|
Za studiemi do Německa
Stuláková, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vysokoškolské studium v Německu v letech 1918-1933, a sice z pohledu československého studentstva. Je založena především na studiu archiválií z Archivu Univerzity Karlovy a dobové literatury. Pro zasazení do dějinného kontextu jsou využity v prvé řadě dvě obsáhlé monografie, konkrétně Germania docet od Daniely Siebe a Die Alexander von Humboldt-Stiftung und das Ausländerstudium in Deutschland 1925-1945 od Holgera Impekovena. Cílem této práce je statisticky vyjádřit, jak velký počet československých studentů do Německa za studiemi v daném období směřoval. Dále se zaměřuje na politické, finanční a studijní aspekty studia ve výmarské republice i na problémy s integrací československých studentů v německém prostředí. Jak ukázalo studium pramenů, je mezi Čechoslováky nutné důsledně odlišovat Čechy a Slováky na straně jedné od Němců na straně druhé. Mezi těmito národnostními skupinami totiž panovaly zásadní rozdíly, a to nejen v počtech, ve kterých do Německa směřovaly, ale i ve způsobu, jakým byly přijímány tamním obyvatelstvem. Českoslovenští Němci, tzv. Auslandsdeutsche, totiž neváhali ve výmarské republice opakovaně vyvolávat protičeskoslovenské nálady, které měly na jejich slovanské kolegy negativní dopad v podstatě ve všech výše zmíněných aspektech.
|
| |
|
Za studiemi do Německa
Stuláková, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vysokoškolské studium v Německu v letech 1918-1933, a sice z pohledu československého studentstva. Je založena především na studiu archiválií z Archivu Univerzity Karlovy a dobové literatury. Pro zasazení do dějinného kontextu jsou využity v prvé řadě dvě obsáhlé monografie, konkrétně Germania docet od Daniely Siebe a Die Alexander von Humboldt-Stiftung und das Ausländerstudium in Deutschland 1925-1945 od Holgera Impekovena. Cílem této práce je statisticky vyjádřit, jak velký počet československých studentů do Německa za studiemi v daném období směřoval. Dále se zaměřuje na politické, finanční a studijní aspekty studia ve výmarské republice i na problémy s integrací československých studentů v německém prostředí. Jak ukázalo studium pramenů, je mezi Čechoslováky nutné důsledně odlišovat Čechy a Slováky na straně jedné od Němců na straně druhé. Mezi těmito národnostními skupinami totiž panovaly zásadní rozdíly, a to nejen v počtech, ve kterých do Německa směřovaly, ale i ve způsobu, jakým byly přijímány tamním obyvatelstvem. Českoslovenští Němci, tzv. Auslandsdeutsche, totiž neváhali ve výmarské republice opakovaně vyvolávat protičeskoslovenské nálady, které měly na jejich slovanské kolegy negativní dopad v podstatě ve všech výše zmíněných aspektech.
|