|
|
Paliva pro spalovací motory
Vrbický, Jiří ; Jedelský, Jan (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá základními vlastnostmi paliv pro spalovací motory. Především jejich vlivem na termickou účinnost. Dále je zde uvedeno rozdělení paliv a jejich porovnání z hlediska ekologického, ekonomického a technologického. Zabývá se palivy konvenčními (benzín, motorová nafta) a palivy alternativními (zemní plyn, propan-butan, vodík, bionafta, bioplyn, metanol, etanol).
|
|
|
Netradiční metody zvyšování výkonu spalovacích motorů
Smrček, Martin ; Pech, Ondřej (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
Nejběžnější metodou pro navýšení výkonu spalovacích motorů se v dnešní době nejčastěji používá chiptuning anebo rozrůstající se výskyt etanolu. Cílem této bakalářské práce bylo provést základní termodynamický rozbor cyklů spalovacích motorů, různých vlivů na termodynamickou účinnost a výkon a rozebrat různé metody, jak dodatečně navýšit výkon spalovacího motoru. Dále jsou uvedeny principy činnosti rozebíraných metod, výhody a nevýhody, srovnání použitých metod z hlediska použití, poměru cena/výkon a také praktické příklady použití.
|
|
|
VYUŽITÍ ODPADŮ Z POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROB NA BIOPRODUKCI KYSELINY MLÉČNÉ A ETHANOLU
Hudečková, Helena ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložena disertační práce je zaměřena především na mikrobiální produkci kyseliny mléčné a ethanolu z odpadů z potravinářských výrob. Jakožto substráty byly vybrány odpad z produkce kávy (kávová sedlina), odpad z produkce vína (matoliny), odpad ze zpracování citrusových plodů (pomerančové slupky). Teoretická část se věnuje shrnutí dosavadních poznatků o odpadech z potravinářských výrob a možnostech jejich zpracování. Pojednává také o vybraných metabolitech (kyselina mléčná, ethanol), na které mohou být tyto odpady utilizovány. Část experimentů se zabývala především charakterizací a optimalizací hydrolýz pro maximalizaci množství fermentovatelných sacharidů. Byly provedeny různé kombinace chemickýc, fyzikálních a enzymatických hydrolýz vybraných substrátů. Následně byl vybírán vhodný produkční kmen kyseliny mléčné a ethanolu. V případě produkce kyseliny mléčné bylo vybráno 7 kmenů (Lactobacillus casei CCM 4798, Bacillus coagulans CCM 2013, Bacillus coagulans CCM 2658, Lactobacillus rhamnosus CCM 1825T, Lactobacillus delbruckii subsp. bulgaricus CCM 7190, Lactobacillus plantarum CCM 7039T, Streptococcus thermophilus CCM 4757), které byly kultivovány nejprve na syntetických médiích s obsahem různých sacharidů a následně byly testovány na konkrétních hydrolyzátech odpadních substrátů. V případě produkce ethanolu byly testovány 2 kmeny (S. cerevisiae CNCTC 6646 a S. cerevisiae CNCTC 6651) na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů. Následně byla věnována část experimentů produkci kyseliny mléčné a ethanolu na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů za kontrolovaných podmínek v bioreaktoru. Závěrečná část předložené disertační práce se zabývala testováním mikroaerobní předúpravy lignocelulosového materiálu pro zvýšení produkce organických kyselin během acetogenní fáze anaerobní digescí.
|
|
|
Příprava mikrobiálních metabolitů z odpadních surovin
Zichová, Miroslava ; Márová, Ivana (oponent) ; Stloukal, Radek (oponent) ; Rosenberg, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou využití odpadních surovin pro mikrobiální produkci významných metabolitů. První část práce je zaměřena na využití odpadního papíru, jakožto lignocelulosového materiálu, který představuje netradiční zdroj pro produkci bioethanolu. Druhá část se věnuje imobilizaci celulolytických enzymů, které se uplatňují při hydrolýze lignocelulosových materiálů. Odpadní papír (lepenka) byl nejprve předupraven pomletím mixérem a vibračním mlýnem. Předupravená lepenka byla použita pro produkci ethanolu metodou simultánní sacharifikace a fermentace. Tato metoda byla nejdříve optimalizována s volnými buňkami Saccharomyces cerevisiae. Následujícím krokem byl výběr kmenů vhodných k imobilizaci. Kmeny S. cerevisiae a Pichia kudriavzevii byly imobilizovány technologií enkapsulace do nosiče z polyvinylalkoholu a opět testovány na produkci ethanolu metodou simultánní sacharifikace a fermentace. V druhé části práce byl připraven nosič z odpadních polyethylentereftalových lahví, který byl použit k imobilizaci celulolytického komplexu. Pro tento nosič s enzymem byly stanoveny základní charakteristiky, jako teplotní a pH optimum, skladovací, operační a tepelná stabilita, enzymová kinetika a způsob účinku enzymu. Srovnáním se dvěma komerčními nosiči se tento nosič ukázal jako vhodný k imobilizaci celulolytického komplexu.
|
|
|
Průmyslová výroba lihu
Flajs, Roman ; Zichová, Miroslava (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá průmyslovou výrobou lihu pro potravinářské a palivové účely. Cílem práce je popsat suroviny na výrobu lihu se zaměřením na lignocelulosové materiály a mikroorganismy, které se používají při jejich zpracování a fermentaci. Podrobněji je zde rozveden technologický postup výroby lihu z jednotlivých surovin a následně je popsáno využití lihu hlavně pro palivové účely jako náhrady za fosilní paliva.
|
|
|
Kalibrace snímačů teplot
Záboj, Jakub ; Charvát, Pavel (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
V bakalářské práci je popsán vliv změny teploty na fyzikální vlastnosti látek a materiálů. Historický vývoj teploměrů a měření teploty, který vedl k zavedení jednotné teplotní stupnice. Je zde vytvořen přehled sou-časných teploměrů a jejich podrobný popis. Následují vybrané kalibrátory jako nástroj pro ověřování a kalibraci tepelných snímačů (teploměrů). Jako příklad je uvedena kalibrace termočlánků, kterou jsme provedli s určením vlastních charakteristik termočlánků. Jsou zde shrnuty i nejčastější zdroje chyb při kalibraci a nakonec popsán rozdíl mezi kalibračními metodami.
|
|
|
Optimalizace bioprodukce ethanolu z odpadních materiálů metodou SSF
Filová, Dagmar ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Predložená diplomová práca sa zaoberá problematikou výroby bioetanolu ako paliva. V teoretickej časti sú vysvetlené základné pojmy spájajúce sa s touto problematikou, ďalej sú predstavené spôsoby predúpravy lignocelulózových materiálov a ich konverzie na etanol. Pozornosť je venovaná aj mikroorganizmom používaným pri produkcií bioetanolu v priemysle a analytickým inštrumentálnym technikám detekcie glukózy a etanolu, použitým v tejto práci. V experimentálnej časti je pozornosť venovaná kompozičnej analýze substrátu – bol zisťovaný obsah sušiny, celulózy a popola. Ako východzia surovina bol zvolený odpadný papier, ktorý v súčasnosti okrem recyklácie nenachádza iné využitie. Produkčným mikroorganizmom, skvasujúcim cukry na etanol bol neznámy kmeň Saccharomyces cerevisiae. Prvotná predúprava substrátu – odstránenie rigidných zložiek prebehla niekoľkými fyzikálnymi a fyzikálno – chemickými spôsobmi. Takto upravený substrát bol pripravený na enzýmovú hydrolýzu, počas ktorej došlo k vzniku monomérnych jednotiek z polysacharidov. Etanol bol produkovaný metódou simultánnej sacharifikácie a fermentácie, kedy enzýmová hydrolýza a fermentácia prebehla súčasne a v rovnakej reakčnej nádobe.
|
|
|
Analýza produktů elektrického výboje ve směsích vody a etanolu
Lokajová, Aneta ; Slavíček,, Pavel (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na elektrické výboje v kapalině, konkrétně na roztoky etanolu. V teoretické části je nastíněna definice plazmatu, důležité parametry, druhy a generování plazmatu a využité plazmových technologií v současnosti. Hlavní pozornost je věnována výbojům v kapalném prostředí. Elektrickým výbojem v kapalném prostředí dochází k fyzikálním procesům (rázovým vlnám, UV záření a působení elektrického proudu), stejně jako k chemickým (tvorba radikálů a iontů). Obu typů procesů se využívá v mnoha odvětvích – v medicínském prostředí (sterilizace nástrojů, ničení patogenních útvarů v těle), ve spotřebním průmyslu (povrchové úpravy, úpravy textilií a netkaných látek, čištění povrchů) nebo v ochraně životního prostředí (čištění pitné vody, rozklady organických látek). Cílem práce byla analýza produktů v roztoku etanolu. Byly proměřeny různé vzorky a byla sledována koncentrace vybraných složek v průběhu měření – etanol, aceton a acetaldehyd. Na sběr dat byla použita metoda PTR-TOF-MS. Tato metoda je vhodná díky rychlé odezvě a okamžitému měření, pro naše potřeby poskytuje dostatečně přesné výsledky. Pro lepší a přesnější stanovení je do budoucna vhodné použít kombinaci s nějakou chromatografickou metodou – např. plynovou chromatografií.
|
|
| |
|
|
Úskalí zastavování hydratace alkalicky aktivované strusky organickými látkami
Chadima, Jan ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zastavením hydratace alkalicky aktivované strusky organickými rozpouštědly a sleduje do jaké míry ovlivní vybrané organické rozpouštědlo výsledky z analýz. Použitými rozpouštědly byl aceton, diethylether, ethanol, isopropanol a methanol, a to proto, že se jedná v praxi o nejpoužívanější organické rozpouštědla. Pro posouzení míry ovlivnění organických rozpouštědel na vzorky alkalicky aktivované strusky a vzorky portlandského cementu byla použita termogravimetrická analýza spolu s diferenční termickou analýzou. Nejvíce vzorky ovlivňoval methanol a aceton a čím déle byl vzorek uložen v rozpouštědle, tím více reagoval s organickým rozpouštědlem. Nežádoucí interakce organického rozpouštědla byla největší u vzorků portlandského cementu. Vzorky, které byly před analýzou vypláchnuty diethyletherem, měly menší hmotnostní ztráty než vzorky nevypláchnuté. V případě alkalicky aktivované strusky bylo zjištěno, že způsob ovlivnění termogravimetrických výsledků organickými rozpouštědly velmi závisí na použitém aktivátoru, přičemž nejmenší vliv byl pozorován u aktivace Na2CO3, naopak největší vliv byl při teplotách do 600 °C pozorován pro aktivaci NaOH, zatímco pro vyšší teploty u aktivace vodním sklem.
|
host ::
RSS.