianty mletí na žernovu se ukázala jako energeticky nejúspornější varianta mletí po směru hodinových ručiček, zatímco mletí proti směru hodinových ručiček je energeticky náročnější (točením po směru hodinových ručiček 5.48 1.13 kcal/min vs. točením proti směru...
|
|
|
Vliv vysoké zátěže na adaptační mechanismy kosti
Suková, Jaroslava ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Struška, Michal (oponent)
Hlavním cílem této práce je popsat mechanismus vlivu vysoké zátěže na kostní tkáň a její schopnost se na danou zátěž adaptovat. V první části této práce se zaměřuji na popis mechanismu vlivu zátěže na kostní tkáň podle teorie mechanostatu Harolda Frosta a Julliuse Wolffa. V druhé části popisuji, jakým způsobem vysoká zátěž ovlivňuje kostní tkáň a jakým způsobem budou adaptační mechanismy kosti reagovat na zátěž. V této části se také zaměřím na patologickou vysokou zátěž a vznik prasklin a zlomenin na kosti vlivem této zátěže, která je vyšší než kolik kost zvládne vydržet. V poslední části práce se zaměřím na reparační mechanismy kosti potřebné při vzniku zlomenin a prasklin narušujících integritu kosti. Klíčová slova Adaptabilita kosti, fyziologické mechanismy kosti, patologické přetížení kosti, Frostův mechanostat, reparační mechanismy kosti, poškození kosti
|
|
|
Vliv ontogeneze endostu na chybu měření biomechanických parametrů transverzálního průřezu kosti stehenní
Königová, Viktória ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Ve studiích zabývajících se metodikou měření biomechanických parametrů transverzálního průřezu na základě mikro-CT snímků dlouhých kostí nedospělých jedinců byla zjištěna největší chyba měření při použití automatické metody vyznačení endostálního obrysu. Zároveň byl pozorován pokles chyby měření s věkem. Cílem této práce je vytvoření kritéria umožňujícího spolehlivé použití automatické metody vyznačení endostálního obrysu u nedospělých jedinců na základě ontogenetických změn nepravidelnosti tvaru endostálního obrysu. Tvar endostálního obrysu byl kvantifikován pomocí čtyř parametrů (cirkularita, solidita, kulatost a poměr os), které byly následně testovány na 91 jedincích od narození do rané dospělosti. Z ontogenetických změn tvaru endostálního obrysu jsme pozorovali signifikantní pokles míry členitosti, který byl nejvíce patrný na změnách cirkularity. Na základě cirkularity bylo vytvořeno kritérium pro použití automatické metody vyznačení endostálního obrysu. Cirkularita automaticky vyznačeného endostálního obrysu signifikantně predikuje, jestli chyba měření parametrů průřezové geometrie při použití automatické metody přesáhne hranici 5 % procentuální predikční chyby. Aplikace kritéria minimální hranice cirkularity (0,83 pro MA, 0,71 pro CA a 0,7 pro ZP) umožní spolehlivé použití časově úsporné...
|
|
|
Evoluční aspekty vzniku bipedie u homininů
Pinterová, Nikola ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Práce pojednává o lidské bipedii, jí předcházejícímu lokomočnímu chování a možných důvodech jejího vzniku. Prostřednictvím nálezu Ardipithecus ramidus ramidus, který se svým datováním blíží rozdělení vývojové větve šimpanzů a člověka, zkoumáme prebipední vzorec lokomočního chování. Důraz klademe i na způsob pohybu samotného A. ramidus ramidus. Na základě literárních zdrojů jsme v práci pro přehlednost shrnuli lokomoční vzorce chování zástupců oddělení úzkonosých opic (Catarrhini) a vypsali důležité adaptace lidské kostry na bipedii. Dané adaptace jsou pak kritériem pro hodnocení bipedie u jednotlivých fosilních kostí A. ramidus ramidus. Dále je věnován prostor evolučním hypotézám vzniku bipedie. Klíčová slova Bipedie, lokomoce, člověk, šimpanz, Ardipithecus ramidus ramidus, hominini, evoluce
|
|
|
Kineziologické aspekty bilaterální asymetrie dolní končetiny
Vondrášek, David ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Sládek, Vladimír (oponent)
1 Abstrakt Dolní končetiny jsou pod vlivem relativně symetrické zátěže chůze, a přesto byly nalezeny bilaterální asymetrie kostí dolních končetin na kosterních nálezech. Cílem této práce je popsat možné příčiny bilaterální asymetrie detekované v rozměrech kostí dolních končetin. Práce je zaměřena na bilaterální asymetrii dolních končetin živého člověka z pohledu bilaterálních aktivit, které vykonává, jako jsou chůze, dřepy a skoky a z pohledu unilaterálních aktivit, například kopání ve fotbale a v Taekwondu. K vypracování této bakalářské práce bylo celkem použito 59 vědeckých článků. Výsledky vědeckých článků naznačují, že možnou příčinou bilaterální asymetrie kostí dolních končetin je preference dolních končetin v unilaterálních aktivitách. Podle kineziologických článků unilaterální aktivita kopání vytváří velkou mechanickou zátěž na kyčelní, kolení a hlezenní klouby kopající dolní končetiny.
|
|
|
Vliv fyziologicky kontrolované motoriky na biomechanické vlastnosti geometrie průřezů dlouhých kostí.
Jindrová, Alena ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Špoutil, František (oponent)
Mechanická zátěž ovlivňuje geometrické vlastnosti transverzálního průřezu kosti (CSG). Cílem této diplomové práce bylo zkoumat integrálním experimentem vztah mezi lokomočními parametry a parametry geometrie průřezu dlouhých kostí a testovat tak některé dílčí poznatky o způsobu adaptace kostní tkáně na mechanickou zátěž. Experimenty probíhaly na dvou skupinách myší kmene B6CBA: (a) Lurcher typ (model olivocereberální degenerace; n = 10) a (b) kontrola (zdraví jedinci; n = 10). Na zkoumaných jedincích byly snímány motorické parametry a analyzovány geometrické charakteristiky transverzálních řezů hutné kostní tkáně. Motorické testy sestávaly z vyšetření spontánní motorické aktivity (Open field), silových vlastností (hrazda) a motorické koordinace (rotarod). Transverzální řezy byly odebrány v 50 % biomechanické délky levé holenní kosti a dále zpracovány pro fluorescenční konfokální mikroskopii. Na histologických řezech jsme pomocí softwaru ImageJ sejmuli biomechanické charakteristiky geometrie hutné kostní tkáně. Mezi jedinci typu Lurcher a kontrolní skupinou jsme nenašli signifikantní rozdíly v parametrech CSG (TA, CA, Imax, Imin, J, Imax/Imin). Výsledky nepotvrdili náš předpoklad o působení motorické poruchy na parametry CSG. Neprokázali jsme působení lokálních faktorů na biomechanickou adaptaci...
|
|
|
Vývoj postkraniální kostry člověka v závislosti na terénu
Turková, Eliška ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Kost člověka je dynamická struktura reagující na vnější i vnitřní podněty změnou uspořádání tkáně. Vnější podněty jsou mechanické, environmentální, klimatické a další. Působení mechanických podnětů se na kosti projevuje už při přirozených pohybech, jako jsou chůze a běh, konkrétně změnou tvaru transverzálního průřezu kosti. Změny na průřezech kostí lze pozorovat na kosterních nálezech minulých populací. Tvary průřezů dlouhých kostí dolních končetin se mění od paleolitických populací po neolitické populace trendem vzrůstající cirkularity transverzálního průřezu kostí dolní končetiny. Vysvětlením tohoto trendu je změna subsistenční strategie populací od paleolitických po neolitické. Subsistenční ekonomika paleolitických populací vyžadovala více pohybu, naproti tomu neolitické populace žily na základě subsistenčních ekonomik vyžadujících spíše sedavý způsob života. Tento trend by mohly vyvracet některé kosterní nálezy neolitických populací z hornatých oblastí (např: Liguria v Itálii), jejichž transverzální průřezy dlouhých kostí dolních končetin jsou spíše eliptického tvaru. Tato naleziště se většinou nacházejí v hornatých oblastech s náročným terénem. Výsledky studií prezentované v této práci naznačují, že terén je jedním z faktorů ovlivňující distribuci kostní tkáně.
|
|
|
Rozložení hutné kostní tkáně u stehenní a holenní kosti: odhad error ranges u CSG parametru
Schuplerová, Eliška ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Velemínská, Jana (oponent)
V analýze rozložení hutné kostní tkáně jsou porovnávané průřezy dlouhé kosti lokalizovány v určitých procentech biomechanické délky (BML) kosti. Pokud neznáme BML kosti, musí být místo průřezu odhadnuto. Ve studii Sládek et al. (2010) byl testován efekt nepřesné lokalizace 50 % průřezu dlouhé kosti na hodnoty geometrických parametrů průřezu pro soubor jedinců sloučených pohlaví z jednoho časového období, prostřednictvím odhadu spolehlivosti lokalizace 50 % průřezu kosti. Cílem diplomové práce je zjistit, zda je odhad spolehlivosti lokalizace 50 % průřezu kosti populačně a/nebo pohlavně specifický. Použili jsme stehenní kosti 25 mužů a 29 žen a holenní kosti 36 mužů a 24 žen ze dvou období: starší období (pozdní eneolit a mladší doba bronzova) a mladší období (raný novověk). U každé kosti bylo počítačovým tomografem sejmuto vždy 29 transverzálních průřezů kosti po 1 % BML kosti v oblasti od 40 % do 60 % BML a po 5 % BML kosti v úsecích od 20 % do 40 % a od 60 % do 80 % BML. Jednotlivé transverzální průřezy jsme zdigitalizovali a ze získaných dat jsme vypočítali odhad spolehlivosti lokalizace 50 % průřezu kosti pro geometrické prametry průřezu. Vypočítané hodnoty průměrné procentuální odchylky (MD%) a průměrného rozsahu spolehlivosti (MAR) geometrických parametrů průřezu jsme srovnali mezi soubory ze...
|
|
|
Pohlavní dimorfismus kostry obyvatel Čech a Moravy v laténském období
Jandová, Petra ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Vladimír (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je ohodnocení pohlavního dimorfismu laténské populace Čech a Moravy a jeho následné srovnání s evropskými populacemi ze stejného období a vyjádření se k případné homogenitě nebo heterogenitě této populace. Pomocí odhadu výšky postavy zkoumané populace, byl stanoven a porovnán stupeň pohlavního dimorfismu. Pro odhad pohlaví u co největšího počtu jedinců jsme přistoupili k principu primární a sekundární diagnózy. Na základě tohoto principu jsme vytvořili diskriminační rovnice pro odhad pohlaví pomocí rozměrů dlouhých kostí (humerus, femur a tibia). Z výsledků práce můžeme říci, že jsme zaznamenali statisticky významné rozdíly mezi pohlavími laténské populace Čech a Moravy u všech naměřených rozměrů dlouhých kostí i samotné výšky postavy. Průměrná výška postavy u mužů činila 168 cm a u žen 160,8 cm. Při porovnání našich údajů s prací z Itálie byl zaznamenán signifikantní rozdíl ve výšce postavy, ale ne v stupni pohlavního dimorfismu výšky postavy a dlouhých kostí. K případné homogenitě či heterogenitě jsme se na základě našich dat nemohli uspokojivě vyjádřit. Překážkou v odpovědi je samotný charakter laténského kosterního materiálu, který je ve velmi špatné zachovalosti a mohli jsme pracovat s relativně malým počtem jedinců. Další faktor, který ovlivnil naší práci je...
|
|
|
Schopnost házení v evoluci člověka
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je popis vzniku kosterních znaků, které charakterizují habituálně házející jedince a zhodnocení využitelnosti těchto znaků ve výzkumu minulých populací. Bakalářská práce rovněž shrnuje poznatky o vzniku a vývoji projektilových zbraní v pleistocénu. Efektivita (přesnost a rychlost) hodu pravděpodobně souvisí s morfologií pletence horní končetiny, trupu a ruky. Proto je část textu věnována shrnutí poznatků o morfologii pletence horní končetiny, trupu a ruky u druhu H. erectus, což je pravděpodobně první skupina homininů, která byla schopná házet s efektivitou blízkou efektivitě hodu anatomicky moderního člověka. Vývoj projektilových technologií, který následoval po osvojení si schopnosti efektivně házet, je většinou odvozován z archeologických nálezů částí oštěpů a šípů. Různé interpretace archeologických nálezů zbraní však mohou přinášet rozdílné závěry ohledně způsobu jejich použití. Způsob použití zbraní lze odvozovat na základě torze pažní kosti nebo entezopatií vznikajících důsledkem pohybů, které jedinec vykonává při manipulaci se zbraněmi.
|
host ::
RSS.