Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Klíčové kroky při tvorbě standardizace využití leteckých snímků (dálkového průzkumu země) pro potřeby forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Introvičová, Sabina
Tématem příspěvku je popis zásadních kroků při používání obrazových dat dálkového průzkumu země jako podkladového materiálu při zjišťování skutečností potřebných pro vypracování znaleckého posudku v prostředí Forenzní ekotechniky: les a dřeviny (FEld). Při řešení otázek zadavatele posudku je nutné využívat všechny dostupné informace o zkoumaném objektu v souladu se systémovou analýzou nutnou k systémovému posuzování stavů a vazeb v prostředí FEld. Z toho vyplývá i nutnost použití dostupných obrazových dat. Obrazová data byla pro potřeby FEld rozdělena do tří kategorií: letecké snímky, data laserového skenování a družicové snímky s uvedením základních charakteristik. Dále bylo navrženo několik kroků pro získávání a vyhodnocování obrazových dat v procesu analyzování podkladových materiálů zkoumaného objektu. Hlavním problémem zůstává skutečnost, že tvorba a zpracování obrazových dat dálkového průzkumu země se dynamicky vyvíjí. Tímto se mění i podmínky, za kterých je možné tato data získávat od subjektů zabývajících se jejich zpracováním.
Aplikace obrazových dat na příkladech znaleckých posudků z oboru forenzní ekotechniky: les a dřeviny a dalších projektů zabývajících se ohodnocením trvalých porostů
Introvičová, Sabina
Tématem tohoto příspěvku je porovnání využití leteckých snímků v dosavadní praxi soudních znalců v oboru Forenzní ekotechniky: les a dřeviny (FEld) s možnostmi, které nabízí současné technologie zpracování obrazových dat. Metoda standardizace použití obrazových materiálů spočívá v nalezení jednotného postupu získávání a zpracování obrazových dat pro jednotlivé typy znaleckých posudků ve smyslu typologie FEld. Vyhodnocování lesních porostů pomocí DPZ je nedestruktivní metoda, kterou je možné použít i v územích se zvláštním statutem ochrany přírody. Kromě jiného skýtá možnosti vyhodnocení zkoumaného objektu, který již v době zadání znaleckého posudku neexistuje.
Standardizace využití dálkového průzkumu Země pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Introvičová, Sabina ; Čermák, Jan (oponent) ; Ulrich, Radomír (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
V disertační práci jsou uvedeny hlavní body standardizace použití dat dálkového průzkumu země (DPZ) pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny (FEld). Na základě studia databáze znaleckých posudků patřících do FEld byly analyzovány typy znaleckých posudků (TZP), u kterých již byla data DPZ použita a TZP u nichž použití DPZ zvýší exaktnost řešení, resp. systémové řešení vůbec umožní. Problémovou situací je skutečnost, že k vypracování některých typů znaleckých posudků v rámci FEld jsou údaje získané DPZ nezbytné. Jedná se především o situace, kdy zkoumaný objekt již v době zadání posudku neexistuje nebo byl pozměněn. Řešení je možné získáním informací o zkoumaném objektu pomocí retrospektivních obrazových dat, tak jak je ukázáno v modelovém příkladu. V práci jsou uvedeny kategorie obrazových dat relevantní pro potřeby znalců. Tyto kategorie dat DPZ a jejich produkty jsou blíže popsány i s uvedením jejich možného použití v rámci zpracování znaleckých posudků včetně volně dostupných i chráněných (placených) zdrojů a archivů obrazových dat.
Ohodnocování lesa z pohledu vývoje mapových podkladů v rámci historického průzkumu
Čech, Vlastimil ; Introvičová, Sabina (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o dostupných historických mapových podkladech, které se používaly nejen při oceňování lesních pozemků. Dále jsem se zabýval od kdy bylo těchto pomůcek využíváno a popsal jsem jejich vývoj v čase.
Využití dálkového průzkumu země (dpz) při řešení problematiky neoprávněného kácení trvalých porostů
Introvičová, Sabina ; Hájek, Filip
Při zpracování znaleckých posudků patřících do oblasti Forenzní ekotechniky: les a dřeviny je možné využít data DPZ. V současné době jsou data některých satelitů volně přístupná na internetu. Společně s volně přístupným prohlížečem snímků QGIS lze získat i číselné znázornění elektromagnetických pásem, která jsou družicemi snímána. Na příkladu lokality, kde došlo k vykácení porostů je znázorněn způsob použití dat DPZ pro účely vypracování znaleckého posudku. Porovnáním dvou satelitních snímku družice Landsat-8 zkoumané lokality v rozdílných časech zjišťujeme, zdali došlo k výrazným změnám v porostu. Dále pomocí normalizovaného Digitálního modelu povrchu odečítáme výšky porostů, které byly v době zadání posudku již vykáceny. Tyto údaje pak mohou sloužit pro rekonstrukci vykácených stromů.
Současný stav a trendy vývoje používání dálkového průzkumu země pro potřeby forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Introvičová, Sabina ; Janata, Přemysl
Tématem tohoto příspěvku je poukázat na možnosti využití bezpilotních letounů (UAV - Unmanned Aerial Vehicle) pro potřeby soudních znalců pracujících v oboru FEld. Různá pracoviště DPZ (Česká geologická služba, ÚHÚL a jiná) získávají aktuální obrazová data našeho území z družic a současně mohou pracovat i s leteckými snímky a lidarovými daty získanými ze společného projektu Ministerstva zemědělství, Ministerstva obrany a Českého zeměměřičského ústavu (ČÚZK) v rámci kterého se provádí pravidelné snímkování (skenování) České republiky nyní v dvouletých cyklech. Případně mají tato pracoviště DPZ k dispozici dostatek finančních prostředků na zaplacení subjektu s letovým parkem, který nafotografuje vyžádané objekty a dodá aktuální obrazová data. Prostředí iniciující zadávání znaleckých posudků nedisponuje dostatečnými finančními prostředky k zajištění zhotovení leteckých snímků zkoumaných lokalit či objektů klasickými metodami za použití letounů. Soudní znalci jsou tudíž odkázáni na ČÚZK, který jediný ze zapojených subjektů do projektu snímkování ČR je oprávněn poskytovat aktuální data, jsou-li tato k dispozici. Dálkově ovládané bezpilotní letouny mohou mimo jiné sloužit jako nosiče přístrojů snímající zemský povrch. Provozní a finanční nároky jsou však mnohonásobně nižší v porovnání s klasickými letouny. Ústav geoinformačních technologií Mendelovy univerzity v Brně disponuje multirotorovým bezpilotním letounem, který je přizpůsoben k získávání dat DPZ ve viditelném a blízkém infračerveném elektromagnetickém spektru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.