Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pády jiných světů
Kozina, Václav ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Budil, Ivo (oponent) ; Horák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Pády jiných světů" pojednává o interpretacích conquisty Mexika a Peru (tj. dobytí říší Aztéků a Inků). Základní otázka, kterou řeší všechny práce zabývající se conquistou, zní: jak mohl příchod malých skupin španělských dobyvatelů v tak krátké době rozvrátit velké indiánské říše? Má práce si klade dva hlavní cíle: vytyčit typologii interpretací conquisty a podat vlastní interpretaci, která klade důraz na roli mentalit a kulturních komplexů. Rozlišil jsem čtyři základní typy interpretací conquisty: 1. metafyzické; 2. technologické; 3. environmentální; 4. mentalistické. Použil jsem koncepci mentalit (odvozenou z díla Luciena Lévy-Bruhla), a systémovou koncepci kultury, kde jsem pracoval zejména s pojmem "kulturní komplex". Podle mého pojetí conquista představovala střet mezi dvěma odlišnými typy mentalit: archaickou (kterou se vyznačovaly indiánské společnosti) a literární (která se rozvíjela v evropských společnostech). Rozdíly v mentalitách a kulturních komplexech poskytovaly výhody Španělům v jejich bojích s Aztéky a Inky. Nakonec je s pomocí uvedených koncepcí popsáno a vysvětleno španělské dobytí indiánských říší. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Urbanisation of the !Xun Bushmen in the area of Grootfontein in Namibia
Nedvěd, Radek ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Budil, Ivo (oponent) ; Skalník, Petr (oponent)
Přestože byli přehlíženi jak administrátory tak antropology a v městském prostředí tvořili minority, Křováci (Sanové) byli od počátku součástí urbánního prostředí v Namibii v oblastech jejich někdejšího osídlení. Tato disertace vychází z několika terénních výzkumů provedených v období mezi 2007 - 2013 v oblasti města Grootfonteinu a archivního výzkumu. Práce popisuje komplexní historické procesy a faktory ovlivňující urbánní mobilitu Křováků skupiny !Xun (!Kung) v Grootfonteinu, který leží na severu komerční farmářské oblasti v Namibii. Přestože mobilita do urbánních prostorů byla významnou měrou právně regulována německou i následnou jihoafrickou administrativou, Křovákům se dařilo do těchto prostorů pronikat. Počet Křováků skupiny !Xun v Grootfonteinu však výrazně vzrostl až na počátku tohoto století, kdy byla vybudována část townshipu zvaná Blikkiesdorp. Od té doby se stali integrální součástí urbánního prostředí města. Tato práce dokládá, že důvody pro urbanizaci Křováků nejsou pouze ekonomického rázu, ale jsou mnohem komplexnější. Studie je zaměřena na urbánní prostředí Grootfonteinu, její autor je však přesvědčen, že její závěry jsou v mnoha ohledech zobecnitelné i na ostatní urbánní prostory v komerční farmářské oblasti v Namibii s křováckými populacemi.
Kulturní reprezentace rozdělené společnosti; Případová studie - Izrael v ČR
Pánek Jurková, Jitka ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Budil, Ivo (oponent) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
MSc. Jitka Pánek Jurková Kulturní reprezentace rozdělené společnosti na příkladu Izraele v České republice Abstrakt: Dizertační práce zkoumá kulturní reprezentaci Izraele v České republice z antropologické perspektivy. Jedním ze základních teoretických východisek práce je rozlišení mezi dvěma pojmy: 1) kulturní diplomacií, která je definována jako vládou zprostředkovaná komunikace se zahraničním publikem skrze kulturu, a 2) kulturní reprezentací státu. Tu práce definuje jako výslednici různých narativů, jejichž prostřednictvím se aktéři vztahují k danému tématu a veřejně tak projevují své sebeporozumění. Dizertační práce je na aktéry zaměřenou analýzou. Zabývá se izraelskými vládními institucemi, umělci zapojenými v oficiálních reprezentačních aktivitách, diasporou, publikem, českými nevládními aktéry včetně pro-izraelských skupin, hnutím BDS a dalšími. Metoda práce kromě analýzy veřejně dostupných zdrojů vychází zejména z etnografického pozorování kulturních aktivit aktérů. V rámci zkoumání historie česko-izraelských bilaterálních vztahů a jejich dopadem na současnou izraelskou kulturní reprezentaci dochází práce k tomu, že zdánlivou blízkost obou států oslabuje měnící se kontext. Jeho důsledkem je "falešná familiarita," která je překážkou účinné kulturní diplomacie. Výzkum se soustředí na faktor hlubokého...
Pády jiných světů
Kozina, Václav ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Budil, Ivo (oponent) ; Horák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Pády jiných světů" pojednává o interpretacích conquisty Mexika a Peru (tj. dobytí říší Aztéků a Inků). Základní otázka, kterou řeší všechny práce zabývající se conquistou, zní: jak mohl příchod malých skupin španělských dobyvatelů v tak krátké době rozvrátit velké indiánské říše? Má práce si klade dva hlavní cíle: vytyčit typologii interpretací conquisty a podat vlastní interpretaci, která klade důraz na roli mentalit a kulturních komplexů. Rozlišil jsem čtyři základní typy interpretací conquisty: 1. metafyzické; 2. technologické; 3. environmentální; 4. mentalistické. Použil jsem koncepci mentalit (odvozenou z díla Luciena Lévy-Bruhla), a systémovou koncepci kultury, kde jsem pracoval zejména s pojmem "kulturní komplex". Podle mého pojetí conquista představovala střet mezi dvěma odlišnými typy mentalit: archaickou (kterou se vyznačovaly indiánské společnosti) a literární (která se rozvíjela v evropských společnostech). Rozdíly v mentalitách a kulturních komplexech poskytovaly výhody Španělům v jejich bojích s Aztéky a Inky. Nakonec je s pomocí uvedených koncepcí popsáno a vysvětleno španělské dobytí indiánských říší. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Urbanisation of the !Xun Bushmen in the area of Grootfontein in Namibia
Nedvěd, Radek ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Budil, Ivo (oponent) ; Skalník, Petr (oponent)
Přestože byli přehlíženi jak administrátory tak antropology a v městském prostředí tvořili minority, Křováci (Sanové) byli od počátku součástí urbánního prostředí v Namibii v oblastech jejich někdejšího osídlení. Tato disertace vychází z několika terénních výzkumů provedených v období mezi 2007 - 2013 v oblasti města Grootfonteinu a archivního výzkumu. Práce popisuje komplexní historické procesy a faktory ovlivňující urbánní mobilitu Křováků skupiny !Xun (!Kung) v Grootfonteinu, který leží na severu komerční farmářské oblasti v Namibii. Přestože mobilita do urbánních prostorů byla významnou měrou právně regulována německou i následnou jihoafrickou administrativou, Křovákům se dařilo do těchto prostorů pronikat. Počet Křováků skupiny !Xun v Grootfonteinu však výrazně vzrostl až na počátku tohoto století, kdy byla vybudována část townshipu zvaná Blikkiesdorp. Od té doby se stali integrální součástí urbánního prostředí města. Tato práce dokládá, že důvody pro urbanizaci Křováků nejsou pouze ekonomického rázu, ale jsou mnohem komplexnější. Studie je zaměřena na urbánní prostředí Grootfonteinu, její autor je však přesvědčen, že její závěry jsou v mnoha ohledech zobecnitelné i na ostatní urbánní prostory v komerční farmářské oblasti v Namibii s křováckými populacemi.
Tři stěžejní fáze mocenských bojů o Afriku
Zaayman, Wouter H. ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent) ; Budil, Ivo (oponent)
Tato teze zkoumá tri navzájem související období, týkající se vztahu Afriky se specifickými zememi a mocenskými bloky mimo africký kontinent od doby vedoucí ke kolonizaci Afriky, dále pak obdobím, oznaceném jako druhý mocenský boj, kde analyzuji proces soutežení a geopolitického napetí mezi dvema svetovými supervelmocemi behem Studené války a související s rozširováním vlivu mezi samotnými africkými státy, a rozsah, jehož proces vyvolal geopolitickou souteživost. Tretí kapitola mocenskych putek zahrnuje období od konce Studené války po prítomnost.Hodnocením procesu vztahu Afriky v prubehu techto trí specifických období vidím nedostatek patricných informací mezi vetšinou akademiku nejenom v Ceské republice, ale rovnež i na mezinárodním poli, což predstavuje nové pole pro hlubší výzkum. Prestože Afrika je dobre prozkoumána z hlediska spolecenských ved, chybí souhrnné studie a kritické analýzy v oblasti geopolitiky a politické geografie. Prispívá k tomu i skutecnost, že velká vetšina výzkumu je prací akademiku, kterí sami z Afriky nepocházejí. Tudíž pretrvává situace, kdy se na celou problematiku nahlíží periferne, a nikoliv zevnitr. Tato teze se proto pokouší vybídnout a hledat rešení techto témat.
Sebevražda jako hledání nového života
Žák, Stanislav ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Budil, Ivo (oponent)
Při hledání primárních příčin suicidálního chování člověka, existují-li vůbec nějaké primární příčiny, jsem si položil otázku: Je dobrovolný odchod ze života něčím abnormálním, co má příčinu ve zdravotním, psychickém či sociálním stresu člověka nebo tomu tak být nemusí? Je-li příčina lidského suicidálního chování výsledkem jakékoli porušenosti organismu, proč počet sebevražd nejvíce vzrůstá tam, kde péče o zdraví člověka je na nevyšší možné úrovni a kde je kulturně historicky sebevražda považována za projev jedné z nejhorších zdravotních abnormalit či etických prohřešků lidského života? Nemohou být příčiny suicidálního chování člověka také jinde než ve zdravotním, psychickém či sociálním kolapsu lidského organismu? Na tuto otázku hledám odpověď ve své disertační práci. Je všeobecně známo, že člověk je bytostí velmi složitou, která pro svůj život a přežití potřebuje nejen dobré zdravotní, sociální, ale také duchovní podmínky. Domnívám se, že je tragédií přírodovědně zaměřeného přístupu moderní doby, který zároveň přísně omezuje společensky uznávané hranice lidského poznání, že výzkum této čtvrté dimenze lidské existence odmítá vzít na vědomí. Již C.G. Jung dospěl k tomuto názoru, když říká: "Každá přírodní věda je tam, kde už nemůže postupovat experimentálně, popisná, aniž přestává být vědeckou. Empirická...
Kultura romských osad
Jakoubek, Marek ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Budil, Ivo (oponent) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Tématem následujících stránek je analýza kultury romských osad. Přestože je sousloví "romské osady" poměrně hojně frekventované, v otázce jeho užívání panuje značný zmatek a je tedy již téměř nemožné zjistit a říci, co si pod ním ten který autor vlastně představuje. V této stati budu toto označení užívat jako termín a obsahem mé práce bude do značné míry právě snaha o jeho definici. Jako každý termín, je i pojem "romská osada" svou povahou arbitrární, jedná se o konvenční, nehodnotící nálepku. Důvodem, proč jsem jako jeden z centrálních pojmů zvolil zaužívané a významově přetížené sousloví je ten, že za prvé laický výraz "romská osada" má konotace blízké významu tohoto pojmu v přítomné stati (v tomto ohledu se tedy jedná jen o jakousi kultivaci slova běžné mluvy) a za druhé dosavadní pokusy o zavedení jiného označení pomocí neologizmu dosud vždy selhaly (ať se již jednalo o termín slovenské státní správy "obytná zoskupenia na nízkom sociokultúrnom stupni" či termín "kumulovaná romská sídliště" 1 z autorské dílny S. Kužela). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.