|
|
Gender a manažerská pozice z pohledu psychologie
Čížková, Kateřina ; Höschlová, Eva (vedoucí práce) ; Rymeš, Milan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vlivu genderu na manažerskou pozici z pohledu psychologie. Zabývá se nejprve obecným vymezením genderu jako sociální kategorie v protikladu ke kategorii pohlaví. Posléze rozebírá reálně existující rozdíly mezi muži a ženami i stereotypy s nimi svázané. V další části zkoumá otázku genderu ve světě práce a organizací. Ve třetí kapitole se již věnuje přímo problematice vlivu genderu na manažerskou pozici, a to v různých kontextech. Větší část práce se věnuje rozboru stylů vedení a míry, do níž je uplatňují muži či ženy na vedoucích pozicích. Empirická část předkládá návrh výzkumu, který se zaměřuje na zjištění rozdílů ve stylu vedení žen a mužů v našem prostředí. Zaměřuje se konkrétně na vedení menších skupin a na spokojenost podřízených pracovníků s tímto vedením.
|
|
|
Komparace termínů řízení a vedení
Vlková, Jitka ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Kalous, Jaroslav (oponent)
3 NÁZEV: Komparace termínů řízení a vedení AUTOR: Jitka Vlková KATEDRA: Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Irena Lhotková, Ph.D. ABSTRAKT: Závěrečná diplomová práce se zabývá problematikou managementu - řízení organizace, a problematikou vedení lidí. V teoretické části na základě odborné literatury práce objasní jednotlivé termíny řízení a vedení. Toto téma vychází z problému současnosti, kterým je skutečnost, že ředitelky chápou roli vedení a lídra spíše jako méně důležitou, nebo ji odsouvají pro nedostatek času a věnují se více ekonomice a úřednické práci. Pak je problémem řídit nebo spíše vést mateřskou školu. Ve školství je práce s lidmi podceňována a mnohdy zcela opomíjena, většina organizací trpí nadměrným řízením a nedostatečným vedením lidí. 4 Práce navazuje na výsledky výzkumného šetření Věry Fantové z roku 2004. Tehdy bylo výzkumem potvrzeno, že převládají činnosti manažerské nad pedagogickými. Šetření prokázalo, že ředitelky většinou zatěžuje často se měnící legislativa, nedostatek času na pedagogické řízení školy a ředitelky sloučených škol trápí vedení lidí. Všichni si uvědomujeme, že se doba a prostředí rychle mění, je v pohybu, vyžaduje stále nové a jiné přístupy, a tak záleží hodně na vedoucím pracovníkovi, řediteli, jakým je manažerem či lídrem. Hlavní část výzkumu se týká...
|
|
|
Teorie situačního vedení a její aplikace v oblasti oční optiky v České republice
Otavová, Petra ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
Teorie situačního vedení, ústřední téma rigorózní práce, je v současnosti jednou z oblastí zkoumaných v sociologii organizace a řízení. Primárním cílem práce je zmapovat manažerské styly řízení vedoucích pracovníků prodejen ve specifické oblasti oční optiky v České republice, určit, zdali jsou manažeři efektivní v řízení svých podřízených pracovníků, a to vše s ohledem na teorii situačního leadershipu podle Blancharda a Herseyho. Práce je převážně empirickou studií zabývající se problematikou stylů řízení jednotlivců na vyšších pracovních pozicích v organizacích působících ve vybraném oboru a jejich efektivnosti na podřízenou sociální skupinu nazývanou tým. V metodologické části bude představen výzkumný nástroj kvantitativního charakteru modifikovaný autorkou tak, aby mohl být využit v českém prostředí v konkrétní oblasti a následně aplikovaný na cílové skupiny. Teoretická východiska a poznatky by pak měly vhodně dokreslit výsledky analýz získaných dat. Klíčová slova: Teorie situačního vedení, vedoucí, styl vedení, rozsah stylů, adaptabilita stylů, zralost vedených
|
|
|
Uplatnění principů přístupu zaměřeného na člověka (PCA) v manažerské praxi
Mitaczová, Jana ; Junková, Vendula (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Hlavním cílem teoretické části této diplomové práce je představit Rogersův přístup zaměřený na člověka (PCA) z hlediska jeho vývoje, teorie, základních principů a možnosti uplatnění mimo terapeutický kontext se zaměřením na oblast vedení lidí. První kapitola je věnovaná obecným poznatkům o PCA a v druhé kapitole jsou blíže popsány možnosti uplatnění PCA v manažerské praxi. Hlavním cílem empirické části je ověření souvislosti uplatnění základních podmínek PCA ve vedení lidí (resp. vedení zaměřeného na člověka) s oddaností zaměstnanců organizaci, pro kterou pracují. Kvantitativní výzkum v podobě korelační studie byl realizován dotazníkovým šetřením na vzorku 63 respondentů, zaměstnanců z různých organizací a z různých oborů. V tomto výzkumu byly použity metody Barrett-Lennardův vztahový dotazník (BLRI) a Dotazník oddanosti organizaci (OCQ). Výsledky ukazují významnou korelaci mezi oddaností zaměstnance organizaci a mírou empatického porozumění, kongruence a úrovně přijetí ze strany vedoucího. Významný vztah mezi oddaností organizaci a nepodmíněností přijetí v rámci tohoto výzkumu potvrzen nebyl. Kromě hypotéz vycházejících z hlavního cíle jsou v rámci výzkumu ověřovány některé další hypotézy. Je zkoumán vztah mezi mírou uplatňování vedení zaměřeného na člověka a (1) délkou vztahu zaměstnance a...
|
|
|
Teorie situačního vedení a její aplikace v oblasti oční optiky v České republice
Otavová, Petra ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
Teorie situačního vedení, ústřední téma diplomové práce, je v současnosti jednou z oblastí zkoumaných v sociologii organizace a řízení. Primárním cílem práce je zmapovat manažerské styly řízení vedoucích pracovníků prodejen ve specifické oblasti oční optiky v České republice, určit, zdali jsou manažeři efektivní v řízení svých podřízených pracovníků, a to vše s ohledem na teorii situačního leadershipu podle Blancharda a Herseyho. Práce je převážně empirickou studií zabývající se problematikou stylů řízení jednotlivců na vyšších pracovních pozicích v organizacích působících ve vybraném oboru a jejich efektivnosti na podřízenou sociální skupinu nazývanou tým. V metodologické části bude představen výzkumný nástroj kvantitativního charakteru modifikovaný autorkou tak, aby mohl být využit v českém prostředí v konkrétní oblasti a následně aplikovaný na cílové skupiny. Teoretická východiska a poznatky by pak měly vhodně dokreslit výsledky analýz získaných dat.
|
|
|
Leadership a management
Ševčíková, Jana ; Ronzová, Yvonna (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce Leadership a management podává nejen teoretický obraz o problematice leadershipu a managementu ve všeobecném pohledu, nýbrž i praktický náhled na zkoumanou společnost, kterou je nejmenovaná advokátní kancelář. V teoretické části budou charakterizovány některé ze základních pojmů sledované oblasti, především řízení, vedení, manažerské funkce, manažerské role či styly vedení. Získané poznatky se dále aplikují na praktickou část a diplomová práce vyústí v doporučení pro zvýšení úrovně spokojenosti pracovníků společnosti, jakož i celého podniku.
|
|
|
Analýza ženských specifik stylu vedení v organizaci zabývající se vývojem informačních technologií
Hlaváčková, Eva ; Hodný,, Jiří (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce „Analýza ženských specifik stylu vedení v organizaci zabývající se vývojem informačních technologií“ staví na provedení analýzy pracovních stylů vedoucích pracovníků a pracovnic s ohledem definování ženských specifik vedení ve srovnání s muži. Teoretická část práce přináší vymezení základních pojmů souvisejících s uvedeným tématem, zvláště pak genderu a s ním souvisejícím stereotypům. Odpovídající pozornost je věnována současnému stavu v managementu z pohledu žen. Empirická část dokumentuje průběh kvantitativního výzkumného šetření provedeného u dané společnosti, kdy byl zkoumán styl vedení v souladu se stanovenými hypotézami. Souhrn zjištěných poznatků je v závěru diskutován v souvislosti svého potenciálního přínosu pro firemní praxi v oboru řízení a kultivace lidských zdrojů.
|
|
| |
|
|
Bezpečnostní kultura na oddělení
DRKOŠOVÁ, Petra
Současný stav: Bezpečnostní kulturou lze nazvat soubor opatření, jimiž je možné zvýšit bezpečí pacienta v léčebné a ošetřovatelské péči. Tato činnost je rozvíjena jednotlivci nebo organizacemi se záměrem ochránit pacienta před újmou na zdraví jako následku selhání systému péče (24).Předmět: Hlavním záměrem šetření bylo zmapování vztahu mezi úrovní organizační kultury ve sledovaných oblastech (komunikace, styl vedení) a bezpečností poskytované péče.Metodika: Zpracování empirické části bakalářské práce bylo vypracováno na základě použití kvantitativní metody výzkumu, sběru dat pomocí dotazníku.K vyhodnocení stylu vedení staniční sestry a otázek zabývajících se komunikací v týmu bylo použito modifikovaných otázek standardizovaného dotazníku dle Kollárika a spol. Škála sociálnej atmosféry v skupine (35). V tvrzeních zkoumajících kulturu bezpečí, byly zčásti zastoupeny otázky metodiky AHRQ - Agency for Healthcare Research and Quality (36), české verze překladem Filka a Kotrbová (37). Výzkumné šetření probíhalo v dubnu 2013 v nemocničním zařízení IKEM v Praze. Získaná data byla podrobena statistické analýze pomocí programu SPSS 16.0. Výzkumný soubor: Šetření se zúčastnili sestry a zdravotničtí asistenti pracující na standardních odděleních, odděleních intenzivní péče a odděleních resuscitační péče nemocnice IKEM v Praze. Z celkového počtu 160 rozdaných dotazníků bylo navráceno 118 (100 %) vyplněných dotazníků. Návratnost byla tedy 73,8 %. Výsledky: Záměrem výzkumného šetření bylo vyhodnotit vztah mezi stylem vedení staniční sestry, komunikací v týmu a bezpečnou péčí o pacienty. Z výsledků šetření v oblasti komunikace vyplynulo pozitivní vyjádření sester ke včasnosti předávání nových důležitých poznatků, hůře dopadla systematičnost a pravidelnost předávání informací. K hodnocení efektivnosti komunikace v ošetřovatelském týmu se kladně vyjádřilo 45,8 % sester a možnost diskuze připouští 68,6 % sester. Dodržování pravidel slušného chování a pravidla diskrétnosti se zdají být samozřejmostí. Důležité je respektování rozdílných názorů a vzájemné naslouchání v týmu.Šikana na pracovišti není bohužel výjimečná. Je pozitivní,v souvislosti s bezpečnou péčí o pacienty, že se sestry nebojí požádat kolegy o radu. Při prosazování stylu vedení orientovaného na lidi se staniční sestra zajímá o členy týmu nejen po stránce profesní, ale i po stránce lidské. Připouští diskuzi o zadaných úkolech, respektuje názor kolektivu a jednotlivce na nové informace. Mezi pozitivní charakterové vlastnosti rozhodně řadíme empatii, kterou dle respondentů staniční sestry disponují a zajímají se také o problémy jednotlivých sester. Je přínosné, a pro staniční sestry dobrou vizitkou, že sestry vnímají jejich hodnocení jako spravedlivé. Mezi základní pravidla bezpečné péče řadíme hygienu rukou u zdravotnického personálu a jednoznačnou identifikaci pacienta. Hygiena rukou je nejjednodušší prevencí nemocničních nákaz, kterou mají zdravotníci dle zákona dodržovat a dle odpovědí také dodržují. Co lze zlepšit při preferování bezpečné péče je podání léku na základě ordinace po telefonu, podávání generických léčiv bez opravy v ordinacích. Do odstranění těchto nedostatků musí být zapojeni lékaři. Velmi pozitivní je přístup sester k nahlášení nežádoucí události, kdy by téměř všichni respondenti (98,3 %) neváhali pochybení nahlásit bez ohledu na přístup vedení oddělení. Dle názoru sester se vedení oddělení o pochybení zajímá, sestry jsou informovány o chybách, které se na oddělení stanou a probíhá diskuze o možnostech prevence opakujících se chyb. Závěry: Z výsledků šetření vyplývá, že bezpečná péče je ošetřovatelským personálem vnímána pozitivně. Důležité je, aby byla idea přijímána a podporována vedením oddělení a zdravotnického zařízení. Sestry vnímají svoji přímou nadřízenou kladně. Snaha o předcházení komunikačních omylů v kolektivu vede přes vstřícnost a naslouchání.
|
|
|
Sebehodnocení dětí na běžném typu střední školy a střední škole waldorfské - porovnání.
MACHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce s názvem ?Sebehodnocení dětí na běžném typu střední školy a střední škole waldorfské ? porovnání? popisuje využívání studentského sebehodnocení a jeho metod na středních školách. Cílem práce je porovnávání situace na školách běžného typu a školách waldorfských. V teoretické části bylo sebehodnocení popsáno z pohledu psychologie a pedagogiky, byly shrnuty základní metody sebehodnocení a vliv stylu vedení učitele na sebehodnocení dospívajících. V praktické části práce bylo provedeno výzkumné šetření zabývající se otázkou jakým způsobem je sebehodnocení prováděno na středních školách běžného typu a waldorfských školách a jak danou problematiku vnímají studenti a jejich učitelé. Na základě získaných dat lze konstatovat, že podmínky pro používání sebehodnocení jsou na waldorfských školách příznivější.
|
host ::
RSS.