|
|
Constitutional courts and preliminary references to the CJEU
Pivoda, Marek ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu využití procedury podávání předběžných otázek dle čl. 267 SFEU ústavními soudy. Nejprve se zaměřuje na možné případy, ve kterých se ústavní soudy mohou s právem EU obecně setkat. Dále popisuje proceduru podávání předběžných otázek v kontextu ústavního pluralismu. Na základě analýzy 43 předběžných otázek, které byly položeny ústavními soudy v letech 1952 až 2019, práce identifikuje různé typy předběžných otázek. Práce rovněž zkoumá nejrůznější faktory, které by mohly ovlivnit rozhodnutí ústavního soudu, zdali předběžnou otázku k SDEU podá. Práce se v neposlední řadě rovněž věnuje následujícím fázím procedury, a to rozhodnutím Soudního dvora EU i finálním rozhodnutím jednotlivých ústavních soudů.
|
|
|
Constitutional courts and preliminary references to the CJEU
Pivoda, Marek ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu využití procedury podávání předběžných otázek dle čl. 267 SFEU ústavními soudy. Nejprve se zaměřuje na možné případy, ve kterých se ústavní soudy mohou s právem EU obecně setkat. Dále popisuje proceduru podávání předběžných otázek v kontextu ústavního pluralismu. Na základě analýzy 43 předběžných otázek, které byly položeny ústavními soudy v letech 1952 až 2019, práce identifikuje různé typy předběžných otázek. Práce rovněž zkoumá nejrůznější faktory, které by mohly ovlivnit rozhodnutí ústavního soudu, zdali předběžnou otázku k SDEU podá. Práce se v neposlední řadě rovněž věnuje následujícím fázím procedury, a to rozhodnutím Soudního dvora EU i finálním rozhodnutím jednotlivých ústavních soudů.
|
|
|
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Vikarská, Zuzana ; Ondřejek, Pavel (oponent)
1 Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se...
|
|
|
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Vikarská, Zuzana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Holländer, Pavol (oponent)
1 Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se...
|
|
|
Postavení Soudního dvora EU v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech
Shepard, Lucia ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent) ; Fenyk, Jaroslav (oponent)
5 Anotace Tato disertační práce se zabývá postavením Soudního dvora v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, která byla do rámce Evropské unie formálně zahrnuta až s Maastrichtskou smlouvou počátkem devadesátých let. Spolupráce v této oblasti však byla vyčleněna mimo komunitární rámec, což se odrazilo i na postavení a působnosti Soudního dvora. Přes omezení spojená s tehdejší úpravou zvolenou členskými státy však Soudní dvůr využil příležitosti a prostřednictvím své judikatury korigoval některé nedostatky spojené s povahou tzv. třetího pilíře upravujícího tuto oblast. Další vývoj nastal s Lisabonskou smlouvou, která odstraňuje pilířovou strukturu a uplynutím přechodného období odpadla další omezení spojená s předchozí úpravou. Dosavadní judikatura je úzce provázaná s rámcovým rozhodnutím o evropském zatýkacím rozkazu založeném mimo jiné na zásadě vzájemného uznávání a vzájemné důvěře mezi členskými státy, které se stávají významnou součástí judikatury Soudního dvora. S ohledem na předmět úpravy tohoto rámcového rozhodnutí se Soudní dvůr opakovaně zabýval i otázkou základních práv, jejichž ochrana na unijní úrovni neustále posiluje. Klíčová slova Soudní dvůr Evropské unie, policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, třetí pilíř, judikatura, řízení o předběžné otázce, rámcová...
|
|
|
Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie)
Fryščáková, Soňa ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Křížková-Pessrová, Hana (oponent) ; Papík, Richard (oponent)
Mgr. Soňa Fryščáková Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie) (disertační práce) Abstrakt Tématem disertační práce jsou vybrané knihovny (a další informační služby) institucí Evropské unie, analýza jejich současného stavu a návrh dalšího rozvoje, jehož součástí je vyznačení problematických oblastí v práci knihoven a příprava programových cílů informační a knihovnické politiky knihoven institucí EU. Úvodní část je věnována informační politice EU v obecnější rovině a dále představuje vývoj informační společnosti v kontextu Evropské unie. V další části jsou popsány informační služby institucí EU. Konkrétně se jedná o knihovny vybraných institucí EU a také o Historické archivy Evropské unie a profesní sdružení evropských knihoven Eurolib. Poslední část práce se zabývá analýzou informační strategie institucí EU a návrhem řešení, které představují programové cíle knihovnické a informační politiky.
|
|
|
Vyčerpání práv v právu autorském, zejména ve vztahu k počítačovým programům
Suchomel, Jakub ; Dobřichovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (oponent)
Účelem této práce je poskytnout přehled o vývoji, koncepci a zásadách principu vyčerpání autorských práv na mezinárodní a unijní úrovni. Otázka vyčerpání autorských práv a jejího uplatnění v digitálním věku se stala aktuální po překvapivém rozsudku SDEU ve věci UsedSoft v Oracle, kterým bylo poprvé prolomeno tradiční propojení principu vyčerpání práv s rozšiřováním hmotných rozmnoženin autorských děl. Přestože toto rozhodnutí bylo přijato odbornou veřejností velmi kriticky, některé myšlenky SDEU poukázaly na nedostatky současné právní úpravy v době internetu. První kapitola práce vymezuje základní pojmy duševní vlastnictví a autorské právo včetně jeho historického vývoje. Druhá kapitola popisuje vznik principu vyčerpání v rozhodnutích národních soudů jako prostředku vyvážení mezi vlastnickým právem a právem k nehmotným statkům. Obsáhlá třetí kapitola je pak věnována utváření principu vyčerpání v judikatuře SDEU. Na jednotlivých případech jsou zde popsány základní prvky konstrukce principu vyčerpání autorských práv. Ve čtvrté kapitole je stručný přehled pramenů práva na mezinárodní, komunitární a české úrovni, které přímo či nepřímo upravují princip vyčerpání práv v oblasti autorského práva. Další kapitola práce popisuje adaptaci autorského práva na prostředí internetu a úvahy ohledně aplikace...
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Vztah právního řádu Evropské unie k právu Světové obchodní organizace
Tměj, Jakub ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právní řád Evropské unie a právo Světové obchodní organizace představují dva významné příklady nadnárodních právních systémů. Tato diplomová práce se věnuje jejich vzájemnému vztahu, a to pohledem evropského práva. Jejím cílem je analyzovat, jak evropské právo přistupuje k pravidlům WTO, jaké účinky jim přiznává. Úvodní kapitola slouží k zasazení zkoumané otázky do širší perspektivy, když se zabývá poměrem evropského práva k právu mezinárodnímu v obecné rovině. Představuje jak historický vývoj, tak současný stav, když rozebírá příslušná ustanovení práva EU a navazující judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Načrtává také teoretické souvislosti této problematiky. Druhá kapitola se již soustředí konkrétněji na pozici norem WTO v právním řádu EU. Nejprve stručně vymezuje právo WTO, přičemž zároveň upozorňuje na specifika ve vztahu k EU. Následně je již zkoumáno, jaké účinky jsou především SD EU pravidlům WTO v EP přiznávány. Poslední kapitola zasazuje výsledky předchozí analýzy do širšího kontextu a představuje pozadí zkoumaného tématu. To pomáhá při závěrečném zhodnocení současné situace a nastínění výzev, které zvolený přístup přináší.
|
|
|
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech
Del Maschio, Kristýna ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Z tohoto důvodu se první část práce nejprve zaměřuje na vymezení současné situace ochrany lidských práv v Evropě. Jsou zde představeny systémy ochrany lidských práv na úrovni Rady Evropy i Evropské unie a také vymezen vzájemný vztah mezi oběma systémy. Na tomto místě bude věnována pozornost také historii otázky přistoupení a vymezení základních znaků charakterizujících autonomii právního řádu Evropské unie. Druhá část práce poté poskytne rozbor právních nástrojů, jež přistoupení umožnily. Hlavní důraz bude kladen na rozbor dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech, která obsahuje právní, institucionální i technické řešení začlenění Unie do systému Úmluvy. Tato analýza poslouží k zodpovězení výzkumných otázek vymezených v úvodu práce a také jako základ pro třetí práce, jež se zabývá velmi aktuálním posudkem Soudního dvora Evropské unie z prosince 2014, na základě nějž shledal dohodu o přistoupení neslučitelnou s primárním právem Evropské unie. V této části práce budou nejprve vymezeny argumenty Soudního dvora hovořící pro odmítnutí dohody. V další kapitole poté budou vybrané argumenty Soudního dvora blíže...
|
host ::
RSS.