Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Václav Vladivoj Tomek a Národní muzeum
Dokoupil, Michal ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Předmětem práce je zmapování působení historika V. V. Tomka v Národním muzeu v průběhu jeho života, které jsem rozdělil po studiu historických pramenů a literatury týkající se jeho činnosti v Národním muzeu do tří epizod. V první epizodě jsou popsány počáteční kontakty V. V. Tomka s osobnostmi Národního muzea, které měly vliv na jeho profesní a názorový vývoj, jeho zapojení se do činnosti v Národním muzeu před r. 1848. V druhé epizodě je popsáno působení V. V. Tomka v Národním muzeu po r. 1848 a dále v době Bachova absolutismu. Ve třetí epizodě je zmapována činnost V. V. Tomka spjatá s Národním muzeem v druhé polovině 19. století. Jelikož myšlenka založit Vlastenské (Národní) muzeum vznikla v Královské české společnosti nauk a z Vlastenského (Národního) muzea byl dále iniciován vznik Časopisu společnosti vlastenského Museum v Čechách i vznik Matice české a protože činnost těchto institucí se navzájem prolíná, je popsáno současně působení V. V. Tomka i v těchto institucích. Zároveň je zmíněno i působení V. V. Tomka na Karlo Ferdinandově univerzitě, která vždy těsně spolupracovala s Vlastenským (Národním) muzeem.
Stálá expozice Národního Muzea v Lobkovickém paláci
Koplová, Tereza ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
1 Abstrakt: Práce se zabývá tématem stálé expozice Národního muzea v Lobkovickém paláci. Konkrétně se jedná o druhou část historické expozice, která nesla název Památky národní minulosti, jejímž cílem bylo komplexní shrnutí vývoje českého státu a jeho národa v období od příchodu Slovanů do roku 1848. Klíčová slova: stálá expozice, Národní muzeum, Archiv Národního muzea, Lobkovický palác, historická expozice, pracovní scénář, úvodní scénář, libreto
Sloučení Národního muzea a Náprstkova muzea jako příklad vztahů kulturních institucí a zemských úřadů za první republiky
Egrová, Miroslava ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Cílem práce je přiblížit komplikovaný proces připojování Náprstkova muzea k Národnímu muzeu trvající celé období první Československé republiky. V tomto procesu výraznou roli sehrávaly jak politické reprezentace své doby, tak především velmi sofistikované soudobé vztahy Zemského úřadu jako výkonného orgánu České země a tehdejších kulturních institucí, nehledě na to, zda již byly v majetku zemském, státním či soukromém. Práce se zabývá taktéž vznikem obou institucí a jejich stavem a problémy před vstupem do nového státu. Pro komplexní pohled práce shrnuje i vývoj Náprstkova muzea po roce 1938. Průběh tohoto specifického propojení obou institucí je zajímavou sondou do reálného průběhu soudobé zemské správy se všemi jejími problémy, z nichž nevýraznější byl nedostatek financí. Bakalářská práce čerpá zejména z fondů Archivu Národního muzea a Národního archivu a dosavadní publikované literatury, bohužel nikoliv bohaté. Klíčová slova Národní muzeum, Náprstkovo muzeum, správa, zemská správa, paměťové instituce, zemské úřady, první republika, kulturní instituce
Stálá expozice Národního Muzea v Lobkovickém paláci
Koplová, Tereza ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Práce se zabývá tématem Stálá expozice Národního muzea v Lobkovickém paláci. Konkrétně se jedná o druhou část historické expozice, která nesla název Památky národní minulosti a jejímž cílem bylo komplexní shrnutí vývoje českého státu a jeho národa v období od příchodu Slovanů do roku 1848.
K praktické konzervaci a restaurování fotografických objektů se zaměřením na problematiku uložení
Huňková, Anna ; JŮN, Libor (vedoucí práce) ; BORÝSKOVÁ, Štěpánka (oponent)
Obsahem práce bude zaměření na adjustace fotografických technik: daguerrotypie, ferrotypie, ambrotypie. Studentka se bude zabývat konzervací a restaurováním částí adjustace s přihlédnutím na nejcitlivější médium - a to fotografický obraz. Studentka popíše druhy poškození a navrhne postupy konzervace a restaurování, které se na těchto typech materiálů vyskytují.
Národní muzeum pohledem vybraných médií - možnosti a limity médií jako historického pramene
Hadaš, Jiří ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Existuje mnoho pramenů, ze kterých je možno čerpat historii Národního muzea. Rovněž je řada studií a monografií týkajících se historie Národního muzea, nicméně žádná z těchto prací nezkoumá média, zvuková či audiovizuální, jako samostatný historický pramen. Média jsou zvláštním pramenem, z něhož lze čerpat specifické a autentické informace o Národním muzeu. Filmové záznamy, stejně jako rozhlasové přinášejí řadu poznatků a doplňují historii Národního muzea. Tato studie zhodnocuje úlohy médií jako informačního zdroje o dějinách Národního muzea spolu s identifikací limitů této pramenné formy. Na základě historiografických postupů a dále metod známých z oblasti mediální vědy bylo prostřednictvím kvantitativní a kvalitativní analýzy umožněno provést výzkum jedinečných historických pramenů v podobě televizních a rozhlasových záznamů, které přináší poznatky týkající se Národního muzea. Ve vybraném období, kterým je v případě rozhlasových záznamů konec druhé světové války a v televizním vysílání rok 1953 a které je v obou případech vymezeno rokem 1993, je proveden rozbor těchto médií z hlediska jejich využití jako historických pramenů. Ve zkoumaném období byla zjištěna žánrová pestrost, která zejména v televizních pořadech nabídla zpravodajství a publicistiku, naučné, ale i zábavní pořady. Tyto pořady...
Techniky historického fotografického materiálu a jejich určení
Štěpánka Borýsková ; Libor Jůn ; Jan Švadlena ; Pavel Scheufler
Stěžejní částí předkládané metodiky je charakterizování základních identifikačních znaků historických fotografických technik zastoupených v českém prostředí ve sbírkách a fondech paměťových institucích. Cílem této metodiky je vytvoření metodické příručky pro identifikaci konkrétních historických fotografických technik jakožto nezbytného kroku pro adekvátní ochranu historických fotografií.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Preventivní péče o DOP želatinostříbrné pozitivy
Vokounová, Daniela ; JŮN, Libor (vedoucí práce) ; SILVERIO, Robert (oponent)
Práce řeší problematiku dlouhodobého uložení DOP želatinostříbrného pozitivu. První část práce je zaměřena na určení materiálového složení vycházející z popisu výrobního a zpracovatelského procesu. V druhé části práce jsou definovány faktory ovlivňující klimatické podmínky v depozitáři, popis a příčiny poškození DOP želatinostříbrného pozitivu a základní otázky problematiky preventivní péče. Práce je studií dobové technologické literatury DOP v rozsahu let 1880-1950, problematika preventivní péče je zpracována studií rešerše odborné tuzemské a zahraniční literatury, v rozmezí let 1970-2015. Zpracovávány byly knižní publikace, články v odborném periodiku, sborníky textů, grantové a výzkumné zprávy, směrnice a standardy. Výsledkem práce je uvedení podmínek pro dlouhodobé uložení DOP, aktuální doporučení pro dlouhodobé uložení DOP želatinostříbrných pozitivů porovnáním přístupů odborných institucí zaměřených na preventivní péči o fotografii
Interpretace, popis a péče o fotografický fond státního hradu Grabštejn
Gajewská, Barbara ; JŮN, Libor (vedoucí práce) ; Batistová, Anna (oponent)
Cílem této diplomové práce byl průzkum, interpretace a navržení preventivní péče o fotografický fond státního hradu Grabštejn. Teoretická část se věnuje všeobecně mobiliárním fondům a sbírkám ve správě Národního památkového ústavu, jejich osudu po 2. světové válce a historickým souvislostem, které zapříčinily přesuny těchto fondů. Samostatná kapitola je také věnována způsobům průzkumů fondů a sbírek. Druhá část této práce se zaměřuje na historii hradu Grabštejn a jeho posledních majitelů - rodu Clam-Gallasů, se kterým jsou spjaty i dochované fotografie, a svozům fondu v poválečném období. Práce sleduje hlavní cestu fotografického fondu a s ním spojených archiválií ze státního hradu Grabštejn do svozových míst (tzv. sběren), muzeí a archivů. Průzkum proto také probíhal v Archivu Národního muzea, Národním archivu, Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a Státním oblastním archivu v Litoměřicích. Stěžejní část průzkumu byla uskutečněna přímo na hradě Grabštejn. Zde byly sledovány specifické klimatické podmínky, které jsou pro fotografie na hradě odlišné od klasických muzejních a archivních depozitářů. Měření vlhkosti a teploty bylo na závěr vyhodnoceno a byla navržena doporučení k preventivní péči.
Historická fotografie jako historický pramen 19. století
Hanušová, Helena ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Fotografie 19. století, jako historický pramen, představují zdroj informací, ze kterých můžeme v rámci svých odborných znalostí a individuálních schopností čerpat a využít je pro rozšíření vědomostí o době, kterou reprezentují. Na konkrétním příkladu fotografických alb rodinného archivu Chotků bylo cílem práce prokázat možnost nalezení genealogických a sociálních souvislostí mezi fotografiemi s popisy pod rámečky fotografií a rodinnou historií autora sbírky fotografií v albu. Pro toto zadání byla zvolena metoda sondy (pro výběr rodinného archivu), metoda komparativní (pro identifikaci osob na neoznačených fotografiích) a metoda čtení fotografií (pro rozšíření možnosti získání informací z fotografií). Na základě kritiky a interpretace byla jednotlivá alba vyhodnocena podle předem určených kriterií a závěrem je možné konstatovat, že rodinná alba byla v aristokratických rodinách komunikačním a informačním prostředkem, ze kterého je možné získat množství informací o této sociální vrstvě společnosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
6 Jun, Lukáš
2 Jůn, Ladislav
4 Jůn, Libor
6 Jůn, Lukáš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.