|
| |
|
| |
|
|
Téma orientace v krajině na 1. stupni ZŠ s využitím terénní výuky
Rechnerová, Maria ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá schopností dětí mladšího školního věku orientovat se v krajině. Jejím cílem je vytvoření konkrétních návrhů práce s dětmi mladšího školního věku, které na základě prozkoumaných východisek systematicky rozvíjí potřebné dovednosti dětí. Práce se tedy nejprve zaměřuje na teoretická východiska didaktiky geografie. Na ta pak navazují náměty na činnosti s dětmi. Je zde shrnutý způsob práce, který je pojat jako vhodný pro rozvoj orientace a mapových dovedností. Dále se věnujeme orientaci v prostoru v rámci platného českého kurikula a rozboru učebnic, které jsou používány pro výuku vlastivědných témat na 1. stupni základních škol. Následuje souhrn psychologických východisek pro výuku orientace dětí mladšího školního věku, protože toto období je ve vnímání okolního světa specifické a je důležité na tato specifika vhodně navázat. Na základě teoretických východisek jsou vytvořeny konkrétní náměty pro práci s dětmi zejména ve věku dětí ve 3. - 5. třídě ZŠ. Zabýváme se zde přirozeným a postupným rozvojem mapových dovedností, které jsou potřebné pro následnou práci s mapou s pochopením. Rozvíjíme práci s plány, mapami, měřítkem mapy a orientačními body ve městě. Také zde rozpracováváme téma znázornění výškových poměrů krajiny, které je rozšiřujícím učivem pro děti mladšího školního...
|
|
|
Aby se za nás měly děti kde stydět
Peřina, Jan ; Maršíková, Hana (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem školy environmentální odpovědnosti v konkrétním městě podle principů inovativních pedagogických směrů, především pak podle lesních školek. Práce reaguje na absenci lesní školky na kroměřížsku a nabízí alternativu k současnému běžnému způsobu výuky a podobě škol. Návrh je konkrétně aplikovaný v Kroměříži. Ve čtyřech oblastech s rozdílnou prostorovou charakteristikou navrhuji intervence, které rozvíjejí a zpřístupňují dané lokality a které může využívat jak škola tak místní.
|
|
|
Efektivita metod terénní výuky geografie
Uvízlová, Lenka ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce vznikla se záměrem přispět k objasnění otázky "Jak zvýšit efektivitu metod terénní výuky?". Na základě tohoto hlavního cíle byl vytvořen kvalitativní dotazník pro řízené rozhovory s učiteli zeměpisu na gymnáziích a realizováno pilotní šetření. Koncepčně je práce rozložena do dvou částí: teoretická a metodologicko-empirická: Teoretická část je dále rozdělena na tři celky. První přináší obsahové přiblížení hlavních pojmů souvisejících s terénní výukou geografie. Předkládá varianty výuky v terénu a seznamuje čtenáře s významem a přínosy této formy výuky pro studenty. Druhý celek se zabývá pojmem efektivita výuky a předkládá její možná homonyma i synonyma. Pomocí schématu efektivity a hladin vzdělávání poukazuje na dílčí aspekty, které ji ovlivňují. Třetí celek předkládá rozbor literatury. Metodologicko-empirická je věnována přiblížení metodologie výzkumu práce a zjištěným datům. Obsahuje zdůvodnění výběru použitých metod, seznámení s kvalitativním výzkumem a řízeným rozhovorem, představení zkoumaného vzorku a popis a analýzu zjištěných dat. Na závěr diskutuje o vhodnosti použití dotazníku pro hloubkový výzkum a o případném jiném využití této práce.
|
|
|
Přírodovědné hodnocení vybrané lokality a její využití k exkurzní činnosti
Valenová, Iva ; Hrouda, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Bakalářská práce Přírodovědné hodnocení vybrané lokality a její využití k exkurzní činnosti podává podrobný popis floristických poměrů tohoto území a možné využití daných poznatků ve výuce. Práce se skládá ze tří částí. První část obsahuje charakteristiku přírodních poměrů území. Druhá část práce zahrnuje popis biotopů daného území a shrnuje výsledky vlastního botanického výzkumu. Část didaktická navrhuje využití daných poznatků ve výuce a možnost terénního cvičení pro žáky základní školy. Součástí práce je také fotografická příloha. Klíčová slova: terénní výuka, pracovní list, přírodovědné vzdělávání.
|
|
|
Botanické (dendrologické) vycházky na území Děčína
Reimerová, Pavla ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá terénní výukou botaniky a dendrologie na gymnáziu a vyšší odborné škole. Cílem práce bylo vytvoření návrhu vycházek do dendrologicky zajímavých lokalit města Děčín. V úvodní části je zpracován pojem terénní výuka, její druhy, cíle, fáze přípravy a možnosti použití mobilních aplikací při výuce botaniky a dendrologie. Dále je zde zpracováno zařazení terénní výuky botaniky a dendrologie do kurikulárních dokumentů škol. Další část obsahuje charakteristiku dendrologicky zajímavých lokalit města Děčín, a to Zámeckých zahrad a Mariánské louky a Lesoparku Kvádrberk. Jsou zde zpracovány návrhy osmi vycházek do těchto dvou lokalit. Čtyři vycházky - jarní a letní - jsou pro gymnázium a čtyři vycházky - jarní a letní - pro vyšší odbornou školu. Ke každé vycházce je zpracován metodický list pro učitele. Pracovní listy k vycházkám, včetně řešení, jsou součástí přílohy. V příloze je rovněž uveden přehled dřevin obou lokalit vhodných k pozorování. V práci je uveden popis ověření čtyř vycházek pro vyšší odbornou školu včetně fotodokumentace. V diskusi jsou shrnuty výstupy z ověření v praxi. V závěru je terénní výuka zhodnocena jako velmi motivující nástroj při studiu dendrologie.
|
|
|
Terénní výuka biologie a přírodopisu v prostředí školních zahrad v České republice
Kakešová, Kristýna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Chlebounová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá terénní výukou biologie a přírodopisu v České republice se zaměřením na školní zahrady. První část práce představuje výhody terénní výuky i překážky, které mohou jejímu zavedení bránit. Práce se dále věnuje postavení terénní výuky biologie a přírodopisu v rámcových a školních vzdělávacích programech základních škol i gymnázií, kde terénní výuka těchto předmětů většinou není explicitně zařazena. Druhá část práce se zabývá školními zahradami v České republice, shrnuje výsledky výzkumů zkoumajících jejich stav, vybavení a využití. Z nich vyplývá, že většina základních škol disponuje zahradou a využívá ji k výuce převážně pěstitelských prací a přírodovědných předmětů. V případě středních škol větší průzkumy chybí. Pozornost je v práci věnována také historii školních zahrad na českém území, organizacím zaměřeným na výuku přírodopisu a biologie na školních zahradách a několika vybraným metodám výuky, které jsou vhodné pro vyučování přírodopisu na školních zahradách.
|
|
|
Místo, odkud pocházím - Velké Březno a okolí
Zatloukalová, Hana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Cílem práce je vytvoření výchovně vzdělávacího projektu, který žákům 4. a 5. ročníku základní školy pomůže porozumět souvislostem mezi krajinou, hospodářským využitím přírodních zdrojů, hustotou osídlení, rozvojem dopravní sítě a pracovních příležitostí v 19. - 20. století. Oblast, na kterou se diplomová práce zaměřuje, je místně určena okruhem spádovosti školy ve Velkém Březně. Jedná se o pravý břeh řeky Labe od Ústí nad Labem po Těchlovice. V teoretické části je z hlediska sociálně geografického popsána oblast, pro kterou je projektové vyučování navrhováno. Jsou zde také popsány metody a organizační formy výuky. Praktická část obsahuje pracovní materiál, který by měl být didaktickou inspirací pro výuku regionální vlastivědy.
|
|
|
Lesní pedagogika a její význam pro geografické vzdělávání
Rothbauerová, Nikola ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Jelen, Jakub (oponent)
Práce se zabývá tématem lesní pedagogiky a možnostmi jejího využití v geografickém vzdělávání. Úvodní teoretická část vycházející z obsahové analýzy domácích i zahraničních literárních zdrojů shrnuje dosavadní poznatky o tzv. lesní pedagogice v domácím i světovém kontextu. Blíže popisuje tento vzdělávací směr a jeho odlišnosti od jiných, lesní pedagogice blízkých, vzdělávacích přístupů. Seznamuje s osobou lesního pedagoga a využívanými vzdělávacími metodami. Stručně charakterizuje problematiku geografického vzdělávání u nás a snaží se najít spojitosti mezi výukou zeměpisu a lesní pedagogikou. Praktická část práce objasňuje, jak může lesní pedagogika přispět ke geografickému vzdělávání. Je založena na kvalitativním výzkumném šetření provedeném prostřednictvím řízených rozhovorů s lesními pedagogy. Na základě analýzy získaných dat pak vysvětluje, která zeměpisná témata jsou v programech lesní pedagogiky vyučována a jak lze tedy lesní pedagogiku pro geografické vzdělávání využít.
|
host ::
RSS.