|
|
Návrhy na zlepšení marketingové strategie vybrané společnosti
Machálková, Pavla ; Havíř, David (oponent) ; Chlebovský, Vít (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na marketingovou strategii zkoumané společnosti a na návrhy změn, které povedou k jejímu zlepšení. Práce se skládá ze tří hlavních částí – teoretické, analytické a návrhové části. Teoretická část se za pomocí odborné literatury zaměřuje na oblast marketingu a marketingové strategie a dopomáhá k pochopení této problematiky. Následuje analytická část, která již pojednává o analýze současného stavu marketingové strategie konkrétní společnosti. Finální částí diplomové práce je část návrhová, ve které jsou navržena opatření vycházející ze zjištěných informací v analytické části a která v praxi povedou ke zlepšení současné marketingové strategie zkoumané společnosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení výkonnosti podniku pomocí nástrojů finanční analýzy
Šrom, Dominik ; Luňáček, Jiří (oponent) ; Ptáček, Roman (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení výkonnosti společnosti ČEKMONT elektro s.r.o. v období od roku 2018 do roku 2022. Úvodní část se věnuje teoretickým základům tématu, jsou zde popsány základní principy finanční analýzy, metody, ukazatelé a používané výpočty. Následující část prezentuje výsledky finanční analýzy založené na předchozí teoretické části. Závěrečná část práce je zaměřena na interpretaci těchto výsledků a na doporučení pro zlepšení finanční situace společnosti.
|
|
| |
|
|
Skinheadská subkultura v postindustriální době a její možný vývoj očima jejích členů
Jakubčanin, Petr ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Urban, Lukáš (oponent)
V diplomové práci se zabývám podstatou subkultury zakotvené v postindustriální éře. Skrze relevantní literaturu teoreticky analyzuji vztah subkultury skinheads ke kultuře dominantní a odkrývám její charakteristiky utvářené převážně vlivy globalizace, současného kapitalistického systému a vzájemnou interakcí různých společenských činitelů. Též cílím na znaky a vnitřní diferenciaci subkultury, jež souvisí s její politizací. V empirické části se skrze kvalitativní výzkum orientuji na zodpovězení výzkumných otázek, které mají za cíl odkrýt emické vnímání subkultury v postindustriální době očima jejích samotných členů. Výpovědi skinheads o aktuálním stavu jejich subkultury a jejím možném budoucím vývoji jsou tak posléze důsledně analyzovány a interpretovány.
|
|
|
Hospodářsko-kulturní vývoj městyse Lhenice v 19. století
Kopejtko, Martin ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Hospodářsko-kulturní vývoj městyse Lhenice v 19. století" se věnuje zkoumání transformací života v městečku Lhenice během tzv. dlouhého 19. století, tedy období, které bylo ve znamení nastupující moderny, průmyslové revoluce, urbanizace, vzniku národních států, tedy také nacionalismu a boje za vlastí národní identitu a v českých zemích probíhajícího národního obrození. Analýza se zaměřuje na klíčové aspekty hospodářského vývoje, jako jsou změny v zemědělství, rozvoj řemesel a průmyslu, úpadek systému trhů, a také na kulturní proměny, např. vznik organizovaného spolkového života nebo probíhajících na pozadí veřejných festivit nebo jiných oslav. Studie odhaluje, jak místní ekonomika reagovala na ekonomický vývoj a jeho výzvy a technologický pokrok, jak se místní komunita vypořádala s postupnou institucionalizací chudoby a chudinskou otázkou vůbec, a zároveň jak byla celá společnost ovlivněna širšími socio-politickými změnami v rakouské monarchii i českých zemích. Výzkum také zahrnuje sociologickou analýzu, jak se proměnila struktura společnosti, zejména ve vztahu k rozvoji školství a vzdělávacích příležitostí. V neposlední řadě práce poukazuje na důležitost lokální historie pro pochopení širších historických trendů a procesů, tedy jak malé regionální městečko může reflektovat a...
|
|
|
Mění se dětský hrdina? Proměna hodnotové orientace žáka mladšího školního věku.
Nováčková, Jitka ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na hodnotovou orientaci žáka 1. stupně základní školy při hledání vzorců chování a jeho budoucího směřování. V teoretické části definuje žáka z pohledu vývojové psychologie, především stručně popisuje vývoj myšlení, vnímání, řeči, citový a sociální vývoj a vývoj morálního usuzování. Popisuje rozdíly ve vývoji a chování dívky a chlapce. Věnuje se teoriím hodnot obecně i ve vztahu k žákům mladšího školního věku. Všímá si různých vlivů, které žáka formují a které mohou jeho rozhodování změnit. V empirické části dotazníkovým šetřením zjišťuje preference žáka při hledání dětského hrdiny, hodnotový žebříček žáka a jeho morální postoje. Dotazníkové šetření je doplněno o dvě práce s jednou třídou, z nichž první dotazníkovému šetření předcházela a druhá jej doplňovala. V závěru empirické části je provedena komparace výsledků s výsledky předchozích průzkumů. Nebyla potvrzena hypotéza, že by žáci nejvíce hledali své vzorce chování ve virtuálním prostředí. Výsledky a komparace naopak potvrdily hypotézu, že žáci v dlouhodobém horizontu vnímají a uznávají stejné hodnoty. Výsledky výzkumu prováděného v roce 2023 nepotvrdily trend, který naznačovaly výsledky průzkumu v roce 2012. Žáci 1. stupně základní školy stále hledají vzorce chování, a to především ve svém okolí. V budoucím směřování se...
|
|
|
Zombie jako metafora lidské společnosti
PÝCHOVÁ, Nela
Bakalářská práce se věnuje interpretaci postav nemrtvých neboli zombie v populární kultuře. Zkoumá rysy, s jejichž pomocí je jejich specifičnost konstruována (i ve srovnání s postavami upírů či uměle vytvořených bytostí), a významy, které zombie v konkrétních dílech generují. Sleduje, nakolik a jak odrážejí stav společnosti (ve smyslu cirkulace společenské energie a témat, jež jsou s nimi spojována) a jak se tato metaforika zombie mění v průběhu času. Práce se zaměřuje hlavně na filmovou produkci, ale věnuje se i otázce, jak se tato vyobrazení liší v různých médiích. Základním zdrojem jsou samotná díla populární kultury a hlavní metodou výkladu pak jejich interpretační porovnávání zasazené do kontextu doby jejich vzniku a socio-kulturního nastavení, jež lze v dané době pozorovat.
|
|
|
Postoj společnosti k dětem a mladistvým s poruchami chování
ŠÍMOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá postojem společnosti k dětem a mladistvým s poruchami chování. Práce je členěna na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části je uvedena charakteristika poruch chování, jejich klasifikace, projevy poruch chování dětí a mladistvých v současnosti. Dále byla věnována pozornost rizikovému chování, antisociálnímu chování, faktorům ovlivňujícím poruchy chování, etiologii a prevenci poruch chování a je zde zmíněn také systém péče o děti a mladistvé s poruchami chování. Poslední kapitola se již věnuje postoji společnosti. Praktická část byla provedena pomocí kvantitativního šetření, metodou dotazníku. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 160 respondentů. Pro bakalářskou práci byly zvoleny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak dnešní společnost vnímá děti a mladistvé s poruchami chování, příp. klientelu zařízení ústavní výchovy. Druhým cílem bylo zjistit, jak se k těmto jedincům staví, tudíž jestli jsou vnímáni jako problematičtí či nebezpeční, nebo zdali je společnost vnímá i v jiném světle. Třetím cílem bylo zjistit, zda společnost vidí také příčiny jejich potíží a dokáže je vnímat pozitivně. Na základě výsledků bylo zjištěno, že společnost vnímá děti a mladistvé s poruchami chování nejčastěji jako někoho, kdo často a ve velkém množství konzumuje alkohol a kouří cigarety. Většina dotazovaných jedince s poruchami chování vnímá tak, že je lze napravit a více než polovina je vnímá jako někoho, kdo za svou poruchu nese vinu. Myšlenky na jedince s poruchami chování ve společnosti vyvolávají ve většině smíšené pocity. Více než polovina dotazovaných vnímá tyto jedince jako problematické, ale ne nebezpečné. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že si společnost myslí, že největší vliv na vznik poruchového chování má nevyhovující rodinné prostředí a vztahy s vrstevníky. Společnost se ve velkém počtu shodla na tom, že nejvýznamnějším faktorem pro předcházení vzniku poruch chování je vhodné rodinné prostředí. Převážná většina dotazovaných se také domnívá, že děti a mladiství s poruchami chování u nás nedostávají dostatek péče a není o ně postaráno.
|
host ::
RSS.