|
|
Problémy institutu vazby
Beňák, Ondrej ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vazby v trestním řízení v České republice. Zmiňuje a porovnává názory vyjádřené předními odborníky a vyššími soudy. Součástí práce je také kapitola, ve které je rozebrána americká federální právní úprava vazby v trestním řízení a tato je porovnána s úpravou českou. První částí práce je úvod, ve kterém jsou stanoveny cíle práce. Druhá část je hlavní částí práce a je rozdělena do pěti kapitol. První z nich obecně popisuje právní úpravu vazby v České republice a zásady, kterými se řídí. Druhá část se nazývá Formální vazební právo a zabývá se problematikou soudní příslušnosti, vazebního řízení a rozhodování. Ve třetí kapitole se nachází ohnisko celé práce. Tato kapitola zkoumá podmínky vzetí obviněného do vazby a adresuje četné problémy vznikající v této oblasti. Čtvrtá kapitola popisuje možnosti nahrazení vazby, včetně legislativních změn nedávno provedených v podobě předběžných opatření. Pátá kapitola se zabývá americkou federální právní úpravou vazby, a porovnává ji s českou úpravou. Součástí této kapitoly je rovněž americká odborná kritika těchto procesních pravidel a návrhy změn, jež mají být provedeny v právní úpravě, aby byl odstraněn tzv. kauční průmysl (bail bond industry). Poslední třetí část, závěr, je rozdělena do dvou kapitol. První z nich obsahuje...
|
|
|
Judikatura českých soudů při ochraně životního prostředí
Dudák, Jan ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo analyzovat judikaturu českých soudů k otázkám ochrany životního prostředí a na základě toho dospět k obecným závěrům ohledně sporných otázek práva životního prostředí, které jsou judikaturou řešeny. Autor si klade za cíl zjistit, v jaké míře je judikatura rozporná, a proto věnuje svou pozornost obdobnému či různému rozhodování v obdobných případech. Podrobně rozebrány jsou soudní rozhodnutí, která řeší otázky práva životního prostředí odlišně od rozhodnutí v obdobných věcech, jinak než v minulosti nebo s novým pohledem na problematiku anebo dokonce s překvapujícími závěry, a to zejména ve srovnání s názory doktríny. Diplomová práce nejprve pojednává o roli soudů v ochraně životního prostředí, dále se zaměřuje na základní otázky práva životního prostředí, zejména na právo na příznivé životní prostředí a na poměřování různých veřejných zájmů. Další část práce je věnována účastenství dotčené veřejnosti ve správním řízení, v němž mohou být dotčeny zájmy ochrany životního prostředí. Důraz je kladen na účinnost následné soudní ochrany. Práce se konečně zabývá též judikaturou vztahující se k ochraně přírody a krajiny, jakož i k dalším složkám životního prostředí, jako je voda, ovzduší, půda a les. Autor dospívá k závěru, že rozhodování českých soudů v oblasti ochrany životního...
|
|
|
Sporné otázky neposkytnutí pomoci v judikatuře českých soudů
Rymlová, Silvie ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Sporné otázky neposkytnutí pomoci v judikatuře českých soudů Hlavním tématem diplomové práce jsou trestné činy neposkytnutí pomoci a související judikatura soudů. Práce je rozdělena do dvou základních částí. První část se zabývá výkladem tří základních skutkových podstat trestných činů neposkytnutí pomoci v jejich společných znacích i rozdílů mezi nimi. První kapitola se ve svých podkapitolách zabývá problematickými otázkami, které s trestnými činy neposkytnutí pomoci souvisejí, konkrétně se jedná o okruh otázek obecné a zvláštní povinnosti konat, kdy trestné činy neposkytnutí pomoci stanovují pouze obecnou povinnost konat. Další je problematika pokusu pravých omisivních trestných činů a otázky související se souběhem trestných činů neposkytnutí pomoci s jinými trestnými činy. První kapitola dále vysvětluje nejdůležitější pojem, který má význam pro trestné činy neposkytnutí pomoci, a to pojem potřebná pomoc. V první části jsou mimo výše uvedené vysvětleny i další pojmy jako nebezpečí pro sebe nebo jiného, povinnost poskytnout pomoc z povahy svého zaměstnání, újma na zdraví, řidič dopravního prostředku nebo dopravní nehoda. Závěr první části se věnuje legislativním změnám týkajících se trestných činů neposkytnutí pomoci v českém (reps. dříve i československém) právu od roku 1950. Druhá část práce je...
|
|
|
Evropská ochranná známka v judikatuře evropských soudů
Cabák, David ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá aktuální judikaturu evropských soudů týkající se ochranné známky Společenství. Práce je rozvržena do pěti kapitol. První kapitola definuje ochrannou známku Společenství jako právní institut práva Evropské unie. Druhá kapitola se zabývá relevantními prameny práva. Třetí kapitola poskytuje bližší pohled na instituce významné zejména pro registraci a ochranu práv vyplývajících z ochranné známky Společenství. Následně čtvrtá kapitola popisuje proces registrace ochranné známky Společenství před Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu. První část této kapitoly je zaměřena na formální náležitosti přihlášky ochranné známky Společenství podávané k Úřadu. Druhá část popisuje právo přednosti majitelů ochranných známek. Třetí část je zaměřena na absolutní důvody pro zamítnutí přihlášky. Čtvrtá část kapitoly pak popisuje důvody relativní. Pátá část se zabývá řízením o zrušení ochranné známky Společenství. Pátá kapitola pak poskytuje pohled na aktuální právní stav v rámci systému ochrany práv majitelů ochranných známek Společenství. Výsledky této práce ukazují, že aktuální právní stav a judikatura přispívají k fungování společného trhu a zejména volného pohybu zboží vhodný určením mezí ochrany ochranné známky Společenství. Soudy ve svém rozhodování rovněž akcentují přesné vymezení...
|
|
|
Důvěra v právo v judikatuře Ústavního soudu ČR
Huňová, Veronika ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Friedel, Tomáš (oponent)
Důvěra v právo v judikatuře Ústavního soudu ČR Abstrakt Tématem této diplomové práce je pohled Ústavního soudu České republiky na princip důvěry v právo prezentovaný v jeho judikatuře. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část se věnuje Ústavnímu soudu jako jedné ze základních ústavních institucí - na úvod práce připomíná, čím je tento orgán podstatný a proč právě jeho judikaturu blíže zkoumat. S ohledem na hlavní téma práce je už na počátku na určité aspekty hleděno optikou důvěry, příp. důvěryhodnosti. Nejprve se tato část krátce zabývá samotným významem ochrany ústavnosti a historií ústavního soudnictví, dále rozebírá pozici Ústavního soudu v rámci našeho ústavního systému. Přiblížen je rovněž vztah Ústavního soudu a soudů obecných. Samostatná kapitola se rovněž věnuje úpravě rozhodovacích mechanismů Ústavního soudu. Dále je věnován prostor problematice judikatury jakožto teoretickému pojmu, a sporným otázkám, které odborná literatura v souvislosti s ní řeší. První část je uzavřena pohledem na kritizované aspekty práce soudu a jeho celkový veřejný obraz. Druhá část práce se zabývá důvěrou jakožto sociologickým jevem. Zahrnuje pojednání o významu důvěry ve společnosti a její spojitosti s pocity jistoty, dále vymezení pojmu důvěry dle sociologa A. Giddense či roli důvěry v modernizovaném světě s...
|
|
|
Trestní odpovědnost ve zdravotnictví se zaměřením na analýzu rozhodovací praxe českých a slovenských soudů
Kodýmová, Kateřina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
1 Trestní odpovědnost ve zdravotnictví se zaměřením na analýzu rozhodovací praxe českých a slovenských soudů Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou trestní odpovědnosti zdravotnických pracovníků. Jejím cílem je vytvořit ucelený přehled české právní úpravy relevantní části trestního práva a jednotlivých institutů zdravotnického práva a představit související judikaturu. Pro komparaci je užita slovenská právní úprava. Práce se skládá z šesti částí. V první kapitole je pozornost zaměřena na právní úpravu zdravotnického práva a její mezinárodní a vnitrostátní prameny. Zabývá se také jednotlivými druhy odpovědnosti, jež mohou zdravotnické pracovníky za jejich protiprávní jednání postihnout. Druhá kapitola je jednou z nejrozsáhlejších a věnuje se trestní odpovědnosti jako takové a předpokladům jejího naplnění. Blíže přibližuje současné pojetí trestného činu a rozbor potřebnosti zásady subsidiarity trestní represe. Zahrnuje také právní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob. Třetí kapitola se zabývá klíčovým pojmem lex artis jakožto náležité odborné úrovně, jež v sobě obsahuje celou řadu povinností, které musí každý zdravotnický pracovník dodržovat. Jako související problematika je předneseno dokazování trestní odpovědnosti zdravotnických pracovníků v trestním řízení zejména prostřednictvím...
|
|
|
Výklad pracovněprávních předpisů v judikatuře Nejvyššího soudu ČR
Šteffek, Artur ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Výklad pracovněprávních předpisů v judikatuře Nejvyššího soudu ČR Abstrakt Předmětem zkoumání této práce je osm rozhodnutí Nejvyššího soudu, které byly vybrány pro svou mimořádnou relevanci v pracovním právu. Interpretační otázky řešené Nejvyšším soudem v jednotlivých případech jsou nejprve autorem práce interpretovány, následně jsou autorovy interpretační závěry porovnávány se závěry Nejvyššího soudu a je hodnocena správnost těchto závěrů včetně správnosti užité metodiky. K analýze v rámci této práce byly vybrány rozsudky rozsudky sp. zn. 21 Cdo 4986/2010, 21 Cdo 224/2013, 21 Cdo 2745/2013, 21 Cdo 385/2014, 21 Cdo 5433/2014, 21 Cdo 3240/2015, 21 Cdo 1276/2016 a 21 Cdo 1276/2016. Jednotlivé rozsudky se zabývají problematikou výpovědi konkurenční doložky, povinnými náležitostmi lékařského posudku v kontextu jeho užití jako podkladu pro dání výpovědi zaměstnavatelem, kolizí mezi překážkou v práci na straně zaměstnavatele a překážkou v práci na straně zaměstnance v případě vedoucího zaměstnance odvolaného z funkce a následně dlouhodobě uvolněného pro výkon veřejné funkce, charakterem plnění poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci na úhradu pokuty udělené během výkonu práce, vztahem mezi nárokem na odstupné a obdrženou kompenzací podle § 44b Zákona o zaměstnanosti, přípustností výpovědi v případě naplnění...
|
|
|
Respektuje Parlament Ústavní soud?
Staněk, Michal ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Práce se zabývá tím, zda Parlament respektuje Ústavní soud. K zodpovězení této otázky je nejprve v teoretické části práce řešena otázka, zda je vůbec Parlament povinen Ústavní soud a jeho rozhodnutí. Na teorii je následně navázáno empirickou částí, v níž je na řešenou problematiku nahlíženo ze dvou úhlů pohledu. Nejprve prostřednictvím parlamentních debat a toho, jakou roli v nich Ústavní soud a jeho rozhodnutí hrají. Druhý pohled spočívá v analýze reakcí Parlamentu na nálezy, jimiž Ústavní soud v průběhu VII. volebního období Poslanecké sněmovny zrušil zákon či ustanovení.
|
|
|
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení
Sedloňová, Věra ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Müller, Milan (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení Abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Rozhodčí řízení představuje vedle civilního soudního řízení jeden ze způsobů řešení majetkových sporů v soukromoprávních poměrech. Rozhodčí řízení má za sebou dlouhou dobu existence. Na našem území existovalo již za vlády Karla IV. Mezi uznávané rozhodce patřili dva významní jihočeští rybníkáři Jakub Krčín a Štěpánek Netolický. K významnému rozvoji rozhodčího řízení došlo po roce 1949, kdy byl v květnu 1949 zřízen stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Československé obchodní komoře, který existuje dodnes pod názvem Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Právní úprava rozhodčího řízení doznávala změn. K zásadní změně došlo v roce 1964, kdy nabyl účinnosti zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, který připustil rozhodčí řízení jen ve vztazích z mezinárodního obchodního styku a jen právnickými osobami, tehdy podniky zahraničního obchodu. K zásadní změně pak došlo od 1. 1. 2015, kdy nabyl účinnosti zákon č. 216/2014 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, který podstatně rozhodčí řízení liberalizoval a připustil i ve vztazích mezi fyzickými osobami a ve vztazích čistě...
|
|
|
Poměřování veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny
Vomáčka, Vojtěch ; Franková, Martina (oponent)
Poměřování veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá poměřováním veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny. Blíže analyzuje odchylné režimy, jejichž prostřednictvím zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, umožňuje realizaci zásahů do chráněných zájmů, a soustředí se na koncept převažujícího veřejného zájmu, který musí být identifikován v konkrétních případech správními orgány. Zejména se práce soustředí na požadavky vyplývající v tomto ohledu z mezinárodního práva a z práva Evropské unie, konkrétně úpravu podmínek odchylných režimů z ochrany stanovišť, volně žijících ptáků a ohrožených druhů. Těžiště práce spočívá v analýze judikatury českých soudů a Soudního dvora Evropské unie, zejména s důrazem na požadavky na identifikaci a vyvažování veřejných zájmů. Autor poukazuje na skutečnost, že se poměřování veřejných zájmů odehrává v širším kontextu právní úpravy a především mnohem dříve než v rámci odchylných postupů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Konstatuje, že v zásadě neexistuje žádný zásadní rozdíl v odlišných postupech mezi dlouhodobě zavedeným vnitrostátním systémem ochrany přírody a požadavky práva EU. Zdá se však, že vágně formulovaná úprava odchylných režimů, kterou doplňuje rozsáhlá soudní judikatura, jde spíše proti smyslu...
|
host ::
RSS.