|
|
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku
Drs, Tomáš ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pavlásek, Michal (oponent)
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku PhDr. Tomáš Drs Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá současnou situací národnostní menšiny sedmihradských Sasů v Rumunsku. Na základě opakovaných terénních pobytů popisuje a analyzuje problémy spjaté s rekonstruováním etnické identity společenství, všímá si transnacionální situace sedmihradských Sasů a dotýká se i generačních souvislostí, situace menšiny v jinoetnickém prostředí nebo jejích politických a revitalizačních aktivit. V popředí zájmu se ocitá též konstruování vlastního dějinného příběhu, problematika společenské podmíněnosti paměti a biografické postižení životních příběhů jednotlivých aktérů. Metodologicky se práce hlásí k tradici etnografického výzkumu a staví na teoretických konceptech etnicity (Eriksen, Anderson), transnacionalismu (Werbner, Szaló) nebo paměťových studií (Halbwachs, Assmann, Nora). Práce si klade za cíl uvedení tématu sedmihradských Sasů a jiných skupin, vystupujících pod označením rumunští Němci, do českého prostředí. Věnuje se dějinám sedmihradských Sasů, jejich vyjednávání se státem a rámování jejich menšinové identity. Přitom se pokouší najít odpověď na otázku, zda je konec početně slabé národnostní menšiny sedmihradských Sasů nevyhnutelný, a jak tuto nevyhnutelnost vnímají jednotliví aktéři...
|
|
|
Vztah Ruské federace k ruským menšinám v "blízkém zahraničí"
Žižková, Marie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vztah Ruské federace k ruským menšinám v ‚blízkém zahraničí'" se zabývá přístupem Ruska k menšině, jež vznikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Členy této menšiny jsou Rusové, kteří migrovali po území svazového státu a při jeho zániku se stali v nových nástupnických zemích menšinou. V průběhu 90. let byla otázka menšin zařazena v Ruské federaci mezi zahraničně politická témata a s nástupem Vladimíra Putina se stala prioritou zahraniční politiky. Práce analyzuje pomocí programových prohlášení a strategických dokumentů vydaných v letech 1991 - 2008 rétoriku ruské vlády a konfrontuje ji s reálnými příklady konfliktů Ruska s vládami postsovětských státu, v nichž ruská menšina hrála roli. V první části práce autor představuje pozici menšin v jednotlivých nově utvořených státech a historický vývoj otázky diaspory na území Sovětského svazu. Druhá část přináší obecný přehled zahraniční politiky Ruska zaměřený na blízké zahraničí a také výčet normativních aktů spojených s řešením otázky menšin. V poslední části je analyzován postup Ruska při odsunu sovětských vojsk z Pobaltí a při zrušení dvojího občanství v Turkmenistánu. Dále se autor zaměřuje na rozdíly ve vztahu Ruské federace k menšinám v těchto dvou oblastech. Práce dochází k závěru, že rétorika Ruské federace ve vztahu k...
|
|
|
Práva národnostních menšin v ČSR a jejich uplatňování
Černý, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Práva národnostních menšin v ČSR a jejich uplatňování Tato diplomová práce se zabývá právy národnostních menšin v Československé republice. Úvod práce je věnován zběžnému nastínění stavu před vznikem Československa a také situaci těsně po jeho vzniku a přijetí nového státu menšinami. Jádrem práce je analýza vnitrostátní úpravy, a to zejména ústavní úrovně a jazykového práva spolu s analýzou práva mezinárodního, od kterého se vnitrostátní úprava značně odvíjela. V práci je zároveň věnován prostor nastínění fungování mezinárodního systému na ochranu menšin v rámci Společnosti národů a jeho vzniku. Důležitou částí pro pochopení problematiky práv národnostních menšin je srovnání jejich ochrany ve více státech Evropy, které měly stejné mezinárodní závazky k ochraně menšin jako Československá republika, konkrétně v Maďarsku, Mezinárodní systém na ochranu menšin byl prvním takovým počinem na poli mezinárodního práva a byl do jisté míry experimentem s celou řadou vad, jakými byly například nepromyšlenost procesu řízení při jeho vzniku nebo to, že se vztahoval pouze na některé státy atd. I přes tyto vady systém dokázal korigovat nejzásadnější problémy menšin v dotčených státech, menšinám pomáhat poskytovat prostor pro jejich vyjádření. Stran srovnání ochrany menšin v nástupnických státech habsburské monarchie, tak v...
|
|
|
Reprezentace Vietnamců v českém tisku
Bartůňková, Tereza ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce "Reprezentace Vietnamců v českém tisku" se zabývá tím, jak vybraná česká tištěná periodika reprezentují tuto etnickou skupinu žijící v České republice. Vietnamci jsou u nás třetí nejpočetnější skupinou cizinců. Začali k nám přijíždět už v 50. letech na základě mezivládních dohod mezi Československem a Vietnamskou demokratickou republikou. Někteří zde po roce 1989 zůstali, většinu migrantů po roce 1989 tvoří ale úplně noví přistěhovalci, většinou přijíždí i s rodinami. Jako důvod příjezdu do České republiky uvádí nejčastěji zlepšení své ekonomické situace nebo získání kvalitního vzdělání. Vietnamská komunita u nás je dost uzavřená, a proto média jsou často jednou z mála možností, jak se o této skupině něco dozvědět. Výzkumy ale ukazují, že Vietnamci v ČR se do médií dostávají především v souvislosti s kriminalitou. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem a v jakých kontextech se píše ve vybraných periodikách o příslušnících vietnamské komunity, případně poukázat na zjednodušující až stereotypní zobrazování. Analýza se pokusí odhalit, zda a jaké existují ustálené způsoby reprezentace vietnamské etnické skupiny v českých médiích a zda tak dochází k případnému konstruování stereotypů. K tomu bude použita metoda kvantitativní obsahové analýzy.
|
|
| |
|
|
Osídlování Karlovarska po odsunu Němců
Slámová, Jana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tématem této diplomové práce je Osídlování Karlovarska po odsunu Němců. Práce zkoumá dobu po druhé světové válce, kdy v Československu došlo k odsunu německého obyvatelstva a k následnému osídlování novými obyvateli. První část práce zkoumá poválečnou situaci a problémy související s osídlováním pohraničí Československa. Důraz je kladen na zemědělské a průmyslové osídlování s vydanými dekrety. Druhá část práce je věnována osídlování Karlovarska, které mělo přes veškerou snahu závažné problémy s nedostatkem zájemců o přesídlení. S touto problematikou úzce souvisí příchod reemigrantů a menšin z cizích či sousedících států s Československem, tudíž i tomuto tématu se bude práce věnovat.
|
|
|
Multikulturalismus ve školní praxi
Hvězdová, Aneta ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Hlaváčková Fleischerová, Andrea (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o realizaci multikulturní výchovy na státních základních školách a na nižších stupních osmiletých gymnázií v České republice. V teoretické části se zabývám vymezením základních pojmů, multikulturalismem a multikulturní výchovou v kurikulárních dokumentech. Těžištěm práce je výzkumné šetření, které jsem provedla v průběhu školního roku 2017/2018 ve Středočeském kraji a v Praze. Zde jsem stručně zmapovala situaci ve škole a způsob zpracování jejich Školního vzdělávacího programu. Dále popisuji průběh pozorovaných hodin a výsledky výzkumu. Následně jsem provedla rozhovor s učiteli. Otázky se týkaly kromě výukového obsahu i osobnosti učitele, jejich názorů na současný stav legislativy a RVP a také na jejich názor na výuku multikulturní výchovy. Klíčová slova: multikulturalismus, multikulturní výchova, národ, kultura, etnikum, menšiny, vzdělávací program
|
|
|
Transkulturální rysy, pravidla a kulturní vzory při umírání a smrti vybraných minorit na území České republiky
MAŇHALOVÁ, Jana
Cílem předkládané práce bylo zjistit a zpracovat specifika transkulturálních rysů, pravidel a kulturních vzorů při umírání a smrti u vybraných minorit na území České republiky ve vztahu k ošetřovatelské péči, dále bylo snahou zjistit zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím a zjistit možnosti využití koncepčního modelu ošetřovatelského posuzování Joyce Newman Giger a Ruth Elaine Davidhizar a koncepčního modelu kulturních kompetencí Larry D. Purnell v problematice transkulturálních rysů, pravidel a kulturních vzorů při umírání a smrti u vybraných minorit na území České republiky. Stanovených cílů bylo dosaženo na základě kombinace kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod, které byly součástí výzkumného šetření realizovaného za finanční podpory Grantové agentury Jihočeské univerzity (GAJU) v Českých Budějovicích v rámci týmového grantového projektu, který nese název ?Využití koncepčních modelů v klinické a komunitní praxi?, č. 048/2015/S. V první části výzkumu byl technikou polostrukturovaného rozhovoru realizován předvýzkum s 50 informanty, vždy s 10 zástupci vyznavačů judaismu, křesťanství, buddhismu, islámu a ateismu. Hlavním cílem předvýzkumu bylo zjistit stěžejní údaje pro zodpovězení výzkumných otázek a pro tvorbu dotazníku vlastní konstrukce, který sloužil spolu se standardizovaným dotazníkem Revidovaný profil postoje ke smrti ? DAP-R (The Death Attitudes Profile ? Revised) ke kompletaci kvantitativních dat, které analyzovaly výsledky 1 700 respondentů. Výsledky předvýzkumu se staly podkladem návrhu ošetřovatelské dokumentace, která byla v rámci další fáze kvalitativního výzkumu ověřována prostřednictvím interview v ohniskové skupině, tzv. focus group, kterého se zúčastnilo 35 sester z klinické a komunitní praxe. Na základě výsledků uskutečněného předvýzkumu bylo zjištěno, že péče o umírajícího a mrtvého stojí na tradičních hodnotách lidského života. Informátoři totiž od sester vyžadují 7 ctností v podobě pokory, štědrosti, přejícnosti, mírumilovnosti, cudnosti, střídmosti a činorodosti, obohacenými respektováním lidské důstojnosti, láskou, empatií a porozuměním. Z kvantitativního výzkumu bylo zjištěno, že existuje statisticky významný rozdíl v transkulturálních rysech, pravidlech a kulturních vzorech v období umírání a smrti v závislosti na náboženském vyznání či osobním přesvědčení, ve kterém hraje důležitou roli i míra subjektivní identifikace s náboženským vyznáním či osobním přesvědčením. Z výsledků šetření je zřejmé, že detabuizace umírání a smrti, stejně tak kontakt s umírajícím člověkem a se zemřelým, významnou měrou napomáhá ke smíření se s vlastní smrtelností. Výsledky dále poukázaly na přítomnost menšího strachu ze smrti u žen oproti mužům, což lze konstatovat i na základě výsledků dotazníku DAP-R, z kterých je patrné, že existuje statisticky významný rozdíl ve vítaném přijetí smrti v závislosti na pohlaví. Vstřícné přijetí ke smrti náleží více osobám věřícím, než nevěřím. Zdá se, že focus group se sestrami odhalil absenci kulturních kompetencí, které mohou významnou měrou ovlivnit kvalitu života umírajících osob a jejich rodin. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku transkulturálních rysů, pravidel a kulturních vzorů u vybraných minorit na území České republiky. Na základě analýzy dat byla vytvořena ošetřovatelská anamnéza, která může být vhodným nástrojem pro kontinuální zvyšování kvality poskytované péče. S ohledem na výše zmíněné, je práce přínosná jak pro rozšíření teoretické základny oboru ošetřovatelství, tak i pro klinickou a komunitní praxi.
|
|
|
Tendency of national development of town Košice in the years 1945-1947
Fottová, Jana ; Pejša, Robert (vedoucí práce) ; Šutaj, Štefan (oponent)
FOTTOVÁ, Jana. Tendencie národnostného vývoja mesta Košice v rokoch 1945 - 1947 [bakalářská práce]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Katedra středoevropských studií. Školitel: Mgr. Robert Pejša, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Praha: FF UK, 2016. s. 70. Společné soužití národnostních menšin spolu s většinovým obyvatelstvem je, nejen pro náš stát, typickým jevem od nepaměti. Tento jev je charakteristický i pro východní Slovensko a jeho největší město - Košice. Po druhé světové válce se téma řešení otázky národnostních menšin stalo dominantním nejen pro město Košice, ale také pro celé území Slovenska. Bakalářská práce je rozdělená na čtyři kapitoly. V první kapitole bakalářské práce se zaobíráme historií města Košice od jeho vzniku až do 20. století se zřetelem na národnostní poměry tohoto města v jednotlivých obdobích. Druhá kapitola představuje pojem tzv. reslovakizace, která se mimo Košic týkala také mnohých dalších oblastí Slovenska. V třetí části práce rozebíráme vystěhovávání, přesídlování a výměnu maďarského a německého obyvatelstva ze Slovenska po druhé světové válce. V závěrečné kapitole zabírá velký úsek praktická část práce, která je tvořena dotazníkem a analýzou jednotlivých otázek zabývajících se společným soužitím více národnostních skupin na společném území....
|
|
|
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku
Drs, Tomáš ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pavlásek, Michal (oponent)
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku PhDr. Tomáš Drs Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá současnou situací národnostní menšiny sedmihradských Sasů v Rumunsku. Na základě opakovaných terénních pobytů popisuje a analyzuje problémy spjaté s rekonstruováním etnické identity společenství, všímá si transnacionální situace sedmihradských Sasů a dotýká se i generačních souvislostí, situace menšiny v jinoetnickém prostředí nebo jejích politických a revitalizačních aktivit. V popředí zájmu se ocitá též konstruování vlastního dějinného příběhu, problematika společenské podmíněnosti paměti a biografické postižení životních příběhů jednotlivých aktérů. Metodologicky se práce hlásí k tradici etnografického výzkumu a staví na teoretických konceptech etnicity (Eriksen, Anderson), transnacionalismu (Werbner, Szaló) nebo paměťových studií (Halbwachs, Assmann, Nora). Práce si klade za cíl uvedení tématu sedmihradských Sasů a jiných skupin, vystupujících pod označením rumunští Němci, do českého prostředí. Věnuje se dějinám sedmihradských Sasů, jejich vyjednávání se státem a rámování jejich menšinové identity. Přitom se pokouší najít odpověď na otázku, zda je konec početně slabé národnostní menšiny sedmihradských Sasů nevyhnutelný, a jak tuto nevyhnutelnost vnímají jednotliví aktéři...
|
host ::
RSS.