Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 67 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv plazmatem aktivované vody na klíčivost a kvalitu kukuřice
Kovařík, Martin ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem plazmatem aktivované vody na klíčivost kukuřice. Po kontaktu vody s plazmatem mění voda své chemické složení a získává tím nové vlastnosti, které jsou využitelné v zemědělství. Teoretická část se dělí do dvou základních částí. Na začátku první části je stručně charakterizované plazma a poté se tato část již zabývá plazmatem aktivovanou vodou (PAW), její aktivací, fyzikálními a chemickými vlastnostmi a v závěru této části i jejímu využití. Druhá část teoretické části se pak věnuje klíčivosti rostlin, vnějšími vlivy ovlivňujícími klíčivost a statistickému vyhodnocení klíčivosti. V závěru teoretické části se tato práce věnuje ekotoxicitě rostlin. Náplní experimentální části byla příprava PAW, její následná aplikace na semena kukuřice a studium jejího vlivu na klíčivost a kvalitu rostliny. PAW byla vytvořena pomocí tří různých plazmových systémů z destilované a kohoutkové vody a efekt jednotlivých PAW na semena byl porovnáván s efektem jednotlivých kontrolních vzorků. Zjištěné výsledky naznačují pozitivní vliv PAW na klíčení semen, ale konečná hypotéza by vyžadovala rozsáhlejší pokusy v různých prostředích, především v půdě.
Vliv plazmatem aktivované vody na plísně
Moskvina, Anastasia ; Krčma, František (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je vliv plazmatem ošetřené vody na plísně. Teoretická část je věnována interakci plazmatu s kapalinami, vlastnostem a využití plazmatem aktivované vody a jejího vlivu na různé druhy mikroorganismů. Reaktivní částice obsažené v plazmatem ošetřené vodě způsobují inhibici živých buněk, proto může být plazmatem ošetřená voda využívána jako sterilizační prostředek. V experimentální části je porovnána účinnost tří způsobů přípravy plazmatem ošetřené vody. Pro aktivaci nad vodní hladinou byl použit plazmový systém dielektrického bariérového výboje. K aktivaci pod hladinou vody byla použita plazmová tryska; byly studovány dvě metody – střídavý (vysokofrekvenční) a stejnosměrný výboj. Ze vzorků plazmatem ošetřené vody byly připraveny suspenze plísně Aspergillus niger, které byly následně zaočkovány na sladinové médium a kultivovány po dobu 72 hodin. Výsledný efekt byl vyhodnocen stanovením počtu jednotek tvořících kolonie. Takto experimentálně získaná data byla zpracována a diskutována v kapitole výsledků a diskuze. Bylo zjištěno, že metoda aktivace vody pod její hladinou má výraznější účinky, což odpovídá informacím shrnutým v teoretické části. Účinek dielektrického bariérového výboje byl o něco mírnější, ale všechny tři metody způsobily značný úbytek počtu kolonií oproti kontrolnímu neošetřenému vzorku.
Vliv plazmatu a plazmatem aktivované vody na plíseň Aspergillus niger
Žitný, Michal ; Čechová, Ludmila (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou dekontaminace plísně Aspergillus niger pomocí plazmatu, plazmatem aktivované vody a jejich kombinace. Teoretická část se zaměřuje na obecné vlastnosti plazmatu, jeho generaci, dosud známé účinky na mikroorganismy a jeho využití v průmyslu se speciálním zaměřením na medicínu. Dále se zaměřuje na generaci, charakterizaci plazmatem aktivované vody, její účinky na bakterie, kvasinky a plísně a její využití. Dále se zabývá popisem plísní, jejich výskytem a jejich sterilizací. Část teorie byla zaměřena přímo na plíseň Aspergillus niger. Byla zde popsána její kultivace a její využití v průmyslu, jako je její použití na kultivaci kyseliny citrónové. Experimentální část se zaměřuje charakterizací plazmatem aktivované vody generované pomocí pochodňového jetu. Sleduje se vliv dodávaného výkonu na tvorbu iontů v plazmatem aktivované vodě. Sleduje se dekontaminační účinek plazmatu, generovaným pochodňovým jetem, samostatně a v kombinaci s plazmatem aktivovanou vodou generovanou pomocí střídavého a stejnosměrného proudu. Charakterizace plazmatem aktivované vody byla provedena s 20 ml destilované vody při rychlosti nosného plynu 2 l/ min a výkonu mikrovlnného zdroje 9 a 12 W. Dekontaminační vliv plazmatu a jeho kombinace s plazmatem aktivovanou vodou byl pozorován očkováním 100 l desetkrát a stokrát zředěné ošetřené kultury plísně na Petriho misky se sladinovým agarem. Vyhodnocení účinku bylo provedeno počítáním narostlých kolonií plísně a následným porovnáním s kontrolními vzorky. Všechna naměřená a získaná data byla zpracována ve výsledcích. Bylo zjištěno, že plazmatem aktivovaná voda generovaná pochodňovým jetem obsahuje vyšší koncentrace dusíkatých látek a nižší koncentrace peroxidu vodíku, přičemž u nižšího výkonu jsou generované koncentrace dusičnanů vyšší než u vyššího výkonu. Plazmatem aktivovaná voda generovaná pomocí stejnosměrného napětí obsahuje nízké koncentrace dusíkatých látek a vysoké koncentrace peroxidu vodíku oproti PAW generované pochodňovým jetem. Dále plazmatem aktivovaná voda generovaná pomocí vysokofrekvenčního zdroje obsahuje minimální koncentrace dusíkatých látek a lehce zvýšenou koncentraci peroxidu vodíku oproti PAW vytvořené pochodňovým jetem. Nejvyšší dekontaminační vliv ze všech použitých metod měla kombinace plazmatu a plazmatem aktivované vody, připravené plazmovou tryskou pomocí stejnosměrného napětí, a to při aplikaci plazmatu jako prvního. Naopak nejméně účinná metoda byla aplikace plazmatu a plazmatem aktivované vody, generované střídavým napětím. Omezování přístupu kyslíku nemělo téměř žádný vliv při přímém ošetření plazmatem, ale další metody jím byly výrazně ovlivněny. Největší rozdíl dekontaminačního vlivu byl pozorován u kombinace plazmatu a plazmatem aktivované vody, generované střídavým proudem, kde rozdíl byl až 30 %, ale všechny metody měly významný dekontaminační vliv oproti kontrole.
Porovnání degradace organických barviv v různých plazmových systémech
Dotsenko, Anastasia ; Králová, Marcela (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním degradace organických barviv (konkrétně: Saturnová červeň L4B (Direct Red 79) a Indigokarmín (Acid Blue 74)) v různých plazmových systémech a obecnou charakteristikou optické emisní spektrometrie mikrovlnné plazmové trysky. Stručně shrnuje základní informace o plazmatu a procesech v něm probíhajících. Teoretická část je zaměřena na základní informace o plazmatu a procesech v něm probíhajících, základní informace o barvivech a způsobech jejich odbourávání. Plazma v sobě obsahuje řadu aktivních částic, jako jsou hydroxylové radikály, radikály oxidů dusíku, excitované molekuly dusíku, atomární dusík, argon a kyslík. Všechny tyto částice společně s fotony generovanými plazmatem jsou využitelné v enviromentálních aplikacích. Experimentální část je zaměřena na ošetřeni vzorku modelových barviv ve vybraných plazmových systémech, generujících plazma nad povrchem kapaliny (mikrovlnný výboj s povrchovou vlnou, dielektrický bariérový výboj s tekutou elektrodou) nebo pod ní (plazmová tryska v kapalině), a vyhodnocovaní míry jejich rozkladu. Charakterizaci distribuce aktivních částic podél osy plazmatu vysokofrekvenční trysky v argonu a stanovení podmínek v plazmatu s ohledem na využitelnost systému pro životni prostředí.
Optimalizace distribuce aktivních částic generovaných nízkoteplotním plazmatem na povrchu biopolymerů
Krupičková, Lucie ; Kozáková, Zdenka (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá hledáním optimálních parametrů distribuce aktivních částic, které jsou generovány nízkoteplotním plazmatem, na povrchu biopolymerů. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku plazmatu a jeho aktivních složek. Jsou zde uvedeny možné aplikace plazmatu v medicíně a potravinářském průmyslu a také přehled modelů umělé kůže. Poslední kapitoly teoretické části se věnují popisu anatomie kůže a stručnému přehledu mikroorganismů C. glabrata, E. coli a S. epidermidis. V rámci experimentální části byly nejdříve připraveny biopolymery s obsahem barviv pro detekci reaktivních částic přítomných v plazmatu. Následně byly biopolymery podrobeny bodovému ošetření plazmatem při různých podmínkách. U všech biopolymerů došlo při správných podmínkách po ošetření k barevné změně, což je důkazem přítomnosti aktivních částic. Byl proveden také experiment, při kterém došlo k průchodu UV záření, ale byl zamezen styk aktivních částic s obarveným biopolymerem. Experiment potvrdil, že za změnu barvy biopolymerů jsou skutečně zodpovědné aktivní částice, a ne UV záření. Následně byly nalezeny optimální parametry distribuce aktivních částic po celé ploše biopolymeru. Získané parametry byly dále využity při ošetření agarových ploten s jednotlivými kulturami C. glabrata, E. Coli, S epidermidis a se směsnou kulturou C. glabrata + E. Coli. Při ošetření byly použity dva různé výboje, a to pochodňový s přímým přívodem plynu a mikrovlnný s povrchovou vlnou. Ošetřené vzorky byly po inkubaci nafoceny. Počítačový program Aurora vyhodnotil plochu agarových ploten, která je pokryta danou kulturou. Na základě těchto dat byl vyhodnocen inhibiční účinek ošetřených kultur ve srovnání s neošetřenými. Při použití pochodňového výboje s přímým přívodem plynu došlo k mnohem vyššímu inhibičnímu účinku než při použití mikrovlnného výboje s povrchovou vlnou u všech 4 zkoumaných vzorků.
Studium dekontaminačních účinků plazmatu a plazmatem aktivované vody
Kovaříková, Kateřina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zabývá využitím plazmatu v dekontaminačních procesech. Experimentální část práce se zaměřuje na přípravu a charakterizaci modelových vzorků organických barviv vhodnými analytickými metodami. Modelové vzorky byly ošetřeny přímým působením plazmatu nebo plazmatem aktivované vody. Pro oba způsoby ošetření bylo použito dvou odlišných zdrojů plazmatu - dielektrický bariérový výboj v ozonizátoru s následným probubláváním jeho plynných produktů do roztoku a mikrovlnný plazmový jet působící na hladinu kapaliny. Cílem práce bylo vyhodnocení míry dekontaminace vzorků a porovnání účinnosti jednotlivých systémů.
Studium účinku plazmatu a plazmatem aktivované vody při léčbě bakteriálních infekcí
Korečková, Svatava ; Jirásek,, Vít (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo připravit a charakterizovat plazmatem ošetřenou kapalinu (PTL), konkrétně fyziologický roztok pomocí různých plazmových systémů. Dále aplikovat připravené PTL na vybrané mikroorganismy pro zjištění jejich antimikrobiálního účinku. Byly vybrány systémy, které využívají přímou i nepřímou interakci plazmatu s kapalinou a plazma bylo generováno za atmosférického tlaku. Teoretická část je zaměřená na plazmatem ošetřenou vodu jako takovou, systémy, kterými lze plazmatem ošetřenou vodu produkovat, ale také popis charakterizace z pohledu množství aktivních částic nebo fyzikálně-chemických vlastností. Nalezneme zde také mikrobiologickou část této práce, a to konkrétně popis mikroorganismů zvolených pro experimentální práci. Rovněž je zde popsáno onemocnění otitis externa (zánět zevního zvukovodu) a možnosti jeho antibiotické léčby. V této práci byly testovány PTL připravené čtyřmi různými systémy: výboj za pomocí plazmové trysky ponořené do kapaliny se stejnosměrným nebo střídavým zdrojem napětí (PTLAC a PTLDC), dielektrický bariérový výboj s tekutou elektrodou (PTLDBD) a mikrovlnný výboj s povrchovou vlnou (PTLSW). Takto připravené roztoky byly nejprve charakterizovány z hlediska reaktivních částic (peroxid vodíku, dusičnany a dusitany) a změny měrné vodivosti a pH. Následuje mikrobiologické testování antimikrobiální účinnosti připravených PTL. Jako testovací mikroorganismy byly vybrány bakterie Staphylococcus pseudintermedius, Pseudomonas aeruginosa a kvasinka Malassezia pachydermatis. Tyto mikroorganismy byly vystaveny PTL a sledovány byly expoziční časy od 1 minuty až do 4 hodin. Po 24 hodinové kultivaci byl vyhodnocen antimikrobiální účinek počítáním kolonií a také pomocí programu Aurora metodou obrazové analýzy. Dalším krokem bylo sestavení antibiogramu a porovnání účinků připravených PTL v různých systémech s účinkem antibiotik. V této práci bylo dokázáno, že bakterie Pseudomonas aeruginosa je rezistentní na několik antibiotických látek. Připravená PTLDC by tedy mohla představovat možnost její inaktivace bez použití antibiotik. Staphylococcus pseudintermedius a Malassezia pachydermatis na žádné antibiotikum (antimykotikum) rezistenci nemají, ale při nesprávném užívání je možné riziko vzniku rezistence, proto byly i pro tyto mikroorganismy nalezeny PTL, které mají na dané mikroorganismy nejvyšší antimikrobiální účinek.
Využití plazmatu a plazmatem aktivované vody pro podporu hojení ran
Šrámková, Sarah ; Janda,, Mário (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakce plazmatu s kapalinami a vybranými kožními mikroorganismy, Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Využití nízkoteplotního plazmatu v oblasti biomedicíny je v poslední dekádě velmi aktuálním tématem. Pro jeho dekontaminační vlastnosti nachází uplatnění nejen v oblasti biomedicíny, ale i potravinářství a zemědělství. V poslední době se velkému zájmu těší i plazmatem ošetřené (aktivované) kapaliny (PTL), díky poměrné jednoduchosti přípravy, možnosti optimalizace složení PTL k dosažení požadovaného účinku, netoxické povaze a šetrnosti k životnímu prostření. Předmětem této práce je prostudovat inhibiční účinky plazmových výbojů a plazmatem ošetřených kapaliny za účelem dekontaminace a podpory hojení ran. Pro prostudování vlivu přímé aplikace plazmatu na vybrané mikroorganismy byly vybrány dva typy výbojů, pochodňový výboj a mikrovlnný jet s povrchovou vlnou. U obou vybraných výbojů byla sledována závislost inhibičního účinku na čase ošetření, použitém výkonu k buzení plazmatu, uzavření ošetřované plochy a bakteriálním druhu (gramnegativní/grampozitivní). U obou výbojů bylo dosaženo srovnatelných výsledků v inhibičním účinku. Jako další byl prostudován účinek nepřímého ošetření pomocí plazmatem ošetřené vody. K redukci mikroorganismů došlo v případě aplikací všech tři studovaných PTL. Jako nejúčinnější se ukázala být PTL připravená pomocí plazmové trysky se stejnosměrným zdrojem (DC). Posledním vytyčeným cílem této práce bylo prostudovat vliv kombinovaného ošetření jak pomocí PTL, tak i přímého působení plazmatu. Na základně výsledků předchozích ošetření byla ošetřena bakteriální kultura Staphylococcus epidermidis pomocí PTL připravené plazmovou tryskou se stejnosměrným zdrojem (DC). K přímému ošetření byl vybrán pochodňový výboj s výkonem 12 W. Kombinací obou typů ošetření bylo dosaženo vyššího inhibičního účinku než při samotných ošetření. Inhibiční účinek byl prokázán u všech typů ošetření, kde se jako nejúčinnější jeví kombinované ošetření, jelikož má vliv jak na grampozitivní, tak na gramnegativní bakterie.
Využití plazmatu a plazmatem aktivované vody v kosmetice
Kocianová, Magdaléna ; Tarabová,, Barbora (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Táto diplomová práca je zameraná na štúdium inhibičných účinkov nízkoteplotnej plazmy na grampozitívnu, anaeróbnu nesporulujúcu baktériu Propionibacterium acnes. Ošetrenie bolo uskutočnené priamou aplikáciou plazmy, nepriamo pomocou plazmou ošetrenej vody a taktiež ich kombináciou. Proces sterilizácie plazmou je rýchly, účinný, netoxický, šetrný k životnému prostrediu, nákladovo efektívny a bezpečný nielen pre obsluhujúci personál, ale hlavne pre pacienta. V experimentálnej časti sa práca zaoberá testovaním priameho pôsobenia plazmy. Pre generáciu plazmy boli použité dve plazmové zariadenia na generáciu mikrovlnnej plazmy. Jedným bol fakľový výboj s priamym prívodom plynu a druhým mikrovlnný výboj s povrchovou vlnou. Výboje boli generované v argóne s prietokom 5 Slm, pri výkone 9 W a 12 W. Ďalšou častou bolo nepriame ošetrenie pomocou plazmou ošetrených kvapalín. K ich príprave bola využitá plazmová tryska, pre generáciu výboja v kvapaline s dvoma druhmi budiaceho napätia (AC, DC), a tiež dielektrický bariérový výboj (DBD). V poslednej časti bolo študované kombinované ošetrenie pomocou plazmou ošetrenej kvapaliny a priameho ošetrenia. Z dosiahnutých výsledkov možno konštatovať, že v práci boli potvrdené sterilizačné účinky plazmou ošetrenej vody a nízkoteplotnej plazmy na baktériu Propionibacterium acnes.
Analýza vonných látek v plazmatem ošetřené cibuli
Krejsová, Lenka ; Kozáková, Zdenka (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vonných látek v cibuli, která byla před sadbou vystavena působení plazmatu. Úprava proběhla za účelem zjištění, zda se zlepší růst cibule a její výnosy. Teoretická část se zabývá kvantitativními a kvalitativními metodami stanovení těkavých látek. Obsahuje princip a instrumentaci hmotnostní spektrometrie a také tandemového zapojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části byl vylisováním získán kapalný vzorek. Po 60 minutách byly syté páry analyzovány pomocí hmotnostní spektrometrie s reaktivní ionizací (PTR-MS). Díky této analýze byla zjištěna koncentrace těkavých látek. Některé vzorky byly analyzovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií pro identifikaci přítomných vonných látek, protože PTR-MS neumožňuje rozlišit izomery. Následně byla data zpracována a vyhodnocena. Ze získaných výsledků je patrné, že úprava plazmatem má vliv na koncentraci vonných látek. Po šesti měsících skladování se zvýšila přítomnost některých těkavých látek v důsledku zvýšené biologické aktivity.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 67 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
6 Kozáková, Zuzana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.