|
|
Spolupráce vybraných středních škol a paměťových institucí
Militká, Jana ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Nováková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem spolupráce vybraných středních škol s paměťovými institucemi. V teoretické části definuje a do legislativního, historického a didaktického kontextu zasazuje paměťové instituce, pojednává o organizačních formách vyučování s hlavním zřetelem na exkurzi, o výukových metodách a metodách využívaných v programech paměťových institucí. Praktická část seznamuje s výzkumem provedeným převážně formou dotazníků na vybraných pražských středních školách poskytujících maturitní vzdělání a s jeho výsledky. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda a jak je na školách využívána pro výuku spolupráce s paměťovými institucemi a jak je vnímán její přínos z pohledu vyučujících i žáků. Výzkum proběhl na deseti pražských školách. Vzorek byl co do počtu i oborů nereprezentativní, přesto můžeme považovat výzkum za přínosný: Téměř polovina zúčastněných vyučujících pro výuku spolupráci s paměťovými institucemi využívá. Ti, kteří ne, často vidí přínos spolupráce pro jiné než svoje předměty. Žáci na všech školách, kde výzkum proběhl, mají ve spojení s výukou možnost účastnit se exkurzí do paměťových institucí - nejčastěji do muzeí a galerií. Dvě třetiny respondentů z řad žáků uvedly, že pro ně exkurze mají význam proto, že si lépe zapamatují související učivo, čímž podpořily výsledky dosavadních výzkumů.
|
|
|
Šedý abART
Hůla, Jiří
Archiv výtvarného umění shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje dokumenty a informace o současném výtvarném umění. V archivu je registrováno téměř 200 různých typů dokumentů, část z nich patří do šedé literatury, např. tisková zpráva, diplomová práce, soupis díla, katalogy z výstav, výroční zpráva aj. V příspěvku představíme naši šedou literaturu a způsob jejího zpracování a ukládání v informačním systému abART, který Archiv výtvarného umění vyvíjí od roku 2003. Zaměříme se také vyhledávání šedé literatury v systému, vazby mezi záznamy a dostupnost jednotlivých dokumentů.
Plný text: Fulltext_Hula_CZ -  PDF; Fulltext_Hula_EN - PDF
Prezentace: prezentace_Hula_CZ - PDF; prezentace_Hula_EN - PDF
videozáznam: NUSL2017-Hula -  MP4
|
|
|
Interpretace, popis a péče o fotografický fond státního hradu Grabštejn
Gajewská, Barbara ; JŮN, Libor (vedoucí práce) ; Batistová, Anna (oponent)
Cílem této diplomové práce byl průzkum, interpretace a navržení preventivní péče o fotografický fond státního hradu Grabštejn. Teoretická část se věnuje všeobecně mobiliárním fondům a sbírkám ve správě Národního památkového ústavu, jejich osudu po 2. světové válce a historickým souvislostem, které zapříčinily přesuny těchto fondů. Samostatná kapitola je také věnována způsobům průzkumů fondů a sbírek. Druhá část této práce se zaměřuje na historii hradu Grabštejn a jeho posledních majitelů - rodu Clam-Gallasů, se kterým jsou spjaty i dochované fotografie, a svozům fondu v poválečném období. Práce sleduje hlavní cestu fotografického fondu a s ním spojených archiválií ze státního hradu Grabštejn do svozových míst (tzv. sběren), muzeí a archivů. Průzkum proto také probíhal v Archivu Národního muzea, Národním archivu, Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a Státním oblastním archivu v Litoměřicích. Stěžejní část průzkumu byla uskutečněna přímo na hradě Grabštejn. Zde byly sledovány specifické klimatické podmínky, které jsou pro fotografie na hradě odlišné od klasických muzejních a archivních depozitářů. Měření vlhkosti a teploty bylo na závěr vyhodnoceno a byla navržena doporučení k preventivní péči.
|
|
|
Sbor Církve československé husitské v Nesvačilech
Hedviková, Jana ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce se věnuje historii sboru Církve československé husitské v Nesvačilech na Benešovsku. Nejprve pojednává o dějinách Církve československé husitské jako celku. Hlavní část poté popisuje vznik a vývoj církevní obce v Nesvačilech od roku 1922, kdy byly v Nesvačilech konány první bohoslužby Církve československé husitské, do současnosti. Pro zpracování tohoto tématu bylo využito několik odborných publikací, kronika náboženské obce CČS v Benešově, Pamětní kniha Církve československé v Nesvačilech, materiály ze státních, církevních a soukromých archivů, dále pak rozhovory se čtyřmi členy nesvačilského sboru a dvěma představiteli církve. Pomocí individuálních zpovědí narátorů lze nejen ověřit a rekonstruovat sled historických událostí, ale také je možné odhalit nové skutečnosti a poznat život církevní obce v období první republiky, za komunistické nadvlády i v současnosti. Cílem práce je zmapovat historické kořeny a vývoj nesvačilské církevní obce a porovnat ho s obecným vývojem Církve československé husitské. Klíčová slova Církev československá husitská, Nesvačily, vznik církve, komunistický režim, současnost, archivy, kroniky, orální historie, narátoři
|
|
|
Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut
Fridrich, Tomáš ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce "Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut" je přiblížit čtenáři souvislosti, ve kterých archivy účinkují, a především prozkoumat konkrétní mediální činnost dvou předních evropských filmových archivů. Těžiště první části textu spočívá v popisu měnících se podmínek souvisejících především s digitalizací, kterým se tradičně strnulé instituce musí přispůsobit, pokud chtějí odpovídat standardům kulturních institucí 21. století. Hlavní část textu se pak zabývá analýzou mediální činnosti Národního filmového archivu a referenční instituce Deutsches Filminstitut. Práce rozebírá konkrétní podsložky mediálního jednání od prezentace instituce na webu po práci s žurnalisty a v případě potřeby navrhuje optimalizaci stávajících procesů. Důvodem zaměření se právě na mediální činnost archivů je stoupající potřeba získávat nové publikum, rekrutující se z neodborné veřejnosti, která se doposud o činnost archivů nezajímala, a v neposlední řadě také fakt, že dobrá mediální činnost může být pádným argumentem při oslovování sponzorů ze soukromé sféry. To je v perspektivě snižujících se státních příspěvků kulturním institucím činnost, na niž se paměťové instituce budou v budoucnu muset zaměřit stále silněji. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Archivy a dokumentace performance art: hledání cesty mezi historií a mýtem.
Písaříková, Jana ; Šedivá, Barbora (oponent) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Horáková, Jana (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá rolí archivů a jejich využitím v kurátorské a umělecké praxi s důrazem na oblast performance art. U vybraných (převážně) mezinárodních osobních a institucionálních archivů analyzuje proces jejich vzniku, metodologii a obsah. Cílem dizertace je nalézt odpovědi na následující otázky: jakým způsobem je definována dokumentace performance art a jak se s ní pracuje v rámci archivní praxe? Jak se prostřednictvím těchto archivů, umělecké a kurátorské praxe konstituuje a interpretuje historie performance art? Do jaké míry jsme schopni na základě často fragmentární dokumentace rekonstruovat uměleckou disciplínu, která je ze své ideologické povahy efemérního charakteru? Ponechávají archivy prostor pro dezinterpretaci a utváření osobní mytologie autora? Jakým způsobem je historie performance art vnímána samotnými autory a veřejností? Práce také popisuje proces návrhu a realizace projektu MAP: media archive presents ve vztahu k historii a současnosti media archivu Fakulty výtvarných umění při Vysokém učení technickém v Brně.
|
|
|
Standardizace využití dálkového průzkumu Země pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Introvičová, Sabina ; Čermák, Jan (oponent) ; Ulrich, Radomír (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
V disertační práci jsou uvedeny hlavní body standardizace použití dat dálkového průzkumu země (DPZ) pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny (FEld). Na základě studia databáze znaleckých posudků patřících do FEld byly analyzovány typy znaleckých posudků (TZP), u kterých již byla data DPZ použita a TZP u nichž použití DPZ zvýší exaktnost řešení, resp. systémové řešení vůbec umožní. Problémovou situací je skutečnost, že k vypracování některých typů znaleckých posudků v rámci FEld jsou údaje získané DPZ nezbytné. Jedná se především o situace, kdy zkoumaný objekt již v době zadání posudku neexistuje nebo byl pozměněn. Řešení je možné získáním informací o zkoumaném objektu pomocí retrospektivních obrazových dat, tak jak je ukázáno v modelovém příkladu. V práci jsou uvedeny kategorie obrazových dat relevantní pro potřeby znalců. Tyto kategorie dat DPZ a jejich produkty jsou blíže popsány i s uvedením jejich možného použití v rámci zpracování znaleckých posudků včetně volně dostupných i chráněných (placených) zdrojů a archivů obrazových dat.
|
|
| |
|
|
Rodinný archiv Františka Štěpánka
Šárková, Eliška ; Vančát, Pavel (vedoucí práce) ; SILVERIO, Robert (oponent)
Ve své práci bych se ráda věnovala tématu amaterské fotografie, práce by měla především využívat deduktivní metody - od obecných poznatků amaterské fotografie ke konkrétnímu příkladu.
Konkrétní příklad bude tvořit rozbor archivu mého pradědečka, který je výjmečný v kontextu amatérské fotografie.
Důvody: 1 ,archiv je čistě amaterský, ale ojedinělý svými přístupy k fotografii např: ( promyšlené kompozice,experimentální přístup, inspirace slavnými fotografiemi)
2, všechny fotografie mají silnou dokumentární hodnotu,
3, díky dochovanosti jako uceleného souboru můžeme usuzovat na důležitost rodinných alb a emocí v nich přítomných. Věřím tak, že moje práce, může být přínosem pro téma amaterských fotografií.
|
|
|
Metodika korektní fotografické reprodukce daguerrotypických obrazů s vlastním zkonstruovaným prototypem reprodukčního zařízení
Bárta, Jaroslav
Obsahem metodiky je praktické použití navrženého reprodukčního zařízení – DaguerroBoxu s příklady korektního užití, aby byl získán co nejvěrnější fotografický obraz z konkrétní daguerrotypie. Postup je podrobně popsán a je demonstrováno jeho využití v běžných podmínkách. Jako optimální řešení se ukázalo fotografování s mobilním osvětlovacím zařízením, které splňuje všechny požadavky (mj. neohrožuje podstatu fotografovaného předmětu a poskytuje kvalitní obrazovou reprodukci), a to za využití současných technologických možností fotografického záznamu. Ukázky práce s prvním provizorním osvětlovacím zařízením a vyhodnocení výsledků jsou výsledným výstupem první fáze. Závěrečným výstupem druhé fáze je návrh konstrukce a pořízení prototypu originálního osvětlovacího zařízení určeného k certifikaci a výrobě.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.