|
|
Státní maturity: deklarované záměry z pohledu aktérů
Biolek, Jiří ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Šojdrová, Michaela (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zasazena do kontextu vzdělávací politiky jako jedné ze subdisciplín politiky veřejné. Rozkrývá problematiku maturitní zkoušky a zejména představí některé z aktuálních myšlenkových proudů v oblasti maturitní zkoušky, a sice z pohledu aktérů vzdělávací politiky. Perspektivou teorie advokačních koalic si klade ambice na odhalení ideových konsenzů v maturitním diskursu napříč segmentem zvolených odborných účastníků. Za tímto účelem je při výzkumu aplikovaná Q metoda, která je ve své podstatě schopna tyto myšlenkové shody rozkrýt a identifikovat tak hledané koalice. Významnou částí práce se následně stává kapitola s výstupy z Q faktorové analýzy, která jednoznačně odhaluje dva nezávislé myšlenkové proudy. Součástí provedeného terénního výzkumu byly i explorační rozhovory, jejichž výstup významně napomohl k popisu zjištěných faktorů respektive advokačních koalic.
|
|
|
Učitelé jako aktéři vzdělávací politiky: konceptualizace aktérů ve veřejné politice a aplikace vybraných přístupů na příklad učitelů
Mouralová, Magdalena ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Malíková, Ludmila (oponent) ; Winkler, Jiří (oponent)
Dizertační práce má především teoretický charakter a přínos. Předmětem jejího zájmu je pojetí aktérů v klíčových teoretických přístupech soudobé veřejné politiky, které jsou posléze aplikovány na příklad vzdělávací politiky, resp. učitelů jako specifického druhu aktérů. Dizertační práce si klade za cíl: 1) popsat zacházení se slovy "actor" "agent" a "stakeholder" (které jsou do češtiny překládány jako "aktér") v odborných veřejněpolitických textech; 2) představit a porovnat vybrané veřejněpolitické přístupy pracující s aktéry; 3) modelovat použití těchto přístupů na příkladu učitelů (jako aktérů) a politice vnější diferenciace; 4) vytvořit vlastní souhrnný konceptuální rámec pro veřejněpolitický výzkum aktérů. Analytická část dizertační práce je založena na sumativní obsahové analýze veřejněpolitických textů publikovaných ve čtyřech velkých kompendiích veřejné politiky.
|
|
|
Současný pohled mezinárodních organizací na koncept celoživotního učení - srovnání UNESCO a OECD
Moss, Linda ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Diplomová práce představuje koncept celoživotního učení jako ambiciózní politický projekt, který se zrodil na poli mezinárodních organizací počátkem 70. let a jehož dopad dnes sahá daleko za hranice národních států i vzdělávací politiky. Oblast vzdělávání je sice stále v působnosti národních vlád, avšak i zde se od 90. let projevují silné globalizační tendence, v jejichž důsledku je národní vzdělávací politika čím dál více ovlivňována nadnárodními institucemi. Přestože koncept celoživotního učení dnes slouží jako jednotný rámec, byl v průběhu svého vývoje interpretován různě a dosud neexistuje konsenzus o tom, co přesně znamená a jak by měl být v praxi konkrétně realizován. Cílem práce je na základě analýzy klíčových dokumentů srovnat pojetí celoživotního učení mezinárodní organizace UNESCO s pojetím OECD, jakožto dvou specifických pohledů na tuto problematiku. Komparace vychází z Rubensonova modelu (2004), jenž koncept celoživotního učení nahlíží skrze tři klíčové kategorie představující hlavní aktéry společenského života - stát, trh a občanskou společnost. Vzhledem k tomu, že zvolené téma je v České republice dosud málo zpracované, cílem práce je podat ucelený přehled, včetně kritického zhodnocení pojetí obou srovnávaných organizací.
|
|
|
Vývoj vzdělávacích soustav České a Slovenské republiky po rozdělení Československa v roce 1993
Francová, Lucie ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Kaplanová, Jitka (oponent)
Diplomová práce mapuje vývoj vzdělávacích soustav České a Slovenské republiky po rozdělení Československa v roce 1993. Společný historický základ ve vzdělávací politice, je výchozím bodem sledování vývoje těchto vzdělávacích soustav. Práce si klade za cíl zmapovat a komparovat vývoj vzdělávacích soustav České a Slovenské republiky. Popisuje historické události, které ovlivnily jejich současnou podobu, a uvedenou problematiku mapuje z několika možných hledisek. Z hlediska utváření struktury vzdělávacích soustav, způsobu řízení a financování školství a vzdělávací politiky. Mapuje důležité legislativní kroky a vydané vzdělávací dokumenty. V komparační části diplomová práce srovnává vzdělávací systémy obou zemí. Klade si za cíl najít odpověď, nakolik se od sebe tyto dva vzdělávací systémy za poslední čtvrtstoletí vzdálili a popsat určující charakteristiky současných rozdílů. Zároveň práce komparuje stav a vývoj vzdělávacích systémů České a Slovenské republiky ve vybraných indikátorech z pohledu přehledové studie mezinárodní organizace OECD Education at a Glance. Toto srovnání je provedeno v rámci desetiletého období a jako podklad slouží přehledové studie z let 2004, 2009 a 2014. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělávací soustava, vzdělávání, Česká republika, Slovenská republika, vzdělávací politika, vývoj, komparace
|
|
|
Organizace základního vzdělání v Evropě: Srovnávací analýza Finska a České republiky z hlediska spravedlnosti
Paulová, Kristýna ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce je dvou případovou komparativní studií, jejímž cílem je porovnat dvě vybrané země, Finsko a Českou republiku, v oblasti organizace základního školství. Za srovnávací kritérium bylo zvoleno měřítko spravedlnosti, které bylo dále rozpracováno do jednotlivých indikátorů. Stěžejním indikátorem se v tomto ohledu stala selektivita vzdělávacích systémů. Z tohoto důvodu práce mapuje zejména způsob a míru diferenciace žáků na jednotlivých úrovních vzdělávání u obou zkoumaných zemí a snaží se zjistit počet dětí, který je v nich vzděláván. Výsledky srovnávací analýzy ukázaly, že zatímco ve Finsku existují pouze dva typy škol, v České republice bylo identifikováno pět vzdělávacích programů různé úrovně. Finsko rovněž v porovnání s Českou republikou využívá v daleko menší míře diferenciaci žáků na úrovni školy, dokonce i třídy. Ve Finsku neexistují třídy s rozšířenou výukou některého z předmětů. Zatímco ve Finsku dochází k první diferenciaci žáků až v 16letech, v České republice jsou žáci do různých vzdělávacích programů rozřazováni již po ukončení prvního stupně základní školy, tj. v 11letech. Ve Finsku se mimo hlavní vzdělávací proud vzdělává pouze 4 % žáků. V České republice tento podíl činí 18 % žáků ze všech dětí školou povinných. Základní vzdělávání v České republice je tedy...
|
|
|
Migrace, jazyk a integrace (srovnání Nizozemska a Vlámska v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století)
Vokáčová, Martina ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nizozemskými a vlámskými politikami vůči imigrantům v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a tím, jaká role je v nich přisuzována jazyku. Zkoumá argumenty a koncepty, kterými byly tyto politiky motivovány a legitimizovány a kriticky hodnotí jejich tradiční periodizaci. Poukazuje na riziko nesprávného čtení nizozemského "tweesporenbeleid" sedmdesátých let jako založeného na multikulturalismu místo očekávání návratu imigrantů do jejich mateřské země. Soustředí se na Minderhedennotu z 1981/83 coby hlavní mezník vedoucí k interpretaci problematiky alochtonů jako socio-ekonomického problému a zkoumá veřejnou debatu na základě dokumentů nizozemského parlamentu. Osvojování nizozemštiny jako druhého jazyka, tvrdí, hrálo vždy klíčovou roli v daných politikách. Od osmdesátých let byla věnována větší pozornost evaluaci studijních plánů s ohledem na nediskriminaci nerodilých mluvčích. Ve vlámském případě byl konstatován méně systematický přístup. Politiky byly méně centralizovány a byly zásadně ovlivněny skutečností bilingvnosti a konkurencí mezi nizozemštinou a francouzštinou v Belgii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Drop-out začínajících učitelů
Kotýnková, Štěpánka ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Pýchová, Silvie (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problému tzv. drop-outu učitelů ze škol neboli předčasnému odchodu učitelů z povolání. Soustředí se konkrétně na začínající učitele, tedy učitele v prvních letech kariéry. Jedná se o téma vysoce aktuální, neboť chybějící kvalitní učitelé jsou problémem nejen v České republice, ale též v zahraničí. Práce se zaměřuje na bývalé učitele ze základních a středních škol v České republice. Cílem práce je především identifikovat a pochopit důvody pro drop-out u začínajících učitelů. Kromě samotného odchodu se práce zabývá také průběhem studia a praxe učitelů a možnostem, jak předčasnému odchodu začínajících učitelů zabránit. První část práce tvoří teoretické a věcné ukotvení zkoumaného problému a jsou zde představeny též výsledky dosavadních výzkumů o tématu. Druhou část práce tvoří analýza osmi polostrukturovaných rozhovorů s bývalými učiteli. Příběhy učitelů jsou zde představeny pomocí krátkých medailonků. Práce dochází k závěru, že k drop-outu začínajících učitelů může vést mnoho různých faktorů, které se v průběhu času kombinují a kumulují. Drop-out většinou není způsoben pouze jedním z nich. Rozhodování o drop-outu je pro učitele spíše dlouhodobou záležitostí. Celkově se jedná o komplexní fenomén, jemuž by bylo možné v některých případech předejít zavedením systému...
|
|
| |
|
|
Analýza financování veřejných vysokých škol v České republice- implementace změn
Vašková, Alexandra ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce "Analýza financování veřejných vysokých škol v České republice- implementace změn" pojednává o nastavení pravidel a zásad financování vysokých škol v České republice a rozebírá situaci ve financování po roce 2006. Práce nastiňuje pohled na rozpočet vysokých škol a jeho funkci objasněním fungování veřejných rozpočtů a objasňuje povahu vysokého školství jakožto smíšeného statku s externalitami. Financování vysokých škol je nástrojem v rukách státu, pomocí kterého dochází k ovlivňování vysokoškolské politiky. Pro pochopení současné situace práce využívá deskripci vývoje ve financování vysokých škol po roce 1989. Důležitým aspektem je i mezinárodní kontext, proto práce nahlíží do nastavení systému financování vysokých škol vybraných států a zjištěné poznatky zasazuje do širšího kontextu. Za pomocí výzkumného designu případové studie práce objasňuje vývoj ve financování po roce 2006 a formuluje implikaci pro veřejnou politiku.
|
|
|
Audit vzdělávacího systému České republiky a jeho kritická analýza
Machková, Jana ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá kritickou analýzou auditu vzdělávacího systému České republiky, který v roce 2014 vydala nezisková společnost EDUin. Teoretická část popisuje základní charak- teristiky vzdělávacího systému v kontextu fenoménu české vzdělanosti. Cílem práce je pro- vést analýzu východisek a zdrojů, které byly použity k vypracování auditu vzdělávacího systému a provést komparaci se strategickými a jinými relevantními dokumenty. Cíle bude dosaženo na základě výsledků šetření, kdy se potvrdí, nebo vyvrátí relevantnost auditu pre- zentovaného společností EDUin. Výzkumnými metodami a technikami je interview s autory auditu a analýza dokumentů. Interview s autory auditu přináší odpovědi na otázky výzkum- ného šetření: Co je audit vzdělávacího systému a proč společnost EDUin audit vydala? Au- toři charakterizují motivační impulzy, jež je přiměly k vydání auditu a objasňují hlavní cíle auditu. Druhá část výzkumného šetření je provedena na základě analýzy dokumentů. V zá- věru jsem zhodnotila výsledky výzkumného šetření a v návaznosti na studijní obor ma- nagement vzdělávání jsem audit vzdělávacího systému vydaný společností EDUin shledala přínosným nejen pro studijní obor, ale také pro další oblasti a instituce zabývající se vzdělá- váním. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělanost, vzdělávací politika, aktéři vzdělávací...
|
host ::
RSS.