Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Současný pohled mezinárodních organizací na koncept celoživotního učení - srovnání UNESCO a OECD
Moss, Linda ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Diplomová práce představuje koncept celoživotního učení jako ambiciózní politický projekt, který se zrodil na poli mezinárodních organizací počátkem 70. let a jehož dopad dnes sahá daleko za hranice národních států i vzdělávací politiky. Oblast vzdělávání je sice stále v působnosti národních vlád, avšak i zde se od 90. let projevují silné globalizační tendence, v jejichž důsledku je národní vzdělávací politika čím dál více ovlivňována nadnárodními institucemi. Přestože koncept celoživotního učení dnes slouží jako jednotný rámec, byl v průběhu svého vývoje interpretován různě a dosud neexistuje konsenzus o tom, co přesně znamená a jak by měl být v praxi konkrétně realizován. Cílem práce je na základě analýzy klíčových dokumentů srovnat pojetí celoživotního učení mezinárodní organizace UNESCO s pojetím OECD, jakožto dvou specifických pohledů na tuto problematiku. Komparace vychází z Rubensonova modelu (2004), jenž koncept celoživotního učení nahlíží skrze tři klíčové kategorie představující hlavní aktéry společenského života - stát, trh a občanskou společnost. Vzhledem k tomu, že zvolené téma je v České republice dosud málo zpracované, cílem práce je podat ucelený přehled, včetně kritického zhodnocení pojetí obou srovnávaných organizací.
Současný pohled mezinárodních organizací na koncept celoživotního učení - srovnání UNESCO a OECD
Moss, Linda ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Diplomová práce představuje koncept celoživotního učení jako ambiciózní politický projekt, který se zrodil na poli mezinárodních organizací počátkem 70. let a jehož dopad dnes sahá daleko za hranice národních států i vzdělávací politiky. Oblast vzdělávání je sice stále v působnosti národních vlád, avšak i zde se od 90. let projevují silné globalizační tendence, v jejichž důsledku je národní vzdělávací politika čím dál více ovlivňována nadnárodními institucemi. Přestože koncept celoživotního učení dnes slouží jako jednotný rámec, byl v průběhu svého vývoje interpretován různě a dosud neexistuje konsenzus o tom, co přesně znamená a jak by měl být v praxi konkrétně realizován. Cílem práce je na základě analýzy klíčových dokumentů srovnat pojetí celoživotního učení mezinárodní organizace UNESCO s pojetím OECD, jakožto dvou specifických pohledů na tuto problematiku. Komparace vychází z Rubensonova modelu (2004), jenž koncept celoživotního učení nahlíží skrze tři klíčové kategorie představující hlavní aktéry společenského života - stát, trh a občanskou společnost. Vzhledem k tomu, že zvolené téma je v České republice dosud málo zpracované, cílem práce je podat ucelený přehled, včetně kritického zhodnocení pojetí obou srovnávaných organizací.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.