|
|
Kulturní reprezentace rozdělené společnosti; Případová studie - Izrael v ČR
Pánek Jurková, Jitka ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Budil, Ivo (oponent) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
MSc. Jitka Pánek Jurková Kulturní reprezentace rozdělené společnosti na příkladu Izraele v České republice Abstrakt: Dizertační práce zkoumá kulturní reprezentaci Izraele v České republice z antropologické perspektivy. Jedním ze základních teoretických východisek práce je rozlišení mezi dvěma pojmy: 1) kulturní diplomacií, která je definována jako vládou zprostředkovaná komunikace se zahraničním publikem skrze kulturu, a 2) kulturní reprezentací státu. Tu práce definuje jako výslednici různých narativů, jejichž prostřednictvím se aktéři vztahují k danému tématu a veřejně tak projevují své sebeporozumění. Dizertační práce je na aktéry zaměřenou analýzou. Zabývá se izraelskými vládními institucemi, umělci zapojenými v oficiálních reprezentačních aktivitách, diasporou, publikem, českými nevládními aktéry včetně pro-izraelských skupin, hnutím BDS a dalšími. Metoda práce kromě analýzy veřejně dostupných zdrojů vychází zejména z etnografického pozorování kulturních aktivit aktérů. V rámci zkoumání historie česko-izraelských bilaterálních vztahů a jejich dopadem na současnou izraelskou kulturní reprezentaci dochází práce k tomu, že zdánlivou blízkost obou států oslabuje měnící se kontext. Jeho důsledkem je "falešná familiarita," která je překážkou účinné kulturní diplomacie. Výzkum se soustředí na faktor hlubokého...
|
|
|
Polská veřejná diplomacie a její proměny
Straka, Daniel ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií zabývající se polskou veřejnou diplomacií jako nástrojem zahraniční politiky a jejími proměnami mezi roky 2005 a 2019. Uplatňování veřejné diplomacie je v polském případě ovlivněno dvěma zásadními faktory - velikostí státu, respektive jeho vlivu, a geografickým umístěním, které je spojeno s určitými společenskými, politickými a ekonomickými charakteristikami souvisejícími s historií země. Cílem práce je zjistit, na čem je polská diplomacie založena, jakým způsoben se v průběhu let proměnila a co to vypovídá o veřejné diplomacii jako nástroji zahraniční politiky státu a jejím možném ovlivnění domácími politickými aktéry. Mezi dvěma hlavními politickými stranami, které se od roku 2005 střídají u vlády, existuje výrazná štěpná linie a jejich preference v domácí i zahraniční politice se značně liší. Na základě výstupů polské veřejné diplomacie ve čtyřech oblastech - nation branding, kulturní diplomacii, historické diplomacii a užívaných komunikačních kanálech - a organizačním rámci je analyzováno propojení veřejné diplomacie a zahraniční politiky Polska a také strategie veřejné diplomacie s přihlédnutím ke střídání vládních stran.
|
|
|
Proměny česko-francouzských bilingvních sekcí v České republice od devadesátých let 20. století do současnosti
Kačerová, Eliška ; Emler, David (vedoucí práce) ; Lukešová, Anna (oponent)
Čtyři česká gymnázia otevřela francouzské třídy brzy po skončení komunistického režimu. Založení tzv. bilingvních sekcích se uskutečnilo díky znovuobnovení česko- francouzských vztahů po více než padesáti letech. Intenzivní spolupráce obou zemí na poli kultury a vzdělávání se odrazila ve význačné podpoře tohoto programu. V poslední době je ale možné pozorovat, že francouzské sekce již stejnou míru podpory a zájmu nedostávají, a jejich aktuální stav neodpovídá tomu v jejich počátcích. Cílem této práce je analyzovat institucionální proměny sekcí od jejich založení na začátku devadesátých let 20. století do současnosti. Po vylíčení historického kontextu vzniku bilingvních sekcí se text věnuje nejprve proměnám na francouzské straně, zejména jde o nový směr francouzské kulturní diplomacie, která přehodnocuje zájem o Českou republiku, a reviduje dosavadní výši financování vzdělávací spolupráce. Práce analyzuje rovněž vývoj na českém území, od změny postoje vůči francouzskému jazyku a francouzskému modelu vzdělávání, až po problematiku ukotvení francouzského vzdělání v českém školství se zaměřením na maturitní zkoušky.
|
|
|
Olympijské hry jako součást veřejné diplomacie (případové studie Peking 2008, Soči 2014)
Pinkava, Matouš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Tato práce zkoumá OH jako nástroj veřejné diplomacie. Tento problém je řešen pomocí dvou případových studií, které pomáhají pochopit, jakou roli OH ve veřejné diplomacii hrají a jaké jsou možné přínosy pro veřejnou diplomacii plynoucí z pořadatelství či účasti na OH. Jako případové studie jsou vybrány LOH 2008 v Pekingu a ZOH 2014 v Soči z několika důvodů. Pořadatelské země zmíněných OH měly v době, kdy se rozhodly kandidovat na pořadatelství OH zájem dokázat svou silnou pozici v rámci mezinárodního uspořádání a také obě pořadatelské země čelily před samotnými OH kritice a tlaku mezinárodního společenství. Před oběma hrami se především v západních médiích hovořilo o možném bojkotu OH. Na základě čtyř faktorů, které zhodnotily dopady těchto OH do veřejné diplomacie obou pořadatelských států bylo shledáno, že samotné pořadatelství poskytlo oběma zemím obrovský zájem mezinárodního publika, všeobecně neodmítavý postoj politických elit a výborné výsledky domácích sportovců. I přes rozporuplné ohlasy, které hry vyvolaly, lze tedy konstatovat, že pořadatelství OH mělo v daných případech pozitivní krátkodobý dopad do veřejné diplomacie daného státu. Práce také poukazuje na potřebu dalšího výzkumu zaměřeného na dlouhodobé efekty pořadatelství OH a dalších sportovních mega událostí na veřejnou diplomacii.
|
|
|
Cultural Diplomacy of Slovakia within the Presidency of the Council of the EU
Ihnátová, Ivana ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábek, Petr (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je kulturní diplomacie Slovenska během jeho předsednictví v Radě EU, které se konalo v druhé polovině roku 2016. Přestože předsednictvo představovalo pro Slovensko nelehký úkol, přineslo mu také příležitost prezentovat své umění a kulturu širšímu publiku a zviditelnit se na mezinárodní scéně. Cílem práce je tedy charakterizovat kulturní diplomacii během slovenského předsednictví Rady EU, popsat její jednotlivé aktivity, kulturní program a zhodnotit její celkovou úspěšnost. První kapitola práce se zabývá samotným pojmem kulturní diplomacie, jeho definováním, umístěním kulturní diplomacie v systému zahraniční kulturní politiky, vztahem kulturní a veřejné diplomacie atd. Druhá kapitola se zaměřuje na kulturní diplomacii Slovenska, její aktéry, strategii a nástroje, přičemž rovněž poukazuje na odlišnost mezi kulturní diplomacií malých a velkých států. Třetí a zároveň závěrečná část už konkrétně rozebírá kulturní diplomacii Slovenska v rámci předsednictví Rady EU.
|
|
|
Kulturní sféra zahraniční politiky globálních měst: příklad Londýna a Paříže v letech 2007-2016
Chocholová, Anna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kulturní sférou zahraniční politiky globálních měst a zkoumá ji na případu Londýna a Paříže v letech 2007-2016. Odpovídá na otázku, z jakých důvodů, jakým způsobem a s jakými výsledky tato dvě globální města tvoří kulturní dimenzi své zahraniční politiky. Pomocí analýzy kulturní diplomacie v podání Spojeného království a Francie zkoumá, zda se zahraniční kulturní snahy globálních měst odchylují od těch státních a vykazují společné rysy, nebo zda naopak státní příslušnost hraje navzdory fenoménu globálních měst nadále hlavní roli. Nakonec dochází k zodpovězení otázky, zda, do jaké míry a s jakými výsledky dochází v kulturní sféře k meziměstské spolupráci mezi Londýnem, Paříží a ostatními metropolemi, ve snaze zhodnotit hypotézu Saskie Sassen o utváření nadnárodních urbánních sítí. Práce dochází k závěru, že ačkoli kulturní sféra zahraniční politiky Londýna a Paříže vykazuje mnohé podobnosti, stále lze sledovat i vliv státních modelů. Londýn oproti Paříži, stejně jako Spojené království ve srovnání s Francií, více využívá moderních metod marketingu a utváření značky města či státu a zároveň klade důraz na ekonomický zisk. Obě města na druhou stranu v rámci svých kulturnědiplomatických aktivit využívají podobných nástrojů a sdílejí některé z cílů, čímž do jisté míry potvrzují...
|
|
| |
|
|
Role jazzové diplomacie v americké kulturní politice během studené války
Komrsová, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí jazzové diplomacie v rámci americké kulturní politiky v období studené války. Představuje využití jazzové hudby jakožto nástroje k vytváření pozitivního obrazu Spojených států ve světě. Práce je stavěna na teoretickém konceptu kulturní diplomacie jakožto podskupiny veřejné diplomacie a tzv. měkké síly státu. Zabývá se vývojem jazzové diplomacie a jejími proměnami v souvislosti s klíčovými momenty studené války a se společenskou situací ve Spojených státech. Věnuje se otázce, do jaké míry byla jazzová diplomacie úspěšná ve vytváření kladného obrazu USA v zahraničí. Práce dále analyzuje roli Afroameričanů v rámci americké kulturní politiky a jejich úlohu tzv. jazzových vyslanců. Demonstruje také význam samotných jazzových hudebníků. V souvislosti s vlivem amerického jazzu v zahraničí upozorňuje zejména na vliv rozhlasového vysíláni americké stanice Hlas Ameriky. Důraz je kladen také na psychologickou funkci jazzové hudby a její symbolický význam svobody. Autorka zde dochází k závěru, že jazzová diplomacie a americká jazzová hudba měla podstatný vliv ve státech východního bloku a potvrzuje také význam využití kultury jakožto součásti veřejné diplomacie.
|
|
|
Třetí pilíř zahraniční politiky? Západoněmecká zahraniční kulturní politika v 60. a 70. letech 20. století
Baštová, Petra ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent) ; Segert, Dieter (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá změny základních principů západoněmecké zahraniční kulturní politiky v 60. a 70. letech 20. století. Klade si za cíl nejen zodpovědět otázku, jakým způsobem a za jakých okolností se utvářela první (západo)německá koncepce zahraniční kulturní politiky a které instituce i kteří jednotlivci se na jejím formulování nejvíce podíleli, ale i zhodnotit, jak byla zahraniční kulturní politika ve sledovaném období ve Spolkové republice Německo chápána a definována a jakou roli hrála v celkové západoněmecké zahraniční politice. Zkoumaná problematika je navíc zasazena do širokého historického i mezinárodního kontextu. Práce spadá do oblasti politických dějin, inspiruje se však zároveň i podněty z oblasti kulturních dějin a politologie.
|
|
|
Taiwanské stipendijní programy jako zdroj soft power
Šilhánová, Barbora ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Taiwanská stipendia jako zdroj soft power" pojednává taiwanském pojetí teoretického konceptu soft power, dále o stipendiích, která jsou nabízená zahraničním studentům v rámci snahy získat soft power a především o vlivu, který mají stipendia na jejich recipienty. Jádrem práce je výzkum provedený formou polootevřeného dotazníku, kterému autorka podrobila české recipienty taiwanských stipendií. Práce čtenáři v první kapitole představuje historický kontext pro lepší porozumění současné situaci Taiwanu a také taiwanské pochopení teorie soft power a její aplikaci v praxi. Druhá kapitola se zaměřuje na stipendia pro zahraniční studenty, financovaná z vládních prostředků Taiwanu. Samotným jádrem práce je třetí kapitola, která prezentuje výsledky provedeného výzkumu.
|
host ::
RSS.