|
|
Transkulturální rysy, pravidla a kulturní vzory při umírání a smrti vybraných minorit na území České republiky
MAŇHALOVÁ, Jana
Cílem předkládané práce bylo zjistit a zpracovat specifika transkulturálních rysů, pravidel a kulturních vzorů při umírání a smrti u vybraných minorit na území České republiky ve vztahu k ošetřovatelské péči, dále bylo snahou zjistit zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím a zjistit možnosti využití koncepčního modelu ošetřovatelského posuzování Joyce Newman Giger a Ruth Elaine Davidhizar a koncepčního modelu kulturních kompetencí Larry D. Purnell v problematice transkulturálních rysů, pravidel a kulturních vzorů při umírání a smrti u vybraných minorit na území České republiky. Stanovených cílů bylo dosaženo na základě kombinace kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod, které byly součástí výzkumného šetření realizovaného za finanční podpory Grantové agentury Jihočeské univerzity (GAJU) v Českých Budějovicích v rámci týmového grantového projektu, který nese název ?Využití koncepčních modelů v klinické a komunitní praxi?, č. 048/2015/S. V první části výzkumu byl technikou polostrukturovaného rozhovoru realizován předvýzkum s 50 informanty, vždy s 10 zástupci vyznavačů judaismu, křesťanství, buddhismu, islámu a ateismu. Hlavním cílem předvýzkumu bylo zjistit stěžejní údaje pro zodpovězení výzkumných otázek a pro tvorbu dotazníku vlastní konstrukce, který sloužil spolu se standardizovaným dotazníkem Revidovaný profil postoje ke smrti ? DAP-R (The Death Attitudes Profile ? Revised) ke kompletaci kvantitativních dat, které analyzovaly výsledky 1 700 respondentů. Výsledky předvýzkumu se staly podkladem návrhu ošetřovatelské dokumentace, která byla v rámci další fáze kvalitativního výzkumu ověřována prostřednictvím interview v ohniskové skupině, tzv. focus group, kterého se zúčastnilo 35 sester z klinické a komunitní praxe. Na základě výsledků uskutečněného předvýzkumu bylo zjištěno, že péče o umírajícího a mrtvého stojí na tradičních hodnotách lidského života. Informátoři totiž od sester vyžadují 7 ctností v podobě pokory, štědrosti, přejícnosti, mírumilovnosti, cudnosti, střídmosti a činorodosti, obohacenými respektováním lidské důstojnosti, láskou, empatií a porozuměním. Z kvantitativního výzkumu bylo zjištěno, že existuje statisticky významný rozdíl v transkulturálních rysech, pravidlech a kulturních vzorech v období umírání a smrti v závislosti na náboženském vyznání či osobním přesvědčení, ve kterém hraje důležitou roli i míra subjektivní identifikace s náboženským vyznáním či osobním přesvědčením. Z výsledků šetření je zřejmé, že detabuizace umírání a smrti, stejně tak kontakt s umírajícím člověkem a se zemřelým, významnou měrou napomáhá ke smíření se s vlastní smrtelností. Výsledky dále poukázaly na přítomnost menšího strachu ze smrti u žen oproti mužům, což lze konstatovat i na základě výsledků dotazníku DAP-R, z kterých je patrné, že existuje statisticky významný rozdíl ve vítaném přijetí smrti v závislosti na pohlaví. Vstřícné přijetí ke smrti náleží více osobám věřícím, než nevěřím. Zdá se, že focus group se sestrami odhalil absenci kulturních kompetencí, které mohou významnou měrou ovlivnit kvalitu života umírajících osob a jejich rodin. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku transkulturálních rysů, pravidel a kulturních vzorů u vybraných minorit na území České republiky. Na základě analýzy dat byla vytvořena ošetřovatelská anamnéza, která může být vhodným nástrojem pro kontinuální zvyšování kvality poskytované péče. S ohledem na výše zmíněné, je práce přínosná jak pro rozšíření teoretické základny oboru ošetřovatelství, tak i pro klinickou a komunitní praxi.
|
|
|
Hodnota a postoj ošetřovatelství pro veřejnost.
MAŇHALOVÁ, Jana
Teoretická východiska Přestože počátky ošetřovatelství sahají hluboko do naší historie, je relativně mladým oborem. V průběhu lidských dějin bylo ošetřovatelství ovlivňováno mnoha faktory, které měnily hodnoty a postoje veřejnosti k problematice a poskytování co nejefektivnější ošetřovatelské péče. Zaměřuje se na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péči o jeho zdraví. Hlavní představitelkou ošetřovatelství je Florence Nightingalová, která ovlivnila zdravotní péči po celém světě. Je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství, protože ho povýšila na profesi, která je stejně plnohodnotná jako profese lékaře. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 3 cíle: 1) Zjistit názory a představy laické a odborné veřejnosti na ošetřovatelství. 2) Zjistit názory laické a odborné veřejnosti, co je pro ni v ošetřovatelství nejdůležitější a nejefektivnější. 3) Zjistit co laická a odborná veřejnost očekává, že ošetřovatelství může poskytnout moderní společnosti a jak může přispět k jejímu rozvoji. Použité metody Výzkumné šetření diplomové práce probíhalo kvantitativní metodou pomocí dotazování formou dotazníků. Technika sběru dat byla snowball. Na základě prvotního předvýzkumu byly stanoveny dvě formy dotazníkového šetření, pro odbornou a laickou veřejnost. Odbornou veřejnost zastupovaly sestry pracující v primární péči, domácí péči a v nemocnici a jiných zdravotnických zařízeních. Laickou veřejnost zastupovaly osoby, které navštěvují praktického lékaře, využívají služeb domácí péče, hospitalizovaní pacienti a ostatní laická veřejnost. Výsledky Výsledky práce napomohly objasnit smýšlení veřejnosti a jejich vztah k ošetřovatelství. Mohou být použity jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských předmětů nebo jako příspěvek na odborné semináře, kurzy a konference, zabývající se touto problematikou. Odpovědi na hypotézy jsou podrobně zpracovány ve výzkumné části diplomové práce. Na základě statisticky zpracovaných dat byly hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Ošetřovatelství laická veřejnost vnímá spíše jako profesi zaměřenou na mateřskou péči, než jako profesionální obor. H1 byla potvrzena. H2: Vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství muži z laické veřejnosti se liší od vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství ženami z laické veřejnost. H2 byla potvrzena. H3: Odborná veřejnost vnímá svoji profesi jako poslání, na rozdíl od laické veřejnosti, která ji vnímá spíše jako rutinní záležitost ze strany sester. H3 byla potvrzena.H4: Odborná veřejnost vnímá postoj laické veřejnosti k ošetřovatelství pozitivněji, než ho vnímá laická veřejnost. H4 nebyla potvrzena. H5: Přednosti sester vnímá laická veřejnost více než jejich nedostatky. H5 nebyla potvrzena. H6: Hodnota ošetřovatelství pro veřejnost je závislá na tom, jak odborná veřejnost vyjadřuje spokojenost s ošetřovatelskou péčí poskytovanou svými kolegyněmi. H6 byla potvrzena. H7: Vzdělání je zásadní hodnotou ošetřovatelství pro veřejnost více z pohledu odborné veřejnosti, než z pohledu laické veřejnosti. H7 nebyla potvrzena. H8: Možnosti přispění ošetřovatelství pro moderní společnost z pohledu odborné veřejnosti jsou vyšší, než z pohledu laické veřejnosti. H8 nebyla potvrzena. H9: Pohled na hodnotu ošetřovatelství pro laickou veřejnost je přímo závislý na mediálně představovaném obrazu ošetřovatelství. H9 byla potvrzena. Závěr Přínosem práce je zveřejnění výsledků o názorech a představách dnešní moderní společnosti k ošetřovatelství a poukázání na problematiku tématu a nalezení slabých míst.
|
|
|
Znalosti a dovednosti sester v komunikaci s umírajícím pacientem.
MAŇHALOVÁ, Jana
21. století s sebou přineslo mnoho přínosných vědeckých a medicínských objevů. Díky moderním technikám dosavadní léčby žijeme déle. Možná i proto déle umíráme. Problematika paliativní péče provází sestry ve svých profesích každodenně. Bakalářská práce se zabývá znalostmi a dovednostmi sester v komunikaci s umírajícím pacientem. V teoretické části práce jsou vymezeny pojmy komunikace, umírání, smrt a vzájemná interakce mezi těmito tématy. Práce je zaměřena na komunikaci ve zdravotnictví, na specifické zásady v komunikaci sestry s umírajícím pacientem a na fáze umírání dle Elisabeth Kübler - Rossové. V praktické části práce jsou uvedeny výsledky výzkumného šetření pomocí grafů a tabulek. Výzkum byl prováděn kvantitativně metodou dotazování pomocí dotazníků. Výzkumný soubor tvoří sestry pracující na odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. Cílem práce bylo zmapovat znalosti a dovednosti sester v komunikaci s umírajícím pacientem. Na základě zvoleného cíle jsme určili následující hypotézy: H1: Domnívám se, že sestry mají znalosti v komunikaci s umírajícím pacientem. H2: Předpokládám, že sestry pracující na onkologickém oddělení mají lepší znalosti a dovednosti v komunikaci s umírajícím pacientem, než sestry na standardním oddělení nemocnice. Na základě výzkumného šetření byl cíl splněn, H1 byla potvrzena, H2 nebyla potvrzena. Práce je doplněna zdroji citací, odkazů a prostudované literatury. Kapitola Příloha obsahuje dotazník, Maslowu hierarchii potřeb a Chartu práv umírajících pacientů. Výsledky šetření byly zpracovány do brožury, která může být použita jako podkladový materiál pro výuku komunikace v ošetřovatelství nebo jako příspěvek na semináře a konference, zabývající se touto tématikou. Přínosem práce je zveřejnění informací o znalostech a dovednostech sester v komunikaci s umírajícím pacientem, poukázání na problematiku tématu.
|
host ::
RSS.