|
|
Vybrané charakteristiky hybného aparátu u žen (věková kategorie 60,00-69,99 r.)
ŤOUPALOVÁ, Lenka
Cílem této práce je posouzení a porovnání vybraných tělesných charakteristik u skupiny 30 žen zahrádkářského klubu věkové kategorie 60,00-69,99 let. Měření probíhalo opakovaně (listopad 2019 a březen 2020) kvůli pandemii jen u 17 z nich. Mezi zjišťovanými tělesnými charakteristikami byly tělesná výška, tělesná hmotnost, obvodové rozměry (pravé paže, břicha a boků), kožní řasy (nad dvojhlavým svalem pažním, nad trojhlavým svalem pažním, pod dolním úhlem lopatky a nad předním horním trnem kyčelním) a zkoušky pohyblivosti páteře (Stiborův příznak, Ottův příznak, Čepojův příznak, Schoberův příznak, modifikovaný Thomayerův příznak, zkouška šály a zkouška lateroflexe). Též byla vypočtena hodnota Body Mass Indexu (BMI) a součtu kožních řas. Součástí výzkumné části práce bylo také vyhodnocení otisku plochonoží, Dotazníku životní spokojenosti v oblasti Zdraví a Volný čas (Fahrenberg a kol., 2001) a vybraných doplňujících otázek. Porovnání průměrných výsledků listopadového a březnového měření našeho souboru ukázalo Studentovým testem (t-testem) statisticky vysoce významné rozdíly průměrných hodnot tělesné hmotnosti a BMI ve prospěch březnových hodnot (p = 0,000**). Statisticky významné rozdíly byly také zjištěny prostřednictvím Wilcoxonova testu při porovnání průměrných hodnot funkčních zkoušek páteře u Stiborova příznaku ve prospěch listopadového měření v předklonu (p = 0,030*). Výzkumná část se dále zabývá výsledky těsnosti vztahu hodnot BMI s jinými zjištěnými údaji. Nejzajímavějším výsledkem této části bylo zjištění, že v našem souboru nesouvisí hodnoty BMI s výsledky funkčních zkoušek páteře (p > 0,05). Naopak výsledky vztahu BMI a výskytu bolesti zad ukázaly mezi těmito daty souvislost (p = 0,049*). Průměrné hodnoty našeho souboru byly porovnávány s výsledky výzkumu olomouckých žen (Riegerová, 2010). Při tomto porovnávání byly rozdíly průměrných hodnot tělesné hmotnosti a BMI vyhodnoceny jako statisticky vysoce významné ve prospěch našeho souboru (p < 0,01). Také výsledky porovnání průměrných výsledků tělesné hmotnosti, BMI a obvodu břicha s výsledky výzkumu Toman Hrušková (2018) byly vyhodnoceny jako statisticky vysoce významné (p < 0,01).
|
|
|
Vnímání smyslu života u osob středního věku "krize středního věku"
PŘIBYLOVÁ, Dana
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vnímání smyslu života u generace středního věku, pro kterou bývá právě typická "krize středního věku". Tento pojem je mnohdy spojován s negativními jevy, jako je fyzické stárnutí, stagnace v kariéře, nuda v manželství a všeobecný stereotyp života. Zde je právě důležitý význam logoterapie, která nám pomáhá v hledání smyslu života, pomáhá při komunikaci v sociální práci, např. při existenciální osamělosti a ztrátě smyslu života. Práce je zpracována interdisciplinárně na základě odborné literatury, kdy je zmapováno pojetí středního věku z pohledu různých autorů, oblast změn, rozhodování a význam tzv. přechodového období, kdy se člověk ocitá mezi něčím, čím byl, a něčím, čím bude. Z pohledu filosofického a psychologického je práce zaměřena na hledání smyslu života. Pozornost je rovněž věnována základním pojmům a teoretickým východiskům vztahujícím se ke smyslu života, s aspektem kladeným na lidské cíle, životní hodnoty, motivaci, hodnotu zdraví, hodnotu lásky, štěstí, na život jako poslání. Cílem diplomové práce je zmapovat, jak je vnímáno období a smysl života u generace středního věku (označovaného, jako "krize středního věku") z pohledu vědních disciplín. Naznačit možnosti řešení a podporu osobní spokojenosti v krizi středního věku, naznačit možnosti prevence negativních důsledků, které jsou spojené se vstupem do druhé poloviny života. Ukázat, že i v této životní etapě lze vnímat a pojmout smysl života z pozitivního hlediska a prožít tak šťastný a plnohodnotný život.
|
|
|
Rizika diet u žen středního věku
Plachá, Barbora ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Bakalá ská práce pojednává o rizicích diet u žen st edního v ku (45 - 60 let). Práce je rozd lena na ást teoretickou a praktickou. Teoretická ást obecn charakterizuje období klimakteria, které nastává práv u žen ve st edním v ku. Informuje o základních zásadách racionálního stravování. Zabývá se problematikou nadváhy a obezity a s tím souvisejících reduk ních diet a jejich vlivem na zdravotní stav žen. Na základ odborných poznatk uvádí doporu ení, jak vhodn upravit jídelní ek. Praktickou ástí je dotazníkové šet ení, které je zam eno na stravovací zvyklosti žen a zkušenosti s reduk ními dietami. Jednotlivé výsledky jsou zhodnoceny a diskutovány v záv ru práce. Z výsledk dotazníkového šet ení je patrná nedostate ná informovanost sledované skupiny žen st edního v ku, zejména ohledn zdravotních rizik p i reduk ních dietách.
|
|
|
Životní spokojenost u somaticky nemocných
Kolínová, Magdaléna ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením kvality života u osob s nadváhou a obezitou. Teoretická část pojednává o kvalitě života, problematice obezity a vybraných psychologických souvislostech. V empirické části jsou zpracovány dvě studie: 1. Studie u osob s nadváhou / obezitou podstupujících pohybovou intervenci ve formě chůze o délce až 1 rok, zahrnuje 24 účastnic. Bylo dosaženo významného vlivu intervence na kvalitu života podle dotazníků IWQOL-Lite, OWLQOL a WRSM. 2. Studie u osob s nadváhou / obezitou absolvujících základní kurz STOB o délce 12 týdnů, zahrnuje 17 účastnic. Bylo dosaženo významného vlivu intervence na kvalitu života podle dotazníků IWQOL-Lite, OWLQOL a WRSM. U této populace byla hodnocena i změna sebehodnocení podle RSE a změna vlastní účinnosti podle GSE, ani v jednom případě nebylo dosaženo statistické významnosti, je nicméně patrný trend ke změně podle RSE, resp. GSE. Klíčová slova: Životní spokojenost; kvalita života; obezita; pohybová intervence; STOB
|
|
|
Edukace jako nástroj zvyšování kvality života seniorů
Kortanová, Hana ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Mühlpachr, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vzděláváním seniorů, zejména pak vlivem edukace na kvalitu jejich života. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část práce shrnuje poznatky tří tematických celků (stáří a stárnutí, kvalita života a význam edukace pro kvalitu života v seniorském věku) na základě domácí i zahraniční literatury. S pomocí příslušných pramenů zkoumá práce podrobněji stáří a stárnutí, demografický pohled společnosti na stárnutí, roli mezinárodních organizací při řešení problematiky stárnutí, pojem kvalita života a jeho vymezení, dimenze, modely a měření. Dále práce vymezuje koncept aktivního stárnutí a zabývá se jeho determinanty, zabývá se významem edukace pro kvalitu života v seniorském věku, funkcemi vzdělávání seniorů, jejich specifiky a možnostmi vzdělávání seniorů v České republice. Druhá, empirická část práce, je zaměřena na vlastní kvantitativní šetření vztahu mezi spokojeností a vzděláváním v seniorském věku, na oblasti zájmu seniorů o vzdělávání a důvody neúčasti na vzdělávacích aktivitách v seniorském věku. Sebraná data jsou nadále vyhodnocena a okomentována. Klíčová slova: vzdělávání seniorů, kvalita života, životní spokojenost, senioři.
|
|
|
Vztah kvality života a psychické odolnosti a vytrvalosti u hráčů parahokeje a vozíčkářského rugby
Jiskrová, Markéta ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
v českém jazyce Cíl: Cílem mé práce je zjistit, zda na základě vybraných pozitivních psychologických konstruktů (resilience, hardiness, grit) můžeme predikovat obecnou i sportovně specifickou kvalitu života u sportovců s tělesným postižením. Metody: Studie se zúčastnilo 40 hráčů para hokeje a vozíčkářského rugby (z toho pouze dvě ženy). Pro získání potřebných dat jsme použili dotazník sestavený profesorem Martinem na Wayne State University. Ten obsahuje 6 dílčích částí - obecné informace, životní spokojenost, grit, resilience, sportovní angažovanost a hardiness. K překladu dotazníku byla použita metoda "překladu a zpětného překladu". K analýze získaných dat jsme použili statistický program IBM SPSS 22.00. Výsledky: Životní spokojenost můžeme nejlépe predikovat na základě hardines (R = 0,686), ale i resilience (R = 0,496) a grit (R = 0,340). Predikovat sportovní angažovanost můžeme pouze na základě resilience (R = 0,374). Doporučujeme hledat další možné pozitivní konstrukty, které by mohly lépe predikovat sportovní angažovanost. Klíčová slova: kvalita života, sportovní angažovanost, životní spokojenost, psychická odolnost, psychická vytrvalost, grit, resilience, hardiness, para hokeje, vozíčkářské rugby
|
|
|
Životní spokojenost a bolest
Waldmannová, Alice ; Raudenská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu, jaký má bolest na životní spokojenost. Je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část empirickou. V první části definuji základní pojmy, jako je bolest, bolestivé chování, úzkost, strach, životní spokojenost, koncept životní spokojenosti, štěstí. Jaké jsou rozdíly v přístupu a hodnocení ke kvalitě života u pacientů s chronickou dlouhodobou bolestí a v porovnání s tím, u dobrovolníků bez bolesti. Snažila jsem se o popsání rozdílů mezi úzkostí a strachem, které jsou mezi sebou často zaměňovány. V závěru teoretické části jsou popsány metody hodnocení strachu z bolesti. V empirické části je zpracován kvantitativní výzkum, který je zaměřen na zjištění intenzity strachu z bolesti u pacientů s chronickou bolestí v závislosti na pohlaví, věku a jejich aktuální bolesti. Také jsou zde zkoumány rozdíly v používání strategií zvládání strachu mezi muži a ženami. Byly zvoleny tři dotazníkové metody - Dotazník životní spokojenosti (DŽS), Fear of Pain Questionnaire (FPQ- III) v české verzi, dále Dotazník stavu a rysu úzkosti (STAI). Pro zjištění intenzity bolesti byla použita numerická škála VAS. Dotazníkového šetření se zúčastnili respondenti FN Motol a zdraví dobrovolníci.
|
|
|
Socioekonomický status a jeho působení na strukturu a úroveň osobní pohody (well-being)
Matyášová, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Souhrn: Diplomová práce představuje vývoj pojetí well-beingu a socioekonomického statusu (SES) pomocí analýzy dostupných údajů v domácí i zahraniční odborné literatuře. Těžiště teoretické části tkví v souvislosti mezi úrovní SES a kvalitou osobní pohody, hledání a možná vysvětlení rozličných vztahů mezi jednotlivými determinanty. Ve výzkumném šetření pak ověřujeme základní výzkumnou otázku, která se ptá po existenci závislostního vztahu well-beingu a SES. Osobní pohoda byla měřena pomocí testu SWLS (Satisfaction with life scale; Diener et al., 1985) a RPWB (Ryff's scales of psychological well-being; Ryff, 1989). Socioekonomický status jsme odvozovali od výše příjmu, úrovně vzdělání a hodnoty prestiže zaměstání. Na našem výzkumném vzorku (n = 213) jsme prokázali přítomnost vztahu mezi výší příjmu a mírou well-beingu naměřenou testem RPWB. A dále jsme označili signifikantní rozdíly v prožívané míře well-beingu naměřené testem SWLS u lidí se základním a středním vzděláním; a také u nejnižší a nejvyšší příjmové kategorie. Celkově je vztah ovšem složitěji strukturovaný a spíše než jednoduchá pozitivní korelace se zde uplatňuje systém vzájemné podmíněnosti. Klíčová slova: well-being, socioekonomický status, osobní pohoda, životní spokojenost, příjem, vzdělání, prestiž zaměstnání
|
|
|
Determinants of Life Satisfaction in the Czech Republic and their Development over Time
Pavlovová, Anna ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Khymych, Olha (oponent)
Tato práce zkoumá životní spokojenost v České republice v letech 1991 až 2016. Vztahy mezi vybranými individuálními charakteristikami a spokojeností jsou analyzovány pomocí metody nejmenších čtverců a výsledky jsou následně porovnány v čase. Tato práce doplňuje existující literaturu tím, že poskytuje aktuální analýzu a že se životní spokojeností zabývá v širším časovém hori zontu. Některé vztahy byly shledány poměrně stálé během zkoumaného období (například ty spojené se zdravím, spokojeností s institucemi nebo politickým přesvědčením). Přestože vyšší vzdělání a vyšší plat nebyly vždy doprovázeny vyšší spojeností, rozdíly mezi nižšími a vyššími decily platu byly významné po celou dobu. Na druhou stranu se některé asociace v čase výrazně měnily (například asociace mezi spokojeností a statutem studenta). V rozporu s exis tující literaturou zabývající se devadesátými léty se vztah mezi spokojeností a věkem zdá být v případě České republiky konvexní po celou zkoumanou dobu. Nicméně zlomové body a přesný tvar vztahu se měnil v čase. Klíčová slova životní spokojenost, Česká republika, de terminanty životní spokojenosti, vývoj E-mail autora annapavlovova@email. cz E-mail vedoucího práce chytilova@fsv. cuni. cz
|
|
| |
host ::
RSS.